Seminář Má český venkov co říct mladé rodině moderoval předseda SPOV ČR Mgr. Eduard Kavala, který přítomné přivítal a akci zahájil. Jako první vystoupila Ing.arch. Daniela Grabmüllerová, MBA, pověřená zastupováním náměstka pro bytovou politiku MMR ČR. Ve svém příspěvku nazvaném Programy pro podporu bydlení na venkově se mimo jiné věnovala dostupnosti nového bydlení (včetně srovnání s průměrným stavem v EU), koncepci bytové politiky a demografické situaci. Závěr jejího vystoupení byl věnován programům podpory mladým rodinám na venkově (včetně družstevní výstavby). Jako další vystoupila Ing.arch. Kamila Matoušková z odboru Řídící orgán EAFRD Ministerstva zemědělství ČR. Její příspěvek byl nazván EAFRD – Program rozvoje venkova - osa III – možnosti podpory pro mladé rodiny a tématu semináře se věnoval hlavně v první části, závěr patřil spíše aktuálním informacím o programu EAFRD, kterých se týkalo i několik doplňujících dotazů z pléna. 

Mgr. Jana Oesterreicher Malíková ve svém příspěvku Mámy buďme spolu - projekt pomoci mladým maminkám představila zakládání, program i možnost rozvoje nově vznikajících mateřských center na území místní akční skupiny Růže. Starosta obce Soběchleby Jaromír Dohnal pak ve svém příspěvku Máme co dělat, nenudíme se u nás, informoval o projektumikroregionu Záhoří-Helfštýn, který je věnován volnočasovým aktivitám mládeže a má za cíl snížit kriminalitu a výskyt sociálně-patologických jevů. Vystoupení bylo ilustrováno řadou promítaných snímků z jednotlivých akcí projektu. Ing. Petr Hanák, starosta obce Hroznová Lhota, následně představil projekt Sdružení salesiánských spolupracovníkůObec pozorná rodině, o kterém informoval už na jednom z loňských spolkových senátních seminářů. Jde o program podpory rodin (nejenom mladých) na úrovni obcí.

Starostka obce Olbramov Miroslava Valová prezentovala projekt MAS Český ZápadMladé nápady pro Český Západ, postavený na nápadech dětí z regionu. Krojovaná Dominika Doláková, členka o.s. Region Haná, velmi živým způsobem představila projekt Hanácké cestovatel, který usiluje o obnovení kulturního povědomí a vzájemnosti občanů Hané. Mgr. Michal Jarolímek z MAS Růže v závěru semináře hovořil na téma MAS – nové pracovní příležitosti. 

Následující den proběhl seminář Pozemkové úpravy a rozvoj venkova, který moderoval ředitel odboru Ústřední pozemkový úřad Ministerstva zemědělství ČR ing. Jiří Hladík. V jeho úvodu vystoupil Ing. Jan Veleba, prezident Agrární komory České republiky, který ve svém příspěvku Význam pozemkových úprav pro zemědělství v České republice představil pohled Agrární komory na tuto problematiku. Zdůraznil, že prostředky vydávané dosud v rámci rozpočtu MZe na pozemkové úpravy byly podle jeho názoru nedostatečné a požadavek na zvýšení těchto peněz byl předložen již na prvním jednání s ministrem zemědělství Mládkem. Ing. Veleba zdůraznil, že oblast pozemkových úprav byla dlouho podceňována a udělalo se z ní politikum. Během svého vystoupení také stručně představil Agrární komoru, stejně jako “pozice a názory” AK na situaci českého zemědělství.

Následně vystoupil s příspěvkem Pozemkové úpravy, budování liniových staveb a protipovodňová ochrana území ministr zemědělství Ing. Jan Mládek, CSc. v úvodní – neformální – části svého vystoupení uvedl, že když nastoupil do ministerské funkce, byla ve státním rozpočtu na pozemkové úpravy určena částka 501 miliónů korun, kterou se mu podařilo zvýšit. Ministr zdůraznil, že teprve po komplexní pozemkové úpravě je vlastník skutečně vlastníkem, tj. s jasně definovaným pozemkem v katastru a s přístupem k němu. Současně je odpovídajícím způsobem ošetřena krajina. Uvedl, že předtím jsou sice vlastníci vlastníky de iure, ale výkon jejich vlastnických práv je nerůznějším způsobem omezen. Pozemkové úpravy získaly v tomto roce ještě další význam než je pořádek ve výkonu vlastnických práv, a to nutnost začít něco významného dělat s protipovodňovou ochranou. Ministr dále hovořil o zásazích do vlastnických práv i do krajiny v případě výstavby suchých poldrů, případně omezení hospodaření. V této souvislosti uvedl, že nejrychleji lze provést drobná protipovodňová opatření, protože ta nejsou “napadána” ani ministerstvem životního prostředí ani ekologickými iniciativami – je proto nutno dělat ty nejdrobnější věci, protože jsou nejsnáze dosažitelné. Ministr Mládek dále hovořil o problematice povodí Lužnice a o změně přístupu k našim největším rybníkům, na které bude nazíráno jako na přehrady, přičemž bude nutné jednat s rybáři o kompenzacích. Ani jemu se nelíbí doba, za kterou budou pozemkové úpravy dokončeny, protože půjde o desetiletí, ale podle jeho názoru jsou i jiné priority ministerstva zemědělství, na které je rovněž třeba dávat peníze. Zdůraznil, že pozemkové úpravy jsou významné zejména tam, kde je ve veřejném zájmu nutné zasáhnout do území budování liniových staveb. Příkladem může být výstavba dálnic a rychlostních komunikací nebo potřeba zvýšení protierozní a protipovodňové stability odolnosti území prostřednictvím preventivních opatření. Tato část vystoupení byla doprovázena promítáním fotografií konkrétních příkladů. V závěru svého vystoupení pak hovořil o zdrojích peněz určených pro provádění pozemkových úprav - rozpočty pozemkových úřadů, programy ministerstva životního prostředí pro budování ekologických protierozních a některých hydrologických opatření a od roku 2002 také fondy Evropské unie.

V následné diskusi Ing. Jaroslav Martének mimo jiné připomněl, že je nezbytné zachovat jistou rezervu státních pozemků, aby se veškerá společná zařízení – včetně protipovodňových opatření - dala v krajině také provádět. Celospolečenský zájem se nejsnáze realizuje na státní půdě, což platí i pro liniové stavby a touto cestou vyzývá k tomu, aby se při výprodeji státní půdy myslelo na to, že je nutno zachovat její určitou část ve státním vlastnictví. Pokud k tomu nedojde, bude stát muset tuto prodanou půdu vykupovat na protipovodňová a jiná zařízení zpátky, a to za nepříjemně vysoké ceny. Ministr Mládek s touto poznámkou souhlasil, uvedl však, že vedení Pozemkového fondu nemá pro vytváření takovéto rezervy. zákonnou oporu.

Jako další vystoupil se svým příspěvkem moderátor semináře Ing. Jiří Hladík, ředitel Ústředního pozemkového úřadu ministerstva zemědělství. Vystoupení neslo název Činnost pozemkových úřadů a koncepce pozemkových úprav a bylo doprovázeno promítáním řady ilustračních tabulek a grafů. Ing. Hladík nejprve zmínil velkost republiky a počet - 13 tisíc - jejích katastrálních území. Informoval, že ke konci roku 2005 jich bylo ukončeno 485, dnes zhruba kolem 600. Porovnal pozemkové úpravy dokončené a rozpracované a prezentoval rozvrstvení podle krajské a následně okresní struktury. Poté tuto mapu srovnal s obdobnou mapou nejaktivnějších regionů Programu obnovy venkova Těmito mapami ilustroval svou teorii spirály rozvoje českého venkova Ta se podle něj roztáčí v okolí Brna: Jihomoravský region je nejaktivnější ve všem, byly zde první obce přihlášené do POV, první žádosti, první územně plánovací dokumentace. Důvodem je způsob osídlení, života i práce. Tato spirála se podle Ing. Hladíka roztáčí a prochází přes Vysočinu, velké aktivity nabývá v jižních Čechách, kde se otáčí na Plzeň jih a Klatovy a před Plzní slábne. Poté se pomalu plíží po severu středních Čech a nabere sílu až v Čechách východních, aby pak před Prahou definitivně skončila. Tato spirále se objeví i na mapě venkovských dotací, ať jde o kulturu, cestovní ruch či SAPARD. Podle pozemkových úprav lze rovněž vystopovat dálnice, existenci shluků pak ing. Hladík zdůvodnil tím, že příklady táhnou. Připomněl, že pozemková úprava u nás trvá průměrně 5,2 roku a prezentoval i řadu dalších souvisejících konkrétních čísel. Za hlavní úkoly komplexních pozemkových úprav označil pořádek v katastru nemovitostí, vnesení normálních vztahů mezi uživatele a vlastníky, tvorbu krajiny a přínos pro venkovské prostředí.  

Ing. Václav Petrus, starosta Švihova a předseda Místní akční skupiny Pošumaví nazval svůj příspěvek Pozemkové úpravy jako nástroj rozvoje regionu. Uvedl, že jeho městečko utrpělo během povodní v roce 2002 vážné škody.a informoval o stavu komplexních pozemkových ve svém regionu a zdůraznil, že za pozemkovými úpravami nastupují společná zařízení, která jsou významná pro rozvoj obce. Apeloval na starosty v tom smyslu, aby samospráva věnovala velkou pozornost návrhu společných opatření a priorit a aby se komplexní pozemkové úpravy konaly na katastrech, kde je schválen územní plán. Důležitá při protipovodňových opatřeních je rovněž návaznost mezi jednotlivými katastry.

Jiří Netík, radní Jihočeského kraje pro zemědělství a životní prostředí, vystoupil s příspěvkem Potřeba provádění pozemkových úprav z pohledu Jihočeského kraje. Zdůraznil, že komplexní pozemkové úpravy jsou důležité pro venkov i zemědělce a zmínil rovněž protipovodňové úpravy v Jihočeském kraji v souvislosti s velkými toky Lužnice a Vltavy i drobnějšími potoky a říčkami.

Ing. Jana Pivcová z Ústředního pozemkového úřadu MZe hovořila na téma Zadržení vody v krajině prostřednictvím pozemkových úprav. Zmínila se o příčinách povodňových škod, kterými jsou jednak extrémní klimatické jevy jako jsou přívalové srážky nebo srážky dlouhotrvající, které půda již není schopna vsakovat a ony vyvolají regionální povodně. Uvedla, že tyto jevy člověk v zásadě neovlivní a musíme s nimi počítat. Druhým důvodem povodní je však stav území a krajiny, což je spojeno s tím, jak se člověk v příslušné lokalitě chová. V uplynulých padesáti letech jsme se přitom k zemědělské krajině nechovali nejlépe a postupně byly v území likvidovány ty prvky, které tvořily přirozenou překážku vodě a vodu v krajině zadržovaly (polní cesty, remízy, rozptýlená zeleň), dále byly narovnávány vodní toky apod. Byla prostě vytvořena cesta pro vodu tak, aby z území rychle odtékala. Vystoupení

Ing. Pivcové bylo doprovázeno promítáním fotografií řady konkrétních erozních situací i protipovodňových opatření v krajině. Zdůraznila přitom, že je důležité navrátit do krajiny ona drobná opatření, která tam dříve bývala – a právě k tomu jsou velmi vhodné pozemkové úpravy. Ve svém vystoupení hovořila rovněž o související legislativě a plánu společných zařízení (zde zmínila mimo jiné i možnost čerpání z evropských fondů).

Rozvoj obce ve vztahu k pozemkovým úpravám, tak se jmenoval příspěvek Ing. Jaroslava Houby, starosty obce Sedlec. Představil situaci při svém zvolení starostou v roce 1994. V jednom z katastrů obce měl k dispozici - po svém dědovi, který v obci dělal starostu během válečných let - dokumentaci původních pozemkových úprav. Ta mohla být posléze použita jako základ pro současné pozemkové úpravy. Původní dokumentace byla doplněna a pozemkové úpravy mohly postupně proběhnout. Ing. Houba srovnal stav, ve kterém byla tamější krajina počátkem devadesátých let jednak s předchozím stavem a jednak se stavem následným, tj. po provedených pozemkových úpravách (revitalizace dvou rybníků, vybudování biokoridorů ad.). Místní pozemkové úpravy se pak staly inspirací pro sousední obce, kde byly tyto úpravy rovněž provedeny. Rovněž Ing. Houba doprovázel své vystoupení promítáním snímků řady konkrétních příkladů. V závěru svého vystoupení pak zdůraznil nutnost se o vybudované cesty, biokoridory i další prvky soustavně starat. Zmínil i vztahy se zemědělci – družstevními i soukromými - hospodařícími na katastrech obce. Uvedl, že po provedených úpravách získala krajina zcela odlišný ráz. V diskusi po svém vystoupení pak hovořil o komunikaci s místním zemědělským družstvem a zapojení různých zájmových organizací (např. myslivců) do údržby upravené krajiny.

Následně vystoupil Ing. Šámal z Agentury přírody a krajiny a ve svém krátkém příspěvku sumarizoval možnosti financování akcí týkajících se obnovy krajiny v rámci pozemkových úprav. Agentura ochrany přírody a krajiny je odborná organizace zřízená MŽP ČR a kromě jiného zajišťuje agendu tzv. krajinotvorných programů (Program revitalizace říčních systémů a Program péče o krajinu). Za hlavní problém v této oblasti nepovažuje ing. Šámal peníze, ale nedostatek kvalitně připravených projektů.

Ing. Eva Schmidtmajerová, CSc., ředitelka Zemědělské agentury a pozemkového úřadu 

České Budějovice krátce představila pozemkové úřady Jihočeského kraje. Předvedla přitom příklady z jednotlivých okresů a ve své prezentaci využila i dvojice srovnávacích fotografií před a po úpravách.

Doc. Ing. Zdeněk Vašků, CSc., z pražského Výzkumného ústavu meliorací a ochrany půd hovořil ve své výrazně odborné přednášce nazvané Aktualizace Bonitovaných půdně ekologických jednotek jako součást pozemkových úprav hovořil o půdním pokryvu (a uvedl, že půdní poměry v České republice patří k nejsložitějším v Evropě) a zmínil i komplikované půdotvorné faktory. Hovořil také o kategorizace “nepřeberné plejády našich půd”. Mimo jiné śe také věnoval určování cen zemědělské půdy a související legislativě.

Soukromý zemědělec Ing. Václav Bártl pak v příspěvku Pozemkové úpravy z pohledu hospodařícího zemědělce nejprve stručně představil historii svého hospodaření. Uvedl, že pozemky měl původně vyčleněny na základě jednoduché pozemkové úpravy, což přinášelo problémy jak s jejich dostupností, tak nestabilitou (nevěděl, kdy může o pozemek přijít). Tyto problémy s nástupem komplexních pozemkových úprav mizí, protože ty přinášejí stabilitu -vzhledem k osevním postupům, hnojení a také v souvislosti s dotační politikou, Jejich dalším přínosem jsou pak zpevněné polní cesty. Zdůraznil nutnost obnovovat tyto cesty pokud možno v jejich původní podobě, neboť naši předkové je budovali na základě obsáhlých zkušeností. V závěru svého vystoupení hovořil o mimoprodukční funkci zemědělství a zvýšení atraktivity krajiny.

V závěru za Svaz vlastníků půdy a rolníků stručně promluvil Ing. Janda, který zdůraznil, že pozemkové úpravy jsou problém nejenom technický a ekonomický, ale i sociální - a této oblasti se podle jeho názoru dosud nevěnovala dostatečná pozornost.