Důležité:
Srpen 2006
Z regionů
Vysočina
Poradenské pracoviště dušejovské školy konstatuje po roce práce úspěch
S úbytkem žáků a hrozbou zrušení se potýká řada venkovských škol. Základní škole v Dušejově na Jihlavsku však dává její specializace na odbornou práci s postiženými dětmi vizi optimistické budoucnosti.Celkem 113 dětí navštěvuje v současné době “základku”. Atmosféra školy však není zcela běžná. Škola se totiž mj. už šestým rokem věnuje práci s jihlavským autistickým chlapcem, který letos úspěšně zvládl náročný přechod na druhý stupeň základní školy. Dalších 32 jejích žáků se v plně integrovaných třídách potýká s diagnózou různého stupně vývojových poruch typu dyslexie, dysgrafie, dysortografie (zhoršené schopnosti psát) nebo dyspinxie (snížené zručnosti). Vedle jihlavské ZŠ Jungmannova a školy ve Žďáře nad Sázavou je dušejovská škola jediným speciálním školním poradenským pracovištěm v kraji Vysočina.
“Naše školní poradenské pracoviště pracuje už rok, je financováno z evropských strukturálních fondů,”vysvětluje speciální pedagožka dušejovské školy Mgr.et.Bc. Vladimíra Kopřivová. Ta se přímo věnuje nejen dětem s nejvážnějšími postiženími, ale i všem dětem, které mají těžší stupně dyslexie, dysgrafie či dysortografie. “Tyto děti k nám dojíždějí ze spádové oblasti školy, např. z Hojkova, Hubenova nebo Vyskytné. V příštím školním roce ale nastoupí i další žáci, kteří se k nám přihlašují z Jihlavy,” upřesňuje Kopřivová.
Právě výběr žáků podle typu vývojové poruchy a doporučení následného vyšetření je prací speciálního pedagoga školního poradenského pracoviště. “Vynikajícího výsledku 50 procent dosahuje naše škola v tzv. socializaci – tedy přímé účasti autistického klienta ve výuce mezi ostatními žáky,” dodává Kopřivová. Tento výsledek i práci celé školy také formou přednášky prezentoval vychovatel a asistent pedagoga ZŠ Dušejov Erik Landecki na mezinárodní konferenci, která se v nedávné době konala ve slovenském Popradě.Od září se hodlá dušejovská škola nově věnovat také dětem tělesně postiženým – do první třídy nastoupí dvojice s tímto handicapem. Přes prázdniny škola buduje pro tělesně postižené žáky plošinu a žije i další investicí. Už dva měsíce tu probíhá více než sedmimilionová rekonstrukce jídelny, která má být dokončena do konce prázdnin. Investici kryje státní dotace a příspěvek obce, buduje se nová kuchyně i stravovna se zázemím pro personál.
Olomoucký kraj
Vesnice roku 2006
Soutěž Vesnice roku 2006 v Olomouckém kraji je uzavřena, vítězové známí. Komise měla v letošním roce nelehký úkol vybrat ze 37 přihlášených obcí do soutěže ty nejlepší. Po sedmidenním maratónu návštěvy obcí byla zlatou stuhou oceněna a nositelem titulu Vesnice roku Olomouckého kraje se stala obec Střítež nad Ludinou (okres Přerov). Modrá stuha za společenský život získala obec Pivín, zelenou stuhu za péči o zeleň a životní prostředí obec Těšetice, a bílou stuhu za činnost mládeže obec Leština. Další speciální finanční ocenění udělila komise obcím: Radslavice za vzorné vedení obecní knihovny, obci Žákovice za dynamický rozvoj obce a kulturní činnost, obci Písečná za komplexní přístup k rozvoji obce, obci Horní Újezd za cílevědomou snahu o záchranu kulturního dědictví a péči o obecní muzeum. Fulínova cena za nejlepší květinovou výzdobu obce byla udělena obci Babice, a za osobní přínos při tvorbě kroniky obce Police byla oceněna paní Jana Preisová.
Kromě oceněných si ovšem zvláštní uznání zaslouží všechny přihlášené obce. V každé navštívené obci se komise seznámila s velikým úsilím jednotlivců i místních spolků ve zvelebování prostředí a vybavenosti vesnice, udržování tradic a společenského života. Jako poděkování a drobné ocenění obdrží i tyto obce diplomy, a budou prezentovány v reprezentativní publikaci připravované Školou obnovy venkova Olomouckého kraje.
Vítězná obec Střítež nad Ludinou se již připravuje na slavnostní vyhlášení, které proběhne ve čtvrtek 31.8.2006 na prostranství před základní školou. Bohatý program zde začne v 9 hodin, a skončí v pozdních nočních hodinách společnou oslavou s občany vítězné obce.
Více informací na www.spov-kr-olomoucky.cz
Jaroslav Brzák, manažer ŠOV OK
Obnova starých řemesel a Festival pohybu a hudby
Modrá 19. - 21. května 2006
První seminář Historie a současnost ručních prací, který se konal v Hradci Králové 31. května 1996, založil tradici každoročních seminářů Obnova starých řemesel. V tomto roce byl organizátorem klub Pampeliška v Modré a celá akce se konala v tamním Archeoskanzenu, který byl slavnostně otevřen 19. 6. 2004.
Celkem se jí z klubů Pampeliška zúčastnilo 252 dětí, mladých lidí a vedoucích, a to z Bystřice nad Perštejnem, Dětského domova v Humpolci, z Jiřic, Libčan, Modré, Rakvic, Rožnova pod Radhoštem, Dětského domova v Sázavě, Senožat, Valašské Bystřice a Valašského Meziříčí.
Program byl velmi bohatý a Pampelišáci si připravili písně, divadelní představení, tance i hru na hudební nástroje. Nejmladší Ondřej Veroněk zazpíval Červený šátečku, Josef Švec hrál na harmoniku, taneční skupina Bohouše Opluštila zatančila Brejk a skupina tanečnic country tance, lidové tance a sestavu aerobiku (Jiřice).
Noví členové ze Senožat předvedli divadelní představení divadlo Mluvící prsten, Rožnov pod Radhoštěm pak Vzpomínky starého buku, které vychovávají děti k lásce ke svému kraji a ochraně životního prostředí. Děti z Dětského domova v Humpolci předvedly břišní tance, zahrály na africké bubny a zazpívaly romské písně. Taneční soubor Simoni z Rakvic zatančil na píseň Bedna od whisky, Toužení na Čechomory a Frajárčino srdénko. Libčanské mažoretky – Paprsky - zatančily na skladbu Amazonský krokodýl a ve stylu francouzského šansonu a mažoretky – Angels - předvedly Carnival di Paris, Flamengo a Juanes mi san. Děti z Valašské Bystřice zahrály divadelní představení Princ a večernice, zatančily a zazpívaly s naší výbornou zpěvačkou Janičkou Hatlapatkovou Mlynářské písně a tance, a to pod vedením Ireny Děcké, která celý Festival pohybu a hudby uváděla. Pásmo tanců a zpěvů z Valašska předvedli žáci a studenti z klubu Pampeliška Valašské Meziříčí. Na závěr kulturních představení uvedlo Hoffmanovo divadlo Uherské Hradiště představení Výlet do Velké Moravy. Po kulturních prožitcích se přítomní prakticky učili stará řemesla v krásném historickém prostředí. Pampelišáci pekli perníky, vytvářeli šperky (hlavně prstýnky), razili mince, vyráběli podkovy, vyřezávali drobné předměty ze dřeva a pomáhali při výrobě dřevěné lodě, zpracovávali hlínu na hrnčířském kruhu, sochali drobné kamenické předměty, vyráběli drobné předměty z kukuřičního šustí, učili se plést tatary, vyráběli březové metly a šili panenky. Výrobky dělali pro své sourozence, maminky, tatínky, babičky a dědečky. Nejsilnějším zážitkem pak byla vernisáž výstavy Když Metoděj křtil Bořivoje.
PhDr. Luděk Galuška, CSc. z Moravského zemského muzea, Mgr. Miroslava Vaškových ze Slováckého muzea a náš předseda Mirek Kovářík s řadou odborníků a nadšenců na základě konkrétních archeologických nálezů vytvořili v životní velikosti arcibiskupa Metoděje jak křtí knížete Bořivoje.
Děti a mládež si zopakovali dějepis, naučili se mnoho nového a viděli v trojrozměrných učebních pomůckách, jaké látky, šaty a boty nosili zakladatelé Velké Moravy. Všechny Pampelišky děkují M. Kováříkovi, že jim umožnil se tři dny v tak krásném prostředí účastnit kulturních akcí a naučit se dělat předměty, které vyráběli naši předkové.
Těšíme se na příští rok, kdy výuka starých řemesel proběhne opět v Archeoskanzenu Modrá.
Ing. Ludmila Krušková
