Dne 19. září proběhlo na ministerstvu pro místní rozvoj slavnostní vyhlášení výsledků celostátního kola soutěže Vesnice roku 2006 v Programu obnovy venkova, ve které byl letošní počet přihlášených – 335 - nejvyšší v její dosavadní historii.

Celostátní komise navštívila ve dnech 4. - 10. 9. 2006 všechny hodnocené obce (vítěze třinácti krajských kol) a následně rozhodla takto:

Dále se komise rozhodla udělit následující speciální cenu celostátní hodnotitelské komise soutěže Vesnice roku:

Písmák Vesnice roku za mimořádné písemné zpracování historie obce

obci Jankov (Středočeský kraj) a obci Podbřezí (Královehradecký kraj)

obci Jankov (Středočeský kraj)

obci Jílovice (Jihočeský kraj)

za péči o kulturní a architektonické dědictví

za originální přístup k práci s nejmenšími a aktivní zapojení rodičů

obci Lubná (Pardubický kraj)

obci Šabina (Karlovarský kraj)

Vítěz letošního ročníku soutěže Vesnice roku obec Liptál leží devět kilometrů jihozápadně od Vsetína, v údolí potoka Rokytenka (název obce pochází pravděpodobně z německého slova Liebthal či Liebenthal a znamená “milé údolí”), které odděluje výběžky Hostýnských vrchů od vrchů Vizovických. Převážná část katastrálního území - asi 70 % - je pokryta lesy. Nejvyšším bodem je Vartovna (651 m; leží na hranici se sousedními vesnicemi Jasenná a Seninka), z níž kdysi portáši “vartovali” před častými nájezdy Kuruců z Uher.

V současné době má obec 495 popisných čísel a 42 čísel evidenčních a žije zde 1420 obyvatel, osídlení je většinou soustředěno kolem potoka a zčásti rozptýleno v přilehlých údolích a na okolních stráních. Občané dojíždějí do zaměstnání většinou mimo obec, a to převážně do průmyslových podniků ve Vsetíně, Vizovicích, Slušovicích a Zlíně, pouze malá část jich pracuje v místních podnicích a živnostech.

Osada v údolí Rokytenky je poprvé písemně zmiňována v roce 1361 jako majetek cisterciáckého kláštera ve Vizovicích. V roce 1505 náležel Liptál k vsetínskému panství, ale již v roce 1661 tvořil panství samostatné, v jehož držení se po Podstatských z Prusinovic vystřídaly různé šlechtické rody. V roce 1701 je připomínán místní zámek, barokní stavba vybudovaná zřejmě nedlouho před tímto datem. Po roce 1846, kdy Liptál získal právo konat výroční trhy, byl označován jako městečko. V roce 1909 byla vysvěcena budova sirotčince a výchovného ústavu sester dominikánek. Po roce 1950 byl Liptál zván krátce Lipová.

V Liptále se narodila - případně působila – řada významných osobností: výtvarník a grafik Břetislav Dadák, výtvarník František Chmelař, akademický malíř Antonín Chromý-Chromek sběratel lidového umění a folklóru učitel Oskar Kutěj, akademický sochař Karel Řezník ad. Zřejmě nejznámějším umělcem pocházejícím z Liptálu je akademický malíř a spisovatel Jan Kobzáň, který byl znám jako milovník valašského folklóru a sběratel pověstí i pohádek.

Mezi nejvýznamnější památky obce patří barokní zámek z přelomu 17. a 18. století,  katolický kostel sv. Michaela Archanděla postavený v barokním slohu v letech 1796-1798, evangelický kostel vybudovaný v letech 1904-1907 v novogotickém stylu a kulturní areál vybudovaný poblíž zámku v Anglické zahradě, kde se pořádá rada akcí, včetně Mezinárodních dětských folklórních dnů Liptál a Mezinárodního folklórního festivalu Liptálské slavnosti.

Do Programu obnovy venkova se obec zapojila v roce 1994. V jeho rámci byl například vybudován dům s pečovatelskou službou se šestnácti byty pro starší spoluobčany, postaveny čtyři nové autobusové čekárny a vytvořeno parkoviště, dokončena plynofikace a postaven vodovod, proběhla rekonstrukce (střecha a vnitřní zařízení ZŠ, chodníky a park ve středu obce, kulturní zařízení a zubní ordinace, stará hasičská zbrojnice) či oprava (přírodní kulturní areál, střecha fotbalových šaten, pavilon stravování ZŠ) řady objektů a byly vydány knihy Liptál, kapitoly z historie obce na Valašsku, Jan Kobzán - valašský malíř, grafik a spisovatel, fotografická publikace Liptál včera a dnes a videokazeta o obci.

Aktivní je zde řada spolků, k nejstarším patří hasiči, tělovýchovná jednota, myslivci a také skupina Folklórní sdružení LIPTA Liptál, která byla založena již před rokem 1930. Soubor se snaží udržovat valašské zvyky, ať už se týkají vánoc, Mikuláše, jara, ale ve svém ztvárnění i další tradice (chlapecké hry, sváteční tance Starodávný, dívčí tance, dožínky, atd.). Společensky výrazně aktivní jsou také místní základní devítiletá škola, tělovýchovná jednota TJ Start Lipta Liptál a obecní knihovna.

V soutěží Vesnice roku byla obec oceněna zatím dvakrát - v roce 1997 modrou stuhou za společenský život v obci a v roce 2005 bílou stuhou za práci s mládeží.

Střítež a Heřmanice

Na druhém místě se v celostátním kole soutěže umístila obec Střítež nad Ludinou (o slavnostním krajském vyhlášení v této obci jsme informovali v minulém čísle Zpravodaje). Obec leží šest kilometrů severně od města Hranice v údolí potoka Ludiny v oblasti rozvodí Baltického a Černého moře. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1412, ovšem hřbitovní nález užitkové keramiky posouvá důkazy o existenci obce o 150 let až na konec třináctého století. V obci žije v současné době 831 obyvatel a nachází se zde 280 budov s číslem popisným; většina občanů dojíždí za prací do nedalekých Hranic.  

V obci působí řada spolků, mezi nejaktivnější patří Sbor dobrovolných hasičů, Sport pro všechny Tělovýchovná jednota a Myslivecké sdružení, v obci působí rovněž Chrámový pěvecký sbor. 

V rámci Programu obnovy venkova došlo například k řadě rekonstrukcí (vytápění v mateřské školce, ČOV, dům služeb, márnice), opravě domu služeb a opravě kříže a soch na prostranství před kostelem. V soutěží Vesnice roku obdržela Střítež v loňském roce čestné uznání za příkladnou prezentaci obce.

Třetí místo v letošním ročníku soutěže Vesnice roku obsadila obec Heřmanice. Jde o prastarou lenní ves známou již od 14. století, jejíž poslední domy stojí přímo u polské hranice; obcí protéká potok Oleška. Obec má nyní 233 obyvatel, velmi ceněn a památkově chráněn je místní soubor dochovaných domů tzv. hornolužické hrázděné lidové architektury. Obec je pozoruhodná řadou přírodních zajímavostí jako je například zatopený místní lom či Kodešova skála z černého čediče. Velmi oblíbené jsou zde tradice spojené s ročním cyklem (vánoce, velikonoce, pálení čarodějnic, Mikuláš ad.). Nejaktivnějšími místními spolky je Sdružení dobrovolných hasičů a TJ Sokol.

V rámci Programu obnovy venkova zde došlo například k řadě oprav (střecha a elektroinstalace v kulturním domě, komíny na budově obecního úřadu, komíny a elektroinstalace v obecním domě) a k obnově kulturního centra.  

V soutěži Vesnice roku získala obec v roce 2004 bílou stuhu za práci s mládeží a v roce 2005 krajskou cenu Skokan roku.

redakčně zpracováno dle soutěžních dokumentů, podkladů zpracovaných obcemi pro soutěž Vesnice roku a dalších poskytnutých materiálů