V současné době probíhá dotazníkový výzkum představitelů místních akčních skupin k současné situaci a k přípravě na období 2007-13, který je odborně připraven a získal důvěru naprosté většiny dotazovaných.

Do konce září jsme shromáždili odpovědi 105 představitelů 49 MAS z pěti krajů ČR, většinou předsedů MAS, programovacích výborů a výběrových komisí, manažerů MAS nebo externích poradců, tedy klíčových osob pro budoucnost MAS. V žádné MAS jsme se nedotazovali více než tří osob. Většinu navštívil náš spolupracovník (proškolený tazatel), v některých případech si tázaní vyplnili dotazník sami a poslali jej poštou.  

Na úvod uveďme, jakou „vypovídací hodnotu“ má soubor našich dotazovaných, naše „zainteresovaná veřejnost“. V současné době realizuje 40 % z dotazovaných MAS svou strategii v rámci LEADER ČR nebo LEADER+, 76 % si „osvojuje schopnosti“ v rámci podopatření LEADER+ nebo Programu obnovy venkova MMR, 46 % získalo příspěvky z krajských programů obnovy venkova, 83 % připravuje rozvojovou strategii na období 2007-13, 39 % uskutečňuje jiné projekty díky různým grantům mimo LEADER a 46 % uskutečňuje jiné projekty a aktivity, které vůbec nejsou podpořeny grantem.

Jde tedy o aktivní MAS, které se vesměs pečlivě připravují i na nadcházející sedmileté období využívání fondů EU. Názory, potřeby a očekávání těchto MAS tedy jistě nemohou být nikomu lhostejné, vždyť budou spoluurčovat konečné výsledky, konečný úspěch celého Programu rozvoje venkova ČR.

Rádi bychom proto průzkum rozšířili na celé území ČR a do konce roku předložili souhrnné výsledky představitelům Ministerstva zemědělství. Závisí to také na jeho podpoře a zájmu, protože především ministerstvo by dokázalo výsledky využít a přihlédnout k nim při přípravě pravidel pro příští období.

Protože však není důvod se domnívat, že by se výsledky dotazování v Jihočeském nebo Královéhradeckém kraji, kde dotazování proběhlo, mohly podstatně lišit od výsledků v kraji Zlínském nebo Ústeckém, kde se dosud nekonalo, lze průběžné výsledky zveřejnit již dnes a považovat je za dosud největší přehled názorů, záměrů a očekávání českých a moravských MAS. 

Použili jsme dva druhy dotazníků s velkým počtem otázek. Vybíráme z nich jen několik, které však dobře charakterizují současné tendence v hnutí LEADER. V tabulkách a grafech uvádíme pro lepší porovnatelnost výsledky v procentech z počtu dotazovaných, kteří na danou otázku odpověděli.

Co dnes MAS potřebují?

Jaké jsou vlastně největší současné potřeby MAS? V odpovědích naprosto převážily: více finančních prostředků, kvalifikace členů a zaměstnanců MAS a více informací o dalších možných aktivitách a finančních zdrojích pro MAS.

Jsou ještě další překážky, které brání v rozvoji MAS a jejího poslání? Jaké? Jsou to především administrativní, úřední bariéry činnosti MAS, avšak také legislativní (v širším smyslu, včetně „legislativy“ operačních programů) a další.

Je zapotřebí profesionalizace MAS?

Představme si zcela reálnou situaci, že by si 70 MAS v ČR mělo v příštích sedmi letech rozdělit přes 4 mld Kč z Osy IV Programu rozvoje venkova a další stamilióny díky působení v ostatních třech osách. Na každou MAS by připadlo 50-100 mil. Kč, možná však i dvoj- či čtyřnásobek. Může o to MAS usilovat bez potřebných kapacit a zdrojů – personálních, materiálních, organizačních, informačních? 

Představitelé MAS jsou přitom spíše optimisty a většinou doufají, že by za celé sedmileté období dokázali využít mnohem víc: tři čtvrtiny by údajně byly schopny každoročně rozdělovat a kontrolovat využití finančních prostředků ve výši 5-30 mil. Kč, 12 % dokonce více než 30 mil. ročně. Skutečně také absorpční kapacita MAS v ČR prudce narůstá, a to jak zásluhou počtu MAS, tak růstu jejich zkušeností, ke kterému dochází díky programům LEADER+, LEADER ČR a celostátnímu Programu obnovy venkova. Doufejme, že se nebude opakovat strategicky nešťastné rozhodnutí z minulých let, kdy bylo v hlavním programu podpořeno 10 rozvojových strategií, ačkoliv kvalitně připravených bylo mnohem více, a o to více bylo zklamaných, ačkoli plně přijatelných žadatelů. 

Zástupci MAS si vznikající situaci uvědomují: tři čtvrtiny považují za nutné a zbývající čtvrtina za dobré, aby MAS zaměstnávala výkonného ředitele nebo manažera, ekonoma, fundraisera apod. a v tomto smyslu se konečně profesionalizovala. Více než třetina považuje za nutné a podle poloviny by bylo dobré, aby si MAS nechala vyškolit členy řídících orgánů MAS, např. předsedu, členy výběrové komise a další. Této poptávce také vyšlo vstříc volné konsorcium Národní observatoře venkova a dalších tří partnerů, kteří nyní začínají nebo připravují kurzy pro členy MAS a další zájemce v šesti krajích (Královéhradeckém, Středočeském, Jihočeském a od příštího roku též v Moravskoslezském, Libereckém a na Vysočině).    

Co vlastně MAS pro příští období připravují? Chtějí mít raději tématicky komplexní strategii rozvoje, která zahrne všechny důležité potřeby území a všechny možné příjemce příspěvků, anebo raději strategii, která se tématicky soustředí jen na jeden nebo dva hlavní problémy území, tak jako tomu bylo dosud v programu LEADER? Jasná většina 80 % je pro komplexní strategii, z níž se dají odvozovat záměry vhodné pro různé dotační tituly a programy.

Jaké hlavní téma budoucí rozvojové strategie předpokládají MAS pro období 2007-13? Někteří dotazovaní uvedli více než jedno téma, proto je součet % v tabulce větší než 100.

Využívání přírodních a kulturních hodnot (pro mnohé MAS jen „povinné“ téma pro jejich zaměření na cestovní ruch) a zlepšení kvality života včetně služeb pro obyvatelstvo (pro mnohé MAS jakési pokračování tradičního Programu obnovy venkova) jsou nejčastějším tématem rozvojových strategií.  

Všimněme si, jak málo se zatím počítá s podporou místní ekonomiky, přestože rozvoj venkovské ekonomiky, alternativní příjmy pro zemědělce, vznik nových pracovních míst a zvyšování zaměstnanosti jsou jasnými prioritami nadcházejícího období. Bude mít vůbec naději na příspěvek strategie, která nepoloží dostatečný důraz na tuto problematiku?

Dvě třetiny dotazovaných mají zato, že MAS by se neměly soustřeďovat pouze na III. a IV. osu Programu rozvoje venkova (tedy na kvalitu života v obcích a diverzifikaci příjmů, a na LEADER), nýbrž by měly působit ve všech čtyřech anebo třech osách (tedy včetně rozvoje a udržení konkurenceschopnosti zemědělství a opatření na údržbu krajiny atd.).

 (Stojí tu za připomenutí, že tyto výsledky nejsou jen nějakým „poradenským námětem“ jednotlivce, ale že jde o převažující mínění zástupců aktivních MAS v ČR. Čteme-li, že něco podporují dvě třetiny nebo dokonce 80 % dotazovaných, pak to je jasná převaha, ke které by měl podle našeho názoru přihlédnout každý, kdo se chce v celé problematice sám orientovat nebo ji dokonce řídit.)

Kolik MAS podporovat a jak?

Téměř bez komentáře můžeme nechat dotaz, jaké schéma financování by si lidé v MAS představovali – za výsledky je asi jejich obava z toho, že několik nejlepších uchvátí skoro všechno a „na nás v širším průměru“ se nedostane. Na otázku „S kterým názorem souhlasíte nejvíce? V budoucnu by mělo být v rámci programů typu LEADER podpořeno na několik let…“, odpověděli (v %):

Co si myslí MAS o režimu financování: „Pro období 2007-13 se v některých jiných programech uvažuje o zálohovém financování, např. po jednotlivých letech nebo etapách realizace projektu (strategie). Měla by MAS získávat finanční zálohy po celou dobu realizace strategie? Zálohy by pak od MAS dostávali i úspěšní místní žadatelé.“

Výsledky jsou v grafu. Variantu odpovědi „spíše ne, je to zbytečné“ v něm nevidíte, protože ji nezvolil žádný z dotazovaných. A skutečně také můžeme neexistenci zálohového financování považovat za jednu z největších překážek, které byly místním akčním skupinám vytvořeny. Bylo totiž od začátku technicky, finančně i organizačně možné, aby se zálohy poskytovaly, a také se tak v některých jiných operačních programech děje.

Měla by MAS získávat finanční zálohy po celou dobu realizace strategie?

Druhou nejzávažnější obtíží je podle zkušeností MAS skutečnost, že příjemci jsou již v době posuzování svých žádostí, před podpisem smlouvy a dále v průběhu realizace zavalováni množstvím dodatečných požadavků, podmínek, kontrol, dokladování atd., a to i z hlediska realizace projektu velmi nepodstatných, tj. malicherných, takže celkový efekt pomoci je snížen o pracnost neustálých oprav a kontrol a o zvýšení pocitu rozmrzelosti až znechucení.

Jaké podmínky byste si v období 2007-13 přáli pro místní akční skupiny?

Zajímavá byla série dotazů na velikost území, na nichž by MAS mohla působit. Základem je předpoklad, že členská země si může upravit parametry stanovené Evropskou komisí. Může například zúžit rozsah v počtu obyvatel. 

Jaký by měl být minimální počet obyvatel území, na němž působí MAS? Dvě třetiny zástupců MAS se domnívají, že by to mělo být 10 tisíc obyvatel (jako dosud) a dalších 30 %, že dokonce ještě menší.

Rovněž podle dvou třetin by stačila maximální velikost obvodu MAS 70 tisíc obyvatel, nikoliv 100 tisíc, jak se snad zatím uvažuje. Zbylá třetina je však pro 100 tisíc obyvatel i více.

Jaký by měl být minimální a maximální počet obyvatel území, na němž působí MAS?

Proč by stanovený nebo alespoň v žádostech zvýhodněný rozsah nemohl být třeba 10 – 70 tisíc obyvatel? Je to dostatečně hodně na to, aby se v regionu našly potřebné zdroje rozvoje a přitom dostatečně málo na to, aby se tam udržel duch partnerství a solidarity. Známe výhody i nevýhody obrovských MAS, které často vznikaly v touze po co největším finančním bonusu na svou strategii od ministerstva. Ale proč by se měly dávat nějaké bonusy? A proč na počet obyvatel a nikoliv na kvalitu strategie, tzn. na velikost a charakter efektů, dopadů, které má jejich realizace přinést?

Pokud jde o velikost, české MAS se tak jako tak dost výrazně odchylují od MAS ve starých členských zemích EU. Zatímco průměrná rozloha českých regionů s působností MAS je 334 km² a mají průměrně 23 tisíc obyvatel, je průměr v EU 1805 km² a 56 tisíc obyvatel. Jsme prostě jiní, máme venkov s vysokou hustotou obyvatelstva, s hustou sítí silnic, s malými obcemi, do nejbližšího města většinou není daleko atd.

Optimální velikost měst

Jaká by měla být maximální velikost měst, z nichž by mohli pocházet žadatelé (příjemci) příspěvků MAS? Tady se asi dočkáme překvapení, neboť téměř dvě třetiny dotazovaných navrhly jako maximální velikost měst 10 tisíc obyvatel. Přitom dnes asi 40 % MAS obsahuje města s více než 10 tisíci obyvateli.Přání MAS je rozloženo takto (v %): 

Logika tohoto očekávání je zřejmá: potenciální příjemci ve městech mají dostatek jiných příležitostí a jediné větší město by dokázalo odčerpat většinu prostředků určených na rozvoj venkovského území, neboť v něm působí desítky podnikatelů, firem, neziskových organizací a dalších.

Zatím se však uvažuje o hranici 25 tisíc obyvatel. Přitom na území MAS dnes celkem působí jen šest měst s více než 20 tisíci obyvateli. Jistě by se bouřila, ale přece jen, co kdyby se ustanovila „kompromisní“ hranice 15, nejvýše však 20 tisíc obyvatel? (V rozmezí 15-20 tisíc obyvatel je 11 měst.)  

Musíme však rozlišit způsobilost příjemce pro obdržení prostředků od MAS (z velkého města ne) a způsobilost subjektu být členem MAS. Z tohoto hlediska lze jen podporovat, aby se členy MAS stávaly také např. střední a vysoké školy, banky, větší podniky, správy CHKO, úřady práce a další organizace, jejichž činnost ovlivňuje život venkovského regionu. Stejný názor má ostatně 86 % dotazovaných.

Navíc je technicky i věcně možné, aby mohl být příjemcem i ten, kdo sídlí ve větším městě, avšak reálné dopady jeho projektu by se projevily převážně ve venkovském regionu. Naše otázka zněla. „Měl by být příjemcem příspěvku, který MAS poskytne, pouze subjekt, který má sídlo na území, v němž MAS působí, anebo by mohl mít i sídlo jinde (např. v krajském městě), jestliže v žádosti prokáže, že efekty realizace jeho záměru se projeví převážně v daném území?“

Podobná úprava dosud existovala i v jiných zemích. Pozitivní dopady projektu se dají dokládat již v žádosti a poté zpětně, po realizaci projektu kontrolovat.

Průzkum v MAS ukazuje, že s potenciálními žadateli je užitečné mluvit, zjišťovat jejich názory a očekávání a poskytnout je těm, kteří budou rozhodovat.

šetření provedla výzkumná a poradenská agentura Tima Liberec, s.r.o. a kontaktní místo Národní observatoře venkova, o.p.s., oldrich.cepelka@tima-liberec.cz.