Kulatý stůl I: Vzdělávání na venkově a pro venkov
Moderátor: ing. Jan Fiala
Celkový počet účastníků byl 21, a to ze čtyř zemí - ČR, Slovensko, Irsko a Itálie (Sardinie). V úvodu se účastníci představili a zformulovali svoje očekávání. Proběhly tři brainstormingy k tématickým okruhům (viz níže uvedené nadpisy odstavců) včetně diskuse a vyhodnocení, následovala společná formulace závěrů se současným zápisem do počítače s projekcí. Závěry  byly po korekcích textu účastníky konsensuálním souhlasem přijaty.

Zpětná vazba od účastníků ústní na konec setkání: Hodnocena byla vysoká úroveň společné práce, která snese evropská měřítka (IRL), vyjádřeno politování, že podobné skupinové způsoby práce se nepoužívají v Itálii - na Sardinii (ITA), podstatná většina účastníků se silně identifikovala se závěry workshopu.

Závěry kulatého stolu - nadpisy tučně označují jednotlivé tématické celky, text kurzívou je komentářem Jana Fialy.

1. Hledáme role a  možnosti přežití venkovské školy jako symbolu živé vesnice
Domníváme se, že k přežití a zvýšení prestiže venkovských škol může přispět zejména:
• otevřít školu vesnici (aby sloužila jako vzdělávací, sportovní a kulturní centrum všem),
• posunout zákonem stanovenou rozhodovací úroveň o existenci školy na obce,
• zařadit do učebních osnov regionální a místní tradice a témata,
• zvýšit podíl výuky jazyků a  jazykovou vybavenost učitelů.

2. Jak přinést dospělým vzdělání na venkov a jak je motivovat?
Účastníci kulatého stolu se domnívají, že nazrál čas pro budování komunitních škol metodou odspodu (bottom-up) za předpokladu, že vzdělávání v nich a navazujících aktivitách bude pružně reagovat na potřeby a že bude mít zejména v začátku zajištěnu finanční podporu.

Motivace účastníků vzdělávání dospělých by měla obsahovat možnost ověřit si vzdělání v praxi a motivovat možností dosažení zaměstnání.

Myslíme si, že důležitou úlohu v této oblasti mohou sehrát neformální místní lídři i v návaznosti na budování místních partnerství a místních akčních skupin.

3. Může existovat na venkově jedinečné profesní vzdělávání?
Domníváme se, že venkovské oblasti jsou vhodné pro zřízení škol tradičních řemesel (1), pro školy zabývající se komplexním managementem území (2) s využitím místních surovin v návaznosti na vzdělávání místních lídrů a podnikatelství ve venkovských oblastech.

Důležitými oblastmi venkovského vzdělávání by měly být školy zaměřené na sociální práci na venkově (3) a výuku zanikajících folklórních a národopisných tradic (4).

Kulatý stůl II: K problematice kofinancování iniciativy LEADER
Moderátor: ing. Rostislav Hošek      
Pracovní skupina projednala různé možnosti vícezdrojového financování této metody v podmínkách České republiky (17 alternativ). Dále projednala problematiku zálohových plateb, které by umožnily a usnadnily průběh realizace projektových záměrů ve venkovských regionech prostřednictvím MAS LEADER.

Dalším problémem v návaznosti na prezentaci zástupců iniciativy LEADER z Irska je zprůhlednění otázek uznatelnosti jednotlivých nákladů v činnosti MAS (stanovení přijatelnosti výdajů).

Požadavek respektování nařízení Rady při stavení způsobu financování projektu a jejich administrace v rámci činnosti jednotlivých MAS.

Pracovní skupina doporučuje do závěrů konference zapracovat tyto následující návrhy a opatření:
• Prostřednictvím Národní observatoře LEADER zabezpečit systém aktuální informovanosti MAS o možnostech vícezdrojového financování,
• Vytvořit podmínky pro režim zálohového financování, které by zjednodušilo a současně i umožnilo snadnější realizaci schválených projektů,
• jasně vymezit (precizovat) rozsah uznatelných nákladů s tím, že navrhujeme zohlednit v uznatelných nákladech uznání rozsahu odvedené dobrovolné činnosti,
• zvážit návrh 100% financování činnosti MAS s ohledem na její poslání při implementaci EAFRD.

Kulatý stůl III: Společné problémy přistupujících zemí při zapojení do aktivit LEADER
Moderátor: Pedro Brosei
Flipchart: Gouda Burokiene
Podporu přistupujících zemí v aplikaci metody LEADER považujeme za zcela zásadní a v rámci diskuse u kulatého stolu vyplynuly tyto závěry:
1. Přítomní berou za zcela zásadní realizaci těchto kroků:
   a) Vytvořit databázi školených osob,
   b) zajistit jejich životopisy.
2. Projednat možnost organizace školení za pomocí zemí “15” EU (nejúspěšnějších aktérů rozvoje venkova na území “starých zemí”.
3. Informovat odpovědné pracovníky Evropské komise:
   a) o vzniklé aktivitě přípravy nových zemí metody LEADER, navíc realizovanou ze zdola,
   b) vytvořit přehled nových potřeb pro realizaci metody LEADER u přistupujících zemí do EU.
4. Vytvořit publikaci “Současný stav v jednotlivých zemích a krátkodobé vize 2006, 2007 – 2008.

Příprava na rok 2007 – 2013
1. Vytvořit lepší podmínky pro činnost LAG na národních úrovních (financování, odborná pomoc, organizace řízení, apod.).
Jako příklad u organizátora evropské konference o venkovu – České republice  byl diskutován návrh na zvýšení rozpočtu ze strany státu pro Místní akční skupiny ze 70 mil. Kč na 170 mil. Kč pro rok 2006, jako jediná možnost navýšení počtu místních skupin z 27 o cca 15 skupin na cca 40 – 45. 
2. Doporučuje se zpracovat dokument o problémech a způsobech řešení aplikace metody LEADER a zaslat ho na ERA (European Rural Asociation). 
3. Všem deseti novým zemím EU se doporučuje být velmi aktivní v přípravě právních dokumentů a strategií. LEADER JE BUDOUCNOST VENKOVA. Důležitá je spolupráce těchto zemí. 
4. Prosadit větší informovanost z MAS jednotlivých zemí o financování z EU.

Vytvoření lobbingu pro venkov
1. Vybudováním Národních sítí MAS zespodu.
2. Propojením těchto sítí s ELARD a ERA.
3. Realizace lobbyingu prostřednictvím Národních sítí na národních úrovních a na úrovni EU.

Problémy
1. Lidské zdroje na venkově. 
2. Implementace LEADER+ u nově přistupujících zemí.
3. Plýtvání penězi směřovaných na venkov (“ztráty po cestě”).
4. Uměle vytvářený problém zemědělci proti venkovanům na místo zemědělci spolu s venkovem.
5. Chapadla byrokracie nabývají absurdních rozměrů (chobotnice).
6. Nedostatek dobré vůle politiků.