Podle výsledků loňského ročníku soutěže Vesnice roku je pro vaši obec aktuálním “hlavním tématem” zeleň?
Podstatným východiskem bylo zpracování komplexních pozemkových úprav, zapsaných v katastru nemovitostí již v roce 1995. Tehdy jsme je měli dokončeny jako jedna z prvních tří obcí v republice. V jejich rámci byl zpracován územní systém ekologické stability, kde byly navrženy ekologické výsadby v celém katastrálním území obce. Hlavním důvodem bylo intenzivní využívání krajiny - v minulosti byly v rámci socializace zemědělství odstraněny meze, vytvořeny velké lány, používána těžká mechanizace ad. Navržené biokoridory proto spojovaly přirozená biocentra mezi sebou, aby zvěř měla kde zalehnout a mohla migrovat, ptáci vyhnízdit, což se nám během minulých pěti let podařilo zrealizovat. V současné době je hlavním tématem, kterým žijí obyvatelé obce, úspěšná reprezentace České republiky v evropské soutěži Entente Florale.

Projevila se realizace biokoridorů na stavu zvěře?
Prakticky veškerá drobná zvěř v předchozích letech ubývala, což byl trend celého Znojemska. Pamatuji si např. kolik dříve bývalo zajíců, kteří se nyní úspěšně množí. I bažanti a koroptve se vyskytují výrazně častěji, protože mají klid, mají kde vysedět, a to právě díky biokoridorům, které dnes již vytvářejí zahuštěné pásy. I podle myslivců se stav jednoznačně lepší.

Biokoridory se nacházejí na obecních pozemcích?
Bohužel ne, u pozemkových úprav došlo k tomu, že první zapsané pozemky, které byly určeny na ekologickou zeleň byly převedeny do majetku Pozemkového fondu - dnes již takovéto pozemky přecházejí do vlastnictví obce automaticky. My jsme ovšem díky tomu realizovali výsadby na cizích pozemcích, byly s tím administrativní problémy, od vypovězení nájmu bývalým nájemcům – to musel Pozemkový fond -, získání souhlasu  Pozemkového fondu, investorství, až po pronájem pozemku a placení nájemného. Nakonec jsme platili Pozemkovému fondu nájemné za to, že jsme mohli sázet. Nyní je první biokoridor starý už pět let, a my jsme měli ve smlouvě o dotaci povinnou pětiletou péči, proto v současné době žádáme Pozemkový fond, aby tyto výsadby protokolárně převzal, deklaroval, že jsme splnili dotační podmínky, biokoridor je zapěstovaný a udržovaný a aby si tyto výsadby jako vlastník pozemku převzali a následně se o ně starali. Zatím poslední informace z tohoto dlouhého jednání je, že by biokoridory byly převedeny na Agenturu ochrany přírody. My jsme požadovali bezplatné převedení pozemků na obec s tím, že bychom zajistili i následnou péči, protože jsme přesvědčeni, že o záležitosti na vlastním území se nejlépe postará sama obec. Bohužel toto řešení dnes ze zákona není možné.

Máte na katastru obce nějaká chráněná území?
V roce 2002 byla vyhlášena kulturní památka Losolosy, což je chráněné území o rozloze asi šesti hektarů, kde jsou veškeré pozemky ve vlastnictví obce, takže zde žádné problémy nebyly. Na základě tohoto vyhlášení připadla povinnost péče o toto území krajskému úřadu a v minulém roce zde byly provedeny pěstební zásahy spočívající v sečení vyvýšených míst s teplomilnými druhy rostlin a byl vykácen nálet akátů. Letos se zvolila nová a lepší technologie -  namísto vysekávání je to vypásávání ovcí, které přitom naruší půdní kryt a pro teplomilné rostliny nastávají lepší podmínky pro růst. Jinak máme vytypovanou ještě jednu další možnou lokalitu místně zvanou Ruda, zmapovali jsme, co tam roste, jaké druhy ptáků tam hnízdí apod. V současné době je vyvěšen na úřední desce návrh zařadit tuto lokalitu do národního seznamu evropsky významných lokalit.

Na území obce se nachází také skládka?
O jejím projektu uvažovalo ještě před rokem 1989 jedno místní družstvo ve spolupráci s rakouskou univerzitou. Pak proběhly společenské změny a k záměru jsme se prakticky  vrátili až v roce 1991, tehdy již fungující samospráva po diskusi projekt odsouhlasila, měli jsme takové “minireferendum” (v té době ještě nebylo zákonně upravené), kdy 75 procent občanů bylo pro. Skládka se zrealizovala částečně za státní peníze a částečně za peníze, které do projektu přinesl společník. Obec totiž neměla dostatek financí na dostavění, a proto založila obchodní společnost s jednou rakouskou firmou (ta dnes patří i u nás k nejrenomovanějším v tomto oboru). Skládka se dostavěla a společnost, která ji provozuje má stále dva vlastníky (obec a rakouskou firmu). Skládka funguje jedenáctým rokem, a to jak ekologickým, tak ekonomickým způsobem. Obec má z jejího provozu finanční příjem, který v posledních letech tvoří podstatnou část rozpočtu obce. Příjmy z provozu skládky, zejména zákonné poplatky za ukládání odpadu, umožnily obci realizovat investiční akce. 

Kolik tento příjem zhruba činí?
Měsíčně to řádově dělá zhruba 300 – 400 tisíc, je to také otázka návozu odpadu a jeho druhu, protože za každý se platí jinak. tento zákonný poplatek (který obec nemá možnost ovlivnit) se výrazně zvedl v posledních dvou letech. Skládka navíc stojí na obecních pozemcích, což představuje další prostředky získané za nájem. Jde o jedinou skládku komunálního odpadu na okrese Znojmo, skládek stavebních odpadů je více.

Při příjezdu do obce si nelze nevšimnout těžařské činnosti?
Na území Únanova provozuje svou činnost keramický závod, který těží kaolin a tato těžba probíhá již více než sto let. V minulosti bylo téměř pravidlem, že vytěžená jáma se zasypala stavebním odpadem - někdy nebyl jenom stavební, na počátku devadesátých let jsem na tomto místě osobně viděl jakési podivné barely. Tomu jsme v devadesátých letech zabránili a jednu z vytěžených lokalit jsme zachovali jako vodní plochu, kterých je na území obce málo. Kolem pozemku se vysázelo biocentrum a takovouto rekultivaci prosazujeme i u ostatních vytěžených ploch, takže dnes je zpracován projekt na více než hektarové území (vodní plochy, ozelenění svahů ad.).         

S rozšířením vodních ploch na území obce souvisí i stavba rozsáhlého koupaliště?
Možná už jdeme nad to, co by obec měla dělat, ale víme, že Znojemsko je region s největší nezaměstnaností a jedním z možných řešení je oživení cestovního ruchu, k čemuž jsme přispěli právě stavbou koupaliště, které dostalo v anketě mezi žáky naší základní školy název Pohoda. Postupně přibyl ještě autokemp, plážový volejbal a letos otevíráme tenisové kurty. Na okraji obce tak vznikl pěkný rekreační areál, zajímavý i architektonicky, což dokládají ceny, které jsme vloni získali: na stavebním veletrhu ve Znojmě velkou cenu jako stavba regionu a na mezinárodním veletrhu v Praze cenu poroty a vítězství v internetovém hlasování mezi všemi přihlášenými stavbami.

Jak dlouho působíte ve funkci starosty a co je vaší původní profesí?
Starostou jsem od roku 1990 a teprve v poslední době se zabývám tím, co je mi nejbližší. Jsem totiž absolvent zahradnické fakulty v Lednici, se zaměřením na výrobu (zkušebnictví, zelinářství a vinařství). Chodil jsem i na střední zemědělskou školu, která mi z hlediska praktického dala možná víc než vysoká.  Čili pěstební zásahy, udržovací řezy, výsadby apod. jsou mi blízké.  Na tyto činnosti nemáme žádného odborného pracovníka, většinu zásahů dělám sám nebo ve spolupráci s pracovníky v rámci veřejně prospěšných prací.

Máte s nimi dobré zkušenosti?
Je to institut, který v naší lokalitě, kde je vysoká nezaměstnanost, dává možnost změnit alespoň krátkodobě způsob života. Po dvou až tříleté nezaměstnanosti jde o vítanou změnu. Před pár lety jsme zaměstnávali jednoho dva zaměstnance, obec naší velikosti jich ani víc nemůže využít, ale jakmile jsme začali vysazovat biokoridory a postavili koupaliště, vznikla další pracovní místa. Údržbu biokoridorů dělají na sto procent pracovníci z řad nezaměstnaných, u koupaliště zaměstnáváme pět šest dalších, dohromady je to v posledních dvou letech kolem deseti lidí z řad nezaměstnaných místních občanů. Je vidět, že se postupně změnil přístup k veřejným pracem – dříve o ně nebyl zájem, lidé se zřejmě styděli před spoluobčany, to se nyní naprosto změnilo.

Kolikaprocentní je u vás nezaměstnanost a kolik lidí za prací dojíždí?
Podle zkušebního odhadu asi 12 – 13 procent, mírně pod hranicí regionálního průměru. V rámci obce pracuje méně než sto lidí, všichni ostatní dojíždějí.

Jaké máte největší problémy?
Nepříjemná je nezaměstnanost - u některých rodin je to opravdu problém zásadní. Další je zemědělství. V našem bývalém družstvu, pracovalo šedesát, sedmdesát místních lidí, po privatizaci třicet. Letos převzal hospodaření jiný subjekt, zrušila se živočišná výroba a prakticky tam zůstalo asi pět lidí. Jinak nějaké zásadní problémy nemáme.

A při pohledu zpět?
Pokud bychom se ohlédli do začátku devadesátých let – nebyly zpevněné vozovky, pamatuji se, jak jsme vypadali když jsme šli na autobus a všude bylo plno bláta. Nebo: člověk přišel z práce domů, rychle nasekal dřevo, vyhrabal popel z kamen a ve čtyři odpoledne zatopil, aby bylo do večera trochu teplo. Problémy byly i s odpadními vodami a vyvážením jímek. Tyto problémy jsme odstranili, provedla se plynofikace, udělala kanalizace. Obojí probíhalo současně, proto jsme občanům přispívali finančně na kanalizační přípojky. Pokud občané splnili stanovený termín napojení na kanalizaci, tak jsme jim na přípojku přispívali, a to nemalou částkou. Ovšem stálo to za to, protože všech trvale obydlených připojených nemovitostí je 98 procent. Na kanalizaci jsou napojeni všichni, většina občanů topí plynem, několik elektřinou a v poslední době jich několik přešlo na dřevoplyn. Kultura bydlení se tak podstatně zvedla, i proto je u nás naprostá většina nemovitostí trvale obydlených a neslouží pouze k rekreačním účelům.

Daří se vám udržet občany, aby z obce neodcházeli?
Počet obyvatel dlouhodobě neklesá, momentálně se zpracovává změna územního plánu, protože chystáme lokalitu určenou pro výstavbu třiceti rodinných domků - zájem mají vedle řady místních i přespolní. Je tu hodně novousedlíků, kteří dobře zapadli a myslím, že i když jsme obec dosti velká (máme kolem 1100 obyvatel), tak k sobě lidé mají blízko a sžívají se. Asi je důležitý základ, tj. fakt, že obec byla vždy česká, i za druhé světové války tu žila jenom jedna německá rodina, která pak byla vystěhována kvůli kolaboraci. Shodou okolností v jejich rodinném domku teď sedíme, protože je v něm obecní úřad.

Jaké u vás máte kulturní, sportovní, spolkové a jiné tradice?
Co se týče starších tradic, nevím zda je mohu hodnotit, já sám jsem se sem přistěhoval a bydlím tady dvacet jedna let. Tradiční je posvícení a několik pravidelných plesů ročně v budově orlovny, protože obec nemá kulturní dům. Pak samozřejmě ty drobnější akce – jako velikonoce, podařilo se nám obnovit masopust. Z novodobých tradic je to např. setkání přátel vín (letos už šestý ročník). Ze sportovních je to běh Únanovem (od nejmenších až po nejstarší), turnaje v nohejbalu, malé kopané, plážovém volejbalu. Na počátku devadesátých let nám chyběl aktivní společenský život, zato teď je nějaká akce každou chvíli. Funguje schola únanovské farnosti, kynologický klub, hasiči, myslivci, únanovský fotbalový oddíl (byl založen v roce 1936 a dnes má pět mužstev), rybáři, školní kroužky atd.

Máte dobré vztahy s církví?
Vycházíme s ní velice dobře, v Únanově je dost věřících, za komunistů dokonce možná chodilo do kostela ještě více mladých lidí než dnes. Kostel je v obci jediná kulturní památka a prošel od roku 1991 významnými změnami – má novou podlahu, novou fasádu,  byly doplněny zvony a celý objekt byl nasvícen. Letos také po dlouhých letech poprvé proběhla v přírodě modlitba za úrodu. Byla ustavena farní rada, kterou tvoří dvanáct občanů zvolených anketou v kostele – i já mám čest tam být.

Jak informujete občany o dění v obcí a jak propagujete obec navenek?
Vydáváme Zpravodaj, vznikl z něho pravidelný čtvrtletník, který jsme předloni přejmenovali na Únanovské novinky. Máme internetové stránky a zájem podporovat podnikatele, zejména ty drobné, takže jim nabízíme bezplatnou prezentaci na webovských stránkách obce. I obecní objekty, které prakticky nevyužíváme, se pronajímají – dnes je nich výroba keramiky, prodejna průmyslového zboží, dětskou poradnu jsme adaptovali na kadeřnictví. A k propagaci - rozhodli jsme se, že natočíme DVD a vydáme je ve třech jazycích (čeština, angličtina, němčina), v současné době už máme zadání a scénář.

A zájem o věci veřejné?
Je na lidech, jakou vesnici budou mít. Obecní úřad vykonává administrativu, zastupitelstvo rozhoduje o rozvoji území, ale nikdy jsme žádné akce nedělali “násilnou formou”. Je umění zachytit myšlenku lidí a ve správný okamžik ji někam smysluplně posunout a navíc případně finančně podpořit. V letošním ročníku evropské soutěže Entente Florale bude Českou republiku reprezentovat obec Únanov ze znojemského regionu, držitel loňské zelené stuhy v Jihomoravském kraji. Obec – s důrazem na její zelené aktivity – představuje  v obsáhlém rozhovoru  starosta Únanva ing. Vojtěch Fabík, jeho pohled – z pozice “nového” a aktivního občana doplňuje režisér a kameraman Štefan Kravec. O historii a první fázi polistopadového vývoje pak vypovídá publikace, kterou obec vydala v roce 1997 k 770. výročí první historické zmínky o obci a jejíž recenzi přinášíme na závěr únanovského bloku.