Říjen 2005
24. října 2005Z regionů
Karlovarský kraj
O nás bez nás
Všechno je jako dřív, řekne si člověk. Ano. V průběhu několika posledních měsíců se připravují naprosto zásadní materiály, podle kterých se stanovují priority pro zemědělství a venkov, podle kterých se v letech 2007-2013 budou rozdělovat evropské peníze a podle kterých se nám bude na venkově žít buď lépe nebo hůře. A tak, jak je v této zemi zvykem, se tyto zásadní materiály připravují bez venkovanů. Mezi členy odborné komise najdete řadu odborníků a expertů, kteří připravovali priority pro kapitolu “Rozvoj venkova” těchto materiálů. Ovšem nenajdete tady jediného starostu, jediného šéfa MASu, jediného člověka z desítek našich mikroregionů. Prostě nikdo z vesnice. Nikdo, kdo by se byl zabýval venkovským podnikáním, nikdo z terénu. Kdo za to může? Režim, systém, politika, totalita? Ale kdepak! My, venkované! My si za to můžeme sami! Tak to v demokracii chodí. Staráš se, máš. Nestaráš se, máš… Protože je pořád důležitější něco jiného, než se jezdit hádat do Prahy o peníze. Vždyť jsme ani nevěděli, že takový seznam expertů vzniká. Nevěděl to ani Spolek pro obnovu venkova, nevěděli to ani představitelé MASů, přesto, že se snažíme být dobře zorganizovaní. Ano, ujíždí nám vlak. Ale ještě neujel!
Proto, abychom všichni venkované dohnali téměř roční zpoždění, rozhodli jsme se pod vedením MAS Vladař, uspořádat Evropskou konferenci o venkově. Snad za minutu dvanáct. Tato konference proběhne 2.- 6.11.2005 v Klášteře premonstrátů v Teplé u Mariánských Lázní. Účelem tohoto setkání venkovanů nejen z České republiky, ale opravdu z celé Evropy, je zformulovat potřeby českého venkova a vyslechnout si jak obdobné problémy řeší v jiných, vyspělých státech. A závěry této konference chceme předložit vládě, jako náš diskusní příspěvek ke stanovení priorit pro rozdělování dotací v budoucích letech. My, venkované, chceme prosadit metodu LEADER, kterou se už několik let učíme a která prostupuje všechny osy financování EAFRD v EU. Tato metoda také vede ke vzniku PARTNERSTVÍ na venkově, ke spolupráci podnikatelů, obcí i neziskových organizací. Tvoří se na opravdovém venkově, řídíme si ji sami a proto také, “jak si usteleme, tak si lehneme”.
Hlavní cíle konference o venkovu se dají shrnout do následujících bodů:
1. Získání informací o strategiích rozvoje venkova na území jednotlivých států Evropské unie.
2. Přehled aktivit LEADER v období 1991 – 2006 na území EU a jejich dopad na venkov daných států.
3. Program a využití metody LEADER v letech 2007 – 2013 a jeho předpokládaný význam pro venkov ČR.
4. Propojení venkova v ČR do kompaktního celku-vytvoření Národní observatoře venkova.
5. Navýšení počtu Místních akčních skupin (MAS) v České republice.
6. Prosazení evropského pojetí financování venkova dle EAFRD na území ČR.
7. Ve spolupráci s Vládou ČR urychleně vytvořit koncepci rozvoje venkova do roku 2030 se stanovením limitujících makroekonomických faktorů podnikání na venkově.
8. Zapracovat závěry konference do výzvy DUHA PRO VENKOV.
Doufáme, že závěry této konference usnadní pochopení evropského pojetí venkova, umožní nám zapracovat evropské zkušenosti do naší koncepce a také nám snad pomohou vzbudit zájem české politické scény o náš venkov. Zatím se zdá, že Vláda ČR projevila velký zájem o tuto problematiku, neboť řada jejich členů už této konferenci poskytla svou záštitu.
Samotná konference se bude konat na více než symbolickém místě. Tím, bude, jak už bylo řečeno Klášter premonstrátů v Teplé. Myslím, že je to jedno z nejkrásnějších míst v naší zemi. Má úžasnou atmosféru a člověk si tam jen uvědomí, jak je sám bezvýznamný v prostoru i čase. Klášter vznikl v roce 1193 a byl založen českým šlechticem Hroznatou. Ten v té době střežil se svou družinou tento pohraniční region. Do nově založeného kláštera povolal řád premonstrátů ze strahovského kláštera. Vybudování tohoto centra mělo totiž vnést bezpečí do této opuštěné pohraniční oblasti, kudy vedla velká obchodní stezka do Bavor. Proto zde přepadali a drancovali loupeživí rytíři. Hroznata se svého úkolu zhostil skvěle a založil kromě kláštera i řadu měst a obcí jako např. Hroznětín či Hroznatov na Karlovarsku. A právě proto byl nakonec sám unesen a protože zakázal, aby za něho bylo vyplaceno výkupné, byl 14.7.1217 umučen k smrti. Jak symbolické. Člověk, který bojuje za rozvoj a ochranu venkova byl umučen k smrti. Nechtěl, aby se na českém venkově kradlo a loupilo. Proto byl umučen. Jako kdyby předznamenal cestu všem, kteří se nebudou chtít pokořit pánům z města, ani loupeživým rytířům. Jako kdyby předurčoval osudy našich sedláků, kteří byli popravováni za to, že nešli do družstev. Jako kněží, kteří nechtěli opustit své kláštery ani za totality. Proto byli odvlečeni do komunistických koncentráků. Jako kdyby svým osudem zvěstoval, že úděl našeho venkova nebude jednoduchý a zájem o něj budou projevovat především lotrandové. A to vše téměř před osmi sty lety. Za svůj statečný boj proti této zvůli byl Hroznata 16.9.1897 blahořečen. Proto se v pozdějších letech stal patronem politických vězňů. Proto se nyní, vždy 14. července, slaví v Teplé svátek blahoslaveného Hroznaty za účasti Konfederace politických vězňů. Proto je dnes v klášteře i stálá expozice z dob nesvobody. Ano, klášter Teplá a osobnost blahoslaveného Hroznaty je dnes symbolem i pro náš venkov.
Jistě, v minulém režimu klášter nesmírně zchátral a některé jeho části byly úplně zničeny. Ovšem už v roce 1992 jsme právě toto místo vybrali na Mze ČR jako symbolické pro zahájení “Programu obnovy venkova”. S pomocí partnerů z Itálie, pana profesora Dioquvardiho a Giorgia Tonella se nám podařilo připravit opravdu první pilotní projekt revitalizace tohoto kláštera.
Už v roce 1993 se podařilo v tomto areálu otevřít hotel kongresového typu, restauraci a posléze i pivnici. Přes všechny problémy spojené s touto rekonstrukcí, přesto, že celá řada budov kláštera ještě není zcela opravena, přesto je už zase Teplá opravdu poutním místem a významným turistickým centrem. Je to jeden z konkrétních a hmatatelných příkladů, jak lze náš zdevastovaný venkov alespoň pomalu opravovat a vylepšovat, jak se dají i na tom “nejchudším” venkově vykřesat pracovní příležitosti a směřovat k prosperitě. Není pochyb, že to je svízelná a pomalá, ale jediná možná cesta k využití zdrojů, které na venkově máme. Vždyť ještě v roce 1991 tady nebylo, kde se napít a najíst, kam si odskočit, kde si koupit suvenýr! Dnes touto památkou projde přes sto tisíc lidí ročně a mnozí se tu i ubytují a zůstanou několik dnů.
Kde jinde tedy organizovat takovou evropskou konferenci o českém venkově? Kde jinde ukázat Evropě, co byl venkov našich předků a co chceme na venkově vytvořit dnes my!
Bohumil Kubát, ředitel organizačního výboru Evropské konference o venkovu
