V jakém stádu jsou nyní české dokumenty vztahující se k EAFRD?

Do vlády máme připravený materiál, který se jmenuje Národní strategický plán rozvoje venkova České republiky v období 2007 – 2013, který má asi 30 stránek a k tomu přes sto stran příloh. Je to jeden ze dvou předepsaných dokumentů a je spíš strategický, zatímco ten   druhý – nazvaný Program rozvoje venkova - je více realizační, bude popisovat jednotlivá opatření, podmínky pro žadatele a požadovanou kvalitu a náležitosti jednotlivých projektů.

 

Co předcházelo těmto finálním verzím? 

Vývoj příprav byl poměrně dlouhý a plný různých konfliktních situací. Začali jsme vyjednávat  základní nařízení Rady 1698 o podpoře rozvoje venkova z Evropského zemědělského fondu  pro rozvoj venkova  v polovině roku 2004, jeho projednávání trvalo celý rok a řadu našich připomínek Brusel přijal – zhruba polovinu z původně více než čtyřiceti. Což myslím není marné zmínit.

 

O nařízení se mezitím dozvěděla veřejnost...

Nejprve pořádal pan poslanec Papež sérii regionálních konferencí o rozvoji venkova, z čehož vzešla určitá doporučení, jak připravovat jednotlivé programové dokumenty. Další sérii konferencí uspořádal pan ministr Zgarba a třetí cyklus regionálních konferencí uspořádal letos pan ministr Mládek, to už s představou, jak by měly být programy a strategie koncipovány, s návrhem  určitých proporcí.

 

Můžete tyto pojmy blíže vysvětlit?

Jistě, ono zmiňované bruselské nařízení Rady nám nabízí možnost realizovat politiku rozvoje venkova třemi tzv. základními osami. Jedna se jmenuje Konkurenceschopnost zemědělského  a lesnického sektoru, druhá Péče o životní prostředí a krajinu a třetí Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova. To jsou tři základní obsahové pilíře budoucího programu a je potřeba vidět, že obsahují komplex všech potřeb venkova od hospodářských přes sociální a environmentální až po kulturní. Pak je tam ještě jeden pilíř, který je zajímavý tím, že je metodou, nikoliv tématem. I když téma je v něm rovněž v skrytu obsaženo.

 

Máte na mysli program LEADER?

Ano, touto metodou je možné realizovat kteroukoliv z hlavních tří os. A ono skryté téma spočívá v tom, že tato metoda se zaměřuje na budování soudržných venkovských společenství, na jejich strukturování a vytvoření větší stability na venkově cestou využití místních lidských zdrojů  a vzájemné spolupráce lidí na venkově.

 

Jak probíhala práce na zmiňovaných dvou dokumentech?

V diskusích, názorech veřejnosti, v mnoha dopisech a řadě často i velmi exaltovaných jednání se požadavky na dotace pohybovaly pro osu jedna někde mezi 12 – 45 procenty, u osy někde mezi třiceti a šedesáti i více procenty, pro osu tři to bylo od deseti do třiceti procent a osa 4 standardně zůstávala kolem pěti procent. Vedle čtyř os je součástí programu ještě technická pomoc, která může mít maximálně dvě procenta. Ve hře samozřejmě byly i požadavky Bruselu na základní proporce jednotlivých os: minimálně 10 procent z evropských peněz na osu 1, stejně jako na osu 3, minimálně 25 na osu 2 a minimálně 2,5 procenta  na LEADER s tím, že tento limit je určen pro nové země, staré mají procent 5. Současně existuje požadavek pro nové státy, dobrat se minimálně k oněm pěti procentům na konci sledovaného období.

 

Nynější návrh Národního strategického plánu obsahuje jaké rozdělení prostředků?

Výsledné kompromisní rozdělení (ke dni realizace tohoto rozhovoru) je: na osu 1 22,4  procenta z EU, na osu 2 55,2, na osu 3 16,9  procent, na osu 4 pět procent a na technickou pomoc 0,48 procenta. To je k financím EU a k tomu jsou ještě prostředky národní, ty se pohybují v ose 1 a 3 maximálně 75 procent z EU a v ose 2 a 4 maximálně 80 procent z EU,   zbytek hradí státní rozpočet. Případně pokud jsou to veřejní příjemci, tak zbytek hradí oni. 

 

Jak tato procenta vypadají v penězích?

Na osu 1 3,1 miliardy ročně,  na osu 2 7,2 miliardy, na osu 3 2,35, na osu 4 650 miliónů a na technickou pomoc 67 miliónů korun. Celkem 13,4 miliardy ročně dohromady z evropských a národních zdrojů. Je jenom na nás, jestli úplně využijeme strop financování z EU, např. u strukturálních fondů se podařilo procenta z EU vyjednat mnohem větší.

Pak je ještě důležité vědět, že v ose 1 i 3 je poměrně hodně opatření, která budou směřovat do rukou podnikatelských subjektů a tam se peníze iniciované tímto fondem můžou znásobit dvěma.

 

Myslíte, že je poměr os stanoven alespoň zhruba správně?

To je samozřejmě otázka, protože svým způsobem většího sluchu mohlo být dopřáno těm, kteří víc křičeli nebo byli razantnější, což nemusí být obraz objektivní potřeby. Ale v rámci dělení bude mít každá osa během těch sedmi let nějaký svůj život. Některá bude dynamicky stoupat, jiná stagnovat a také některá opatření budou mít svou vnitřní dynamiku. 

 

Existují o stoupání a stagnaci jednotlivých os nějaké představy?

To je věc, která se zatím moc neřešila, ale můžeme víceméně odhadnout, že osa 4 bude mít větší dynamiku růstu, osa tři poroste možná do poloviny období a pak bude víceméně stagnovat, u osy 2 se očekává, že zhruba v polovině sledovaného období bude vytvořena nová metodika vymezování méně příznivých oblastí, která může způsobit, že na toto konkrétní opatření, které je hodně dotované, peníze možná klesnou. A osa 1 standardně půjde poměrně rychle nahoru, stejně jako v současném období.

 

A soukromé zdroje?

Ty zatím není třeba vykazovat, budou až na úrovni programu, jsou pro osu 1 a 3 v nařízení Rady dost přesně stanoveny  a pohybují se přibližně kolem padesáti procent. A v ose 2 jsou sazby zpravidla vymezené na plochu nebo či na jiné komodity, tam se  soukromými zdroji nepočítá. To je současný stav. 

Je zajímavé, že Brusel vydal tzv. Strategické směry Společenství pro rozvoj venkova, což je jakýsi koncepční materiál pro rozvoj venkova na úrovni celé bruselské pětadvacítky, kde jsou požadavky týkající se respektování různých evropských politik, kde Evropská unie pro každou osu definuje svoje vlastní priority, které musí státy uplatnit ve svých programech. 

 

Není to až příliš striktní?

Na jedné straně to vypadá trochu jako diktát, ale na straně druhé jsou tam priority objektivně potřebné, které by ty jednotlivé státy třeba vůbec nenapadly. Například pro osu 1 místo aby to byly investice na budování jímek nebo opravy zdí nebo komunikací, tak je to zaměřeno na přenos znalostí, zlepšení konkurenceschopnosti a modernizace podniků a na kvalitu výrobků. Z naší strany jsou tam doplněny pozemkové úpravy, které jsou velmi potřebné pro nápravu vlastnických vztahů k půdě a jsou podkladem po stabilizaci majetkoprávních věcí.

 

Věnujme se nyní ose tři, jaké má priority?

Prioritu má jedinou, a to je tvorba pracovních míst, ta jde napříč celou třetí osou a bude realizována přímou podporou zakládání a rozvoje podniků, diverzifikací v zemědělských podnicích, rozvojem cestovního ruchu, služeb v cestovním ruchu. Dále pak rozvojem infrastruktury, občanského vybavení, kvality života, památek, a je tam také vzdělávání a tvorba místních partnerství, což doposud moc podporováno nebylo. Vzdělávání pro venkovské podnikání tady nebylo podporováno téměř vůbec. To jsou strategické pokyny Společenství a naším úkolem v této strategii bylo stanovit a navrhnout aktivity, které se budou podporovat.

 

Kdy bude o našich dokumentech k EAFRD rozhodovat vláda?

Projednávat se budou strategie  asi v polovině května, program v červnu, pak – po zapracování připomínek - by měl program zhruba v červenci odejít do Bruselu, který má šest měsíců na jeho projednávání. To je časový harmonogram a mezitím se musí připravit všechny administrativní věci - prováděcí nařízení apod. A dopadne-li vše dobře, tak se počátkem roku 2007 tento program spustí.  

 

Které z původních českých připomínek Brusel akceptoval a které ne?

Připustil, aby velikost zemědělských podniků – příjemců mohla být větší. U zemědělských podniků do 250 zaměstnanců, u potravinářských až 750, ale větší z nich jsou omezeny  poloviční sazbou, u lesnických podniků to Brusel v žádném případě nepřipustil. Povolili větší procento na nákup půdy, pokud to bude z hlediska zlepšení životního prostředí, tedy nikoliv pro nápravu vlastnických vztahů. Respektovali také naše stanovisko snížit minimální podíly na osy (původně tam bylo 15/25/15, což se změnilo na 10/25/10). Chtěli jsme také větší sazby na jednotlivé podniky, což ovšem naopak akceptováno nebylo.

 

A připomínky v ose 3?

Tam vlastně skoro žádné problémy nebyly. Mysleli jsme, že by dobré, aby projekty mohly být hospoda - stravování na venkově je dobré téma, ale oni říkali, že se to  ufinancuje samo. Proto něco takového jde pouze v kombinaci s nějakou kulturou např. s biografem, který moc nevydělává, nebo třeba jako doprovodné stravování u nějakého sportoviště. Ale jinak, např. v případě ubytování, tj. služeb malého rozsahu, nás nijak neomezovali nějakou hranicí třeba počtu lůžek. Trochu problém jsme měli s prvním opatřením  - Diverzifikace činností v zemědělských podnicích, tak je to v překladu, ale v angličtině je to původně myšleno “v domácnostech”, původně to mělo být zaměřeno spíše na členy rodiny. Ještě teď se diskutuje, jak to vlastně bude.

 

LEADER jako metoda může být využit ve všech třech hlavních osách?

Připravují se strategie, může jít o různá témata, která musí být v souladu s Programem a může to být jakékoliv z témat kterékoliv osy. V rámci toho postupu existují určitá opatření a v konečné fázi se projekty, které spadají do příslušného opatření sečtou a přičtou se k příslušné ose. Předpokládáme, že nějaké projekty budou v ose 1, v ose 2 kolem toho všichni přešlapují, zatím nevíme zda se to rozvine, jsou tam nárokové platby, a ty asi nebude možné metodou LEADER realizovat. Většina těchto projektů bude rozhodně v ose 3.

 

V souvislosti s EAFRD se hovoří také o poklesu pracovních míst v zemědělství a potravinářství?

Podle dosavadních trendů je odhadováno, že půjde o cca 30 tisíc ze zemědělství a 40 tisíc z potravinářského průmyslu, ale ne všichni jsou na venkově. Pokud bychom vzali polovinu z tohoto počtu, tak tu by bylo potřeba nahradit vytvořením nových pracovních míst, abychom se dostali do plusových čísel. Ale na to tento fond rozhodně stačit nebude, třetí osa je nejmenší a nyní to vypadá, že žadatelé budou výhradně z obcí do dvou tisíc obyvatel (u základního občanského vybavení dokonce jenom do tisíce). Abychom sami vytvořili  stoprocentní náhradu to nejde. K tomu bude nutno z evropských peněz využít ještě strukturální fondy, na to si své operační programy připravují jednotlivé resorty i kraje.

 

Existují nějaké rámcové představy či vize, co bude s venkovem po roce 2013?

Druhý pilíř společné zemědělské politiky rozvoj venkova byl vytvořen mj. proto, že nemá problémy s WTO, tyto podpory by měly mít šanci přežít i rok 2013. To jsou ty, s vazbou na životní prostředí, krajinu apod. A obráceně: ty podpory, které jsou nyní dominantní - přímé platby a tržní opatření, ty budou postupně klesat. Ve starých státech EU pokles už začal a v roce 2013 by se jejich a naše přímé platby měly potkat. My máme ještě tzv. dofinancování z národních peněz a díky tomu bychom měli starou patnáctku dohnat někdy v roce 2010. A pravděpodobně po roce 2013 budou přímé platby buď klesat, nebo se zruší úplně, to zatím není úplně jasné. Je pravda, že Evropa je už teď dvourychlostní, jsou tam regiony konvergence a regiony regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, ty jsou bohatší a mají nižší sazby. A může se stát i to, že po roce 2013 budou prostě všichni spadat do kategorie nižších podpor, ale to už je příliš daleko a je těžké to odhadnout.