Závěr kvalitativního výzkumu

Hlavním tématem a společným činitelem všech rozhovorů, které byly v rámci kvalitativního výzkumu realizovány, byl nedostatek finančních prostředků, které mají obce na realizaci svých záměrů. Jako největší příčinu tohoto stavu vidí respondenti nevýhodné dělení prostředků ze státního rozpočtu na základě současně nastaveného koeficientu daňové výtěžnosti. Obce se snaží získat prostředky na svou činnost prostřednictvím dalších krajských, státních i evropských dotačních titulů. Zde však je třeba zmínit dva aspekty, které tuto činnost limitují. Prvním z nich je administrativně složitý systém dotačních titulů a programů (krajských, státních i evropských). Zde se dá hovořit opět o dvou propojených rovinách, které mají vliv na tento názor. V první řadě je to pracovní kapacita obecní samosprávy, což se týká zejména malých obcí. V těchto obcích se aktivně snaží potřeby obce řešit většinou jeden člověk (starosta), který nemůže kvalitně zvládat zároveň každodenní náplň své práce a ještě být aktivní ve vyhledávání dalších možných zdrojů i příležitostí, které by byly přínosné pro další rozvoj obce. Druhou rovinou je ochota zástupců samosprávy tyto zdroje hledat. S tím souvisí i znalost a orientace toho, jak lze prostředky na rozvoj obce najít. To je problémem hlavně v obcích, kde je starosta pouze první volební období (bez předchozích zkušeností), nebo starosta neuvolněný (nelze to samozřejmě kategorizovat).

 

Druhým aspektem je složitá administrativa při zpracování projektové dokumentace na jednotlivé (české i evropské) dotační programy. Zde je třeba se zamyslet nad mírou efektivity programů, které mají velké nároky na administrativní zpracování projektů a projektových příloh. Problémem je i administrativní zátěž, která vzniká během realizace projektů.

 

Dalším tématem, které bylo respondenty často zmiňováno, je nezájem občanů o další rozvoj obce a malé sepětí obyvatel s obcí. Respondenti často zmiňovali malý zájem občanů o věci veřejné. Jednalo se zejména o obce, kde neexistují nebo aktivně nepracují různá zájmová sdružení, místní spolky či neziskové organizace, které jsou většinou v obcích hlavními nositeli kulturního a společenského života. Na druhou stranu lze říci, že respondenti v rámci svých rozhovorů neuvedli příliš mnoho způsobů, jakými lze veřejnost zapojit do dění v obci. Z výzkumu vyplynulo, že v rámci obecní samosprávy existují velké rezervy v možnostech zapojení občanů, NNO i podnikatelských subjektů do rozvoje obcí. Částečným řešením jsou vzniklé MAS, kde se tato spolupráce vyžaduje. Zde mají občané i zástupci samosprávy možnost vyzkoušet si, co taková spolupráce vyžaduje, a co přináší.

 

Vedle výše uvedeného je nutné postavit i spolupráci obcí či regionů, což je další forma vzájemné interakce subjektů i jednotlivců, kteří působí v rámci venkovského prostoru. Tato spolupráce může nabývat formu mikroregionů, MAS, sdružení obcí i republikových sdružení obcí. Každý z respondentů se snaží využívat alespoň některou z výše uvedených forem spolupráce. Na regionální úrovni (mikroregiony, MAS) je cílem této spolupráce většinou realizace společných projektů, které by obce samotné řešit nemohly. Od sdružení s republikovou působností (Spolek pro obnovu venkova, Svaz měst a obcí, atd.) si obce slibují větší prezentaci venkovského prostoru a efektivnější prosazování zájmů venkova na republikové a evropské úrovni. Jako jeden z prezentačních nástrojů s celorepublikovým dopadem  uváděli respondenti soutěž Vesnice roku, která prezentuje nejenom úspěšné obce, ale i venkov obecně.

 

Shrnutí vyhodnocení výzkumu

Z výzkumu vyplynulo, že POV je stále nejdůležitějším nástrojem, prostřednictvím kterého lze získat prostředky na obnovu venkovského prostoru. Původní myšlenku a filosofii tohoto programu respondenti neznají, nebo se jim v rámci aktivit, které řeší prostřednictvím POV nezdá podstatná. Respondenti většinou uvítali převedení POV do kompetence krajů. Pro budoucí fungování PSOV by bylo dobré udržet současnou jednoduchou strukturu žádání o dotace z tohoto programu. Pokud by se v budoucnu tato struktura měla měnit, bylo by dobré veškeré změny diskutovat se zástupci samosprávy. Respondenti se také celkem jednoznačně vyjádřili k zachování současného spektra dotačních titulů, který vychází z myšlenek deklarovaných při vzniku POV v roce 1991.

Samotný kvalitativní výzkum je charakteristický tím, že nabízí k řešení i diskusi značné množství témat a problémů, které v současné době ovlivňují venkovský prostor. Nicméně v rámci rozhovorů žádný z respondentů neuvedl konkrétní aktivity, jak danou situaci řešit. Z toho plyne, že v současné době je nutná diskuse k problematice venkovského prostoru mezi obecní a krajskou samosprávou a státní správou. Tato diskuse by měla mimo jiné obsahovat témata, která byla hlavním činitelem všech prováděných rozhovorů. Mezi tato témata patří financování obcí, stále zvyšující se byrokracie, funkce a potřeby malých obcí, dopravní dostupnost a nezaměstnanost na venkově.

 

Tento výzkum ukázal pouze dílčí část problémů a témat, která jsou pro současný venkov aktuální a nemá ambice se stát zrcadlem současné venkovské problematiky. Nicméně je dalším důkazem, že výše uvedené problémy tu jsou, a je třeba je řešit.

 

Shrnutí doporučení k jednotlivým tématům výzkumu

Doporučení jsou rozdělena podle toho, komu jsou určena. Nejsou pouze souhrnem názorů oslovených respondentů, ale jsou zde zahrnuty nápady realizátorů výzkumu a pracovní skupiny k projektu “Program obnovy venkova jako klíč k česko – bavorské spolupráci”, jež byly definovány v souvislosti s tématy, která respondenti zmiňovali.

 

Zástupci státní správy a krajské samosprávy

- Zahájení diskuse se zástupci obecní samosprávy o nastavení systému státní správy.

- Vybudování efektivního informačního systému o možných finančních prostředcích pro aktivity obcí.

- Zachování nastavení dotačních titulů POV v jejich současné šíři.

- Snížení administrativní zátěže při zpracovávání žádostí (projektové dokumentace) o dotace a granty.

- Klást důraz na potřeby malých členských obcí mikroregionu a respektovat časovou kapacitu neuvolněných starostů.

- Vytvořit podmínky pro zakládání přeshraničních mikroregionů (svazků obcí).

- Otevřená diskuse mezi státem, krajskou a obecní samosprávou o funkci obcí, resp. kladech a záporech zachování samostatnosti malých obcí.

- Vytvořit způsob, který by obcím pomohl k předfinancování projektů z Evropské unie.

- Podporovat a prezentovat rozvoj MAS.

 

Sdružení k rozvoji venkova

- Spolky resp. sdružení obcí se musí stát respektovaným partnerem státu, resp. kraje v otázkách rozvoje venkova.

- Klást důraz na prezentaci své činnosti a zapojovat do ní všechny současné i potenciální členy sdružení.

- Členové podobných sdružení by měli organizovat široké diskusní fóra, která by se zabývala problematikou venkova.

 

Představitelé MAS, mikroregionů a svazků obcí

- Představitelé mikroregionu a manager mikroregionu by měli klást důraz na komunikaci se všemi členy mikroregionu.

- Klást důraz na potřeby malých členských obcí mikroregionu a respektovat časovou kapacitu neuvolněných starostů.

- Představitelé MAS by měli lépe prezentovat své aktivity alespoň pro vlastní členy. Je třeba starostům obcí ukázat, co mohou členstvím v MAS získat, a co je k tomu třeba udělat.

- Tvorba strategických a rozvojových materiálů mikroregionu by měla být opřena o důkladný výzkum potřeb obyvatel jednotlivých členských obcí mikroregionu.

- Aktualizace strategických a rozvojových materiálů obce by měla být vždy projednána s veřejností.

 

Zástupci obecní samosprávy

- Zástupci samosprávy by měli klást větší důraz na práci s veřejností

               

Organizátoři soutěže Vesnice roku

- Vyhlašovatelé soutěže by měli klást větší důraz na prezentaci cíle a účelu soutěže.

- Zlepšit propagaci krajského kola soutěže Vesnice roku.

- Hodnotící komise musí klást důraz na pečlivé vysvětlení, proč jednotlivé obce ocenila. Podrobné vysvětlení pomůže dalším potenciálním soutěžícím pochopit systém i objektivitu hodnocení.

redakčně kráceno