Cílem projektu “Program obnovy venkova jako klíč k česko – bavorské spolupráci”, který realizuje Spolek pro obnovu venkova Plzeňského kraje ve spolupráci s Plzeňským krajem za finanční podpory EU v rámci iniciativy Interreg IIIA (ČR – Bavorsko), je vyhodnotit dosavadní desetileté působení Programu obnovy venkova (dále jen POV) v Plzeňském kraji a porovnat tyto výsledky se zkušenostmi s POV na německé straně. 

POV stále představuje jeden z hlavních finančních zdrojů, ze kterého lze čerpat finanční prostředky na obnovu a rozvoj českého venkova. V souvislosti s přechodem POV na úroveň krajů je potřeba provést analýzu zkušeností s dosavadním fungováním tohoto programu. Podstatou tohoto výzkumu je vyhodnotit minulé desetileté období existence POV. Výzkum se skládal ze dvou vzájemně propojených modulů. Prvním bylo dotazníkové šetření, které probíhalo ve všech obcích Plzeňského kraje. Druhý modul tvořil kvalitativní výzkum, který probíhal formou řízených rozhovorů ve vybraných obcích Plzeňského kraje a který byl zaměřen na rozšíření témat získaných prostřednictvím dotazníkového šetření. Výsledkem tohoto výzkumu je návrh doporučení pro budoucí zaměření Programu stabilizace a obnovy venkova (nástupce Programu obnovy venkova). Výsledky výzkumů sloužily také jako podklad pro diskusi o možnostech a překážkách rozvoje venkovského prostoru Plzeňského kraje, která proběhla v rámci dvou konferencí, jež na výzkum bezprostředně navazovaly.

Obě konference měly česko – německou účast. Díky tomu tak mohla proběhnout vzájemná výměna zkušeností s fungováním POV, jejímž cílem bylo realizovat neustále deklarovanou vzájemnou interakci v rámci dvou sousedních zemí, které sdílí podobný životní prostor. K zachování informací bude sloužit vydaný sborník s příspěvky z konferencí a CD s úspěšnými projekty realizovanými v rámci POV v Plzeňském kraji a v Bavorsku.

Metodika výzkumu

Výzkum k vyhodnocení dopadů POV v Plzeňském kraji se skládal ze dvou na sebe navazujících částí – dotazníkového šetření a strukturovaného rozhovoru přímo se zástupci samosprávy a dalšími subjekty, jejichž činnost má vliv na rozvoj venkovského prostoru v Plzeňském kraji. Takto nastavená šíře výzkumu měla za cíl nejenom vyhodnotit dopady POV v Plzeňském kraji, ale také podchytit další témata, která mají vliv na rozvoj venkovského prostoru. Dotazník byl zpracován na základě diskuse pracovní skupiny, v jejímž rámci byla vygenerována následující témata dotazníkového šetření a navazujícího kvalitativního výzkumu:

Funkce a cíle POV 

• Je Vaše obec přihlášena do POV?
• Smysl, cíle, vize a filosofie POV
• Zpracování a aktualizace Programu obnovy vesnice
• Zapojení veřejnosti do zpracování (aktualizace) programu obnovy vesnice
• Další koncepční a rozvojové dokumenty
• zapojení veřejnosti:
  • do tvorby rozvojových dokumentů obce
  • do realizace projektů POV resp. i dalších realizovaných projektů.

POV jako dotační program

·        Nastavení dotačních titulů

·        Zpracování žádostí

·        Převedení POV na úroveň kraje

Funkce obce a její rozvoj

• Potřeby obce pro její dobrou funkci a rozvoj
• Spolupráce obce s podnikatelskými subjekty a NNO
• Vnější překážky a hrozby pro dobrou funkci obce a její rozvoj
• Komunikace zastupitelstva a občanů (Jak funguje?)
• Nezastupitelná hodnota venkova pro společnost

Tato témata byla hlavním podkladem pro vytvoření dotazníku. Konečná podoba dotazníku byla konzultována se sociologem. Cílovou skupinou dotazníkového šetření byli zástupci samosprávy obcí Plzeňského kraje. Předmětem dotazníkového šetření byly názory a postoje cílové skupiny k vybraným tématům Programu obnovy venkova. Osloveny byly veškeré obce Plzeňského kraje (kromě Plzně). Dotazník byl distribuován prostřednictvím e-mailu na elektronické adresy jednotlivých obecních úřadů. Obce, které nemají elektronickou adresu, obdržely dotazník poštou.

 Celkem bylo distribuováno 507 dotazníků, z toho 429 prostřednictvím e-mailu a 78 poštou. Dohromady se organizátorům dotazníkového šetření vrátilo 128 dotazníků, což je ¼ z celkového počtu distribuovaných. 25% návratnost při použité technice sběru dat je velmi dobrým výsledkem. Vzhledem k tomu, že byly osloveny všechny obce v Plzeňském kraji, jsou výsledky výzkumu relevantní. Ze všech navrácených dotazníků pouze dva respondenti uvedli, že dotazník nevyplnili. Jeden z respondentů hodnotil dotazník jako příliš dlouhý a druhý respondent ho nevyplnil, jelikož se mu to zdálo zbytečné, když jeho obec není k Programu obnovy venkova přihlášena.  

Strukturované rozhovory

Na základě dotazníkového šetření byly vytipovány lokality a respondenti pro vedení řízeného rozhovoru. Kontaktní osobou a prostředníkem mezi výzkumníkem (CpKP) a respondentem byli členové předsednictva SPOV PK, z nichž každý pomohl kontaktovat respondenty (starosty) v rámci svého okresu. Rozhovor byl řízen podle výše vydefinovaných témat dotazníkového šetření, které byly získány v rámci diskuse pracovní skupiny k projektu. Rozhovory byly zaznamenávány na diktafon.

Výběr respondentů pro strukturované rozhovory probíhal na základě dat získaných v rámci dotazníkového šetření a přehledů dotací rozdělených v rámci POV. Kriteriem pro výběr respondentů byl počet jednotlivých žádostí o dotace z POV v letech 1998 – 2004, dále pak také počet trvale  nahlášených obyvatel v obci. Důležité o výběru byl také rozsah/“nerozsah” typů projektů, na které obce o dotace žádaly. V každém okresu Plzeňského kraje bylo vybráno cca 12 – 14 respondentů.

Kriteria pro výběr respondentů:

1. Aktivní v POV (dotační titul 1 až 4) a iniciátor integrovaných projektů, obec do 100 obyvatel
2. Aktivní v POV (d.t.1 až 4) a iniciátor integrovaných projektů, obec od 100 do 500 obyvatel
3. Aktivní v POV (d.t.1 až 4) a iniciátor integrovaných projektů, obec od 500 do 2000 obyvatel
4. Aktivní v POV (d.t. 1 až 4), obec do 100 obyvatel
5. Aktivní v POV (d.t. 1 až 4), obec od 100 do 500 obyvatel
6. Aktivní v POV (d.t. 1 až 4), obec od 500 do 2000 obyvatel
7. Obec, která je pouze součástí integrovaných projektů
8. Obec do 100 obyvatel, která není v POV (popř. POV nevyužívá)
9. Obec od 100 do 500 obyvatel, která není v POV (popř. POV nevyužívá)
10. Obec  od 500 do 2000, která není v POV
11. Obec II stupně, která je iniciátorem integrovaných projektů
12. Obec II stupně, která je pouze součástí integrovaných projektů, nebo není v POV
13. Vítěz nebo oceněná obec v rámci soutěže Vesnice roku (2000 – 2004)

Údaje, které posloužily k definování jednotlivých respondentů na základě výše uvedených kritérií byly získány z webových stránek Ministerstva pro místní rozvoj, Programu obnovy venkova a Českého statistického úřadu.. Na základě těchto údajů byly vytipovány obce k jednotlivým kritériím. 

Základní charakteristiky respondentů dotazníkového šetření

Celkem odevzdalo vyplněný dotazník 128 respondentů. V rámci charakteristiky byli respondenti rozděleni podle okresů (viz. obr. 1) a podle počtu obyvatel obcí, ve kterých působí (viz. obr. 2). Respondenty lze rozdělit do tří základních skupin (viz graf č. 3).

pokračování v příštím čísle