Důležité:
Září 2005
23. září 2005Venkov se hlásí o slovo zdola
Posílení významu venkova v celostátní i regionální politice byl jeden z hlavních záměrů Národní konference k otázkám rozvoje venkova, která se uskutečnila 28. a 29. června na ministerstvu zemědělství v Praze.
Účastníci jednání, které zorganizovalo Centrum pro komunitní práci ve spolupráci se sdružením Omega, Spolkem pro obnovu venkova a ministerstvem zemědělství, se shodli mimo jiné v tom, že je třeba sjednotit přístup k venkovu na ministerské úrovni a zlepšit mezirezortní spolupráci v rámci aktuální pracovní skupiny pro Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD), z něhož se budou čerpat finance v letech 2007 až 2013, i mezirezortní spolupráci obecně. Venkovu se totiž v současnosti věnují ministerstva zemědělství, pro místní rozvoj a životního prostředí, ale také vnitra či průmyslu a obchodu. Zazněla také výzva, aby se mezirezortní řídící komise Programu obnovy venkova (POV) orientovala více na obecné problémy venkova.
Přístup shora (politický)…
Sjednocený přístup k venkovu by měl vést k případnému snížení počtu ministerstev a založení ministerstva pro venkov. Na konferenci se debatovala jak možnost vzniku jednoho ministerstva pro “venkov, zemědělství a životní prostředí”, tak varianta sloučení venkovských agend ministerstev zemědělství a životního prostředí s ministerstvem místního rozvoje do nového vládního úřadu – “ministerstva pro venkov”. Konference také vyzvala Parlament ČR, aby jednou ročně veřejně projednal souhrnnou zprávu o stavu venkova.
Řada účastníků konference přivítala v diskusi iniciativu poslance Jiřího Papeže (ODS), předsedu sněmovního podvýboru pro rozvoj venkova, který v krajských městech po celé zemi organizoval “Národní diskusi o budoucnosti venkova ČR v krajích” (více např. www.narodnidiskuse.cz, Veřejná správa, 16/2005).
Přístup zdola…
V území pozvolna vznikají vedle mikroregionů (svazků obcí) také dobrovolná sdružení, tzv. místní akční skupiny (MAS), které jsou partnerstvím samospráv, podnikatelů a neziskového sektoru. Ty nyní mezi sebou hledají cesty k vzájemné spolupráci a vytvářejí sítě. Jejich první tvůrci proto požadují sjednocení všech informačních zdrojů, které se týkají rozvoje venkova (včetně výměny zkušeností a pravidelné aktualizace) a hodlají vytvořit webový portál, který by sjednotil všechny informace o rozvoji venkova.
MAS se hodlají profilovat jako významný partner rozvoje území a na základě “partnerství” zavést princip řízení území odspodu s odlišnými mechanismy než je řízení ze strany státní správy a samosprávy. K tomu má sloužit metoda LEADER (programy LEADER+ a LEADER ČR), která by pomohla vytvořit profesionální a kvalitní management s pozitivní image a transparentností, aby byl připraven ke spolupráci meziregionální i na mezinárodní úrovni.
Nový typ partnerství
Síť místních akčních skupin (mikroregionálního či venkovského partnerství) se teprve rodí a v celé ČR představuje dosud jen ostrůvky. Například v projektu LEADER+ vznikla desítka těchto partnerství a další se ustavily díky projektu LEADER ČR.
Konference o rozvoji venkova proto deklarovala, že chce vytvořit z metody LEADER základní princip pro koordinaci činností a financování venkova a trvale prosazovat “řízení zezdola”. “Místní akční skupiny na sebe mohou nabalovat aktivní reprezentanty a mohou dělat víc, než LEADER předpokládá. Mohou se stát vedle obcí druhým nejsilnějším subjektem v zemi,” předložil svou vizi na konferenci sociolog Oldřich Čepelka (Omega), který pomáhá venkovská partnerství zakládat.
Vznik jakési asociace MAS však příliš velkou odezvu nenašel., zřejmě i proto, že jejich dosavadní struktura je v celé zemi různorodá. “Koordinace a existence sítě MAS na národní úrovni by byla užitečná, ale nesmí vést ke vzniku nového subjektu s řídícími ambicemi”, deklarovali účastníci konference.
Jela Tvrdoňová ze Slovenského venkovského parlamentu, který vznikl z tamního Vesnického fóra, informovala, že v Evropě již vznikla síť místních sdružení venkova PREPARE. Tvoří jej např. Polské fórum animace venkova, Finské hnutí venkovských aktivit, Švédská rada lidového hnutí, Litevská unie venkovských komunit, Maďarský venkovský parlament, Slovinská síť venkovských iniciativ apod. Pouze Česká republika, Rumunsko a Lotyšsko podobnou strukturu nemají. Úzce ovšem spolupracují, vyměňují si názory a informace zástupci zemí visegradské čtyřky plus Slovinska a ve hře je i nápad uspořádat společné setkání českých a slovenských venkovských hnutí.
Zkušenost z Finska
Ann-Sofi Backgren z finského Swedish Study Centre informovala, že ve Finsku je celá země pokryta 58 LAG (Local Action Group), z toho 25 podle projektu LEADER+. “Spolu se Švédskem si vyměňujeme nejlepší zkušenosti z místního rozvoje obou států. Obě země chtějí být silné v oblasti rozvoje venkova”, uvedla Backgren, která tvořila sedm let regionální rozvoj na finském ministerstvu zemědělství, v zemi, jenž měla před rozšířením evropské patnáctky nejmenší hustotu osídlení. Finsko s 5,2 miliony obyvatel má 432 samospráv a 3900 registrovaných obecních sdružení. Kromě 58 MAS působí v zemi 15 rozvojových center, která dohlížejí, zda místní akční skupiny splňují právní rámec projektů. Místní akční skupiny tvoří třetina zástupců samospráv (municipalit), třetina podnikatelů a třetina občanů a jejich sdružení. “Místní akční skupiny povzbuzují obyvatele, aby rozvíjeli vlastní okresy a jejich zvláštnosti. Lidem se musí dát nástroje, aby podporovali vlastní rozvoj a LEADER je nástroj,” řekla Backgren, která upozornila, že důležité není rozvíjet jen města, ale celou krajinu. “Když nebudou místní lidé věřit vlastnímu rozvoji, kdo jiný?” položila řečnickou otázku.
Backgren rovněž informovala, že ve Finsku působí celonárodní Výbor venkovské politiky, který jmenuje vláda, a tvoří jej zástupci ministerstev i neziskových organizací. Každé čtyři roky znovu formuluje program pro venkov a uplatňuje připomínky ze všech úrovní řízení státu. “MAS, který vznikl podle LEADERu, se jako model osvědčil. Prostřednictvím celkem pěti různých programů se rozšířil na celé území Finska”, dodala Backgren.
Duha pro venkov: Probuďte se!
Nejnovější dobrovolná iniciativa “Duha pro venkov” vyzývá všechny obyvatele venkova, aby se probudili. “Venkov se musí vzpamatovat a vyslat důrazný signál, že existuje”, prohlašuje Duha pro venkov, která požaduje sjednotit přístup k venkovu na vládní úrovni, narovnat rozpočtové určení daní či vytvořit podmínky pro rozvoj občanské společnosti na venkově. Iniciativu tvoří manažeři pro venkovská území, absolventi kurzu “Hlas venkova” (Rural Voice) financovaného z nadačních zdrojů sítě Prepare. Zvolna se však ní přidávají i další představitelé obcí či neziskových organizací
Venkov tvoří významnou součást naší společnosti. Rozkládá se na 95,2% území České republiky, a žije tu 60,3% veškerého obyvatelstva. “Stát a jeho instituce víc a více zkouší, co venkov vydrží. Na obce a města se přenášejí další a další odpovědnosti (školství, doprava, zdravotnictví, apod.). Nenavyšují se však rozpočty obcí, udržuje se nízká úroveň financování venkova (zákon o rozpočtovém určení daní), existuje disproporce mezi obcemi a městy, venkova ve vztahu k městům nad 25 tisíc obyvatel (rozpětí mezi obcemi a velkými městy se pohybuje v rozmezí od 3 000 korun do 22 000 korun na obyvatele),” analyzuje problémy Duha pro venkov a pokračuje: “Stanovené formy financování projektů postupně izolují obce a městečka od evropských zdrojů. Venkovská sídla na rozdíl od větších měst tak nemají prostředky na spolufinancování i méně náročných projektů, čímž dochází k dalšímu prohlubování rozdílů.” (Více www.cpkp.cz/ruralvoice, základní prohlášení Duhy pro venkov viz strana 4 tohoto Zpravodaje).
Nový fond pro rozvoj venkova
Klíčovým motorem pro oživení vesnického prostoru může být Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (European Agriculture Fund for Rural Development - EAFRD), který bude jedním z pilířů společné zemědělské politiky států Evropské unie. Tuzemským koordinátorem pro přípravu jeho naplnění pro léta 2007-2013 je Tomáš Zídek z Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE). Smyslem současné diskuse v regionech je zjistit skutečné potřeby venkovských regionů a podle těchto představ stanovit cíle v programových dokumentech.
Fond má tři základní osy a jednou z nich je i “širší rozvoj venkova ve spolupráci se zemědělstvím i mimo ně”, která by měla řešit následky intenzifikace zemědělství. V rámci této “osy” lze vytvářet projekty pro diverzifikaci činností na venkově, zlepšení kvality života, technické infrastruktury, podporovat zakládání malých podniků, cestovní ruch apod. Čtvrtou osou “napříč” je přístup LEADER a spolupráce místních akčních skupin. Dosud však stále není rozhodnuto, kolik prostředků bude na jednotlivé osy vynaloženo. “Minimální hranice pro LEADER je 5 procent, což může činit 700 milionů až miliardu korun,” upozornil na konferenci Tomáš Zídek. Právě o stanovení podílu pro jednotlivé osy se nyní vede mezi odborníky a zasvěcenou veřejností živá debata.
“Malý” místní rozvoj
Konkrétním příkladem “malého” místního rozvoje je v současnosti projekt, který mapoval management rozvoje mikroregionů - způsoby řízení a financování v 55 mikroregionech Olomouckého a Zlínského kraje. Individuální rozhovory v jednotlivých mikroregionech se dotýkaly nejen strategie rozvoje, ale také například finančních nákladů na provoz mikroregionu. Výzkum Centra pro komunitní práci by měl mít vypovídací hodnotu o tom, jak si který mikroregion vede a jak funguje.
“Výzkum se týkal všech mikroregionů v Olomouckém a Zlínském kraji, v nichž jsme zjišťovali, jak pracují na svém rozvoji a jaká je jejich současnost. Zaměřovali jsme se především na stav zajištění managementu rozvoje v těchto mikroregionech. Při iniciování výzkumu jsme vycházeli z našich zkušeností, že obce, zvláště ty venkovské, trpí nedostatkem organizační kapacity k nastartování rozvoje území, které sdílejí s ostatními obcemi,” uvedl koordinátor projektu Ivo Škrabal z Centra pro komunitní práci, které průzkum za podpory ministerstva pro místní rozvoj provádí.
Výzkum je rozdělen do tří fází. V první se zjišťuje současný stav managementu v mikroregonech tak, aby mohla následovat další fáze zaměřena na popis ideálních variant zajištění rozvoje v mikroregionch. Z výsledků průzkumu v obou středomoravských krajích vyplynuly tři typy managementu, určené k hlubší analýze: “Jsou to: mikroregion v čele s pověřenou obcí, mikroregion, na jehož území funguje místní akční skupina a mikroregion, který je řízen pomocí samosprávy”, uvedl Josef Novák z Ústavu pro ekopolitiku (ÚEP), který se na výzkumu podílí. “Tyto modely budou implementovány do šesti vybraných mikroregionů v Olomouckém a Zlínském kraji, kde se budou ověřovat dopady jejich zavedení. Ve třetí poslední fázi v roce 2006 pak dojde k souhrnu a popisu sebraných zkušeností do metodiky, která bude sloužit pro potřeby obou krajů i ministerstva pro místní rozvoj”, doplnil Ivo Škrabal.
Jiným konkrétním projektem, který se na konferenci prezentoval, je značení místních produktů v územích Natura 2000 - na Šumavě, v Krkonoších a Beskydech. “Jde nám o to podpořit místní podnikatele a zviditelnit místní speciality formou “ochranné známky,” uvedl
Tomáš Kažmierski z Regionálního environmentálního centra.
Tomáš Šulák
Centrum pro komunitní práci (CpKP) střední Morava
