Ve dnech 8.-10. března proběhl 3. ročník konference Tvář naší země – Krajina domova reflektující v nejširších souvislostech téma Česká krajina v kontextu Evropských šancí a  rizik. Na myšlenku multioborových konferencí, zabývajících se od roku 2001 z podnětu tehdejšího prezidenta  republiky Václava Havla naší krajinou z pohledu mnoha oborů, navazuje letošní fórum již potřetí. Konferenci připravily Společnost pro krajinu a Česká komora architektů s řadou partnerů. Nad akcí, na kterou navazují i tématické výstavy, převzal opět záštitu Petr Pithart, místopředseda Senátu Parlamentu ČR.

Konference měla na programu otázky spojené s integrací naší země a tedy i naší krajiny do sjednoceného prostoru Evropy. Jinými slovy perspektivy ochrany a využívání krajiny, očekávaná zlepšení i ohrožení, spojená se vstupem ČR do EU. Zvolené téma, volně řečeno “Česká krajina v Evropské unii”, diskutovali odborníci ve čtyřech blocích:
- Zemědělství a venkov – klíč k budoucnosti evropské krajiny
- Trendy urbanizace evropského prostoru
- Identifikace s místem a krajinou jako základ Evropy regionů
- Naše krajina jako součást kulturního prostoru Evropy (s okruhy Krajinný ráz, Naše krajina v přírodní krajině Evropy, Naše krajina v kulturní krajině Evropy).

Témata úzce souvisejí s aktuální proměnou společné zemědělské politiky EU. Ta přesune prostředky z dotací výroby k platbám za údržbu krajiny a zvyšování její biodiverzity a ekologické stability. U nás, v zemi, odkud voda odtéká, se navíc počítá i s podporou hydrologického zdraví krajiny.

Část prostředků z dosavadní podpory zemědělství se má přesouvat i na rozvoj venkovských oblastí. Při zemědělské produkci  půjde především o podporu pracovně náročnějších forem ekologického hospodaření a komplexních soustav pěstování a místního využití biomasy jako obnovitelného zdroje energie. Z nezemědělských činností lze čekat přímou podporu místního zpracovatelského průmyslu a turistiky a nepřímou, podporami budování nebo modernizace infrastruktury i ostatních forem drobného a středního podnikání. S tím souvisí i snahy obnovit nebo uvést do souladu vazby měst a jejich okolí.

Je-li EU postavena na myšlence solidarity a spolupráce národních států, bude se v budoucnu muset opírat o solidaritu a spolupráci Evropanů. Ivan Dejmal, předseda Společnosti pro krajinu a odborný garant konference v té souvislosti zdůrazňuje: “Aby mohl člověk patřit do Evropy a nést odpovědnost za její směřování a hodnoty, musí napřed patřit do konkrétního místa a v něm nést odpovědnost za komunitu své obce a vzhled jejího okolí. Pak teprve může doufat, že při obdobné starosti jiných na tom bude dobře jeho region i Evropa. Proto je identifikace s místem součástí řady projektů a programů – např. právě obnovy a rozvoje venkova.”

Identifikaci s místem předjímá i Evropská úmluva o krajině, ke které v roce 2002 přistoupila i naše republika. Přestože jsou trendy nakládání s prostorem a krajinou v EU pro naši krajinu vcelku příznivé, iniciátoři konference připomínají, že jsou tu i “velké neznámé”. Příkladem může být  otázka za jakých okolností se budou uskutečňovat nové tranzitní vztahy v rozšířeném prostoru Evropy, co přinese cestování kapitálu a investic za levnou pracovní silou, či kde se zastaví trend opouštění starých výrobních ploch a na opačném pólu suburbanizace vyvolaná expanzí nových výrobních a komerčních ploch podél hlavních dopravních os.

Podle zástupců Společnosti pro krajinu se zde vedle hrozeb ale také nabízí příležitost vstoupit s naší zkušeností do celoevropské diskuse o využití společného evropského prostoru.

tisková zpráva, redakčně upraveno a kráceno