SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova

Hledání

Hledat:

Duben 2006

21. dubna 2006

Stanovisko SPOV ČR k připravovanému Programu rozvoje venkova ČR pro období 2007-2013

 

Spolek pro obnovu venkova se účastnil pracovních workshopů, které organizovalo Ministerstvo zemědělství v jednotlivých regionech po celé České republice. Na jednotlivých workshopech představili zástupci ministerstva připravovaný Program rozvoje venkova pro období 2007 – 2013. Za SPOV se jednání účastnili jednotliví zástupci samospráv i členové různých místních akčních skupin, připravujících se na realizaci programu LEADER. Na základě přednesených návrhů a připomínek členů SPOV a ostatní odborné veřejnosti shromáždil místopředseda Spolku pro obnovu venkova Radan Večerka následující stanovisko:

1.                  Program rozvoje venkova počítá pouze s prostředky z EAFRD (73 miliard Kč) a úplně opomíjí EAGF (111 miliard Kč). Tím uměle vyvolává pocit nedostatku financí a staví tak proti sobě zemědělský a nezemědělský venkov.

2.                  Program rozvoje venkova nereflektuje na rozhodnutí Rady EU č. 2006/144/ES ze dne 20. února 2006 o strategických směrech Společenství pro rozvoj venkova pro období 2007–2013. Program rozvoje venkova je v přímém rozporu se strategií EAFRD neinvestiční, neprorůstový, nevytváří nejvyšší přidanou hodnotu ani pracovní příležitosti.

3.                  Pro rozvoj “mimozemědělského” venkova v České republice počítá Ministerstvo zemědělství v návrhu pouze s osou III (diverzifikace) a osou IV (LEADER) fondu EAFRD. V objemu finančních prostředků alokovaných do těchto os jde celkem v ose III o 9,8 miliard Kč a v ose IV o 3,5 miliardy Kč. Celkem tedy o 13,3 miliardy Kč za období 2007–2013, což činí pouze 7,2 % (!!!) z celkového objemu prostředků SZP.

4.                  Program rozvoje venkova počítá s úbytkem 70 000 pracovních míst v zemědělství a potravinářství do roku 2013, což činí skoro polovinu dnešního stavu a většinou jde o ztrátu na venkově. Program rozvoje  venkova tuto problematiku neřeší.

5.                  Program rozvoje venkova většinu financí EAFRD přiděluje do osy II – zlepšení životního prostředí (57,1 %) a “zdůvodňuje” to:

a) platbami za přírodní znevýhodnění LFA – 38,4 % osy II (2,3 miliard Kč ročně)

b) platby za postupy šetrné životnímu prostředí Agro-envi – 50,2 % osy II (3 miliardy Kč ročně)

ad a) Vymezení přírodně znevýhodněných oblastí dle čl. 50 nařízení Rady č. 1698/2005 takové užití finančních prostředků prakticky velmi omezuje.

ad b) Národní strategický plán rozvoje venkova ČR (na str. 54) sám uvádí, že u nás je pouze 836 ekologicky hospodařících podniků, které hospodaří pouze na 6 procentech zemědělského půdního fondu.

Zahrnutí těchto původně HRDP plateb do osy II je výrazně proti smyslu a strategii EAFRD a je z pohledu zemědělců krátkozraké a nestabilní.

6.                  Ministerstvo zemědělství je “produkční” ministerstvo, historicky zaměřené na zemědělskou výrobu. Nemá s MMR a MŽP a ostatními orgány státní správy vyjasněné kompetence a odpovědnosti za rozvoj venkova. Dochází tak k alibismu a nejasné součinnosti mezi strukturálními politikami nejen mezi fondy EAFRD a EAGF, ale i s dalšími fondy, především EFRR, ESF, Fondem soudržnosti.

7.                  V rámci přípravy Programu rozvoje venkova orgány státní správy nechápou (nebo nechtějí chápat) principy partnerství a metodu rozvoje zdola se zapojováním veřejnosti (bottom up) a vůbec s nimi tedy nepočítají. Projevuje se to především v neustálém prosazování rezortního přístupu, lobbyingu a snahy o “krájení koláče” bez předem stanovené strategie.

8.                  Program rozvoje venkova ale i většina odborné zemědělské veřejnosti chápe Leader pouze jako čtvrtou osu EAFRD. Přitom se zapomíná, že LEADER je zároveň metodou a může být používán nejen ve všech ostatních osách EAFRD, ale i v mnoha ostatních strukturálních politikách jako metoda součinnosti.

1.3. 2006