Podblanickem, protože víme, kam patříme

Posázaví v údajích je 69 obcí, sdružených do několika mikroregionů (jedním z nich je i Podblanicko), jsou to města Benešov, Vlašim, Votice a Týnec nad Sázavou. Samozřejmě tudy protéká řeka Sázava, region je převážně zemědělský, má svá pole, louky, lesy, malé a velké zámky, tvrze, kapličky a problémy.

O. s. Podblanickem do něj vnáší své nápady, jak přispět k rozvoji venkova, pořádá kulturní akce a výlety krajinou pod Blaníkem. Jako nejmilejší spolupracovníky vidí děti a mladé lidi, protože děti říkají, co by se jim líbilo dělat a mít, a mladí lidé tuší, jaké zázemí by je na venkově udrželo. Nejcharakterističtějším rysem sdružení je nabízení spolupráce. Společné řešení problémů a podíl na návrhu a jeho uskutečnění vytváří společenství a v něm je opět nejvíc prostoru a vůle zabývat se veřejnými věcmi a krajinou, kterou obýváme.

Dva a půlrok práce

Podblanickem funguje od ledna 2003, dnes má prakticky pět členů, protože na příští valné hromadě přijmou Renata Knotková (místopředsedkyně), Tomáš Bohata, Jan Urban a Petr Zapletal (předseda) novou členku Lucii Šedivou. Každý člen musí vést vlastní projekty a najít si pro ně partnery a finanční prostředky. Proto také členové Podblanickem prošli několika školeními k financování projektů, psaní žádostí o grant, také semináři o Strukturálních fondech Evropské unie a efektivním vedení porad a skupinových jednání. Načerpané a vlastní zažité zkušenosti uplatňují v poskytování poradenské činnosti k získávání dotací ze Strukturálních fondů EU, která je spolu se sociologickými šetřeními hlavní výdělečnou činností sdružení. Samo Podblanickem své projekty financuje také převážně z grantů získávaných od všech úrovní domova, ke kterým se vztahuje – od Evropské unie přes Středočeský kraj po mikroregiony, také ze sponzoringu nadací a neziskových organizací.

Pozvěte si studenty

Projekt Studenti pro venkov, který probíhá ve spolupráci s městem Vlašim a mikroregiony CHOPOS a DŽBÁNY spojuje školu obnovy venkova a práci s mládeží.

Jako na starostu/starostku obce v Posázaví se na vás může obrátit o.s. Podblanickem s otázkou, jestli má “vaše” obec nějaký projekt či problém, ke kterému by uvítala nápady a návrhy studentů. Nicméně máte samozřejmě příležitost vyzvat Podblanickem sám/sama, jestli by se příštím seminářem nepodílelo právě na jednom z vašich obecních projektů. Seznámíte pak studenty se situací a necháte je pracovat ve skupinách a posléze si představit jejich návrhy. Například pro vítězný návrh Naučné stezky rytíře Kryštofa Šice z listopadového semináře požádala obec Divíšov o dotaci z POV. Pokud ji dostane, bude se o.s. Podblanickem podílet na její realizaci, nicméně Renata Knotková k tomu říká: “Ať si děti samy udělají stezku, po které je bude bavit chodit. My jim do toho chceme zasahovat co nejmíň. Je to jejich projekt.”

Finská zkušenost

Inspiraci k vybudování stezky, kterou nebude představovat jen prefabrikovaná informační tabule, si Podblanickem přivezlo z Finska, z prvního mezinárodního semináře Studentů pro venkov v srpnu 2004. Navázalo tam spolupráci s místní akční skupinou Joutsenten Reitti, která pokračuje finskou účastí na červnovém semináři v ČR. Akci podpořila Evropská unie, SPOV a město Vlašim. Jak se Vlašimi “vyplatí” podpora takové akce? “Pro město je to dobrý PR, je to výhoda v evropských projektech, jako je např. Leader+, protože fungující mezinárodní partnerství představuje obodování navíc”, vysvětluje Renata Knotková. Další názor ze sociologické sondy “O nás s námi” si všímá rozdílu mezi opravdovou spoluprací a oficiálním partnerstvím: “Abych řek pravdu, mě se moc nelíbí partnerské město versus partnerské město, protože je to povrchní spolupráce, zatím to fungovalo na bázi návštěv hlavních představitelů měst a tím to končilo. Mě by se fakt líbily spolky, že by spolupracovaly. To potřebuje samozřejmě zaštítit seshora, ale aby to dokončily.”

Koncepce rozvoje venkova

Analýzu “O nás s námi (rozhovory s podnikateli, zemědělci a zastupiteli oblasti Posázaví)” vypracovalo o.s. Podblanickem ve spolupráci s Bohuslavem Blažkem v rámci přípravy strategie regionu Posázaví na program EU Leader+. Na základě 22 doslovně přepsaných rozhovorů vznikla kvalitativní sociologická sonda, jednotlivé výpovědi respondentů v ní byly rozčleněny do tématických skupin, které vytváří osobitou výpověď o regionu pohledem obyvatel, kteří ho reprezentují ve veřejné sféře. Koncepci rozvoje regionu staví na využití cestovního ruchu pomocí spolupráce státní správy, mikroregionů, podnikatelů a občanů, přičemž neziskové organizace by v takovém partnerství mohly fungovat jako prostředník nebo koordinátor. Z analýzy vyplynula potřeba vytvořit “produkt Posázaví”, jakýsi balíček charakteristik, který by se dal prezentovat v jiných regionech a na nejrůznějších veletrzích cestovního ruchu.

Vlašimské projekty

Nejzřejmějším úspěchem o.s. Podblanickem bylo vybrání jimi vypracovaných projektů do Společného regionálního operačního programu, který je dotován ze Strukturálních fondů EU. Projekty rekonstrukce Domu sourozenců Roškotových – Spolkový dům a Obnova Kulturní památky – vlašimského zámeckého parku zadávalo město Vlašim a jeho mediální, rozvojové a kulturní oddělení se na jejich vytváření podílelo. Tahle práce také získala Podblanickem největší renomé mezi obyvateli Vlašimi a okolí, kteří se zájmem sledují, jak realizace projektu pokračuje. Výběrová řízení už proběhla a rekonstrukční práce by měly začít v nejbližší době, protože otevření Spolkového domu je plánované na 14. ledna 2006. Součástí projektu je i vytvoření jednoho nového pracovního místa – vedoucího Spolkového domu, ve kterém vznikne přednášková místnost, ubytovací kapacita pro 15 lidí a klubovny pro místní zájmové spolky a neziskové organizace. Dotace EU pokryje 7.944.000 Kč z celkových nákladů 9.930.000 Kč.  Na obnovu zámeckého parku přispěje EU přibližně 5.600.000 Kč z potřebných 7.500.000 Kč, měla by zahrnout rekonstrukci vybraných objektů v parku, doplnit je potřebnými informačními službami a propagačními materiály.

Kulturní rubrika

Na zámecký park a jeho památky se Podblanickem snažilo upozornit už od svého vzniku pořádáním akce Kulturní odkaz staré Číny. Do okolí Čínského pavilonu přivádí umělce oživující stavbu třeba hrou na čínskou citeru, ukázkami tance čínských menšin nebo cvičením tchaj-ťi. Do palety volnočasových aktivit patří rozmanité kulturní akce, tradicí se stává putovní festival po památkách kraje, kam sdružení na víkend přivede hudební a divadelní soubory, kde uspořádá výstavu, přednášku a připraví program pro děti. Zájemce zve na dobrovolnickou práci výlety a drobné akce pro zábavu.

Nejistá budoucnost

V budoucnosti se rýsují obrysy projektu Návrat tradičních řemesel na venkov, v němž by  se kantoři základních škol učili od košíkářů nebo dráteníků, aby pak mohli vést kurzy na svých školách. Podblanickem plánuje i pořádání sochařského sympozia ve Vlašimi a chce přivézt na adventní trhy finský stánek. Zbývá vyřídit administrativní práce, telefonovat a domlouvat schůzky... Výhoda, kterou představuje malý počet členů, kdy každý ví o všech projektech a může k nim přispět, je při kancelářské práci slabou stránkou. Tuhle mezeru by vyplnil jeden zaměstnanec, ale protože případné platy samotných členů jsou součástí projektů a peněz na jejich realizaci, nedostatek financí na provedení některé tvůrčí části projektu se doplňuje z peněz určených pro jeho zpracovatele. Ve výsledku by proto byl plat zaměstnance neziskové organizace stejně nejistý jako výdělek jejího člena za provedenou práci.

Podblanickem možná opravdu existuje dál pro své motto, protože jeho členové si uvědomují své spojení s místem, kde žijí.

“Víme-li, kdo jsme a odkud přicházíme, má naše identita pevné základy. Bez této znalosti se podlamuje. Toto vědění má dopad na naše zdraví, jak psychické, tak tělesné. Také posiluje nebo oslabuje sociální soudržnost, hodnoty, stabilitu... Jde také o schopnost míst poskytnout nám jistotu, zakořenit nás. Musíme vytvářet místa, kam lidé patří.” (Christopher Day (2004): Duch a místo)

Zdeňka Kováříková