Kdo má připravovat rozvojový program? Kdy? Za co? Odkud na to vzít peníze?
Jak je zřejmé, otázky to jsou poměrně prosté, ale hledání odpovědí na ně není jednoduché. Když jsme přistoupili k realizaci projektu OBEC, kladli jsme si otázku, jaké jsou hlavní a nejdůležitější cíle zpracování strategie a jaké podmínky musejí být splněny, aby měl rozvojový program šanci na úspěch a byl autentický a zároveň přirozeným způsobem přijímaný místním společenstvím.Aby se práce spojené s tímto programem účastnili nejenom představitelé místního úřadu, ale i vůdčí osobnosti, místní aktivisté, osoby, které mají pověst, že vždycky ke všemu mají co říci. A i když se po čase ukáže, že se "vměšují", i tím vlastně uvádějí ostatní do pohybu.

Uvědomili jsme si, že je potřeba krátkým a hutným způsobem popsat hlavní cíle pro tvorbu rozvojové strategie.

Hlavní cíle
- program rozvojové strategie obce musí navazovat na program prostorové ekonomiky jako na element, který celý program doplňuje
- nalezení aktivistů, místních vůdčích osobností
- popis problémů spojených s technickou infrastrukturou
- hledání efektivních metod financování venkovských iniciativ
- hledání způsobů, jak zvyšovat produktivitu a výnosnost v zemědělském sektor
- náprava životních podmínek venkovského obyvatelstva
- vytváření nových lokálních finančních institucí na vesnici
- vytváření nových lokálních institucí na podporu rozvoje malých a středních podniků
- odstranění bariér vůči cizím osobám, které pracují v integrovaných místních společenstvích

Předpokládali jsme, že rozvojová strategie obce musí být zpracována v časovém horizontu nejméně 15 let (15 - 20 let nám připadalo jako optimum). Strategie musí být elastická. Po celou dobu je třeba myslet na to, že je to proces, a 15 let je dostupných pro představivost, ale zároveň není možné některé jevy popisovat velmi přesně. A to je moc dobře. Bylo by totiž špatné, kdybychom neměli šanci doplňovat do našeho programu nové, lepší elementy, které se i náhodou časem objeví, a vůbec není přece možné všechno předvídat.

Než přistoupíme k tvorbě strategie, je třeba přijmout následující předpoklady:
1. jsme přesvědčení o tom, že mít strategii je účelné
2. chceme zformovat jasně a přesně cíle a směr rozvoje, stejně jako metody, jak cílů dosahovat
3. chceme a dokážeme okamžité cíle podřídít cílům dlouhodobým
4. jsme ochotni provést velice pečlivou analýzu slabých a silných stránek obce i vnějších i vnitřních šancí a hrozeb, jaká je nezbytná ke zformulování správné diagnózy
5. máme dostatek trpělivosti na to, abychom důsledně po čtrnáct až osmnáct měsíců společně vytvářeli program a potom ho podobně důsledně realizovali
6. připravujeme takovou strategii, která se "vpisuje" do politiky státu a regionu

Připravili jsme plán jednání, který vám nyní předložíme a vyjádříme se k jednotlivým etapám.

Práce na strategii se skládá v zásadě ze tří etap:
I Evidence (fotografie) obce, jinak řečeno vyhodnocení aktuálního stavu obce
Diagnostická fáze
Cílem této etapy je popis obce spojený s analýzou zahrnující několik posledních let. Je třeba vybrat ty ekonomickosociální prvky obce, které budou mít zásadní vliv na její rozvoj, např. zdroje, demografická struktura, zaměstnanost, finance, infrastruktura nebo přírodní podmínky...

Diagnóza musí zahrnovat nejdůležitější činitele hospodářského života. Poprvé se objevuje moment, kdy musíme učinit rozhodnutí, zda má rozvoj obce probíhat přirozeným způsobem bez našeho zásahu nebo zda si začínáme představovat, jak by mohla naše obec vypadat a chceme mít svůj podíl na těchto změnách. Můžeme a jsme povinni využívat externích konzultantů, ale ti nesmějí mít dominantní roli vůči volbám a preferencím místního společenství.

Velice podstatným prvkem je popis lokalizace obce vůči nejdůležitějším silnicím, železničním tratím, největšímu a nejdůležitějšímu městu v regionu atd. Jaké je asi místo obce na pozadí rozvojového plánu např. kraje? Jak obec vypadá na pozadí kraje? Jak se rozvíjí ? Není vhodné opomíjet instituce, které mají na rozvoj vesnice vliv. Spolupracují spolu? Co je třeba udělat pro to, aby společně působily ve prospěch rozvoje drobného podnikání? Jaký je postoj lidí vůči probíhajícím změnám? Chtějí vůbec tyto změny?

Dobře provedená diagnostická fáze umožnuje připravit předpoklady strategie způsobem co nejvíce reálným a pravdivým.

II Popis nejdůležitějších předpokladů strategie neboli návrhy na rozvoj spolu s výčtem podmínek
Výsledky diagnostické fáze umožňují zformulovat nejdůležitější předpoklady strategie a na základě toho i návrhy pro rozvoj. To je velmi zajímavý, ale i obtížný moment budování rozvojového programu. V této chvíli totiž vznikají první realistické projekty, díky nimž je možné uskutečňovat dříve vytyčené cíle. Čím dříve se na tom začnou podílet místní vůdčí osobnosti a místní obyvatelé, tím větší má strategie šance.

III Zpracování strategie a výběr rozvojových variant, popis hierarchizace potřeb a realizačních projektů
V této etapě vybíráme rozvojové varianty obce a cesty, jakými dospívat k cíli. Musíme velice přesně popsat rozsah činnosti jednotlivých lidí, místních organizací, regionálních organizací a veřejných institucí. V tomto momentě musíme popsat, které události se stanou jako první, protože tu už jsou podmínky pro jejich realizaci, a které budou možné teprve poté, co nastaly např. ty první. Nejčastěji se to bude týkat nových investicí nebo organizace místních institucí, které budou realizátorem vytyčených projektů. Chceme-li, aby konkrétní projekty zpracované v rámci strategie spatřily světlo světa, musí to zahrnovat následující položky:

- kdo bude zodpovědný za realizaci
- z čeho budeme projekt financovat (jak má vypadat finanční "montáž")
- připravit vstupní business plan ve variantních řešeních
- pro koho a jaké budou přínosy z realizace projektu
- s jakými institucemi v širším rámci, než je obec, budeme spolupracovat, popis celkového rámce spolupráce

Ukázka z knihy polských autorů Malgorzaty Kramarzové a Piotra Topinskeho Rozvojová strategie venkovských obcí, kterou v překladu Mgr. Bohuslava Blažka vydaly společně pražská nadace EcoTerra a libčeveská Škola obnovy venkova v roce 1998

To, co činí ekonomiku třetí vlny revoluční, je skutečnost, že zatímco půda, práce, suroviny a dokonce i kapitál se dají chápat jakožto vyčerpatelné, poznání je prakticky nevyčerpatelné.
Alvin + Heidi Tofflerovi, Nová civilizace – třetí vlna a její důsledky, přeložil Mgr. Bohuslav Blažek, Dokořán, Praha 2001