SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova

Hledání

Hledat:

Rozpočtové určení daní

10. července 2012

Novela zákona o rozpočtovém určení daní do třetího čtení

10. června ukončila Poslanecká sněmovna projednávání vládního návrhu novely zákona o rozpočtovém určení daní (sněmovní tisk 694) v druhém čtení.

 
Podané pozměňovací návrhy byly zpracovány jako tisk 694/2.
 
 
Z neautorizovaného stenozáznamu (zdroj www.psp.cz): 
 
 
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Zahajuji projednávání dalšího bodu, a to je
 
3.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení výnosů některých daní územním samosprávným celkům a některým státním fondům (zákon o rozpočtovém určení daní), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 370/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 694/ - druhé čtení
 
Prosím, aby z pověření vlády návrh uvedl ministr financí Miroslav Kalousek. Jsme ve druhém
čtení a já prosím pana ministra, aby se ujal slova.
 
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek: Děkuji za slovo. Paní předsedkyně, dámy a pánové, dobré odpoledne. Nebudu opakovat tu poměrně dlouhou diskusi, která zde probíhala při čtení prvním. Děkuji rozpočtovému výboru za projednání a pozměňovací návrhy, které padly na rozpočtovém výboru a které mohou padnout i zde teď na plénu, se vyjádří v rozpravě před čtením třetím.
 
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji vám, pane ministře. Návrh jsme v prvním čtení přikázali k projednání výboru rozpočtovému. Tento výbor návrh projednal a usnesení nám bylo doručeno jako sněmovní tisk 694/1. Zpravodajem výboru rozpočtového je pan poslanec Vladislav Vilímec, který dostává nyní slovo.
 
Poslanec Vladislav Vilímec: Vážená paní předsedkyně, vážené kolegyně a kolegové, dovolte mi, abych vás informoval o usnesení rozpočtového výboru ze dne 4. července k tisku 694.
Rozpočtový výbor přijal .....
 
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Dámy a pánové, žádám vás všechny o klid. Prosím, abyste zasedli do vašich lavic. Jsme v projednávání vládního návrhu zákona, jsme ve druhém čtení, slovo dostal zpravodaj rozpočtového výboru a prosím všechny, aby respektovali, že slovo má právě a jenom on. Všechny ostatní hovory prosím přeneste mimo jednací síň.
  
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji, paní předsedkyně. Rozpočtový výbor přijal tento tisk ve znění pozměňovacích návrhů. Dostali jste je ve sněmovním tisku 694/1. Jde v zásadě o dva typy návrhů.
 
Jeden zajišťuje sladění sněmovního tisku 694, to znamená oné novely zákona o rozpočtovém určení daní s tiskem následujícím, s tiskem 695 tzv. vládním stabilizačním balíčkem, který rovněž upravuje mimo jiné také rozpočtové určení daní.
 
Sněmovní tisk 694 však nepracuje s žádnými změnami, které jsou avizovány v tom následujícím tisku. Proto bylo nutné sladit tyto dva tisky.
 
Rozpočtový výbor na základě dohody zástupce předkladatele, obou zpravodajů i parlamentní legislativy nakonec zvolil cestu vyjmutí rozpočtového určení daní obcí a měst z tisku 695, z toho vládního stabilizačního balíčku a jeho převedení toliko do tisku 694. Tím bude zajištěno navýšení rozpočtového určení daní i pro případ neschválení tisku 695. Pokud však bude sněmovní tisk 695, ten vládní stabilizační balíček, schválen v navrženém znění, bude celkové navýšení rozpočtového určení daní odpovídat 12 miliardám oproti autonomnímu rozpočtového určení daní při stávajících predikcích.
 
V případě neschválení tisku 695 to bude logicky méně, zvýšení bude odpovídat částce zhruba ve výši 8 miliard Kč. Tento postup je racionální, je výhodný jak z pohledu samospráv tak i státního rozpočtu.
 
V případě přijetí pozměňovacího návrhu, tak jak jej navrhuje rozpočtový výbor, by tedy došlo ke zvýšení podílu sdílených daní obcí a měst oproti stávající úpravě rozpočtového určení daní, v letech 2013 - 2015 v případě daně z přidané hodnoty na 20,83 procenta podílu, u daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti zvýšení na podíl 22,87 procenta a u ostatních položek sdílených daní na 23,58 procenta.
 
Od 1. ledna 2016, kdy by mělo skončit přechodné období těch navrhovaných daňových změn v onom vládním stabilizačním balíčku se podíly zvýší v případě DPH na 21,93 procenta a podíl u daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti na 23,58 procenta.
 
Tímto způsobem bude, vážené dámy a pánové, naplněna filozofie předkladatele zvýšit trvalé rozpočtové určení daní oproti stávajícímu autonomnímu vývoji sdílených daňových výnosů o 12 miliard Kč.
 
Chtěl bych skutečně poděkovat všem, kteří připravovali tento pozměňovací návrh, za odvedenou práci. Tentokrát to poděkování není formální, ale je zcela namístě.
 
Druhým pozměňovacím návrhem, který přijal rozpočtový výbor, je navýšení maximálně započitatelné výměry katastru obcí a měst z navrhovaných 3 ha na 10 ha na každého jednoho obyvatele. Tento pozměňovací návrh reaguje na podněty Svazu měst a obcí, dalších sdružení obcí, jednotlivých obcí s malým počtem obyvatel a velkým katastrem. Schválením této změny dochází ke snížení negativního dopadu na rozpočtové určení daní obcí z titulu snížení započitatelné výměry z celkové 378 obcí na pouze 57 obcí. .....
 
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Pane kolego, promiňte, já vás nechci opět přerušit, ale žádám všechny kolegy, aby respektovali, že nyní je vystoupení zpravodaje.
 
Poslanec Vladislav Vilímec: Děkuji. Z tohoto počtu dopad do výše 20 procent se týká zhruba 43 obcí, v pásmu nad 20 procent se jedná o 14 obcí.
 
Nutno poznamenat, že v případě těch 14 obcí se jedná o velmi atypické obce s velmi malým počtem obyvatel a obrovským katastrem, který je často součástí nějakého chráněného území.
 
Samozřejmě, že radostnější zprávou pro tyto obce je zvýšení rozpočtového určení daní než naopak jejich snížení. Zde je ale třeba připomenout, že právě započtením neredukované výměry katastru tyto obce před pěti lety získaly zcela unikátní navýšení rozpočtového určení daní v mnohonásobně vyšších úrovních proti jejich původnímu rozpočtovému určení daní. Tyto obce samozřejmě nemohou za to, že po 5 letech dochází k rozumnějšímu nastavení některých parametrů tak, aby nevznikaly ony extrémy, které vznikaly před pěti lety.
Vnímám, že v některých případech započaly s investičními akcemi při předpokladu udržení stávajících rozdílů v rozpočtovém určení daní. V těchto případech je asi na místě, aby Ministerstvo financí individuálně posoudilo možnost částečné kompenzace těchto konkrétních malých obcí.
 
Vážené kolegyně a kolegové, přistoupil jsem k podrobnějšímu komentáři těch dvou pozměňovacích návrhů, které jsou obsaženy v tisku 694/1, usnesení rozpočtového výboru, a to z důvodu objasnění důvodů k nim vedoucích. Děkuji za pozornost.
 
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Děkuji panu zpravodaji. Otvírám obecnou rozpravu. Nemám do ní žádné přihlášky. Prosím proto, abyste mi oznámili, zda se někdo hlásí. Prosím.
 
Poslanec Petr Braný: Vážená paní předsedkyně, děkuji za slovo, vážené kolegyně a kolegové, členové vlády. Já po jednání rozpočtového výboru, kterého jsem se nemohl zúčastnit a zejména teď po obšírné zprávě nebo osvětlení pozměňovacího návrhu, který byl přijat, musím říci, že samozřejmě je na tom pozitivní to, že to máme teď v jednom materiálu, je to přehledné a není to v tom tisku dalším, pořadově o jedno vyšším, které by to rozmělňovalo a dělalo by to nepřehlednost té normy.
 
Na druhou stranu ale musím říci, že o to hůře, v klubu KSČM, se hledá jednotné stanovisko na podporu takovéhoto přístupu z hlediska toho tříletého období. Nechci rozvádět ty další věci, o kterých jsem už hovořil při prvém čtení.
 
Mimo jiné, a pořád si za tím stojím, to rozpočtové určení v té podobě jak ho známe, vyšlo z tzv. pokusu na začátku 90. let, vytvořit něco, jak nově financovat samosprávy. Tehdejší tvůrci to brali jako určité první opatření, první nástřel, chceme-li dočasnost několika let. Z toho matematického vzorce se potom bude hledat jak naplnit chartu a samosprávnosti financování obcí vůbec. Tato dočasnost se samozřejmě v našich podmínkách stala trvalou hodnotou a jak někdy se říká žertem "dočasnost v české kotlině je polovina nekonečna".

Takže tuto dočasnost my teď ještě vylepšujeme takzvanými dodatečnými krátkodobými opatřeními tohoto typu. No, a v čem je ten problém, když pominu věcnou stránku, že rozdělujeme virtuální peníze a ty koeficienty počítají s určitým růstem během tří let ekonomiky, a na to se vypočítávala v podstatě na setiny ta procenta, tak to už je otázka velmi diskutabilní, jestli to takto bude a nebude-li ten dopad ještě tvrdší, a mohli bychom ho vyjádřit možná jiným zlomkem, tak je tady pořád ten problém, že vlastně tímto znovu se hlásíme k důchodové reformě a hledání finančních prostředků na pokrytí toho vyvedení do toho pilíře, který je velmi diskutován. A pořád si stojím za tím, že těch 22 miliard, o kterých se hovoří, že je třeba do toho investovat, tak nejen že bude ztráta finančních prostředků z dlouhodobého pohledu, ale všechny země, které to měly, tak je to stálo ta dvě procenta. Takže u nás 60 - 80 miliard, žádných 20 miliard. Ale to je, říkám, jiná diskuse.
 
Takže tím, že se to dostává do tohoto materiálu, to opět dělá složitější posuzování této změny jako celku. Rozumím tomu, že řadě obcí se pomůže, očekávají, že jim to přinese, ono to přinese, myslím, České Budějovice jsou 7 milionů, do toho jedna a půlmiliardového rozpočtu, mohli bychom hovořit o jiných, že to přinese nějaký ten podíl. Pozitivní je proti tomu, co předložili myslím zejména poslanci TOP, že se nesahá nějakým způsobem do daňové výnosnosti krajů. Takže to je také pozitivní a je to třeba vnímat. Ale na druhé straně - já jsem dával pozměňovací návrh k tomu, co předložili poslanci TOP, na těch 25 % sdílených daní, to dělalo těch 12 až 16 miliard navíc. Tady se našly jiným způsobem. A už nemám tu ambici to předkládat znovu do tohoto materiálu, protože to je za prvé komplikované touto tříletou dočasností do toho ještě vsunutou, a na druhé straně je mi známo stanovisko ministerstva, odpor skoro ve všech klubech k tomu navýšení, mimo klub KSČM, těch prostředků pod heslem "je krize, tak nemůžeme přece rozdávat finanční prostředky". Na druhé straně ale toto řešení je velmi složité a za chvíli tady budeme mít zákon o financování školství, kde zase se bude narážet na to, že jedna a půl miliarda, která je zde přesunuta touto materií, tak jak se to odrazí v tom financování. Navíc financování školství je evergreen - a otevřen - kde se to tak jenom flikuje z roku na rok a není tam žádný hlubší systém, podle mě. A vím, že jsou některé varianty v diskusi, které by asi diametrálně zasahovaly do té jedné a půl miliardy, která se teď rozpouští do rozpočtového určení daní.
 
Takže suma sumárum, ano, volá se po tom, řada obcí chce tuto změnu, nehledě na to, ale pořád tady platí, jaký to má dopad a odkud se vlastně přerozděluje - z jedné kapsy do druhé. Ale říkám, je to pořád pod heslem "když mně chcípla koza a nemůžete mi ji nahradit, tak budu spokojen, když sousedovi chcípnou dvě". A to tady pořád je vidět, pan zpravodaj o tom hovořil, a snaha je u těch malých obcí to nějak redukovat. To je snaha pro tento, nebo příští rok, pardon, ale uvidíme, jak ta snaha bude v období těch tří let. Proto říkám za sebe, je to velmi kontroverzní, je to kompromis, který ve svém výsledku neuspokojí nikoho. Děkuji za pozornost a nepodávám žádný pozměňovací návrh v tomto smyslu. (Potlesk z řad KSČM.)
 
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: To je pan poslanec Petr Braný, který vystoupil v obecné rozpravě ve druhém čtení. Já ptám ještě na další přihlášku v této rozpravě. Není-li žádná, končím tedy obecnou rozpravu a zahajuji rozpravu podrobnou. Nevím, jestli pan kolega Braný chtěl - avizoval jste pozměňovací ... Ne. Podrobná rozprava, pan ministr financí Miroslav Kalousek. Prosím.
 
Ministr financí ČR Miroslav Kalousek Děkuji za slovo. Dámy a pánové, dovolíte-li, navrhuji zkrácení termínu mezi druhým a třetím čtením na 48 hodin.
 
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová Ano. Ptám se na další návrh v rámci podrobné rozpravy. Pokud žádný takový není, tak podrobnou rozpravu končím a budeme hlasovat o návrhu, který zde zazněl, to je o návrhu pana ministra financí na zkrácení lhůty mezi 2. a 3. čtením na 48 hodin. O tomto návrhu rozhodneme v hlasování, které ponese pořadové číslo 14. Je zde ještě žádost o odhlášení, čili prosím, abyste se všichni znovu přihlásili.
 
Zahajuji hlasování č. 14. Táži se, kdo souhlasí se zkrácením lhůty mezi 2. a 3. čtením u této normy na 48 hodin. Kdo je proti tomuto návrhu?
Hlasování č. 14, přítomno 160, pro 118, proti 14. Návrh byl přijat.
 
Já poděkuji panu zpravodaji, panu ministrovi a končím druhé čtení tohoto návrhu zákona.