Program obnovy venkova sdružuje obce (ale i jednotlivce) usilující o vytváření nové kvality života každé vesnice, o obnovu hodnotného života na venkově, kvality, která je většinou základem hledání jeho nové identity. Naplňuje se a vyvíjí již od roku 1992. Nebylo vůbec snadné prosazovat jeho vznik a obhajovat po roce 1993 jeho další existenci. O tom, že jeho výsledky jsou viditelné, snad již nyní nemusíme politické představitele naší země přesvědčovat. Obce se právem svými výsledky pyšní. Jsou totiž užitečné právě jim, činí kulturní a životní prostředí člověka příjemnějším a mezilidské vztahy ve vesnici přívětivějšími.

Náš venkov je definován hustotou 150 obyvatel na jeden čtvereční kilometr. Tento jednoduchý ukazatel nám tedy pod pojem venkov, který je jakoby stále vyčleněn někde vedle, zahrnuje celých 83% území naší země. Co to pro nás znamená? Ať se tomuto faktu bráníme či nikoli, venkov je neoddiskutovatelně základnou potenciálu naší země. Je jen otázkou, do jaké míry si tuto skutečnost každý z nás uvědomuje. Je zřejmé, že taková plocha představuje prostor, který je neobyčejně a nepopsatelně lidsky diferencovaný. Venkov má své výrazné osobnosti ve všech sférách lidské činnosti.

Právě vzhledem k území, které venkov zaujímá, je důležitý stav jeho prostředí, prostředí člověka, stav životního prostředí či chcete-li výraz krajinného rázu. Celek, který si jako lidé nesmíme nechat utéct ze zorného pole, onen fantastický famózní systém s jeho úžasnou členitostí a strukturou, kompozici, jejíž součástí je člověk - jeho společenství s přírodou.

Venkov vyžaduje trpělivou práci, práci s rozvahou, mravenčí pílí a neúnavností. Jen tak je zde možné dosáhnout naplnění cílů. K tomu je nutné stabilní prostředí. Jistou stabilitou venkovského prostředí jsou jednoznačně stromy. Mají své kořeny pevně zapuštěné v zemi. Korunou cílí přímo k obloze. Znají řád tohoto Světa!

Stromy svými životy propojují lidské generace. Právě jižní Čechy, dílem třeboňského správce panství Jakuba Krčína, jsou historickými svědky toho, že stromy dokáží spojit soužití lidí a přírody, pomáhají zacelovat, mnohdy i pro běh života nezbytné, lidské zásahy do krajiny.

Všechny “jihočeské vesnice roku v POV” za uplynulých devět ročníků soutěže obdržely na slavnostním vyhlášení výsledků jubilejního X. ročníku krajského kola soutěže “Vesnice roku v POV” v “Jihočeské vesnici roku 2004 v POV”, v obci Kovářov, darem sazenici lípy. Sazenici národního stromu - lípu lidské vzájemnosti.

Občané obce Kovářov vysadili svůj první památný strom v den oslav svého krajského vítězství, 3. září 2004, na návsi před sochou sv. Jana Nepomuckého. Patronem kovářovské lípy lidské vzájemnosti je současný starosta obce pan Pavel Hroch, ing. Stanislav Kázecký, senátor působící v tomto regionu a ing. Zdena Zemanová, 1. místopředsedkyně Spolku obnovy venkova Jihočeského kraje.

Jen o pár dnů později, po pečlivé rozvaze, zástupci obce Novosedly nad Nežárkou, jihočeské vesnice roku 1998, zasadili darovanou lípu spolu se všemi žáky z obce, první školní pondělí, 6. září 2004, na zahradě své místní základní školy, která vytváří výraznou architektonickou kompozici centrálního obecního prostoru.

Žáčci 1.třídy základní školy v obci Bernartice, jihočeské vesnici roku 2002 v POV, vysadily lípu lidské vzájemnosti 27. září 2004, taktéž v prostoru školní zahrady. Lípa jim byla věnována starostou obce, panem Ladislavem Bouškou. Prvňáčkové slíbili, že po devíti letech, až budou  opouštět zdejší školní lavice, předají lípu nejmladším žáčkům školy.

Vědomi si sepětí s přírodou, oslavili 28.září 2004 státní svátek - označený v kalendáři jako Den české státnosti, svátek sv. Václava - jihočeši výsadbou národního stromu - lípy v dalších obcích. Výsadby lip lidské vzájemnosti, spojené s oslavou ideálu suverenity sebevědomého svatováclavského dědictví a jeho jasnozřivé představy tradice celoevropské jednoty, probíhaly toho dne celé slunečné odpoledne.

Hejtman Jihočeského kraje RNDr. Jan Zahradník projížděl spolu s předsedou SPOV JčK Janem Malíkem, 1.místopředsedkyní SPOV JčK ing. Zdenou Zemanovou a starostou jihočeské vesnice roku 2004 v POV Pavlem Hrochem, okatý kraj rybníků. Společně se starosty obcí a jejich obyvateli, zejména těmi nejmladšími, zasadili lípu lidské vzájemnosti v obci Homole, jihočeské vesnici roku 2003 a v obci Chelčice, jihočeské vesnici roku 2000. V obou obcích byly lípy pro svůj zdárný a zdravý růst posvěceny. Krojované dívenky v Chelčicích pohotově přinesly naplněnou konev a lípu čerstvě zasazenou na důstojném místě mezi kostelem a farou pečlivě zakropily. Inu, zdejší ovocnářský kraj viditelně dobře tiskne do podvědomí i těch nejmenších, co si příroda vyžaduje. V obci Novosedly, první jihočeské vesnici roku 1995, čekalo putovníky velké překvapení, byla připravena vernisáž výstavy k výročí založení školy, prvňáčkové přednesli mnoho drobných básniček inspirovaných prázdninovými zážitky ve zdejší přírodě a okolní krajině. Vybrané místo slavnostní výsadby strážili Sokolové, Junáci i místní sbor dobrovolných hasičů, všichni v uniformách a s prapory. Zazněla zde naše hymna a na samý závěr se všechny přítomné děti uchopily za ruce a v kruhu kolem vysazené lípy si zanotovaly píseň Dobrá věc se podařila…, stejně spontánně reagovali i přítomní dospělí. V obci Řípec, Jihočeské vesnici roku 1996, bylo k výsadbě připraveno to nejmenší nářadíčko. Také vlastní vysazení lípy bylo plně v rukou těch skutečně nejmenších. Lípu lidské vzájemnosti vysadil hejtman Jihočeského kraje také v obci Dražíč, která byla v letošním ročníku soutěže Vesnice roku v POV oceněna zelenou stuhou a svůj strom si spolu s hejtmanem vysadili i mladí občané obce Mydlovary, obce, která získala v letošním roce mimořádné ocenění za vzorně vedenou knihovnu a druhé místo v celostátním kole této soutěže.

Slavnostní atmosféru, kterou dokázali občané všech jmenovaných obcí vytvořit, se při nejlepší vůli nepodaří ve zkratce popsat. Pro všechny zúčastněné, byla oslava nezapomenutelným zážitkem.

Lidé navlékali náhrdelník z drobných perliček - náhrdelník, kterým se díky jejich péči o své životní prostředí bude dlouhá léta pyšnit Jihočeský kraj. Jsou to totiž právě stromy, které dokáží spojit soužití lidí a přírody po mnoho lidských generací. Nezbývá než přát všem těmto obcím, jejím obyvatelům, ale i jejich následníkům, aby lípy lidské vzájemnosti skutečně v každé obci rozkvétaly a rozvíjely se do plné krásy, aby tvořily součást genia loci každé obce a byly svědectvím přirozené lidské touhy po všem dobrém.

Vysazením lípy lidské vzájemnosti v úspěšných obcích kraje, které již překročily práh své obnovy a věnují se plnému rozvoji svého venkovského prostředí, byla prokázána úcta nad provedenou prací obyvatel těchto obcí. Jistě, že takto úspěšných obcí je v kraji mnohem víc. A proto bude mít tato akce pokračování. Možná, že i překročí hranice Jihočeského kraje.

Zdena Zemanová