Jaká je dlouhodobá strategie MMR vzhledem k mikroregionům?

Naše ministerstvo má - v kontextu se zněním zákona 248 z roku 2000 o podpoře regionálního rozvoje -  ve své působnosti podporu rozvoje regionů, kde vedle vesnic jako takových zaujímají významnou úlohu v ní mikroregiony. POV historicky vznikl za účasti pracovníků, kteří posléze působili na MMR a i když v loňském roce přešel tento program do pravomoci krajských samospráv,  pan ministr JUDr. Pavel Němec rozhodl, aby si ministerstvo v rámci svého rozpočtu ponechalo určitý segment podpor směrovaný právě do mikroregionů  a  jako spolupořadatel i významnou iniciativu, kterou je soutěž Vesnice roku.

V jakém vztahu je podpora mikroregionů k reformě veřejné správy – mikroregiony v ní nejsou nijak zakotveny?

Mikroregion je útvar, který vznikl z iniciativy aktérů v rámci území ve snaze zlepšit některé podmínky a přinést do příslušných oblastí určitý rozvoj a možnost požádat o určitou podporu  ohledně některých infrastrukturních záležitostí. Mikroregion zpravidla reprezentuje svazek obcí, který vzniká na základě zákona o obcích. Ten je pro nás partnerem při poskytování podpory na konkrétní projekty. Akceptujeme i takové situace, kdy mikroregion zastupuje jedna z obcí, na které se zúčastněné obce dohodnou. Vždy jde o útvar, který vznikl zdola, a právě proto si myslím, že zkušenosti většiny z nich jsou pro státní správu velmi cenné. Nejde o orgán, který by vykonával nějaké přenesené působnosti, může ale velice iniciativně dávat podněty k tomu, kam směřovat určitou podporu, případně i sekundárně řešit některé problémy, které státní správu tíží. Např. “bolesti”, které trápí menší obce vzhledem k přijímání nových zkušeností, sledování programů, zákonů, vyhlášek a vůbec chodu celé administrativy, a to hlavně u neuvolněných starostů, mohou pomáhat řešit právě mikroregiony se svým malým aparátem, který si zčásti sami financují.

Plánujete nějaké výraznější legislativní ukotvení mikroregionů?

Ne, stačí, že se svazky obcí, které mikroregiony reprezentují, ustavily podle zákona, mají své stanovy, orgány, financování apod., dají se kontrolovat – to je pro nás i pro ostatní orgány státní správy podstatné. V rámci mikroregionů mohou vznikat i další struktury. Svazky obcí mohou např. zřizovat obecně prospěšné společnosti, nejaktivnější občané mohou zakládat občanská sdružení, zaměřená ne podporu rozvoje těchto mikroregionů nebo plnění dílčích cílů a úkolů, podle občanského zákona může vzniknou také sdružení právnických a fyzických osob, v němž jsou jak obce, tak podnikatelé. Neplánujeme proto nějakou další právní úpravu a myslím, že by to ani nebylo vhodné, Mikroregiony vznikly svobodně, ze své vůle, je jejich hlavní síla a přednost a my bychom je neměli svazovat, oni samy si musí zvolit organizační i právní strukturu, která jim nejlépe vyhovuje. Chápu, že určité zakotvení by jim dávalo jistou perspektivu, ale vzhledem k rozpočtu ČR - a rozpočtům vůbec – by stejně byly někde na okraji zájmu. Jako nezávislí však mohou své spektrum žádostí a svoje iniciativy rozvinout do větší šířky a získávat poté  podporu možná lépe, než kdyby byly svázány nějakými zákonnými normami.

Které programy připadají pro mikroregiony na MMR v úvahu?

V současné době  u nás v rámci POV stále funguje dotační titul 7. Chceme si z těchto žádostí vybírat určité pilotní projekty – ty budou obhajovat jejich předkladatelé za účasti určitého kolegia hodnotitelů, říkáme tomu veřejné slyšení,  např. v letošním roce se taková slyšení uskutečnila dvě, pro Moravu a Slezsko na Moravě a pro Čechy v Praze. V tom budeme pokračovat a na tento program chceme i v příštím roce uvolnit příslušné prostředky. Je to velmi důležité zejména teď po našem vstupu do EU, protože dostáváme signály, že tam žádají větší celky, které budou schopny řešit více problémů, a tak bude i pro ně snazší uvolňovat prostředky ze strukturálních fondů. I EU tedy vidí mikroregiony velmi pozitivně – fakt, že jsou ustaveny, mají svou strukturu, vědí co chtějí, mají vlastní strategie, zmapované problémy i navrhovaná řešení, která se týkají více obcí najednou. V současné době se tento trend týká i malých podnikatelů, také oni jsou zapojeni do takovýchto aktivit a i zde by mohlo dojít k velice pozitivnímu efektu, např. při řešení nezaměstnanosti v regionu.

Chystáte nějaké další programy nebo rozšíření toho stávajícího?

Zatím žádný další program neplánujeme a naším cílem pro příští rok je udržet a stabilizovat tento fungující program, protože naše prostředky jsou omezené. Navíc po zkušenostech, které budeme mít po roce fungování POV v rámci krajů z celého území ČR, vyhodnotíme situaci a v dalším roce možná přistoupíme k nějakému zpřesnění či rozšíření. V současné době jsme už “šli naproti” mikroregionům tím, že jsme jim umožnili přihlásit se v rámci  přípravy pilotních projektů za peníze EU ze strukturálních fondů. Do konce srpna tohoto roku mohou k nám na ministerstvo předkládat žádosti o podporu přípravy těchto projektů, to bylo zatím umožněno, pouze obcím, nicméně vedení MMR rozhodlo, že bychom měli tuto možnost poskytnout i mikroregionům. Vyhlásili jsme to jako novinku k letošnímu prvnímu červenci, jako doplnění stávajícího dotačního titulu 3 (dotační titul Regionálního programu podpory rozvoje severozápadních Čech a Moravskoslezského regionu, zaměřený na přípravu projektů pro Společný regionální operační program), aby si i mikroregiony v celé České republice mohly vyzkoušet a předložit přípravný projekt a posléze ho podat jako žádost do strukturálních fondů.  Pokud se tento postup osvědčí, budeme v něm příští rok pokračovat.

Můžete percentuálně rozdělit podporu vašeho ministerstva určenou mikroregionům a jednotlivým obcím?

Podpora v rámci dotačního titulu je – či spíše byla - asi dvacetiprocentní, nevím, jak to bude vypadat teď, až vyhodnotíme, jak se s podporou obnovy venkova vypořádali v ostatních dotačních titulech kraje. Jestli tam byla zachována částka, která vyplývala z rozpočtu MMR do celého POV, včetně podpory mikroregionům, nebo došlo ze strany krajů k jejímu navýšení či naopak ponížení. Tato čísla budeme znát zhruba začátkem příštího roku.

Důležitý pojem, který zaznívá – v poslední době nejenom - v nejrůznějších kuloárech je slučování malých obcí, někdy dokonce doplněný přívlastkem násilné, jaký je nyní názor MMR, potažmo váš vlastní?

O těchto problémech víme, já sám žiji v malé vesnici v okrese Praha - východ a dvě volební období jsem zde působil ve funkci neuvolněného místostarosty, přičemž uvolněný nebyl ani starosta. Obec je malá, má 180 obyvatel – takže tyto naznačené problémy znám, nicméně není mi zatím známo, že by MMR bylo přizváno k nějaké takovéto diskusi, ale v rámci naší účastí v operačním štábu MV pro reformu veřejné správy, kde je ministerstvo samozřejmě zastoupeno, se těchto problémů dotýkáme. Vím, že je to otázka velmi živá a žhavá a pokud mohu říct svůj osobní názor, tak jsem proti nějakému násilnému slučování, nicméně určité problémy administrace, ekonomiky, účtování apod. je určitě třeba efektivně řešit. Ušetřily by se prostředky, hlavně by se ale eliminovaly časté chyby, které malé obce dělají, v podstatě z nemožnosti se včas dostat ke správným informacím. V tomto smyslu by určité sloučení některých kompetencí bylo pro malé obce velmi přínosné. V žádném případě by to nemělo být direktivní, pro občany je důležité, aby jejich obce zůstaly “na mapě” a neexistovaly “pod čarou”. Chtějí mít svého starostu, zastupitelstvo, chtějí rozhodovat o svých prostředcích, ale už nemají sílu obsáhnout všechnu  administrativu apod.. Spolupráce v této oblasti –  např. zrovna na bázi mikroregionů – by pro ně proto byla velmi efektivní.