Historik Josef Pekař (1870 - 1937) patří k nejoriginálnějším osobnostem přelomu devatenáctého a dvacátého století. Postupně se zabýval nejstaršími českými dějinami, barokem, husitstvím i novější dobou; slavná je jeho polemika s prezidentem první republiky T.G.Masarykem o smysl českých dějin. Jeho dílo bylo nejprve zneužito nacisty a poté zakázáno komunisty, téměř všechny jeho důležité knihy byly znovu vydány po roce 1989.

Mezi jeho nejlepší a současně nejčtenější publikace patřila rozhodně Kniha o Kosti – vlastně dějiny českého selství (Pekař sám byl synem sedláka a vždy se ke svému původu hrdě hlásil)

v jeho rodném regionu s množstvím unikátního materiálu včetně reprodukovaných map, fotografií a podrobných srovnávacích tabulek a přehledů. Kniha vyšla poprvé nákladem autora v letech 1909 (první díl) a 1911 (druhý díl). Zamýšlený třetí a závěrečný díl již Pekař nedokončil, chystaný materiál částečně využil v knize České katastry (1913-15). Kniha o Kosti vyšla česky celkem pětkrát, většinu čtvrtého vydání z roku 1970 ovšem postupující normalizace poslala do stoupy. Poslední – páté – vydání z roku 1998 přineslo pak navíc z rukopisů zrekonstruovanou část zamýšleného třetího dílu a zdálo se, že k celkové podobě tohoto unikátního díla již nemůže přibýt nic nového.

Přesto se tak nyní stalo, a to v  publikaci nazvané Josef Pekař: Příběh Knihy o Kosti, kterou v edici Historické myšlení vydalo nakladatelství Argo. Zde jsou otištěny jednak pozoruhodné texty historika Jaroslava Čechury o genezi celého díla, Pekařově inspiraci a způsobu práce, a také o tom, jak lze i v současné době najít v Archivu Národního muzea dosud nepublikované Pekařovy texty a jednak tyto texty samotné. Jde o pracovní náčrt druhého dílu Knihy o Kosti a dva rukopisy, jež měly původní být součástí nerealizovaného třetího dílu: České katastry tereziánské a Rustikál. Kniha je doplněna ještě Pekařovým dobovým rozhovorem pro agrární deník Venkov a množstvím unikátních fotografií, jejichž autorem je povětšinou Pekař sám.

Kniha o Kosti byla v době svých prvních vydání velmi oblíbena i v lidových vrstvách,  autor zde velmi umně skloubil odbornost a čtivost způsobem pro tento obor ne zcela obvyklým. Ostatně literární kritik Václav Černý napsal už ve třicátých letech: “Knihu o Kosti by měli čísti nejen kostečtí sedláci, ale všichni sedláci, celý venkov!”

Pavel Hlavatý

Jaroslav Čechura, Jana Čechurová (edd.), Josef Pekař: Příběh Knihy o Kosti, Argo, Praha 1995