Můžete stručně představit vaši obec?

Čechtice leží na přirozené křižovatce, když ještě nebývala dálnice, vedla u nás spojnice mezi Prahou a Brnem a z druhé strany mezi Táborem a Kutnou Horou. Výstavbou dálnice význam obce poklesl, její sedmikilometrová vzdálenost není pro zájem o tuto lokalitu dostačující. Dalším důvodem je fakt, že se nacházíme ve třetím ochranném pásmu Želivky. Když jsme jednali s různými podnikateli, tak je blízkost této přehradní nádrže vyděsila, nikdo nemohl vyloučit, že by při jeho výrobě nemohlo dojít ke znečištění. Také proto se nám dodneška nepodařilo žádnou investici tohoto druhu sehnat, ačkoliv jsme se o to mnohokrát snažili. Jinak v obci mimo zemědělského družstva a bývalého výkupního družstva, dnes soukromé firmy, žádný další podnik není, většina občanů za prací dojíždí na všechny světové strany, naštěstí díky té přirozené křižovatce dodnes nemáme problém s autobusovou dopravou.

Oba podniky pracují dobře?

Zemědělské družstvo dnes zaměstnává asi 160 lidí – oproti dřívější době značně zeštíhlelo – a ta soukromá firma zaměstnává v současné době asi dvacet lidí. Ještě u nás máme výrobnu obuvi, která bohužel stagnuje, takže tam zůstalo asi osm lidí.

Kolik máte místních částí?

To je asi náš hlavní problém - naše obec má 922 obyvatel, ale vzhledem k tomu, že před dvaceti lety k nám přifařili dalších čtrnáct, dosahujeme společně s nimi 1380 obyvatel. Proto už léta nejsem schopen sehnat žádnou dotaci ani z POV ani z kraje. Existuje limit tisíc obyvatel a když žádám o dotace, tak mi řeknou, “ale vy máte 1380”. Marně jim vysvětluju - ano, ale máme 14 obcí, to je o 17 kilometrů místních vozovek a dvacet rybníků navíc. Je tam spousta elektriky na veřejném osvětlení apod. S rozpočtem, který máme, ne že bychom to neutáhli, to ano, ale absolutně už nezbývají žádné peníze na investice. Prostě bez dotací nejsme schopní ničeho dosáhnout  Potřebovali jsme např. natáhnout z jedné obce do druhé (kde byla katastrofální situace) vodu a dotaci na to jsem prostě nesehnal.

Funguje u vás škola?

Kupodivu, školu jsme postavili novou a máme i dost dětí na obou stupních, docházejí k nám z 18 okolních obcí, včetně těch našich. Mívali jsme tam tři prostory jako “výběhy” a všechny jsme je museli předělat na třídy. Zatímco jiné školy se potýkají s nedostatkem dětí, my tento problém dosud nemáme - i když mám obavy zda tento stav vydrží.

Jak je u vás dostupná lékařská péče?

V restituci bylo vydáno zdravotní středisko, tak jsme postavili nové, kde pracuje obvodní lékař, dětský lékař, zubařka, gynekoložka a lékárna, i když ta už pracuje na hranici ekonomické (jsme opravdu malá obec) i lidské (pro jednoho člověka, který vyřizuje  i objednávky, faktury apod.) únosnosti, je to prostě služba lidem, a ne nějaké terno.

Počet obyvatel u vás dlouhodobě neklesá?

Kdysi jsem se zajímal o počet obyvatel v různých dobách a všechny obce kolem nás jich měly dříve zhruba dvojnásobek. Pouze Čechtice se už několik století pohybují stabilně kolem devítistovky, někdy to vystoupilo na tisíc, jindy to trochu kleslo, ale nikdy ne o moc. 

Jak rozsáhlý je mikroregion Želivka jehož jste předsedou?

Mirkoregon sestává z 18 samostatných obecních úřadů, obcí jako takových je daleko víc, přesně 48. Má zhruba šest tisíc obyvatel a rozlohu asi pět a půl tisíc hektarů.

Má nějaké hlavní téma?

Vedle vody je to udržitelný rozvoj obcí a turistický ruch. U přehrad jako je naše – které slouží jako zdroj pitné vody - zakazují lidem chodit nejen k přehradě samotné, ale třeba i do lesa a ani turisticky se naše území nedá opravdu využít, jako starostové jsme se už mnohokrát snažili – zatím neúspěšně - tuto situaci změnit. Nedávno jsme společně vytvářeli cyklostezky, odbahňovali jsme rybníky ad. Usilujeme o to, abychom zavedli vodu, protože je paradox, že obce kolem Želivky mají vody málo, navíc většinou s vysokým obsahem dusičnanů ve studních. Snažíme se proto - jako svazek obcí - získat peníze na vodu a kanalizaci. Je přitom nutné dělat obě tyto věci dohromady, už jenom kvůli nákladům na zemní práce.

Co je důvodem vaší spolupráce s místní akční skupinou?

Velmi důležitá je výměna zkušeností. Navíc malá obec dnes velmi těžko dosahuje na dotace, musíme dát dohromady větší celky, aby měly naše projekty vůbec šanci. A když spolupracujeme při rozvoji turistického ruchu, tak si snižujeme náklady na propagaci.

Na mne dělá dojem, že je tu přítomen skrytý záměr likvidovat malé obce, protože dnes jsou na starostu, obzvlášť je-li neuvolněný, kladeny takové požadavky, že jim nemůže dostát. Asi by raději viděli větší celky - jedno město a na něj navěšené okolní obce.  I z těchto důvodů bychom měli podporovat iniciativy lidí a různých sdružení a společnosti, které vůbec chtějí něco dělat. Na malých obcích je totiž důležitý každý člověk, který má nějaký nápad a chce ho pro druhé (nikoliv pouze pro sebe) zrealizovat, a to často i na úkor svého volného času.