dokončení z minulého čísla

O měsíc později jsme se s Prof. Magelem setkali na dvoudenním semináři v Srní na Šumavě, kterého se zúčastnili také bavorští starostové. Pracovníci z detašovaných pracovišť ministerstva zemědělství přednášeli, jak organizují komplexní pozemkové úpravy spolu s řešením obnovy konkrétní vesnice. To ze svého hlediska potvrzovali starostové. Řešení společných cílů bylo založeno na projednávání se všemi občany, vlastníky nemovitostí. Ze všeho vyzařovala věcná spolupráce, slušnost a solidnost demokratické společnosti. Překvapila nás výše podpory, kterou bavorská vláda vyčlenila na Program obnovy: bylo to 120 mil. DM. Na tomto semináři jsme již Prof. Magelovi předložili dokončený návrh našeho Programu a on nám jej svými přesnými připomínkami doplnil.

Měl bych také připomenout řadu návštěv a exkurzí ve vesnicích a městečkách Rakouska a Bavorska, které jsme tehdy organizovali pro zastupitele našich obcí. Setkali jsme se s neobyčejnou ochotou a pozorností našich hostitelů, kterou nás vítali mezi sebou. Potěšil nás zájem České televize, jejíž studio Brno natočilo již v červnu 1990 působivý pořad o naší nastoupené cestě obnovy venkova. Jeho součástí byly dolnorakouské příklady, pozoruhodná vystoupení občanů, starostů a hejtmana Prölla. Závěrečné slovo pořadu měl tehdejší náměstek ministra životního prostředí Ing.arch. Martin Říha, jenž stručně  vystihl naše směřování.

Na podporu změny smýšlení o venkovu organizovalo Ministerstvo životního prostředí řadu porad a seminářů. Na jednom z nich, v červnu 1990 v Prachaticích se šedovlasý pán vzepřel: “Tak teď budou zase Rakušáci a Němci náš vzor?” Bylo zřejmé, že tento vlastenec, dusící se po čtyřicet let pod sovětskými vzory nechce nadále v národní méněcennosti pokračovat – a nebyl sám. Proto bylo důležité, abychom poukazovali na naše tradice, především z první republiky. Výjimečně účinně působily citace z publikace “Úprava vesnic”, kterou vydala Česká akademie technická v době pro nás nejtísnivějšího útlaku: v roce 1941. V obavě o ztrátu českého jazyka a národa se tehdy vzdělanci obrátili k venkovu. Ten měl mít zlepšené životní podmínky, aby udržel obyvatele a tím i češství. Tato publikace se důkladně a poctivě věnovala všem problémům venkova a navrhovala řešení a opatření. Můžeme s hrdostí konstatovat, že ideje našeho Programu se mohou opírat o domácí zdroje a předchůdce.

V prosinci uspořádalo MŽP seminář o Programu obnovy vesnice v Praze, jehož se poprvé zúčastnili náměstkové ministerstev i tehdejší ministr zemědělství. Mezi přednášejícími byl také Prof. H. Magel. Jeho výklad o tom, jak konkrétně postupuje bavorské ministerstvo zemědělství v podpoře venkovu, poskytoval českému partnerovi přesvědčivé know-how. Přednášel také Dr. Silberbauer, člen Dolnorakouské vlády, jenž byl znám filosofickou hloubkou svého pohledu na venkov. Účastníky překvapil diapozitivy citlivě vybraných příkladů, které doprovázel zasvěceným komentářem.

Projednat návrh Programu obnovy vesnice s dotčenými ministerstvy dostal za úkol Ing.arch. Vlasta Kutěj, který jej po připomínkách dopracoval na počátku roku 1991. Do vlády jej předložil ministr životního prostředí Ing. Ivan Dejmal. Podle jeho svědectví proběhla rozprava o něm s velkým porozuměním. Památná jsou hodnotící slova jejího předsedy JUDr. Petra Pitharta: “Konečně je tady něco, co má dlouhodobý význam!” Vystihl, že Program, který se opírá o vůli a přesvědčení obyvatelstva venkova má životnost a perspektivu. Vláda České republiky jej přijala dne 21.5.1991.

Venkovská veřejnost přijala myšlenky Programu spontánně, neboť vyjadřovaly její smýšlení, umožňovaly uplatnění v každé vesnici a dávaly naději na podporu jejich tužeb. Nově se budující demokracie prokázala, že venkov nepřehlíží, že v ní bude mít své důstojné místo.

V listopadu téhož roku jsme se zúčastnili II. Evropského kongresu venkova v Reichenbachu v Sasku. Tam jsme byli přičiněním ministra Dejmala přijati do Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice (Europäische ARGE), která je nevládní odbornou společností, sdružující šestnáct zemí Evropy. Jejím cílem je upozorňovat na změny, které ohrožují životní prostředí, ekonomické základy venkova i jeho kulturní identitu a podávat své návrhy na opatření vedoucí k nápravě. Pro výměnu zkušeností vydává publikaci “Dorferneueurung International, pořádá odborné Kongresy venkova (III. Kongres, věnovaný energiím, se konal v roce 1998 v Uherském Hradišti a na Velehradě) a organizuje soutěž “Vesnice roku”, které se zúčastňujeme také.

Přijetí Programu obnovy venkova vládou ČR završovalo úsilí určité rozvětvené skupiny osob, snažících se prosadit nový, evropský pohled na venkov a s ním i vytváření občanské společnosti na venkově. Jeho cílem je kvalita života na venkově a jeho perspektiva.

Vzpomeňme, jaké ideje tohoto hnutí i aspekty praktické politiky vytýčil Dr.Erwin Próll do těchto základů na výše citovaném semináři z 19.10.1990:

1. Obnovou vesnice vzniká nová forma demokracie a nové chápání demokracie. V ní každý občan má mít nejenom pocit sounáležitosti, ale i svůj určitý úkol.

2. Obnova vesnice je cestou k podpoře sebevědomí venkova, kdy každá vesnice je rovnoprávnou, schopnou a trvanlivou jednotkou.

3. Obnova vesnice je politikou, tvořenou podle lidských měřítek a hodnot. Lidské meze nelze přeskočit.

4. Každý občan má mít povědomí, že pracujeme společně, kdy pouhé “JÁ” je nahrazeno vědomím “MY”, tedy pocitem společenství.

5. Při obnově vesnice má srdce přednost – nechť znovu lidé emocionálně prožívají svůj život, svou práci, své vztahy!

6. Obnova vesnice posiluje pocit přirozené identifikace, kdy každý cítí: tady jsem doma, tady mám své kořeny, tady jsme společně vytvářeli domov, kde stojí zato žít.

Závěrem bych chtěl připomenout vyjádření prezidenta Václava Havla, pronesené starostům vítězných obcí ze soutěže “Vesnice roku v Programu obnovy venkova” při přijetí na Hradě v roce 1995:

“Znám Váš projekt, ve kterém chcete, aby každá vesnice byla krásnější, ale důležitější je, že pomáháte rozvíjet občanskou společnost, která je nejlepší zárukou stability státu, ale i uplatnění každého jednotlivce”.

Jan Kruml, zakládající člen SPOV ČR