V jakém poměru je vaše místní akční skupina ke skružení obcí Vladaři?

Jde o podskupinu, nyní je to něco mezi dvěma třetinami a třemi čtvrtinami. To platí o obcích, stejně jako o podnikatelích a NNO.

Jaké má místní akční skupina hlavní záměry?

Strategie a vize na území Vladaře lze shrnout do několika hlavních cílů: Jsou to lidské zdroje - Univerzita venkova -, kde usilujeme o integrovaný systém celoživotního vzdělávání na venkově, tj. vytváření více školících míst a pracovních příležitostí. A pomoci si můžeme jedině, když to bude v plné šíři venkova, neboli když budeme vytvářet sítě. Podaří-li se nám to pouze jednotlivě – ať už Vladaři, Posázaví nebo Růži -, tak to nebude mít takový dopad jako když budeme zvládat síťování, tzn. rozprostírat tyto myšlenky po celém venkově.

S tím souvisí i vaše ostatní záměry?

Jistě, dalším je vytváření vlastního informačního systému venkova, my tomu říkáme Právo venkova na informace. O to usilujeme již od roku 2000 postupnými projekty POV a nyní projekty LEADER. Jedná se o moderní způsob řízení - aktivní účast občanů v řízení a rozvoji venkova a jejich podíl na společenských a kulturních změnách. A řekl bych, že zásadní je v této věci problém partnerství, modernizace vztahů.

V jakém smyslu?

To by chtělo samostatný článek na toto téma, ale stručně:  Partnerství není vůbec to, že uděláme nějakou dohodu, smlouvu atd. Partnerství musí být vždycky postaveno na  nadhodnotě a smyslu pro obě strany. To, co vzniká momentálně v ČR, je taková švejkovina, že se mluví o partnerství, dělají se písemné smlouvy, ale ve skutečné partnerství to nevyúsťuje. 

Vraťme se k vašim strategiím...

Dalším blokem jsou Informační zdroje komunální sféry, kdy jde o společný postup v rozhodovacích procesech, znalosti vlastního prostředí a narovnání majetkových vztahů. Momentální stav na venkově je tristní, kdybychom se podívali na katastrální mapy, tak málokterá “čára” je pravdivá a majetkové záležitosti jsou velmi nedořešené. V této oblasti ovšem došlo k pokroku, řada obcí zavádí čtyřiadvacetihodinový internet a vytváří se síť center regionálního rozvoje venkova. Na tyto projekty byly postupně vydávány dotace, takže Vladař už má centra např. u nás ve Valši a v Toužimi, další budujeme v Radonicích, chystá se i manětínsko-nečtinské centrum.

Jaký objem prostředků jste na tyto projekty využili?

Díky LEADERu ČR celkem devět miliónů, jde o deset projektů zaměřených právě na ty citované oblasti. Nyní už třetím rokem budeme připravovat formou školení zájemce o dotace. Školíme je, oni se vrátí domů, tam zpracovávají své dotační tituly, přijedou znovu a my všem – opravdu všem, nikoliv pouze vybraným – skupinám pomáháme a spolu s nimi připravujeme žádosti o dotace. Oni je v březnu podávají, jdou do normálního výběrového řízení a valná hromada Vladaře v dubnu tyto projekty pro příslušný rok schvaluje. Tak se vytváří systém, kdy každý žadatel projde minimálně dvou, ale spíš třítermínovým školením. Tito lidé se tak vlastně učí, jak zpracovávat dotace. Navíc se jim některé věci ulehčují, protože v centrech regionálního rozvoje je k dispozici např. statistika a grafika.

Můžete se zmínit o vámi chystané venkovské konferenci?

Přípravy na listopadovou konferenci, která se uskuteční v klášteře Teplá, jsou v plném proudu, připravujeme publikaci, která by měla představit všechny masky v ČR (nyní jich je 27) a regiony, které se zaměřují na problematiku LEADERu ČR Předpokládáme, že nejméně ti, kteří dotace již obdrželi, se konference zúčastní tím, že budou vystavovat svůj poster formátu A0. Díky tomu tato konference přinese informace o činnosti venkova v ČR. Na druhé straně chceme, aby byly přítomny všechny evropské země, které by se měly rovněž představit svými postery a přednáškami. Celá tato záležitost bude publikována: jak nyní vypadá venkov v Evropě a jak se připravuje na období 2007 – 13.

Vy sám působíte také jako starosta malé obce, můžete ji na závěr alespoň stručně představit?

Ačkoliv Valči říkáme barokní městečko, je to nyní vesnice, která má 372 obyvatel, a to se svými místními částmi. Valeč jako taková jich má 260. No a dříve pouze samotná Valeč měla obyvatel tisíc. Od roku 1514 to bylo městečko, od roku 1820 město a 1950 vlastně všechno skončilo.

Z jakého důvodu?

Větším důvodem než vysídlení Sudetských Němců – to se samozřejmě také podepsalo -  bylo vytvoření vojenského prostoru Hradiště, které uzmulo Valči více než dvě třetiny plochy lesů, nejméně šest kilometrů čtverečních, Tím se Valeč dostala do klinče samých hranic, na jedné straně vojenský prostor, na druhé konec kraje a okresu. Silnice šla šest kilometrů mimo, takže fakticky došlo vlastně k likvidaci města.

Tento stav stále trvá?

Ano, ale máme myslím velmi světlá jednání o tom, že Valeč by se mohla stát opět centrem jako v minulosti, pravděpodobně dostane zpět své území. Předpokládám, že tento problém bude vyřešen tak do dvou let, už proběhlo jednání s ministrem obrany a generálním štábem. Naštěstí to pro ně není vůbec žádný zásah, protože území, které bychom potřebovali, nebylo nikdy k armádním účelům používáno, byla to jenom nárazová zóna mezi cvičišti a obydleným prostorem...