Jaké je správní postavení Byňova?

Byňov spadá pod Nové Hrady, které mají 2600 obyvatel a spravují kromě něj ještě místní části Nakolice, Vyšná , Obora, Jakule, Štiptoň, Údolí a další - dnes už zaniklé - obce. Byňov je pro nás významnou osadou, protože tam funguje výrobna Dobré vody, která zaměstnává velké množství místních lidí, dále je tam Železniční, průmyslová a stavební výroba, manipulační sklad dřeva. Je to vlastně taková průmyslová zóna Novohradska.

Nové Hrady jsou vesnice nebo město?

Historicky jsme město a to již od 13. století. Podle dnešních zákonů bychom se ovšem městem stát nemohli.

Co bylo základním impulsem pro přestavbu byňovské školy na byty?

V Byňově byla ukončena činnost zvláštní školy a město stálo před problémem, jak dál nakládat s prázdným objektem. A právě tehdy se objevila myšlenka, že by se budova opuštěné školy dala přestavět na byty. Město zadalo zpracování studie a projektové dokumentace a z toho vzešla možnost vytvořit v tomto objektu čtyři bytové jednotky. Požádali jsme MMR o dotaci, která nám byla přislíbena. V roce 1999 činila půl milionu korun a v roce 2000 780 tisíc. Celkové náklady na rekonstrukci přitom činily tři miliony sto tisíc.

Proběhla k možným formám využití opuštěného objektu nějaká diskuse?

Jiné varianty se nezvažovaly, protože otázka bytů nás velmi tlačí a tento objekt byl vhodný. Asi by se dal předělat i na nějaké výrobní či skladovací prostory, ale těch je v naší lokalitě hodně. A protože bývalá škola je v centru obce, bylo určitě lepší využít tuto budovu pro bydlení.

Vyhlašovali jste v souvislosti s tímto projektem nějaký konkurs?

Jako město jsme vyhlašovali pouze výběrové řízení na dodavatele stavby, to jsme ze zákona museli.

Kdo rozhoduje o nájemnících a jak byty zatím fungují?

O přidělování bytů rozhoduje sociální komise, která dává doporučení a rada města ho schvaluje, přičemž přidává i svoje body. Byty jsou obsazeny od přelomu let 2000 a 2001 a bydlí v nich většinou lidé z našeho regionu. Mohou sloužit – mimo jiné - také jako startovací byty pro mladé rodiny, které si potřebují vybudovat nějaké zázemí  do doby než si seženou větší byt nebo na tom budou finančně tak dobře, že si postaví vlastní dům.

Jaká je v bytech fluktuace?

V současné době je jeden byt uvolněný a probíhá výběrové řízení na nového nájemníka. Dvě rodiny jsou tam od začátku, další dvě byly vystěhovány z důvodu neplacení nájmu a špatného užívání bytu. Po jedné z nich byl byt znovu přidělen a tito lidé odešli, protože si kvůli práci našli bydlení někde jinde. Důležité je, že nájemníci dostávají smlouvy pouze na dobu určitou a zastupitelstvo nově schválilo, že první nájemní smlouva se uzavírá na půl roku, s tím, že pokud nájemník řádně platí a řádně byt užívá, obnoví se na další rok. Další smlouvy jsou už uzavírány na rok. Tento postup jsme zvolili proto, že pokud tam budete mít problémového nájemníka se smlouvou na dobu neurčitou, tak s ním prostě nehnete.

Jak jsou byty vybaveny?

Ve všech je sociální zařízení a koupelna - v jednom případě s vanou, ve třech se sprchovým koutem. Byty mají vlastní plynové vytápění (na propan butan), což je trochu nevýhoda, protože se prodražuje provoz. Kuchyně nejsou vybaveny standardní kuchyňskou linkou, tu si musí nájemníci zajistit na vlastní náklady.

Jaká je výše nájmu vzhledem k regionu?

V podstatě stejná, poplatky zvyšuje již zmíněné plynové vytápění. Zatím není jiná možnost, ale počítalo se s tím, že se v obci vybuduje středotlaký plynovod. Pokud k tomu dojde, tak se náklady na vytápění výrazně sníží.

Jak jste s fungováním transformované školy spokojení?

Myslím, že v tom domě – až na některé sousedské vztahy – nejsou problémy, a ty prvotní, které tam byly, už se vytříbily, protože lidé si na sebe začínají zvykat. Ze začátku byly potíže s plísní v bytě, což bylo způsobeno tím, že objekt byl čerstvě dokončen, lidé se tam okamžitě nastěhovali a nestačilo to vyzrát. Také - např. - sušení prádla v obýváku přispívalo ke zvyšování vlhkosti a vzniku plísní. Máme problém, že lidé, kteří přijdou z paneláku, neumějí v takovýchto bytech žít, ale s tím se potýkáme i jinde. Navíc problémem pohraničí je, že zde žije spousta lidí, kteří nejsou místní rodáci, přišli sem na dosídlení a nemají vztah k přírodě,  k památkám apod. Bude asi trvat několik generací, než se tento vztah obnoví.