Obnova rodiny
27. dubna 2010Rodina – nástroj prosperity – a stát
Úvaha Ing. Mojmíra Kováře
Motto: „... i lidé pravicově smýšlející žijí v rodinách, stárnou, užívají veřejné služby a chtějí mít své zázemí. K tomu potřebují ale odpovědnou, silnou a otevřenou politickou formaci, která se ideologicky neuzavírá, nepropadá vlastním sporům a mindrákům, a zejména není hájemstvím jen dobře organizovaných zájmových organizací a lobby vybraných jedinců …“ (cit: Jan Kubáček, 2009)
Cíl: Reflexe současných témat dotýkajících se rodiny – z židovskokřesťanského pohledu.
Východiska: Společnosti transformujících se evropských zemí mají v historickém kontextu společnou zvláštnost – z reálného socialismu přeskočily přímo do společenství postmodernistického západu. Nesou v sobě obraz totalitní minulosti s typickými omezeními tvořivé iniciativy, samostatnosti a kritického myšlení. Mění se jazyk společnosti. Pojmy „politická a společenská aktivita, angažovanost, uvědomělost; lid, pracující masy, obyvatelé, ulice“ dostávají původní neutrální výrazy - občanská společnost; občan; což se projevuje v chaotickém stavu, ve kterém se duše člověka nachází, v nepřipravenosti převzít osobní zodpovědnost a v omezené schopnosti reflektovat všechny dopady vlastních rozhodnutí.
Rodina - je přirozeným základem společnosti. Je místem domova a pravou školou lidskosti, mravnosti a lásky. Dítě se v ní učí respektu, zodpovědnosti a samostatnosti – pokud vyrůstá v manželském svazku muže a ženy. V židovskokřesťanské tradici je manželství opakovaně užíváno jako obraz vztahu Hospodina a Jeho lidu. Kdybychom se chtěli pokusit o jednoduchou definici, které se učenci vyhýbají, je rodina - muž v roli otce, žena v roli matky a Bůh, který je zdrojem lásky-agapé. Funkční rodina je ovocem křesťanské víry, výrazem poslušnosti a věrnosti Stvořiteli (Genesis 1:27-28). Takováto modelová rodina je v celé Evropě v troskách.
Současný stav: Víme, že hluboké změny v pojetí rodiny závisí od jednotlivců, schopných uskutečnit svoji volbu. Právo na reprodukční a sexuální zdraví je základním ústavním právem křesťanů, kteří mají povinnost nabídnout křesťanskou vizi uspořádání společnosti. Politik má povinnost toto respektovat. Avšak zpřetrhání tradičních sociálních vztahů, liberalizace principů a zákonitostí, které jsou typické pro postmodernismus, spolu s nízkou mírou sebevědomí a s vysokým stupněm ztráty identity - způsobuje relativizaci hodnot, které jsou klíčové pro optimální chod rodiny, základní jednotky společnosti.
Dnes jsou to zejména média, kdo škodí křesťanské rodině. Před rokem 1989 bylo náboženství v médiích tabuizované. Novináři svými nevyváženými reportážemi a neujasněnými představami o filozofii života v jeho průběhu od početí do smrti, poškozují potenciální i současné rodiny – šíří virtuální kulturu, nepřátelskou harmonickému soužití, šíří kulturu smrti! Pomádají tak nepřímo plnit psychiatrické ordinace.
Víra (důvěra), tvoří základ nemateriíální kultury (Světlík, 2003). Jak se k těmto otázkám staví kulturní instituce, některé diecése? Manželství, jako základ rodiny, nemá dnes ani potřebnou podporu v církevním společenství. A co umělci, teoretická fronta na univerzitách? Ti všichni, živeni mýtem o neomylnosti vědy, podléhají totiž ministestvům - školství, kultury a mnohým dalším – a jsou tudíž na nich existenčně závislí. Ministerstva, která mají instituci rodiny ve své gesci, zdaleka nedokáží vypracovat holistickou koncepci funkční rodiny, strategii jejího naplnění cestou jednoduché a srozumitelné legislativy.
Veřejnému mínění tato problematika zatím nedochází. Slovní obrat „si to užít“ se ve většinové společnosti těší historicky největší popularitě. V nemateriální i materiální kultuře převládají negativní, většinou promiskuitní vzory – a nikoho to netrápí. Bezvýchodiskovost situace je stresující. Negací společnosti jsou excesy, jako různé deformity přirozené nádhery lidského těla, zejména u mladé generace (např. www.malovaninaoblicej.cz), či běžné ničení sluchu přehrávači, adrenalinové a jiné hrátky. Nezbývá než čekat na vhodnou situaci, na něco, co zatřese s celou Českou i Slovenskou republikou.
Demografický problém – řetězení příčin a následků dosud největší krize hodnot, jejímž důsledkem je hospodářská krize, spojená s nezaměstnaností, mravní bídou a sociální chudobou - je problémem disharmonické rodiny. Demografický stav senescenční Evropy předznamenává zánik, kdysi křesťanské civilizace. Nic neříkající úvahy publicistů neburcují - ale často uspávají. Lhostejná, postmodernistická Evropa bude islámská v horizontu desetiletí – pokud se nestane zázrak ! 4-5krát vyšší natalita, je atributem muslimských rodin (http://www.youtube.com/watch?v=UTzEpt49yeU&eurl=http%3A%2F%2Fwww%2Elo%20upak%2E). Projekt dovozu náhradní „multikulturní populace“ z rozvojových zemí, za který plédoval i jeden z premierů naší vlády, zcela zkolaboval - jak vidíme na příkladu Francie. „Zachránit rodinu znamená zachránit civilizaci“ – je výrok spoluzakladatele hnutí Focolare, Igina Giordaniho (+18.4.1980).
Jak vnímá krizi angažovaný laický křesťan.
(Odpovídá Ing. Mojmír Kovář, mluvčí Fora angažovaných křesťanů ČR§SR)
Dle mého názoru se dnes nacházíme v permanentní krizi – typologicky: vývojové, situační i kumulované. Jedinec v dnešním světě ztratil oporu a důvěru, že to co dělá, čím žije, má smysl a cíl s pevným bodem, aby mohl „pohnout zeměkoulí“, jak hovoří klasik. Ztratil víru, kterou mu Bůh dává, ale církev jako instituce – nepřináší. Tomáš Baťa, říká na margo hospodářské krize (1932, cit.: MK): „Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry - technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze. Důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem …“. Dnes je ten stav, v důsledku prohlubujících se symptomů, hnaných nesmyslnou touhou, ovládanou nízkými lidskými pudy (peníze&moc) - jen aproximován.
Řešení je nadmíru prosté – dát dary, které nám Bůh dává, položit je na stůl, aby ony pracovaly za nás. I to byl jeden z důvodů, proč jsem se rozhodl kandidovat za FAK ČR§SR do EP 2009 (PSM – www.moravane.cz, jako nestraník). Baťova slova jsou mým volebním krédem. Můj program – to je kultura života, jak výstižně tuto oblast pojmenoval Jan Pavel II. Právě v kultuře života je obsažen i trh, kultura, energetika, bezpečnost, justice, sociální problematika v celku, včetně zdravotnictví.
Jaký je možný vývoj krize, která na nás dnes doléhá ? Zeslabíme intenzitu krizového stavu? Dovede se podstatná skupina takto Bohem obdarovaných občanů domluvit a spojit v účinnou akci – se ptám? Anebo zůstane krizový stav neřešený? Jak se k těmto otázkám staví kulturní instituce, některé diecése, umělci, teoretická fronta na univerzitách? Ti všichni totiž podléhají státem řízeným ministestvům - školství, kultury, zdravotnictví a mnohým dalším – a jsou tudíž na nich závislí. Budou oni zodpovědní donekonečna hledat pro daný stav věcí zástupná vysvětlení, aniž by se následně sami přihlásili k odpovědnosti? A nepraví viníci, namísto těch, kteří situaci způsobili – budou tak či onak potrestáni. Asi ano. Pak ovšem se problémy budou jen prohlubovat, stav se buď zakonzervuje, anebo dojde k nevratnému bezvýchodiskoví a pokud společnost nenajde morální sílu ku změně paradigmy – bude samotnou přírodou vyeliminována. Jaký je pohled na současnou situaci - Vás, psychologa – se ptám?
Ako vnimam krizu ako psycholog?
(Odpovídá Mgr. Lucia Drábiková, odborný asistent Katedry psychologie Trnavské university)
Suhlasim s tym, ze jej korene, hoci nie mozno priama pricina, su duchovne a hodnotove. Stavame sa civilizaciou, ktora je coraz bohatsia, zijeme velmi pohodlne a snazime sa vsetku biedu a utrpenie odsunut tak, aby sme ho nevideli. Snazime sa zit co najpohodlnejsie a sme zvyknuti mat vsetko hned. Sme coraz humannejsi, ale potichu zabijame miliony nenarodenych deti... Pritom sa tesime, ze uz dlhe roky mame v Europe a Amerike mier.... su to paradoxy. Nie je to problem len duchovny, ale aj psychologicky. Zmyslanie ludi sa zmenilo a meni. Nasa krutost a zloba su omnoho skrytejsie nez boli kedykolvek predtym. Uz nerobime verejne popravy, bicovania, ale v teple domovov si pozerame spravy o brutalitach kdesi vo svete....
Takym specifikom nasej doby je odcudzenost. Je dana stratou vztahu k ludom i veciam, k rodine. Suvisi velmi s vladou komunizmu, ale i s nastupujucim konzumizmom.... Po strate blizkeho kontaktu s inymi i sebou prichadza strata zmyslu a prazdnota. Kto nahana stastie, nikdy ho nedosiahne. Napriek vsetkemu si nemyslim, ze svet je horsi nez bol. Ludia su zli inym sposobom a ublizuju si inak nez kedysi, ked boli bezne vojny a boli naozaj krvave (este stale niekde su...). Svet je stale priestorom pre nase snahy, modlitby a boj o ludske duse. Svet je miestom ,kde ziju dostojne a milovane, hoci casto zbludene a pomylene bytosti. Priestorom pre sirenie Dobrej zvesti.
Potřebuje vůbec stát rodinu? A proč je rodina základním nástrojem prosperity?
Rodina, je základní nástroj prosperity. Ekonomický nástroj! Stát bez funkční rodiny představuje nemocný organismus, který není ufinancovatelný. Vitální, zdravá, funkční rodina poskytuje pevné sociální vazby a je základem harmonických vztahů; dokáže plnit své institucionální i biopsychosociální funkce, jako je zastupitelnost, kreativita, komunikativnost, soudržnost. V důsledku emoční blízkosti svých členů a koherentnosti jejich citových pout - je adaptabilní a stabilní.
Kterými otázkami (tematickými okruhy) by se měla subsidiární sféra především zabývat a co to obnáší?
1 - podpora rodiny ze strany společnosti s ohledem na rodičovství a kariéru rodičů;
2 - úskalími, kterým čelí manželské páry v souvislosti se životem před manželstvím i v manželství;
3 - úloha rodiny a školy v procesu výchovy a vzdělávání (staré norské přísloví říká, že – jeden otec je pro výchovu dítěte lepší než sto učitelů);.
4 - úloha decisní sféry, zákonodárců a médií – oni vytváří legislativní, právní, bezkorupční či korupční - a pro rodinu přátelské či nepřátelské prostředí.
Závěrem:
Apely – k podpoře rodiny ze strany společnosti s ohledem na rodičovství a kariéru – na:
1 - odbornou veřejnost: Posilujte svoji nezávislost, objevte v sobě dary, kterými můžete být užiteční.
2 - vědce a tvůrce: Komunikujte, i neverbálně! 1-Zpravidla tam, kde končí verbální komunikace, nastupují múzy a kreativita. 2-Pokud jste dostatečně nezávislí, zachovejte si lásku k pravdě.
3 - redaktory, šéfredaktory, editory VP-médií, na majitele komerčních médií: 1-Střezte si svoji nezávislost. 2-Denně začínejte fiktivní rozhovor s každým člověkem slovy: „Jsi pro mě důležitý“.
4 - pastory na všech stupních církevní hierarchie: 1-Nebojte se, toliko věřte! 2-Mějte na paměti, že skutečný pastýř žije z produktů stáda, které ho živí i šatí – z mléka, masa, vlny.
5 - angažované křesťanské laiky: 1-Buďte nezávislí; 2-Denně studujte písmo, křesťanskou, židovskou i sekulární historii.
6 - osobnosti, mediálně známé: Střezte se marnivosti!
7 - učitele, vychovatele a na rodiče: Usilujte se být moudří , s láskou a svými příklady vychovávejte děti k síle, odvaze a k zodpovědnosti.
8 - představitele politických stran: Nikdy nezaměňujte obecné dobro za dobro Vaší politické strany. Nezapomeňte, že za úředníky ve veřejné správě nezodpovídá zákon – ale Vy!
9 - mladou inteligenci: 1-Vyhledávejte orální historii. 2-Nedejte si vzít historickou paměť.
10 - seniory: Učte se internetové dovednosti od svých vnoučat.
11 - poslance parlamentů: Zachovejte si smysl pro symboliku a obhajujte: 1-Život nenarozených dětí. 2-Úlohu klasického manželství. 3-Místo náboženství ve veřejné sféře.
12 - exekutivu: Předložte účinnou Státní rodinnou politiku a zabezpečte její plnění.
13 - poslance regionálních a místních zastupitelstev: 1-Ve svých obvodech zřizujte Kanceláře pro manželství a rodinu, mediační a podobná střediska, s výběrem akreditovaných lektorů. 2-Vyhledávejte vzory věrného a pevného manželského soužití a oceňujte je.
14 - zaměstnavatele na všech úrovních: Všude tam, kde podpoříte funkční rodinu – přispíváte k všeobecné i k vlastní prosperitě.
15 - úředníky ve veřejné správě: Mějte na paměti, že zákon je minimum morálky a Vaše morálka a profesionalita jsou měřítkem kvality Vaší práce.
16 - ostatní občany: Nevolte jen politické strany – ale občany, kteří neztratili lásku k pravdě, řídí se především zdravým rozumem a jsou manažersky zdatní.
17 - všechny dohromady: 1-ŽIJTE PŘÍKLADNĚ A V LÁSCE; 2-BUĎTE POSLUŠNÍ A VĚRNÍ; 3-KOMUNIKUJTE – s cílem svými dary naplňovat Sokratovo síto. Děláte to pro své děti a tím i pro sebe.
Autor:
Ing. Mojmír Kovář,
Forum angažovaných křesťanů ČRaSR
Praha a Trnava.
Pro Spolek pro obnovu venkova ČR,
duben 2010
LITERATURA
Archiv autora
Bahounek, T, 1997
ČBK, 2000 (Pokoj a dobro: 49-55)
Dobson, J., 2002
Drábiková, L., 2009
Kippley, John,F., 2001
Kovář, M., 2005
Kovařík,J.- Šmolka, P., 1996:41-70
Lenczová, T.(Ed.), SSpR, 2008
Lepp, I., 1972
McDowell, Stephen,K.-Beliles, Mark.,A., 1993
Meyer, R., 1939
Mikloško, J.(Ed.),SPDzDD, 2008
Prince, D., 1978
Rozinajová, H., 1989
Svetlík, 2003
LINKY
http://www.schol-methodicus.eu/rodina.htm
http://www.rodinnecentrum.cz./pro-rodiny/Probehl-seminar-Rodina-naroky-uskali-vychodiska.html
www.smlouva-politickastrana.cz
http://www.rodinnecentrum.cz./pro-rodiny/Probehl-seminar-Rodina-naroky-uskali-vychodiska.html (Národní centrum pro rodinu pořádalo v pražském Emauzském klášteře mezinárodní seminář pod záštitou České biskupské konference ve spolupráci s Konrad-Adenauer-Stiftung, Asociací center pro rodinu, Rodinným centrem Praha, za finanční podpory Renovabis)
http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/jan-kubacek.php?itemid=6427 (Jan Kubáček, 24.4.09)
příloha
