SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova

Hledání

Hledat:

Novela stavebního zákona

18. července 2012

Novela stavebního zákona vrácena Senátem Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy

Pozměňovací návrhy jednotlivých výborů doplněné dalšími návrhy na plénu podporují činnost současných stavebních úřadů a dále zjednodušují rozhodování o stavbách. Usnesení Senátu s pozměňovacími návrhy v příloze ke stažení zde.
 
 
Pro vrácení Poslanecké sněmovně ve znění přijatých pozměňovacích návrhů hlasovalo na 24. schůzi Senátu 18. července 63 z 66 senátorů a senátorek. Sněmovna je může zvrátit většinou 101 poslance. Nejbližší řádná schůze Poslanecké sněmovny bude zahájena 4. září 2012. 
 
 

Z neautorizovaného stenozáznamu (zdroj: www.senat.cz): 

 
 
Předseda Senátu Milan Štěch: Prvním bodem projednávání bude
 
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony
Tisk č. 377
 
Tento návrh zákona jste obdrželi jako senátní tisk 377. Návrh uvede ministr pro místní rozvoj Kamil Jankovský, kterého mezi námi vítám a žádám, aby nás s návrhem zákona seznámil.
 
Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský:  Vážené paní senátorky a senátoři, máte před sebou novelu stavebního zákona, který vstoupil v účinnost 1. ledna 2007 a od té doby byl jednou novelizován. Tato novela si klade za cíl na základě poznatků a zkušeností, které byly nasbírány na ministerstvu pro místní rozvoj, přispět k jednoduššímu procesu územního a stavebního řízení.
 
Naším cílem bylo omezit regulaci povolování staveb na nezbytně nutnou míru, zkrátit termíny, upřesnit povolovací procesy a současně upravit úpravu, která se týkala autorizovaných inspektorů. Samozřejmě stavební zákon je norma složitá. Setkávám se s celou řadou podnětů směřujících k tomu, že stavební zákon je poměrně složitý. Ano, je složitý, dílem za to může transpozice směrnice Evropské komise. Už nikdy nebudeme mít stavební zákon jako byla bývalá padesátka. Postupnými kroky chceme ale zákon dostat do podoby, kdy se nám zrychlí čas a bude srozumitelnější.
 
Úprava, která se dostala do Senátu a prošla v Poslanecké sněmovně některými dílčími úpravami je kompromisem, který vznikl při projednávání v PS. Tady byl návrh projednán ve výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí a dále v ústavně-právním výboru a ve výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Ve všech vašich výborech byly přijaty pozměňovací návrhy. K jednotlivým pozměňovacím návrhů se mohu ještě později vyjádřit, ale mohu to udělat na začátku.
 
Návrhy, které směřují jednak ke společnému územnímu a stavebnímu řízení na úrovni jedničkových obcí a které souvisí s kompetencí povolování speciálních staveb, dále je to úprava, která se týká úhrady nákladů na demolici, kdy není možné peníze vymoci po vlastníkovi – přenést tuto povinnost na stát.
 
To jsou všechno úpravy, které my v tuto chvíli nepovažujeme za správné. Do jisté míry se narušuje logika jednotlivých postupů. Z toho důvodu s těmi pozměňovacími návrhy, které tady byly ve výborech přijaty, v tuto chvíli nemůžeme vyslovit jako ministerstvo souhlas. Děkuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane ministře a navrhovateli a prosím, abyste zaujal místo u stolku zpravodajů. Návrh projednal ústavně-právní výbor, usnesení vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 377/3. Zpravodajkou výboru byla určena paní senátorka Soňa Paukrtová. Návrh projednal výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu. Usnesení jste obdrželi jako senátní tisk č. 377/2. Zpravodajem výboru byl určen pan senátor Jaromír Strnad. Organizační výbor určil garančním výborem pro projednávání tohoto návrhu zákona výbor pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. Výbor přijal usnesení, které vám bylo rozdáno jako senátní tisk č. 377/1. Zpravodajem výboru je pan senátor Pavel Eybert, kterého nyní žádám, aby nás seznámil se zpravodajskou zprávou.
 
Senátor Pavel Eybert:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Předstupuji před vás jako zpravodaj garančního výboru určený k tomuto zákonu. Věřte, že jsem se připravoval s plnou odpovědností a také se zkušeností dlouholetého starosty, který plní jak roli žadatele o vydání územního rozhodnutí, stavebního povolení, tak zadavatele pořízení nového územního plánu, tak jeho změn. Právě tak jsem dlouhodobě jako senátor za svůj volební obvod často naslouchal občanům stavebníkům, úředníkům stavebních a jiných dotčených úřadů, starostům, jejich připomínkám vážících se k problematice stavebního zákona. Jelikož jsem v Senátu už poměrně dlouhou dobu, pamatuji projednávání zákona č. 183/2006 Sb., a také dnešní tehdejší připomínky k jeho textům. Po zhruba pěti letech účinnosti tohoto zákona, byť byl jednou novelizován lehce, přichází novela, která reaguje na jeho dosavadní působení.
 
Vzhledem k tomu, o jak rozsáhlou změnu v roce 2006 šlo, v tehdy platném stavebním řádu se dalo předpokládat, že k jeho doladění muselo přijít. Tato novela tedy reaguje na problémy, které se v jeho dosavadní historii vyskytly. Dochází ke zpřesňování celé řadě ustanovení pro sjednocování rozhodovací praxe stavebních úřadů, zjednodušování některých postupů s cílem zpříjemnit prostředí uživatelům zákona, zkrácení některých postupů a tím nutných lhůt k dosažení výsledku, a to jak v části územního plánování, tak v části stavebního řádu.
 
Z mého pohledu by mohlo dojít ještě k dalšímu zjednodušení či zkrácení některých postupů, chápu však, že jde o kompromis mnoha názorů a protichůdných postojů, což je limitujícím faktorem rozsahu změn. Vyplývá to ze značného počtu připomínek uplatněných v meziresortním připomínkovém řízení, kde jich bylo uplatněno skoro 1500, z nichž 722 bylo označeno jako zásadní. Jejich vypořádání sice trvalo ministerstvu pro místní rozvoj více jak rok, ale je třeba říci, že se s nimi vypořádalo dobře, neboť se zdá, že všechny zásadní připomínky se podařilo zapracovat nebo s nimi vypořádat tak, aby připomínkové místo uznalo důvody nezohlednění jejich námitky.
 
Vládní novela zákona měla celkem 243 novelizačních bodů. Výbory Poslanecké sněmovny, které novelu projednávaly podaly celkem sto pozměňovacích návrhů. Na plénu Poslanecké sněmovny pak bylo během druhého čtení podáno ještě 28 pozměňovacích návrhů a celkem tak bylo ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně schváleno 71 pozměňovacích návrhů, když pro zákon ve znění pozměňovacích návrhů hlasovalo 118 poslanců ze 165 přítomných a jen čtyři byli proti.
Ze z měn oproti dosud platnému znění stavebního zákona stojí zmínit především vypuštění konceptu územního plánu jako prvního kroku ze čtyř kroků, čímž se zkrátí nezbytná doba na pořízení územního plánu nebo jeho změn. Významné je též ustanovení, které mění způsob nahlížení na posuzování vlivu na životní prostředí. Stanoví-li orgán ochrany přírody nařízená kompenzační opatření, lze překonat negativní vliv vyplývající z posouzení. Poslanecká sněmovna zcela vypustila radu obcí, která se měla vyjadřovat do 30 dnů k územním plánům a jejich změnám, což by při četnosti změn územních plánů v působnosti větších ORP znamenalo skoro i nepřetržité zasedání, pokud by byla povinná, jak navrhoval původní text zákona přijímaného v roce 2006.
 
Novela zákona také poněkud rozšiřuje okruh vedlejších staveb. Ke stavbě hlavní, ke kterým není potřeba územní rozhodnutí ani územní souhlas. Zpřesňuje postup při vedení zjednodušeného územního řízení, upravuje vedení společného územní územního a stavebního řízení, uzavírání veřejnoprávních smluv, nahrazujících územní řízení, upouští od veřejného ústního projednávání v územním řízení tam, kde nepodléhá posuzování vlivu na životní prostředí, upravuje předkupní právo, náhrady za změny ve využití území, zpřesňuje kompetence orgánů stavebních úřadů, stanovuje kvalifikační požadavky na pracovníky stavebních úřadů, odstraňuje duplicity ve vztahu ke správnímu řádu opatření obecné povahy.
 
V oblasti stavebního řádu se Poslanecká sněmovna pokusila, bohužel nedostatečně, k čemuž později dojdu, o respektování zásady jedna stavba, jeden úřad, jedno rozhodnutí. Posílila jistotu stavebníka vydáním písemných souhlasů k ohlášené stavbě, vymezila činnost autorizovaných inspektorů včetně možnosti zákonného vyloučení stavby z jejich působnosti rozhodování, zpřesňuje podstaty správních deliktů a také mění sazby za úkony stavebních úřadů.
Při jednání v PS byla rozšířena působnost ministerstva pro místní rozvoj jako stavebního úřadu pro jaderná úložiště, plynulé stavby pro přenos elektrického proudu, plynu, ucelených staveb a u staveb s výkonem nad 100 MW pro výrobu elektrického proudu nebo uskladnění plynu. Dojde-li na základě aktualizace zásad územního rozvoje na základě schválené územní politiky České republiky, může také ministerstvo pro místní rozvoj hradit náklady na změny v územních plánech.
 
Sněmovna zkrátila lhůtu na vyvěšení výroku o zjednodušeném územním řízení ze 30 na 15 dnů, doplnila působnosti obce a kraje v poskytování náhrad za majetkové újmy včetně zkrácení prekluzní lhůty z osmi na pět let, prodloužila lhůtu pro úpravu územní plánovací dokumentace sídel o pět let, což je jistě velmi významné i z hlediska úspor obcí, doplnila působnost krajů přezkoumání opatření obecné povahy obcí, obdobně pak pro ministerstvo pro místní rozvoj, pro opatření obecné povahy krajů. Zachovala bezplatný přístup k údajům o technické infrastruktuře, tedy jen za náklady kopírování, vypustila povinnost vlastníků technické infrastruktury ve stanoveném termínu zdigitalizování všech sítí, což by technicky nebylo vůbec možné zajistit a náklady by byly naprosto neúměrné možnostem správci sítí.
 
Kromě toho, co jsem zde uvedl, došlo ještě k řadě drobných úprav, směřujících ke zpřesnění, k zlepšení textu zákona. Naše senátní legislativa v předloženém znění až na drobné věci neobjevila v zákoně nic, co by bylo v rozporu se 14 zákony, kterých se stavební zákon dotýká. Ony drobnosti, kterých je velmi málo, se dají překonat bez vážných problémů výkladově. Například pro označení účastníků řízení slovy "dotčení prováděním stavby", které je v zákoně uvedeno, by přesnější bylo označení "dotčení stavebním záměrem a podobně."
 
Tyto drobné nepřesnosti by mě nevedly k tomu, abych navrhoval vrácení novely zákona zpět do Poslanecké sněmovny. Na výboru jsme se zabývali podrobně textem zákona a vesměs jsme velmi kladně hodnotili odvedenou práci na novele zákona a patří za to všem, kteří se na jeho formulování podíleli, velký dík. Přesto jsme však našli tři okruhy, které jsme se rozhodli pozměnit.
 
První otázka úhrady nařízeného ocenění stavby nebo souvisejících nutných prací se zabezpečením stavby.
Výkon rozhodnutí stavebního úřadu je přenesenou působností státu. Vydá-li stavební úřad například obce s rozšířenou působností výrok o odstranění stavby v některé z obcí, které spadají do jeho působnosti a nedokáže-li vymoci vynaložené náklady na vlastníkovi, případně není-li vlastník znám, šlo by o náklad rozpočtu obce, ve které sídlí stavební úřad, který rozhodnutí vydal. Neúspěšné vymáhání tak obci přinese další výdaje, byť stavba je na území jiné samosprávné obce. Zastupitelstvo obce, v níž stavební úřad sídlí, vůbec nemusí přidělit stavebnímu úřadu prostředky na tuto činnost. Kraje sice vytvářejí účelovou rezervu pro tyto případy, ovšem ve výši cca dva miliony korun, což je určitě velmi nedostatečnou částkou. A tak se stavební úřady prakticky skoro nikdy k tomuto kroku neodhodlají, byť by to kolikrát bylo velmi potřebné, ať už je to z hlediska nebezpečnosti takové stavby nebo z hlediska rozporu se stavebním řádem.
 
Z tohoto důvodu přijal výbor – nejenom náš – pozměňovací návrh, který povinnost za státní úřad, za jeho rozhodnutí ukládá úhradu nevymahatelných nákladů státu, neboť pro obce a jak se zdá i pro kraje, je toto příliš nebezpečně velké zatížení z jejich rozpočtu. Ostatně, měli bychom ctít zásadu, kdo poroučí, ať platí.
 
Druhý pozměňovací návrh pak z důvodu jakési předběžné opatrnosti mění datum, dle kterého se stanovuje budoucí počet stavebních úřadů. Není divu, že se obáváme rušení stavebních úřadů prvního stupně, ale i druhého stupně, když každou chvíli se vede na různých místech, ministerstev debata o tom, jak by to ušetřilo, jak by to prospělo. Opak je pravdou. Přenesením stavebních a územních rozhodnutí dál od míst, kde je stavba povolována, neušetří nic. Naopak náklady se zvýší, úředníci z ORP budou dojíždět do míst z větší vzdálenosti než jezdí dosud úředníci stavebních úřadů v místě. Bude třeba více místních šetření, neboť jejich znalost místní problematiky bude menší a bude nutno vybudovat nové prostory, a to spoustu prostorů jak pro stavební úředníky, tak pro stavební archivy, nemluvě o tom, jaký k těm dokumentům bude přístup, co všechno se při stěhování poztrácí a už nikdy nenajde.
 
Dobře si to pamatuji z období rozvolnění stavebních úřadů v devadesátých letech a vím, jaké mezery jednotlivé stavební úřady ve svých dokumentacích od té doby mají a kde všude stavební dokumentaci sháněly. Dokumentace před dvaceti lety, to byly útlé svazečky, dnes jsou to značně tlusté balíky papírů a nevím, zda si ti, co navrhují sloučení stavebních úřadů dovedou vůbec představit, jak objemově archivy stavebních úřadů během posledních dvaceti let narostly a kam by všechny tyto spisy na ORP dali.
 
O odbornosti by se také dalo diskutovat. Je větší na ORP nebo na stavebních úřadech 1. stupně. No, jak kde, jak u koho. Máme na to systém kvalifikací, vzdělávání, praxí a všichni mají tzv. speciální způsobilost skládanou u státního orgánu.
 
Třetím okruhem pozměňovacích návrhů je zjednodušení výkonu stavebního práva, jeho přiblížení k uživatelům včetně zkrácení doby potřebné k dokončení řízení. Obecní – prosím nezaměňovat se slůvkem obecný. Stavební úřad v územním řízení odvede gró práce s posouzením, zda navrhovaná stavba je dle platného územního plánu přípustná, vyhodnotí připomínky všech dotčených stran, vlastníků, stavebních orgánů, sousedů vlastníků technické infrastruktury, a to, prosím, u všech staveb, včetně vodohospodářských, silničářských apod., které se dotčeného území ve správě stavebního úřadu hodlají stavět a musí mít územní souhlas nebo územní rozhodnutí. Když odvedou tuto rozsáhlou a často velmi nevděčnou práci, požádají pak stavebníci u speciálního stavebního úřadu vodohospodářského nebo silničního o vydání stavebního povolení, které je fakticky souhrnem vyjádření především technického charakteru dotčených orgánů stavebníků, provozovatelů technické infrastruktury. To už umí prakticky každý, kdo na stavebním úřadu pracuje.
Speciální stavební úřad, nechť se stane dotčeným orgánem, stejně jako územního řízení, s tím, že jeho stanovisko je závazné. Odůvodnění, že to nejde, že stavební povolení musí vydávat speciální stavební úřad, neobstojí. Máme v zákoně, že v obci, městě, kde sídlí jak obecní stavební úřad, tak speciální úřad, vede územní i stavební řízení obecní stavební úřad, ten vydává stavební povolení a speciální stavební úřad má postavení dotčeného orgánu vydávajícího závazné stanovisko. Takže ono to jde. A ne, že ne. Spojení územního a stavebního řízení u jednoho stavebního úřadu pak znamená časovou úsporu, úsporu nákladů a také odlehčení práce speciálních stavebních úřadů, které jsou přetížené, neplní lhůty, ve kterých mají svou agendu vyřizovat. Například v období, kdy si kdosi usmyslel, že je nutné vydat na všechny studny, které zde staletí fungují, vodohospodářské povolení, nebylo víc jak půl roku možné vůbec získat normální cestou stavební vodohospodářské rozhodnutí apod.
 
U silničních stavebních řízení ve věcech místních komunikací a veřejně přístupných účelových komunikací by se praxe vrátila tam, kde byla před 1. 1. 2007, kdy tyto stavby povolovaly obecní stavební úřady. Ani zde dle mých zkušeností a zkušeností celé řady starostů, zastupitelů, stavebníků, investorů, tento krok nevedl k vylepšení stavu a dnešní praxe je zbytečně byrokratická, časově náročná, drahá. Když to shrnu obecně – obecní stavební úřad může vydat povolení na stavbu vodovodního řádu s velmi vysokým tlakem, o rozvodu technické infrastruktury elektrického proudu, stavbě nákupního střediska značné rozlohy, ale nemůže vydat stavební povolení pro uložení prakticky totožné trubky, kterou proteče daleko méně nebezpečné médium než jen plyn, tedy voda, nemůže povolit prodloužení chodníku, cesty přes jednu novou parcelu pro rodinný dům nebo před obchodním domem, který za desítky milionů korun povolil v řádu pár desítek tisíc.
 
Nepřijde vám to paradoxní? Mně, výboru, starostům, stavebníkům ano. Proto se snažíme toto změnit. Nechceme připravit speciální stavební úřady k rozhodování u zásadních staveb, například čistírna odpadních vod pro deset tisíc lidí nebo zásadní komunikace druhé, třetí třídy v území okresu. To vysvětlím potom v podrobné rozpravě, pokud k ní dojde.
Úpravy, o nichž jsem zde hovořil, výbor pro územní rozvoj, životní prostředí a veřejnou správu v tomto smyslu schválil. Při kdejakém jednání se oháníme subsidiaritou, řešením věcí na co možná nejnižší úrovni. Dokažme tedy, alespoň zde v Senátu Parlamentu ČR, že se snažíme o to, ať už to v Poslanecké sněmovně dopadne jakkoliv.
 
Závěrem si dovolím seznámit vás s usnesením našeho výboru, které bylo přijato jednomyslně všemi přítomnými.
Výbor navrhuje plénu Senátu Parlamentu ČR vrátit novelu zákona do Poslanecké sněmovny, ve znění přijatých pozměňovacích návrhů, které jsou uvedeny v příloze usnesení, určuje mě zpravodajem pro tento zákon a pana předsedu výboru senátora Ivo Bárka pověřuje, aby s usnesením seznámil předsedu Senátu Parlamentu České republiky.
Děkuji vám za pozornost a omlouvám se, že jsem byl poněkud delší.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Já vám také děkuji, pane senátore, za vaši zprávu, žádám vás, abyste se posadil ke stolku zpravodajů a plnil úkoly, které z funkce zpravodaje vyplývají. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodajka ústavně-právního výboru, paní senátorka Soňa Paukrtová. Ano, prosím.
 
Senátorka Soňa Paukrtová:  Pane ministře, pane předsedo, dámy a pánové, ústavně-právní výbor se tímto návrhem zákona zabýval z toho prostého důvodu, že návrh zákona je rozsáhlý, objemný; ne proto, že by chtěl nějakým způsobem věcně hodnotit tuto novelu stavebního zákona. Já jsem shodou okolností byla zpravodajkou v roce 2006, když byla předkládána úvodní velmi rozsáhlá novela, a musím konstatovat, že dnešní úprava je po legislativní stránce daleko kvalitnější, než byl materiál, který jsme schvalovali v roce 2006. Z toho pohledu i legislativní připomínky našeho legislativního odboru, které mi byly vysvětleny panem náměstkem Ing. Kalousem, lze akceptovat, protože nezasahovaly do žádné důležité oblasti stavebního zákona.
 
Náš výbor se stavebním zákonem zabýval dvakrát. Přerušil své jednání, protože právě tak jako výbor garanční, měli jsme pochybnosti o tom, zdali některá ustanovení by nebylo lépe upravit.
 
Uvědomme si, že novela stavebního zákona obsahuje 243 novelizačních bodů, a kromě stavebního zákona jako takového, novelizuje ještě dalších 14 zákonů. My vždy v krátké 30denní době musíme velmi pečlivě vážit a velmi pečlivě posuzovat. To byl i důvod, proč ÚPV přerušil. Nakonec se ÚPV jednomyslně shodl na tom, že vám doporučíme, abychom vrátili návrh zákona Poslanecké sněmovně. S jediným pozměňovacím návrhem, který se týká nařízeného odstraňování staveb.
 
Předpokládá se, že obec, jejíž obecní úřad je též stavebním úřadem, bude hradit nařízené demolice. Takže by se mohlo velice lehce stát, že v obci, kterou má stavební úřad ve své gesci, dojde k nařízenému odstranění stavby a bude to platit zcela jiná obec. Náklady na demolici se dají vymáhat, ale stát z našeho pohledu disponuje daleko většími možnostmi, jak toto vymoci.
 
Máte pod usnesením k senátnímu tisku 377/3 návrh, abychom vrátili návrh zákona Poslanecké sněmovně s tímto jediným pozměňovacím návrhem. Děkuji vám za pozornost.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, paní senátorko a zpravodajko. Ptám se, zda si přeje vystoupit zpravodaj VHZD pan senátor Jaromír Strnad. Ano, prosím, máte slovo, pane senátore.
 
Senátor Jaromír Strnad:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové, VHZD se na své schůzi dne 12. července zabýval novelou stavebního zákona. Na svém zasedání přijal dva pozměňovací návrhy k uvedené novele.
 
Jeden pozměňovací návrh, a to přesun financování nařízených demolic či stavebních prací z měst či obcí na stát. Tento pozměňovací návrh je totožný s jedním z návrhů přijatých v garančním výboru. Jak jsem se nyní dozvěděl, je také shodný s přijatým pozměňovacím návrhem ÚPV.
 
Druhý pozměňovací návrh je pozměňovacím návrhem, který doplňuje pozměňovací návrh garančního výboru.
Dovolte mi tedy, abych vás seznámil s 288. usnesením VHZD z 29. schůze konané dne 12. července 2012.
Výbor po úvodním slově zástupce předkladatele Ing. Miroslava Kalouse, náměstka ministra pro místní rozvoj ČR, po mé zpravodajské zprávě:
1. Doporučuje Senátu Parlamentu ČR vrátit návrh zákona Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy, které jsou přílohou tohoto usnesení.
2. Určuje mne zpravodajem výboru k projednání na schůzi Senátu.
3. Pověřuje předsedu výboru senátora Jana Hajdu, aby předložil toto usnesení předsedovi Senátu.
Děkuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. Nyní se ptám, zda někdo navrhuje – podle § 107 jednacího řádu, aby Senát vyjádřil vůli návrhem zákona se nezabývat. Není zájem tento návrh předložit.
Proto otevírám obecnou rozpravu. Kdo se hlásí? Jako první se přihlásil pan senátor Karel Šebek. Prosím, pane senátore.
 
Senátor Karel Šebek:  Vážený pane předsedo, pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych jenom velmi výrazně podtrhnout vše, co tady řekl pan kolega Eybert, zpravodaj garančního výboru. Moje zkušenosti vycházejí podobně jako jeho zkušenosti z 22leté průběžné praxe člena zastupitelstva menší obce. Myslím, že jeho praktické názory mají hlubokou logiku a jsou velmi dobře vyargumentované.
 
Proto bych vás požádal o podporu všech pozměňovacích návrhů, které zde zazněly. Speciálně bych vás chtěl upozornit, že v původně navrženém textu se jedná o odebraní kompetencí stavebních úřadů na obcích prvního a druhého typu. V druhém plánu to směřuje k tomu, aby stavební úřady na obcích prvního a druhého typu do konce roku 2015 zanikly a byly převedeny na obce s rozšířenou působností, tak jak o tom hovoří koncepce dokončení reformy veřejné správy, kterou v červnu předložilo ministerstvo vnitra do vlády – a je tam uvedeno, že je to v souladu i s názorem ministerstva pro místní rozvoj. Proto zdůrazňuji přijetí pozměňovacích návrhů, jak předložil kolega Eybert a ostatní. Děkuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také vám děkuji, pane senátore. Ptám se, kdo se ještě hlásí do rozpravy. Dále se přihlásil pan senátor Jaroslava Doubrava. Připraví se pan senátor Stanislav Juránek.
 
Senátor Jaroslav Doubrava:  Vážený pane předsedající, pane ministře, kolegyně, kolegové, chtěl bych avizovat to, že předložím pozměňovací návrhy, které vám byly před chvilkou rozdány na lavice. Jedná se v podstatě o tři.
Při prvním úprava povede k úplnému zachování původnímu smyslu, tedy účelu institutu autorizovaného inspektora. Do zákona se tento institut dostal, jak víte, v roce 1926. Právě proto, aby měl stavebník možné stavby jít cestou zkráceného řízení. Samo pojmenování § 117 vyjadřuje, že se o zkrácení stavebního řízení jednalo a tento pozměňovací návrh zvolené řešení zcela zachovává. Odmítnutím navržené úpravy se novela stavebního zákona stává likvidační pro institut autorizovaných inspektorů.
 
Druhý je vlastně návodem pro stavební úřady, jak mají postupovat v případě, že se kontrolou podaného oznámení včetně jeho všech příloh autorizovaný inženýr dopustil jakéhokoliv pochybení, a tím právní účinky takto vadného oznámení pominuly. Stavebník by pak realizoval stavbu bez jakéhokoliv řádného opatření podle stavebního zákona.
Třetím bodem pozměňovacího návrhu je úprava odstavce, který reaguje na předešlé změny, tj. odst. 5. Je logickým požadavkem za zachování původního záměru, tj. zkráceného řízení u staveb posuzovaných autorizovanými inspektory.
Toto je celý konspekt navržených kontrolních opatření vůči institutu autorizovaného inspektora. Je zcela zachován a umožňuje mít činnost autorizovaných inspektorů pod stálou kontrolou správních orgánů. A to považuji za velmi důležité.
Stavebník si ale bude moci svobodně vybrat touto cestou zkráceného procesu k získání práva stavbu vést, avšak také s vlastním rizikem pro případ, že mu bude z titulu špatné činnosti autorizovaného inspektora stavba zastavena a dokonce mu bude hrozit odstranění již započaté stavby. Takový stav pak bude mít velmi rychle samočistící účinky v řadách autorizovaných inspektorů a práci budou dostávat pouze ti kvalitní, kteří budou pracovat bez porušování zákona. Úprava tedy vede k navržené systémové kontrole a zachovává její navržené postupy včetně sankcí, avšak vede k prevenci při zachování funkce institutu autorizovaného inspektora.
 
Toto odůvodnění máte i v pozměňovacím návrhu.
 
Chtěl jsem k tomu říct ještě jednu věc, a totiž to, že pak by se veškeré škody, které by stavebníkovi vznikly, mohly vlastně vymáhat přímo na autorizovaném inspektorovi a obce by se tak z tohoto "vyvinily" nebo nebyly těmi, které by musely případné škody hradit.
 
Podám pak své pozměňovací návrhy, a doufám, že je podpoříte. Děkuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor Stanislav Juránek.
 
Senátor Stanislav Juránek:  Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, vážené kolegyně a kolegové, avizoval jsem už na výboru, že nastala určitá situace v Jihomoravském kraji, kde byla kompletně zrušena "zorka" neboli lidově územní plán celého Jihomoravského kraje, tak jak jsme ho schvalovali. A došlo tam k určitému paradoxu, že v rámci zdůvodnění bylo 90 % v pořádku a jenom se to dotýkalo deseti procent, ale byl zrušen celý plán jako takový. Proto jsem si dovolil vám předložit pozměňovací návrhy, které se ovšem všechny týkají této věci, proto je máte na jednom papíru.
A první záležitost se týká toho, aby zrušeno do budoucna bylo právě jenom to, co se navrhovatele přímo dotýká.
 
Druhá část řeší velmi zvláštní případ, že totiž ve vymezeném koridoru vede liniová stavba. Zdálo by se, že jsou jenom dvě možnosti, že v liniové stavbě se musíme trefit do toho koridoru, a když se trefíme, je to dobře, a když se netrefíme, je to špatně. Ale může se stát, že to řešení, které považujeme za správné, to řešení první, které jsem uvedl, může být v rozporu s jinými částmi stavebního zákona a pak neexistuje žádné řešení. A aby řešení existovalo, to znamená, aby se schválilo všechno ostatní a abychom se tedy k tomuto vrátili, to řeší druhá část.
 
A třetí část potom umožňuje ministerstvu, aby si nad tím ponechalo vliv prostřednictvím vyhlášky.
 
Toto je záležitost, kterou jsem konzultoval i se zástupci ministerstva. Dovolím si požádat, pokud přejdeme do podrobné rozpravy, aby tento můj návrh byl hlasován jako poslední. Děkuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane senátore. A nyní vystoupí pan senátor a předseda klubu ČSSD Petr Vícha.
 
Senátor Petr Vícha:  Vážený pane předsedo, kolegyně a kolegové, dovolte mi také se zapojit do rozpravy. Úvodem bych chtěl říct, že považuji tuto novelu stavebního zákona za velmi zdařilou, potřebnou, a i kdybychom ji podpořili v tom znění, v jakém je podána, tak je to ku prospěchu věci.
 
Nicméně po projednání podrobných záležitostí v příslušných výborech bych se rád vyjádřil k těm pozměňovacím návrhům, které byly podány a požádal vás o podporu některých a o zvážení nepodpory jiných.
 
Plně se ztotožňuji s návrhem kolegy Eyberta, který je zpravodajem našeho výboru, a to jak pokud se týče usnesení z výboru, tak pokud se týče úpravy tohoto usnesení, kterou jsme dostali na lavice.
 
Separátně bych se rád vyjádřil k té věci, která se týká nákladů za nařízené demolice. Spousta z vás jste z komunální politiky, jste starostové nebo zastupitelé, a víte, že občas se v obci vyskytne stavba, které ohrožuje životy a zdraví okolí, k níž se vlastník nehlásí, nebo to vlastní firma, která je již v likvidaci a nic z této firmy nevymůžete. Pak je podle stavebního zákona stávající verze stavební úřad nucen podat návrh na demolici, zadat demolici. Nicméně tuto demolici by měla zaplatit obec, kde je tento stavební úřad, a to nejen ve své obci, ale třeba i v obci, pro kterou vykonává tuto činnost. A zastupitelstvo by mělo schválit finanční prostředky pro tuto demolici, ale proč by to dělalo.
 
Myslím si, že je naprosto logické, aby prošel pozměňovací návrh, který říká, aby v takových případech náklady hradil stát. Jedná se o přenesenou působnost státní správy a podle novely občanského zákoníku také stát obdrží po deseti letech neužívání nemovitosti příslušný pozemek, to znamená, má větší šanci vymoci pohledávku po vlastníkovi.
A poslední věc, kterou jsem chtěl říct. Je mi líto, že musím nepodpořit kolegu Doubravu, který skočil na požadavky autorizovaných inspektorů a dává svůj pozměňovací návrh v jejich prospěch. A je mi líto velké většiny autorizovaných inspektorů, kteří jistě vykonávají dobře svoji práci a kteří jsou schopni urychlit stavební činnost, ale bohužel je to také jejich záležitost, aby se vypořádali s některými svými kolegy, kteří zneužívají tohoto institutu. A máme konkrétní příklady, kdy nepozvou účastníka řízení, vydají toto rozhodnutí, které nemá odkladný účinek, stavba může být zahájena, a přitom všechno dodrženo nebylo.
Proto považuji návrh ministerstva pro místní rozvoj - přece jenom trochu tuto činnost omezit - za velmi zdařilý.
Proto tedy vyjadřuji svou podporu všem pozměňovacím návrhům. S výjimkou návrhu kolegy Doubravy - a omlouvám se mu za to.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. A do rozpravy už se nikdo nehlásí, takže rozpravu končím, a táži se pana navrhovatele, chce-li se vyjádřit k obecné rozpravě...
 
Senátor Jaroslav Kubera:  Já jsem se hlásil, pane předsedo ...
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Pane senátore, já nemám žádnou možnost vás vypnout. (Z pléna: Byl na displeji, zmizel a znovu se objevil.)
 
Dobře, prosím, aby se pan senátor Jaroslav Kubera ujal slova, ale prosil bych příště včas se přihlásit, tak aby jméno bylo celou dobu na displeji.
 
Senátor Jaroslav Kubera:  Pokusím se, pane předsedo. Děkuji za slovo.
 
Dobrý den. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, kolegyně a kolegové. Já budu velmi stručný.
Musím říct, že co nejvíce na tomto zákoně vítám, je to, že se prodloužila doba na zhotovení územních plánů do roku 2020. Bohužel, stalo se tak ve chvíli, kdy už jsme trošku zainvestovali a pokusili jsme se překlopit náš územní plán, který máme, do podoby podle nových předpisů. Zřejmě to zastavíme a uvidíme, jak se k tomu postaví zastupitelstvo.
Souvisí to s tím – a to neplatí jenom o stavebním zákoně – že se nutně musíme dopracovat ke stavu, kdy bude aspoň minimální právní jistota obecná. Týká se to podnikatelů, týká se to obcí. Byly prostě neustálé proměny. Vzpomínám si, jak v minulém zákoně – teď tuším, že to vypadlo – byla rada starostů, která měla rozhodovat jisté věci v území.
 
My žijeme ve zvláštní době, já tomu říkám, "už máme všechno hotové". Ať se stane cokoliv, ať se chce postavit cokoliv, tak se rázem vyrojí spousta nepřátel toho počinu. Když si někdo chce postavit v obci rodinný domek, tak ti, co už ho mají, říkají, proč by tady byl, nám by to bránilo ve výhledu do lesa.
 
Když tam chce někdo postavit továrnu, která bude zaměstnávat lidi, tak místní řeknou, my žádnou továrnu nechceme, protože ona nám tady bude buď smrdět nebo něco jiného, nebo tam budou jezdit auta. Když chcete postavit v sídlišti parkoviště, tak přijde petice, která to parkoviště nechce a chce park, aby za týden přišla druhá petice, zase těch, co chtějí parkoviště, takže nevíte, jak se máte rozhodnout.
 
Samostatnou skupinou jsou ekoteroristé, kterým se velmi u nás daří. A i původní záměr, který byl velmi zmírněn, tak už jste dostali určitě e-maily o tom, že protestují, že chtějí do toho zasahovat. A výrazně zneužívají právě složitosti zákona, kdy se jim vždycky podaří najít procesní chybu. Vždycky je tam nějaká procesní chyba, kterou oni napadnou – připomenu dálnici D 8, kde se jim to dařilo velmi dlouho, zahynuly kvůli tomu spousty lidí. Jen pro zajímavost. Ta pouhá spojka, která teď obchází Lovosice, činí časově na zkrácení cesty do Prahy zhruba 30 minut, což je neuvěřitelné, je to bezpečné, rychlé. Ale oni přesto většinou se zaštítí tím, že mluví jménem nejlépe všech pracujících, to je takové typické, ačkoliv jsou to samozvané skupiny, které si podle našeho zákona velmi snadno založí občanské sdružení nebo jinou takovouto instituci a tváří se, jako kdyby oni byli spasitelé lidstva.
 
Druhá věc, o které tady už bylo hovořeno, a já také podám pozměňovací návrh, který je v podstatě totožný, jenom je trošku jinak popsán, je to, že když úřad s rozšířenou působností, resp. jeho stavební úřad rozhodne, že se v sousední obci zbourá nějaká nemovitost, a samozřejmě, jak to bývá, většinou vlastníci těchto nemovitostí nebývají ti, kteří by chtěli něco platit, tak je na něm, aby zaplatil náklady bourání a potom se nějakým způsobem postaral, většinou tak, že to zaplatí ze svých rozpočtových prostředků a už se nikdy ničeho nedomůže.
 
Jiným samostatným problémem je to, že máme poměrně dobře ošetřeno to, když někdo neudržuje pořádek na svém pozemku, ale vůbec nemáme zajištěno, když někdo nechá stát polorozbořenou stavbu a nedokončí demolici. My s jedním takovým problémem zápasíme, kdy majitel zimního stadionu požádal o demoliční výměr, poté prodal tu stavbu - nechal si pozemek – bezdomovci z Liptovského Mikuláše, takže on jakoby za nic neodpovídá, protože stavba není jeho, jeho je jenom pozemek. A bezdomovce z Liptovského Mikuláše nikdo nedožene, poštu nepřebírá, a veřejnost se samozřejmě na městě domáhá: něco dělejte! A co jako máme dělat? Vyhodit 60 milionů, zaplatit demolici, kterou nám nikdo nezaplatí? To bychom přece zase zacházeli s penězi daňových poplatníků nezodpovědně. Zodpovědný je ten, kdo to vlastnil. On samozřejmě počítal s tím, že veřejnost to bude kritizovat a že město se položí a zaplatí to. Naštěstí zastupitelstvo bylo rozumné a řeklo, že se vydírat nenechá, i když jako taková je to ostuda města, protože je to blízko hlavní silnice a každý kolem té bouračky jede.
 
Chtěl jsem jenom říct to, že mně nedělá tento zákon problém, ale mělo by se nadále pracovat třeba na tom, že obec s rozšířenou působností musí vypracovat svůj územní plán vlastními pracovníky. Nevím, kdo to kdy prolobboval, to už bylo ve starém tisku. Každá obec si může najmout na zpracování územního plánu, ne tak ovšem obec s rozšířenou působností, ta to musí vykonávat svými pracovníky, které ovšem často nemá, protože současné kvalifikační požadavky jsou takové, že prostě takové lidi, kteří by to mohli dělat, neseženete. To je spíš pro pana ministra inspirace na nějakou další novelku, protože není k tomu žádný logický důvod.
 
Ale nicméně musím říct – a tady to určitě zaznělo – že ono je hezké ty malé stavební úřady převést na ORP, ale musím říct, že jsem jeden z mála těch, kteří o to nestojí, protože to samozřejmě přináší náklady tomu ORP, ale náklady, které platí z rozpočtu města, ono na to žádné další peníze nedostane. Já tedy nepatřím k těm, kteří by se hrnuli do toho, abych rozhodoval, nebo můj stavební úřad aby rozhodoval o tom, co v které vesnici a jak se bude stavět nebo nebude stavět.
 
Nicméně musím konstatovat, že je to pokrok proti tomu minulému stavu, není to ovšem pokrok proti minulosti. Naši předkové byli daleko rozvážnější. Každý si můžete na svém stavebním úřadě vyžádat projekt na dům z 30. let, činžovní dům, já vám mohu jeden takový přivézt, kde je na A3 papíru komplet celý půdorys, bokorys a rozpočet je tužkou napsaný od stavitele na pravé straně. A ty domy dodneška stojí a dokonce jsou památkově chráněny.
 
Co jsem nezmínil je to, že příliš mnoho institucí má kulatá razítka. A to jsou ty instituce, od památkářů počínaje, přes archeology a další, kteří si osobují právo do toho mluvit a neskutečně ten proces zdržují. A jejich názory – pan architekt Koutský jim říká kreatoři, oni prostě mají svůj zapšklý názor, že v parku má být mlat bez ohledu na to, že se tam hodně práší a když prší, tak maminky se brodí v bahně. Oni si prostě myslí, že tam má být ten mlat, protože z jejich takového to přístupu k památkové péči to vyplývá. Oni se teď začali montovat i do stromů, i do stromů mluví památkáři, takže cokoliv, jakékoliv rekonstrukce parků jsou naprosto neskutečné.
 
Na druhé straně, když přijde ČEZ a rozkope vám celé město, tak v podstatě nemáte žádné prostředky, jak tomu zabránit.
 
Tento zákon nemám problém podpořit, jen bych chtěl poprosit pana ministra, aby se zaměřil na některé tyto detaily, které teď nejsou klíčové, ale v budoucnu by se měly změnit. Děkuji za pozornost.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a táži se, zda chce ještě někdo vystoupit v obecné rozpravě? Není tomu tak, obecnou rozpravu končím.
 
Pane navrhovateli, pane ministře, vyjádříte se k rozpravě? Ano, prosím.
 
Ministr pro místní rozvoj ČR Kamil Jankovský:  Děkuji za slovo. Chtěl bych říct pár slov k pozměňujícím návrhům.
Stavební úřady, tak jak jsou nastaveny teď, to je atomizace našeho stavebnictví. Já nejsem příznivcem – a to je potřeba tady říct – rozšiřujícího se počtu speciálních stavebních úřadů. To znamená, já velmi dobře rozumím snaze převést sloučené územní řízení, stavební řízení na jedničkové obce, na obecní stavební úřady, a ze speciálních stavebních úřadů by se staly pouze dotčená místa. Svým způsobem by to mohla být taková to postupná smrt těchto speciálních stavebních úřadů, protože tímto způsobem atomizace, tak jak ji tady nyní máme nastavenou, našemu stavebnictví neprospívá.
 
Nicméně s tím tak, jak je to navrženo, nemohu souhlasit, protože tam se nejedná jenom o speciální stavební úřady, tam třeba i celé ministerstvo může povolovat stavbu. To znamená, že je to věc, která nejde řešit takto jednoduchým způsobem.
 
Potom další věc. Musím reagovat na pana senátora Šebka. My jako ministerstvo pro místní rozvoj nemáme žádný zájem na tom rušit plošně stavební úřady. Nemáme. Na druhou stranu musím říct, že úroveň různých stavebních úřadů je samozřejmě velmi, velmi různá. A o tom máme údaje, které dostáváme z hlediska počtu a kvality správních rozhodnutí, která stavební úřady vydávají. S pozměňovacím návrhem, který dává sloučené územní a stavební řízení na obecní stavební úřad a s tím, že by speciální úřad byl dotčený, pokud by si nevyžádal, což je subvarianta návrhu pana senátora Eyberta, v tuto chvíli nemůžeme souhlasit, protože se domníváme, že to není systémová záležitost.
 
Další věc, která se týká autorizovaných inspektorů. S tím, co říkal pan senátor Doubrava, nemohu vůbec souhlasit. Moje úprava, která šla do Poslanecké sněmovny, byla mnohem tvrdší, ve sněmovně se zmírnila. A je potřeba se podívat na cíl, proč autorizovaní inspektoři vznikli – pomoci stavebním úřadům v agendě relativně malých staveb. Co se nám z toho stalo? Stalo se nám z toho to, že tím, jak se právní úprava udělala, tak když to s velkou nadsázkou přeženu, tak může autorizovaný inspektor za situace, která byla, povolit elektrárnu. A to jsme chtěli omezit. A věřte, byl to velmi složitý proces, protože když jsem přemýšlel o tom, jakým způsobem to omezit, jestli technickými parametry nebo financemi, vždycky byl nějaký problém. Nakonec jsem docela rád, že jsme se v Poslanecké sněmovně dohodli na úpravě, která prošla jako kompromisní.
 
Pak je tady připomínka pokud jde o hrazení nákladů. Já jako člen vlády samozřejmě nemohu a ani ode mne nikdo neočekává, že budu souhlasit s tím, že budou nějaké další náklady na státní rozpočet, a není to vůbec ve zlém, pane senátore.
 
Nicméně bych tady reagoval na jednu věc. Pan senátor Eybert říká, že se stavební úřad neodhodlá k odstranění, protože obec na to nemá peníze. Prosím vás, stavební úřad se nemá co odhodlávat nebo neodhodlávat, ten musí činit. To je nezávislý úřad. Stavební úřad by neměl být vůbec řízen tím, co si myslí nebo nemyslí vedení obce.
 
A pak je tady ještě jedna poznámka, kterou říká pan senátor Eybert. Hned v další větě říká: Kdo poroučí, ať platí. Ministerstvo stavebním úřadům na jedničkách tedy neporoučí. To bych chtěl říct. Takže to je k tomu, ale není to samozřejmě nikterak ve zlém, ale je potřeba si uvědomit, že situace z hlediska struktury stavebních úřadů není úplně ideální.
 
Co se týče rušení "jedniček", nemáme opravdu jako ministerstvo pro místní rozvoj v úmyslu, a ani to není v naší kompetenci, plošně rušit stavební úřady. Je samozřejmě pravda, že se na tom dále bude muset pracovat, a to ukáží měsíce příští, jakým způsobem se nám to podaří nebo nepodaří.
 
Ještě jenom jedna drobnost. To co se týká toho, že se vrátíme, že by jedničky, to znamená obecní stavební úřady povolovaly ty dopravní stavby. Je potřeba si ale uvědomit, co to znamená. Znamená to, že zase některou dokumentaci musíme dát zpátky, museli by se lidé zase zpátky vyškolit, museli by mít trochu jinou kvalifikaci, protože se vracíme v tom procesu o pět let zpátky. A já neříkám, že systémově se to nedá řešit, ale v jednotlivostech to udělat tímto způsobem není dobře. To souvisí skutečně s tím, až budeme mít v ruce nějakou koncepci veřejné správy a já určitě k tomu budu mít vlastní návrh, který v tuto chvíli připravujeme na ministerstvu, ale je zatím zbytečné o tom mluvit dopředu. Děkuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji, pane ministře. A táži se, zda si přeje vystoupit zpravodaj výboru pro hospodářství, zemědělství a dopravu pan senátor Strnad? Nepřeje. Táži se paní senátory Paukrtové, zda si přeje vystoupit jako zpravodajka ústavně-právního výboru? Také nepřeje.
Nyní se ujme slova garanční zpravodaj pan senátor Pavel Eybert, prosím.
 
Senátor Pavel Eybert:  Ještě jednou dobrý den. V obecné rozpravě vystoupilo celkem pět senátorů. Zazněla tady od pana senátora Šebka podpora a nerušení stavebních úřadů na obcích.
 
Od pana senátora Doubravy jsme slyšeli připomínky ke změně pro autorizované inspektory, kterou já také nemohu doporučit, protože se mi zdá, že je to v podstatě dublování státní správy, které přišlo právě jako reakce na to, že stavební úřady nefungují vždycky tak, jak by měly, v tom čase, který mají určený. Ale my bychom se měli vrátit k tomu, že výkon státní správy by byl více méně jednotný, ale v termínech, které zákon ukládá.
 
Pan senátor Juránek zmínil problematiku zásad územního rozvoje, které byly zrušeny pro jeho kraj. A tady se domnívám, že je dobře se tím zabývat, protože rušit celý územní plán, který dá léta práce, léta příprav a velké náklady, rušit ho jenom kvůli některé jednotlivosti jako celek, mi nepřijde jako správný přístup a měl by být nějakým způsobem ošetřeno, aby se to nestávalo.
 
Pan senátor Vícha, předseda klubu sociální demokracie, zde podpořil výborové i mé pozměňovací návrhy.
 
Pan senátor Kubera kvitoval, že byla v zákoně prodloužena doba, do kdy musejí mít města a obce nové územní plány, což já kvituji také velice, protože jde o činnost zdlouhavou, náročnou finančně i po stránce dalších příprav.
Jeho problém z hlediska povinné stavební údržby u staveb vnímám naprosto stejně. Znám řadu takových případů a státní správa je zde velmi bezzubá. A je velmi bezzubá právě i z toho důvodu, že stavební úřad sice má povinnost konat, ale jak může stavební úřad konat, když nemá žádné peníze. Stavební úřad rozhodne, vydá výměr o demolici, najme firmu, která to zdemoluje, a kdo to, prosím pěkně, zaplatí, když zastupitelstvo města či obce, ve které stavební úřad sídlí, ve svém rozpočtu na to peníze nepřidělí? Já nevím, jak si toto někdo může představovat, že může fungovat. Buďto zastupitelstvo klekne a řekne, no, co se dá dělat a vyndá těch svých 10 milionů na demolici, anebo řekne, pane vedoucí stavebního úřadu, to jste si měl rozmyslet, teď si to zaplaťte třeba ze svého. Já, když to v zastupitelstvu nemám schválené, tak ty peníze jako starosta vynaložit nesmím, stavební úřad je nemá, a kde je ten konec, jak to má dopadnout? To jsem ještě od pana ministra, ani od nikoho jiného neslyšel, jak by se to v daném případě řešilo.
To, že územní plány pro města, ve kterých je ORP, má pořizovat zaměstnanec a nemohou si na to najmout, považuji také za chybu, protože jestliže jednou za pět let dělám pro sebe změnu územního plánu, tak nepotřebuji celých pět let zaměstnávat nějakého zaměstnance, který by mi to dělal. Podle mne je daleko příjemnější, rozumnější mít možnost si na to najmout, jako si máme možnost najmout zpracovatele územního plánu my všichni ostatní.
 
K panu ministrovi, k jeho připomínkám, které tady zazněly. My neděláme ze speciálních stavebních úřadů jenom dotčená připomínková místa. Nechávám jim ve svém pozměňovacím návrhu k pozměňovacímu návrhu našeho výboru, ale i k pozměňovacímu návrhu, který přijal hospodářský výbor, právo si na sebe atrahovat v podstatě jakékoliv stavební řízení. Pouze u těch, u kterých uznají, že je to tak bagatelní záležitost, že povolovat 30 metrů vodovodu o průměru 60 mm nebo chodník 30 metrů délky 150 cm šířky, tak se speciální stavební úřad vzdá svého práva na to, aby vedl stavební řízení a vydal stavební povolení. Obecní stavební úřad to snadno udělá, protože stejně má veškeré podklady, které řešil v územním řízení.
 
To by byly asi moje připomínky k obecné rozpravě. A nyní doporučuji, abychom přešli k podrobné rozpravě, ve které se budeme zabývat pozměňovacími návrhy, které došly z výborů a které byly předloženy jednotlivými senátory. Děkuji za pozornost.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a přistoupíme k podrobné rozpravě, neboť ani v usnesení výboru, ani zde na plénu nebyl podán návrh na schválení či zamítnutí. A proto otevírám podrobnou rozpravu.
 
Kdo se hlásí do podrobné rozpravy? Chci upozornit, že návrhy, které byly podány ve výborech se nemusí číst, ty, které byly předány až tady na plénu, je potřeba načíst.
Jako první nyní vystoupí pan senátor Stanislav Juránek, připraví se pan senátor Jaroslav Doubrava.
 
Senátor Stanislav Juránek:  Dovolím si načíst pozměňovací návrh, který se týká problému "zúrky":
 
Za § 23 se vkládá § 23a, který zní:
"§ 23a
Soudní přezkum opatření obecné povahy.
Navrhuje-li ten, kdo tvrdí, že byl opatřením obecné povahy na svých právech zkrácen, zrušení celého opatření obecné povahy, rozhodne soud o zrušení té jeho části, která se navrhovatele přímo dotýká; celé opatření obecné povahy zruší jen tehdy, jestliže byla celým obsahem opatření obecné povahy zkrácena práva navrhovatele.".
 
V § 36 odst. 1 se za dosavadní text vkládá text, který zní:
"Zásady územního rozvoje se posuzují jako koncepce postupem podle tohoto zákona. Konkrétní vlivy jednotlivých záměrů, pro které zásady územního rozvoje vytvářejí předpoklady a které musí být posouzeny z hlediska jejich vlivu na životní prostředí podle zvláštního právního předpisu, jsou posuzovány před vydáním územního rozhodnutí nebo regulačního plánu na základě dokumentace záměru. Není-li možné po posouzení vlivů záměru a jeho projednání nalézt řešení záměru v souladu se zásadami územního rozvoje pro nesoulad s právními předpisy, zahrne krajský úřad požadavek na jiné vymezení plochy nebo koridoru do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období."
 
Za § 194 se vkládá § 194a, který zní:
"§ 194a
K provedení přílohy tohoto zákona ministerstvo stanoví vyhláškou podrobné požadavky na obsah vyhodnocení vlivů zásad územního rozvoje a územního plánu na životní prostředí."
 
Děkuji a prosím o podporu při posledním hlasování.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a nyní prosím, aby se ujal slova pan senátor Jaroslav Doubrava. Připraví se pan senátor Pavel Eybert.
 
Senátor Jaroslav Doubrava:  Já bych, vážený pane předsedo a předsedající, předložil přece jenom pozměňovací návrhy, které jsem avizoval, s jednou malou úpravou. Takže první část pozměňovacího návrhu je k § 117 odst. 5, slovní spojení "má odkladný účinek" se mění přidáním předpony "ne". V novém změní tak bude "nemá odkladný účinek".
 
Druhý – v § 117 odst. 5 v odrážce písmena a) se celý původní text ponechává a za čárku se doplňuje text "stavbu zastaví a zahájí řízení o odstranění stavby podle § 129".
 
A třetí – celý původní text se nahrazuje novým zněním, a to:" Stavebníkovi vznikne právo provést oznámený stavební záměr dnem, kdy stavbu posuzovanou autorizovaným inspektorem" – tam, prosím, si doplňte "o" – "oznámí stavebnímu úřadu. Toto právo však zanikne zastavením stavby a zahájením řízení o jejím odstranění podle § 129 z důvodů uvedených v odst. 5 písm. a)."
 
Jenom na vysvětlení k pozměňovacímu návrhu: Není to tak, že bych skočil na špek jednomu inspektorovi, ale zúčastnil jsem se semináře k tomuto stavebnímu úřadu ve sněmovně a tam jsme o tomto problému, který se snažím řešit tímto pozměňovacím návrhem, diskutovali s velkou skupinou autorizovaných inspektorů a dost dlouhou dobu. Takže i přes stanoviska, která jsme slyšeli, vás prosím o podporu.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pane senátore, moment, pojďte ke mně ještě. (Rozhovor pana senátora Doubravy s panem předsedou.) To je pouze tisková chyba, dobře, takže "oznámí". Děkuji. Jako další vystoupí pan senátor Pavel Eybert.
 
Senátor Pavel Eybert:  Dobrý den ještě jednou. Já si dovolím načíst pozměňovací návrh k pozměňovacímu návrhu výboru pro územní plánování, regionální rozvoj a životní prostředí.
 
Pozměňovací návrh, který zde přečtu, doplňuje původní znění o půlvětičku, já ji nejprve přečtu napřed a pak to přečtu celé. Prostě se tam doplňuje "pokud to speciální stavební úřad svým závazným stanoviskem nevyloučí". Je to právě proto, abychom ty zásadní stavby nebrali speciálním stavebním úřadům a ty bagatelní nechali proběhnout na obecném stavebním úřadu jak v územním, tak ve stavebním řízení. Čili pozměňovací návrh zní:
 
1. V článku I bodě 151 § 94a za odstavec 6 vložit nový odstavec 7, který zní:
"Společné řízení vede a společné rozhodnutí vydává obecný stavební úřad, který byl jinak příslušný k vydání územního rozhodnutí, pokud to speciální stavební úřad svým závazný stanoviskem nevyloučí. Speciální stavební úřad má ve společném řízení vedeném obecným stavebním úřadem postavení dotčeného orgánu příslušného k vydání závazného stanoviska."
Dosavadní odstavec 7 označit jako odstavec 8.
 
2. V článku I bodě 153 § 96a za odstavec 4 vložit nový odstavec 5, který zní:
"Společný souhlas vydává obecný stavební úřad, který by byl jinak příslušný k vydání územního souhlasu, pokud to speciální stavební úřad svým závazným stanoviskem nevyloučí. Je-li pro vydání souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru příslušný speciální stavební úřad, vyžádá si od něj obecný stavební úřad závazné stanovisko."
Dosavadní odstavec 5 označit jako odstavec 6.
 
Dále se připojím k pozměňovacímu návrhu, který prošel v hospodářském výboru a podám ho také za sebe, a to, že v bodě 119 § 78 se na konci doplňuje nový odstavec, který zní:
 
"Postupy podle odstavců 3 a 4 se nepoužijí v případě staveb uvedených v § 16 odstavec 2."
 
To je, prosím, o tom, že ministerstvo pro místní rozvoj nebo i další ministerstva si jako speciální stavební úřady pro zásadní stavby vyhrazují svoji činnost jako stavební úřad. A zase není důvod, proč brát těmto ministerstvům, která se chovají jako stavební úřady, rozhodování o zásadních stavbách, ať už v energetice nebo v dopravě apod.
 
Děkuji za pozornost.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Také děkuji a také vás prosím, pane senátore, zůstaňte ještě. Vy jste k tomu hospodářskému výboru něco přidával?
 
Senátor Pavel Eybert:  Ne, prosím, to je součástí toho, co je v hospodářském výboru schváleno, jenom si to také osvojuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  To už je načteno. To už je schváleno. To už komplikujeme, dobře, ale není to rozšíření návrhu. Děkuji. Kdo další se hlásí do podrobné rozpravy? Nehlásí se již nikdo, takže rozpravu končím a táži se pana navrhovatele, zdali si přeje vystoupit. Zatím si nepřeje, ke každému návrhu se bude vyjadřovat. Ptám se zpravodajky ÚPV paní senátorky Soni Paukrtové. Nepřeje si vystoupit. Tentýž dotaz na pana senátora Jaromíra Strnada. Také si nepřeje vystoupit za hospodářský výbor.
 
Prosím garančního zpravodaje pana senátora Eyberta, aby se vyjádřil k rozpravě a seznámil nás s průběhem hlasování, jak budeme postupovat.
 
Senátor Pavel Eybert:  Já už jsem zde říkal, že podporuji všechny pozměňující návrhy vyjma pozměňovacího návrhu podaného panem senátorem Doubravou. K pozměňovacímu návrhu pana kolegy Juránka je to takové mírné doporučení, protože text není úplně nejpřesněji formulován, protože to bylo děláno poměrně rychle, ale problematiku to přece jenom řeší a praxe pak ukáže, zdali to bylo úplně správně.
 
Jako první bychom hlasovali o bodu č. 4 výboru pro územní rozvoj, životní prostředí a veřejnou správu. Pokud by byl schválen, a je to zcela logické, body stejného znění hospodářského výboru a ÚPV s stávají potom nehlasovatelné.
 
Dále jako druhý bych dal hlasovat první bod usnesení našeho výboru. Dále pak moje pozměňovací návrhy, a z toho potom vyplyne, co budeme hlasovat dál, jestli dojde na pozměňovací návrhy přijaté v našem výboru. Pak by byl pozměňovací návrh pana senátora Juránka jako celek a nakonec pozměňovací návrh pana senátora Doubravy také jako celek.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Jsou nějaké námitky k navrženému postupu? Nejsou, takže přizveme k hlasování a pan garanční zpravodaj nás provede.
 
Budeme hlasovat. V sále je aktuálně přítomno 65 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí je 33. Pane garanční zpravodaji, prosím vás, předneste první návrh.
 
Senátor Pavel Eybert:  Jako první bychom hlasovali o bodu 4 z usnesení výboru pro územní rozvoj. Je to o tom, že stát hradí náklady na demolice, které nařídí stavební úřad v případě, že nejsou vymožitelné. Doporučuji. Jsou to shodné návrhy všech tří výborů, které zákon projednávaly.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Dobře. Stanovisko navrhovatele, pana ministra? (Nesouhlas.) Záporné. Garanční zpravodaj? (Doporučuje.) Vyjádřil souhlas. Takže zahajuji hlasování.
 
Kdo s návrhem souhlasí, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
 
Hlasování č. 6, registrováno 66 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 64, proti 1. Návrh byl přijat.
 
Prosím další návrh.
 
Senátor Pavel Eybert:  Jako o druhém bych dal hlasovat o bodu č. 1 z našeho výborového usnesení, kdy se nahrazují písmena a číslice "31. prosince 2006" slovy "1. července 2012". Je to z důvodů předběžné opatrnosti, aby se nám nestalo, že do konce roku vypadnou některé stavební úřady ze systému, ve kterém dneska jsou. Doporučuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Pan navrhovatel? (Nesouhlas.) Pan ministr nesouhlasí. Zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
 
Hlasování č. 7, registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 64, proti nikdo. Návrh byl schválen.
 
Prosím další návrh.
 
Senátor Pavel Eybert:  Jako třetí bych dal hlasovat o pozměňovacích návrzích, které jsem podal já k pozměňovacím návrhům našeho výboru, je to doplnění o větičku "pokud to speciální stavební úřad svým závazným stanoviskem nevyloučí", abychom nebrali stavebním úřadům rozhodování o zásadních stavbách – speciálním stavebním úřadům. Doporučuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Pan ministr. (Nesouhlas.) Pan ministr nesouhlasí. Zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s tímto návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
 
Hlasování č. 8, registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 60, proti nikdo. Návrh byl schválen.
 
Další návrh.
 
Senátor Pavel Eybert:  Tím se stal bod č. 2 a 3 usnesení výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí nehlasovatelný, protože byl přijat pozměňovací návrh k tomuto návrhu.
 
Dále bych dal hlasovat o bodu 5 a 6 usnesení výboru pro územní rozvoj a veřejnou správu. To jsou body, které jsou podle usnesení výboru. Doporučuji.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Pan ministr? (Nesouhlas.) Nesouhlasí. Zahajuji hlasování.
Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.
 
Hlasování č. 9, registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 60, proti nikdo, návrh byl schválen.
 
Další návrh.
 
Senátor Pavel Eybert:  Dále bych si dovolil dát hlasovat o bodu č. 1 z usnesení hospodářského výboru, který také dává právo ministerským stavebním úřadům, aby rozhodovaly o zásadních stavbách, který jsem si také osvojil, četl jsem ho před chvílí.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Takže doporučujete. (Doporučuje.) Pan ministr? (Nesouhlas.) Pan ministr nesouhlasí. Zahajuji hlasování.
 
Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.
 
Hlasování č. 10, registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 61, proti nikdo. Návrh byl přijat.
 
Další návrh prosím, pane zpravodaji.
 
Senátor Pavel Eybert:  Teď bych dal hlasovat o pozměňovacím návrhu pana senátora Juránka jako celek. Jak už jsem řekl, mírně doporučující stanovisko, možná by to ještě v budoucnu chtělo nějakou další úpravu, aby to dopadlo přesně tak, jak je to zamýšleno, ale v současné chvíli podporuji tento návrh.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Pane ministře, vaše stanovisko? (Nesouhlas.) Pan ministr nesouhlasí. Zahajuji hlasování.
 
Kdo souhlasí s návrhem, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
Hlasování č. 11, registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 55, proti nikdo, návrh byl schválen.
 
Další návrh.
 
Senátor Pavel Eybert:  Jestli jsem to dobře všechno postřehl, tak poslední návrh, o kterém jsme nehlasovali, je návrh pana senátora Doubravy, který se týká změn pro autorizované inspektory, vrátit to do původního znění proti znění, které je dnes navrhované. Já s tímto návrhem souhlas vyslovit nemohu.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Takže všechny tři body a nesouhlas, ano? (Pan senátor souhlasí.) Děkuji. Pane ministře? (Nesouhlas.) Pan ministr také nesouhlasí. Takže zahajuji hlasování.
 
Kdo je pro tento návrh, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji.
 
Hlasování č. 12, registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 6, proti 26, návrh byl zamítnut.
 
Pane garanční zpravodaji, zeptám se: Nic jsme neopomenuli? Mám tady ještě usnesení ÚPV, to bylo obsaženo v jiném hlasování. Je to tak?
 
Senátor Pavel Eybert:  Ano, říkal jsem, že to je shodné usnesení všech tří výborů v naprosto stejném textu.
 
Předseda Senátu Milan Štěch:  Děkuji. Tím jsme vyčerpali všechny pozměňovací návrhy výborů, tak jak byly navrženy a načteny zde na plénu. Můžeme přistoupit k hlasování o návrhu jako celku. To znamená, že vrátíme Poslanecké sněmovně tento návrh ve znění přijatých pozměňovacích návrhů. Nebudu dávat fanfáru, protože nikdo neodcházel. Zahajuji hlasování.
 
Kdo souhlasí s tímto návrhem, ať stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku. Děkuji vám.
 
Hlasování č. 13, registrováno 66 senátorek a senátorů, kvorum pro přijetí 34, pro návrh se vyslovilo 63, proti nikdo, návrh byl schválen.
 
A nyní v souladu s usnesením Senátu č. 65 ze dne 28. ledna 2005 pověříme senátorky a senátory, kteří odůvodní usnesení Senátu na schůzi Poslanecké sněmovny. Navrhuji, aby těmito senátory byl senátor Pavel Eybert, a je tady také navržena druhá zpravodajka, paní senátorka Soňa Paukrtová. Souhlasíte? Souhlasí. Přistoupíme k hlasování o pověření. Zahajuji hlasování.
 
Kdo je pro, stiskne tlačítko ANO a zvedne ruku. Kdo je proti tomuto návrhu, stiskne tlačítko NE a zvedne ruku.
 
V hlasování č. 14 bylo registrováno 66, kvorum pro přijetí 34, pro návrh 62, proti nikdo. Pověření schváleno.
 
Tím jsme vyčerpali všechny procedury související s tímto tiskem. Děkuji panu navrhovateli, děkuji zpravodajům a projednávání tohoto bodu je ukončeno.