rozhovor s ing. Michalem Pospíšilem, CSc.

Kdy a jak Národní diskuse o budoucnosti venkova vznikla?
V minulém roce – ukázalo se totiž, že bude potřeba připravit novou strategii pro rok 2007 – 2013. Vznikla v hlavě pana poslance Papeže a iniciována byla přes Podvýbor pro rozvoj venkova Poslanecké sněmovny, kde v prosinci celá věc prošla diskusí a podvýbor nad ní převzal záštitu. Tím se to celé rozběhlo a my požádali o záštitu i Spolek pro obnovu venkova ČR. Obracíme se postupně také na jednotlivé hejtmany. takže se to vlastně koná pod jakousi trojí záštitou: centrální politickou (podvýbor), krajovou politickou (hejtmani) a nevládní (Spolek). A protože se to týká také zemědělství, tak do tohoto systému organizačně zapadá ještě Asociace soukromého zemědělství ČR (mimochodem člen Spolku pro obnovu venkova), dále poslanci z frakce EPP ED Evropského parlamentu a Nadace Partnerství. To je organizace, která se velmi často zabývá rozvojem venkova, má řadu různých grantů a programů (např. Strom života), financuje rozličné ekologické projekty, komunikaci při tvorbě veřejných prostranství apod. Oslovili jsme také Výzkumný ústav zemědělské ekonomiky, konkrétně ing. Tomáše Zídka, který koordinuje celou věc z hlediska projednávání ministerstva zemědělství. 

A cíl celé akce?
V podstatě otevřít diskusi o venkově a otevřít ji na takové úrovni, aby se co nejkratší cestou dostala k problémům, které jsou na venkově, a ty aby se co nejkratší cestou dostaly k politikům. Dále aby šlo o problémy skutečné a nikoliv nepodstatné věci. Těch problémů je opravdu hodně  a je velmi těžké z nich vybrat priority, z nichž se bude sestavovat program na léta 2007-2013.

Jaká je formální podoba jednotlivých akcí?
Struktura vychází z obecných pravidel diskuse. Doposavad byly všechny diskuse tohoto typu takové, že někdo někam přijel, tam několik lidí něco přednášelo, v závěru pak padl dotaz: máte otázky? Účastníci neměli a všichni odjeli. Naše semináře jsou strukturovány úplně jinak, ovšem ve všech krajích stejně. Úvodní slovo pronese hejtman, pak s půlhodinovým proslovem vystoupí pan poslanec Papež, s tím, že neříká moudra, ale v podstatě otevírá témata a pokládá otevřené otázky. Jako další vystoupí na půl hodiny ing. Tomáš Zídek, který říká: máme k tomu takovéto nástroje s takovýmito pravidly, ale musíme si z nich vybrat. Poté se odehrává čtyřhodinová diskuse, kde probíhá reakce účastníků. Ti jsou rozděleni do čtyř skupin, kde probíhají diskuse k jednotlivým částem toho fondu (myšlen je Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova, pozn. PH). Všichni se pak znovu vrátí na plénum a výsledky jednotlivých skupin se prezentují, znovu se k nim diskutuje a poslední krok je, že buď ing. Zídek nebo pan poslanec Papež udělá jakýsi souhrn. Celý průběh je samozřejmě zachycován a poté prezentován na webové stránce www.narodnidiskuse.cz.

Jaká je vaše role v celém projektu?
Původně to měl být ten “člověk v pozadí”, protože roli moderátora jsem v říjnu loňského roku nabídl vzápětí zesnulému Bohuslavu Blažkovi - v tomto okamžiku proto dělám moderátora konferencí. Na konci turné po krajích pak budu sepisovat publikaci, která by měla být podkladem pro vyústění v celostátní národní konferenci. Ta proběhne 10. října v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. 

Zatím proběhla zhruba polovina krajských konferencí, jak jste s nimi spokojen?
Zatím mám spíše kladné odezvy. My jsme se samozřejmě obraceli spíše na regionální tisk, takže reakce zaznívají hlavně v něm , a ne v tisku centrálním. V rámci konferenčního dne je ostatně pořádána i tisková konference.

Jak jsou spokojeni ostatní účastníci a organizátoři?
Protože do toho vtahujeme jako spoluorganizátory kraje, je překvapivá různá úroveň jednotlivých konferencí. Všechny kraje to přitom považují za dobrou věc, nad všemi konferencemi, které se zatím konaly, převzal záštitu tamější hejtman. Ale organizační úroveň je rozdílná a různý je i přístup lidí k celkovému uspořádání, nikde to ale nebyl propadák. 

S jakými výstupy se počítá po ukončení projektu? Co bude následovat po publikaci, po celostátní konferenci?
Výstupů je několik. Jedním bude již zmíněná publikace, kterou budeme dávat dohromady přes prázdniny tak, aby byla v září k dispozici. Bude v podstatě odrážet průběh diskuse; navíc zařadíme strategii Evropské unie, která bude v té době známá, bude tam přesné znění pravidel zmiňovaného fondu, včetně informací, co z něj lze financovat a co musíme financovat vlastními silami. Tato publikace bude podklad k té celostátní národní konferenci. Dále, obdobná diskuse jako ta naše běží na úrovni expertů na Ministerstvu zemědělství ČR, ale ta je dost uzavřená a neotvírá se veřejnosti. Důležité je, že se všechny informace scházejí v centrálním bodě u ing. Zídka, tzn., že naše diskuse už teď přímo ovlivňuje ony expertní skupiny - to je jakýsi druhý výstup. A třetí: na celostátní konferenci by mělo dojít ke konfrontaci českých plánů a přístupů s evropskými plány a přístupy. Tam bychom chtěli říct: toto zapadá do evropského kontextu, toto nezapadá, ale my to stejně chceme udělat, protože je to naše priorita, budete nás muset respektovat. Jde tedy i o jakési nasbírání argumentů pro vyjednávání o tomto fondu a o jeho obsahu v Bruselu - aby se vyjednavači mohli opřít o jakýsi širší názor z veřejné diskuse.

Podařilo se vám vyhnout se politické jednostrannosti?
Určitě, protože nad celou akcí převzal garanci již zmiňovaný podvýbor, tj. jde napříč politickými stranami. My jsme v tomto okamžiku zpřístupnili obrovské množství různých názorů pro celé politické spektrum a jak to která strana uchopí je na ní. Včetně toho, že může  tyto informace použít k sestavování svého programu pro budoucí období. Ta diskuse má pragmatický dopad i v tom, že o finálním rozhodování alokace prostředků rozhodne až nová vláda po řádných volbách. Má to tedy i politický dopad v tom, že výsledky konference jsou  přístupny pro všechny, kteří mají přístup k internetu a chtějí přemýšlet.

Kdo vybírá účastníky krajských konferencí a jaké je jejich složení?
My jsme se snažili nabídnout – protože iniciativa vycházela z poslaneckého podvýboru –  seznam těch, kteří by tam měli být: starostové, zástupci mikroregionů, zástupci místních akčních skupin z LEADERu, zástupci ochránců přírody, pracovníci Pozemkového fondu, Pozemkového úřadu, zemědělci v celé své šíři, myslivci, rybáři... Mělo by to obsáhnout celé spektrum lidí, kteří se aktivně pohybují na venkově a ten finální konkrétní výběr je ponecháván na kraji, protože podvýbor spoléhá na to, že ten má přehled o svých lidech a dodá ono spektrum v takové podobě, aby obsáhlo všechny důležité v příslušném kraji.

Inspirovala vás osobně nějaká diskuse v zahraničí?
Ano, Salzburg. Celý ten fond, který se diskutuje, vznikl na konferenci v Salzburgu, která proběhla v listopadu 2003, kde se sjelo 1200 expertů z celé Evropy. Celá akce probíhala dva dny ve čtyřech sekcích v různých skupinách, z České republiky tam bylo asi pět zástupců. Na této konferenci se velmi zpřesnila podoba zmiňovaného fondu. Mimo jiné tam zaznělo, že je potřeba dát daleko větší prostor diverzifikaci ekonomiky ve venkovském prostoru a také, že je potřeba iniciativu LEADER překlopit do regulérního programu. LEADER byl od roku 92 totiž pouze iniciativou komise, tzn. jakýsi pokusný králík. Od roku 2007 se však stává oficiálním programem, což je jeden z výsledků této konference. Byla druhá tohoto typu, první byla v Korku, obě byly zásadní v rozvoji venkova v Evropské unii s klíčovými momenty ke změně její venkovské politiky. Takže to byla taková hrubá inspirace, vše ostatní je čistě domácí... 

Pavel Hlavatý