Jaká je náplň činnosti vaší o.p.s.?

Pro obec provádíme různé služby: zimní údržbu místních komunikací, údržbu zeleně, práce v lese, inženýrskou činnost při stavbách. Dále spravujeme vesnickou průmyslovou zónu  a zabýváme se poradenstvím a vytvářením rozvojových projektů pro obce, soukromníky a mikroregiony, zaměřených zejména na venkovské oblasti. Naše o.p.s. není nikým dotována ani sponzorována, ale musí si na svou činnost vydělat. Ztrátové služby musíme kompenzovat činnostmi ziskovými. Zaměstnáváme také občany doporučené úřadem práce na veřejně prospěšné práce a naše společnost byla v rámci Moravskoslezského kraje vybrána krajskými orgány jako poradenská firma v oblasti strukturálních fondů, kde zajišťujeme služby pro všechny operační programy. Takových firem je v našem kraji pouze šest.

Můžete uvést několik vámi zpracovaných projektů z poslední doby?

Realizuje se projekt uplatněný v programu SAPARD - staví se tady stravovací zařízení pro zaměstnance naší průmyslové zóny. Investorem je obec a naše o.p.s. zpracovávala žádost včetně projektu dle předepsané osnovy a studii proveditelnosti. Velký projekt vícerezortního charakteru je Pilotní projekt využití biomasy v Pobeskydí, kde postupně uplatňujeme jednotlivé priority a aktivity v rámci různých operačních programů.  Dalším významným projektem z poslední doby je např. projekt podaný na PHARE 2003 pro rozvoj průmyslové infrastruktury a  průmyslových zón, jehož předmětem je rekonstrukce jedné z posledních chátrajících původních  budov v naší zóně, která, která vznikla revitalizací bývalého zemědělského areálu. Předmětem tohoto projektu je rovněž výstavba sběrného dvora.

Co vás vedlo zrovna k využití biomasy?

V době, kdy jsme potřebovali vyměnit plynový kotel, jsme viděli poprvé v Rakousku kotle na biomasu, což nás velmi inspirovalo. Obec má totiž vlastní lesy, vznikal tady dřevní odpad při prořezávkách obecních i soukromých pozemků apod. Proto jsme realizovali projekt s pomocí dotace MŽP na vytápění objektu, kde právě sedíme (a k tomu ještě části naší průmyslové zóny) a pořídili kotelnu a štěpkovač, pro pořizování biomasy. Navíc využíváme místní pracovní síly. Předpoklad, že budeme s palivem soběstační se potvrdil, dokonce nám některé subjekty vozí dřevo  i z okolních obcí, protože větve se už nesmějí volně spalovat. Při odvozu na skládku se za uložení musí platit, u nás platit nemusí, takže spokojeny jsou tak obě strany.

Jak dlouho už projekt trvá a kam se bude dále ubírat?

Letos jsme topili štěpkou první sezónu. Do budoucna uvažujeme i o peletkárně, která by vyráběla peletky pro malé kotle na biomasu určené do rodinných domků. Máme také pokusný lán energetického šťovíku, který se už pěstuje i v okolních obcích.

Zabýváte se také organizačními aktivitami?

Z naší iniciativy byla vytvořena místní akční skupina Podbeskydí. Je to zájmové sdružení právnických osob na základě programu LEADER ČR, který letos vyhlásilo ministerstvo zemědělství. V rámci ČR bylo vybráno 14 těchto místních akčních skupin a my jsme mezi nimi. Máme delegovanou pravomoc pro přidělování dotací z tohoto programu. 

Jaké je složení skupiny?

Zahrnuje 12 subjektů ze čtyř sousedících mikroregionů: mikroregion obcí v povodí Stonávky, mikroregion povodí Morávky , mikroregion Žermanické a Těrlické přehrady a mikroregion Frýdlantsko - Beskydy. Z každého z nich je zastoupena správa, tzn. vedení svazků obcí, podnikatelské subjekty zejména zemědělského charakteru a neziskové organizace. V letošním roce jsme se zaměřili na využití programu LEADER ČR právě pro pěstování a využívání biomasy. Podporujeme proto takto zaměřené aktivity zemědělců, obcí a neziskových organizací. 

Co se podle vás změnilo v oblasti projektů po našem vstupu do EU?

Je vyhlašováno více programů a tím existuje větší možnost získání dotací. Nepracuje se tedy v ročních vlnách, ale projektová činnost je průběžnější, protože termíny v rámci jednotlivých operačních programů následují postupně za sebou. Zájem roste a tím přibývá, zejména administrativně velmi náročné práce.

Myslíte si, že obce využívají všechny možnosti, které se před nimi otevírají?

Tyto možnosti jsou relativní, protože v každém dotačním programu musí mít obec nějakou finanční spoluúčast. Většinou musí projekt zafinancovat a dotaci dostane až po jeho realizaci. A podíl 20 – 25 procent je pro malé obce hodně, když chce např. postavit nějaké zařízení v hodnotě deseti miliónů, tak obec, která má rozpočet tři milióny, může těžko věnovat dva milióny jako svůj podíl. Přesto se zájem obcí zvýšil, tolik projektů najednou jsme ještě nikdy nezpracovávali. 

Kolik je – regionálně - zhruba těch aktivních obcí, které o něco žádají?

Odhadem asi dvacet až třicet procent. Je to dáno složitostí i finanční náročností: něco stojí zpracování projektu, projektová příprava, pak je tu již zmiňované zajištění vlastního podílu... Prostě starosta, když do toho jde, tak mu to přidává hodně práce a starostí.

Termín vesnická průmyslová zóna zní poněkud výhružně, jak došlo k jejímu ustavení?

Nutno poznamenat, že termín “průmyslová zóna” není přesný. Jedná se o koncentraci malých a středních podniků, jejichž činnost nijak ekologicky ani esteticky negativně nepůsobí. Svým vzhledem tato zóna zapadá do venkovského prostředí. V roce 1999 v areálu bývalého státního statku skončila svoji činnost zemědělská akciová, která tu se ztrátou hospodařila asi pět let. Během té doby rozprodala skoro všechen movitý majetek včetně zvířectva, strojů a zařízení. Díky iniciativě obce, zejména pak jejího starosty podporovaného obecním zastupitelstvem, se podařilo ve spolupráci s Pozemkovým fondem, jako jediným akcionářem této společnosti, ustavit orgány společnosti v novém personálním složení, tzn. představenstvo a dozorčí radu. Poté jsme vypracovali analýzu, co s touto zemědělskou společností dál dělat a došli jsme k závěru, že pokračovat v zemědělské činnosti není perspektivní, ale bylo by škoda nechat chátrat její nemovitosti. Navrhli jsme tedy likvidaci této zemědělské společnosti a pomocí nově zřízené o.p.s. Třanovice služby se ve spolupráci s obcí pokusit areál bývalého státního statku revitalizovat.

To asi nebylo jednoduché?

Obec měla vytipované solidní místní podnikatele z Třanovic a okolních obcí a ve spolupráci s likvidátorem zemědělské společnosti byly pronajímány a prodávány objekty zájemcům, kteří chtěli do nově vzniklé venkovské průmyslové zóny přijít, podnikat a případně investovat. Nyní se dokončujeme sklad spojovacího materiálu, již zmiňované stravovací zařízení a mezi plány je i čerpací stanice PHM, myčka nákladních automobilů a peletkárna (výroba paliva z biomasy). Obec a naše o.p.s. chce vybudovat sběrný dvůr, kde bychom měli velký sklad štěpky a mezisklad velkoobjemového odpadu. Podařilo se dosáhnout toho, že k dnešnímu dni je v zóně zaměstnáno 250 lidí.