Jakým způsobem váš mikroregion vznikal?

Mikroregion Růže vznikl z dřívější příležitostné spolupráce obcí, např. když jich třicet vytvářelo společně skládku v Borovanech. Z toho vznikl mikroregion, který měl původně patnáct členů – dvanáct obcí a tři právnické osoby, proto jsme tedy sdružení právnických osob a obcí. Dnes se díky bohaté činnosti mikroregion rozrostl na 21 obcí a šest právnických osob.

 

Co vedlo právnické osoby ke členství v mikroregionu?

Snažíme se, abychom se nezabývali jenom problémy obcí, ale celého mikroregionu. Neděláme žádnou náborovou ani přesvědčovací kampaň, možná to zní neskromně, ale zřejmě vidí výsledky - důležité je, že mikroregion není formální věc, aby se společně daly dohromady tři projekty POV a tím to skončilo. Nyní se k nám dokonce přihlašují obce z okolních mikroregionů – ty, co s námi sousedí, protože chceme, aby naše území bylo celistvé.

 

Váš mikroregion se jmenuje Růže, jaký máte vztah k Rožmberkům?

O názvu jsme uvažovali dlouho, nakonec jsme jako jednotící měřítko vzali pány z Růže, protože většina našeho mikroregionu patřila k jejich panství a řada našich obcí má růži i v obecním znaku. A protože se rozkládáme od Českých Budějovic až k rakouským hranicím, nemohli jsme volit název podle některého z našich přirozených center.

 

Poskytujete svým členům nějaké výhody?

Obce i organizace, které jsou členy mikroregionu, mají od nás veškerý servis zdarma, neúčtujeme jim např. ani vypracování projektu. Pouze místní akční skupina si odhlasovala, že ten, kdo dostane dotaci, poskytne šest procent na spoluúčast, aby byl z čeho financovat nejnutnější servis.

 

Jaký je vztah mezi mikroregionem a místní akční skupinou?

Jedno vyplývá z druhého, mohli bychom se sice teoreticky tvářit, že jsme nemuseli zakládat nic, protože náš mikroregion je sdružením právnických osob a taková byla – přes původní prohlášení - akceptována. Podle mne to ovšem není čistá hra, protože diskvalifikuje všechny fyzické osoby, které se nemohou účastnit. Proto jsme místní akční skupinu založili jako samostatný subjekt, a to už vloni, těsně po setkání v Klatovech. V Borovanech jsme ihned měli přípravné sezení s rakouskými přáteli, kteří nám sdělovali svoje zkušenosti z programu LEADER. Naší výhodou je, že nejsme žádný uměle vytvořený stotisícový útvar, kde neví jeden o druhém, v současné době máme zhruba 23 000 obyvatel.  Zrovna nedávno do místní akční skupiny přistupoval devatenáctý člen, občanské sdružení, které hned dostalo náš obvyklý vstupní úkol, tj. prezentovat svou představu o tom, čím chce přispívat k naplnění záměru a strategie našeho mikroregionu.

 

Můžete stručně představit hlavní směry a témata vaší činnosti?

Pro širší pohled odkazuji na výroční zprávy, které je vedle dalších důležitých materiálů možno najít na našich internetových stránkách www.sdruzeniruze.cz.  Jinak asi to nejpodstatnější, čím se vzhledem ke své poloze lišíme od většiny ostatních mikroregionů, je naše přeshraniční aktivita, která vyvrcholila spoluprací s mikroregionem Weitra a stejnojmenným městem formou přeshraničních impulzních center, která se zakládala vloni – rakouské ve Weitře a naše zrcadlové v Nových Hradech.

 

Co si lze představit pod pojmem impulzní?

Jde o manažerské centrum, které má za úkol shromažďovat a propagovat veškeré aktivity přeshraniční spolupráce, a to na všech úsecích.

 

Například?

Na naše mikroregionální schůzky kromě starostů zveme někdy ředitele škol, jindy kulturní pracovníky, případně faráře a podle toho plánujeme společné aktivity a zveme na ně české i rakouské sousedy. Důležitá byla společná videokazeta, plánujeme také společné pexeso podobné tomu, jaké jsme vydali pro náš mikroregion. Velmi zajímavou a zdařilou akcí byla ke vstupu do Evropské unie česko-rakouská svatba na hranici, které se zúčastnilo velké množství lidí. Uskutečnila se také společná výstava a vernisáž rakouského a českého malíře a řada dalších aktivit.

 

Kolik hraničních přechodů funguje na území vašeho mikroregionu?

Z toho jsme trochu zklamaní  - podařilo se nám sice díky rozsáhlé spoluprácí se sousedním rakouským mikroregionem dotlačit naši i rakouskou stranu k otevření přechodu v Nových Hradech, což je samozřejmě dobré. Ale velmi nás mrzí, že další hraniční přechod – Šejby -,  které byly připraveny i slíbeny vůbec nejdřív, se stále odsouvají. Důvodem zamítnutí ze strany MŽP má být Natura, což je zvláštní, protože přechod není v chráněném území, ale několik kilometrů od něj, navíc má fungovat pouze pro pěší a cyklisty, tj. bez zvukových efektů a ekologického znečišťování...

 

 

Vraťme se ještě k hlavním tématům vaší činnosti...

Kromě společného plánování integrovaných projektů pro region přes POV apod., je to komplexní řešení problémů, nechávali jsme si např. vedle strategie zpracovat i dopravní studii mikroregionu, obdobně jsme postupovali i při plynofikaci. Na dobré úrovni je i rozvoj využívání alternativních zdrojů.

 

Kterých konkrétně?

V Trhových Svinech bude kotel na biomasu doplněn o kogenerační prvek na výrobu elektřiny, v Horní Stropnici kotel na biomasu  vytápí školku a novou víceúčelovou halu, ve Svatém Janu nad Malší zase část obce a obecní hospodu, obdobné aktivity pak probíhají ještě ve dvou dalších obcích. Tento trend pomalu sílí, a to díky tomu, že jsme jako mikroregion společně vytvořili  projekt POV a LEADERu na pořízení štěpkovače, který jsme ještě s použitým traktorem z takto získaných prostředků zakoupili - na spolufinancování se podílely všechny obce sdružení. Každá z nich má totiž obecní lesy - navíc potřebují zlikvidovat nějaké náletové prostory apod. - a nyní mohou všechny využívat štěpkovač na vyčištění lesů, což je současně ekologické i ekonomické. Štěpku navíc mají – díky zmíněným pěti místům - kam prodávat, pokud ji nechtějí zužitkovat samy. Obce přitom mohou - do výše svého vkladu spoluúčasti – tyto služby využívat zdarma a pokud tuto částku převýší, tak za režijní cenu, kterou stanoví sdružení Růže po dohodě s podnikatelem, který štěpkovač provozuje.

 

Jak je štěpkovač využit?

Například naše obec ho užívá skutečně bohatě, štěpky máme dost a vedle školky s ní vytápíme již zmíněnou nově postavenou halu, která je v chodu po celý rok a je plně ve vlastnictví obce. Vedle tělocvičny zde funguje ještě pohostinství, sauna, fitcentrum a klubové  zařízení pro různá setkávání, školení apod. Tělocvična je navíc kromě mnoha sportovních aktivit využívána jako společenský sál, pořádají se v ní různé jarmarky apod.

 

Zmiňoval jste POV, které vaše integrované projekty byste uvedl?

Určitě zavedení internetu, zakoupení počítačů a zřízení veřejně přístupných internetových stanic ve všech obcích mikroregionu,. V těch větších pak navíc ještě otevření informačních center, kterých je v našem mikroregionu celkem pět. Další důležité projekty se týkaly oprav návesních kaplí v řadě obcí...

 

A vaše současné přijaté projekty programu LEADER?

Buďme spolu, mluvme spolu - to je projekt sdružení Růže, který má pomoci všem obcím mikroregionu, a to ve dvou směrech: V přeshraniční spolupráci pořízením mobilního tlumočnického zařízení,  které kromě nás bude využívat i zdejší Euroregion, případně další místní zájemci. Druhá polovina projektu pak předpokládá zakoupení velkokapacitního mobilního stanu, který se dá složit na dva malé nebo jeden velký se šesti vchody. Využít se dá pro obce, kde není větší kulturní zařízení – při poutích, dožínkách, různých výročních akcích apod. Dodatečně bude ještě doplněn mobiliářem, což znamená lavice, stoly, pojízdné WC, aby se dal využít opravdu všude. Ostatní projekty jsou buď obecní (využití chátrajících budov či návesních nebo přírodních prostor), občanských sdružení (oprava střechy novohradského kláštera servítů) či podnikatelské (vybudování truhlárny s novými pracovními místy).

 

Patří mezi vaše hlavní témata i kultura?

Na kulturním poli se staráme například o to, aby fungoval Kruh přátel hudby. Vybíráme od členských obcí příspěvky, které se pak dávají občanům, dotujeme různé akce, podílíme se na nich organizačně a zajišťujeme pro účastníky akcí kruhu také dopravu zdarma. Někdy tak máme přístup na koncert, který je v Praze beznadějně vyprodán nebo cenově nedostupný. U nás ve Stropnici to máme ještě vylepšeno tím, že na veškeré kulturní akce pořádané v mikroregionu mají občané zajištěny vstupenky přímo v naší knihovně. Na dopravu pak dostává každý příspěvek v hodnotě 25 korun, tzn. že když jedou čtyři lidé autem, dostanou stovku na benzín, což je dobrý počin, který zajišťuje, že lidé mohou kromě akcí Kruhu přátel hudby, na které jezdí autobus, samostatně navštívit i další kulturní akce podle vlastního výběru. 

 

Věnujete se i opravám a udržování místních sakrálních památek? 

O opravě návesních kaplí a klášterní střechy jsem se už zmiňoval, podle svých možností – jako např. v Horní Stropnici – postupně opravujeme i místní kostely. Jako pozitivní příklad  bych pak uvedl naši osadu Chlupatá Ves, ve které se nachází návesní kaple, kterou bývalé MNV prodalo jako hasičskou zbrojnici jednomu chalupáři a my jsme ji teď pracně vykupovali zpět. Ta byla obnovena díky péči místních chalupářů – spíše než osadníků, protože jsou tam pouze dva trvale hlášení občané. Osada prostě přesto vzkvétá a je tam pořádáno už tradičně každým rokem posvícení k výročí posvěcení té kapličky (jednou tam vybírali na povodně, podruhé na zvon, potřetí světili svatého Floriana apod.). Nejde totiž o to, že se taková památka opraví a zavře - takové případy bohužel také máme - , důležité je když touto opravou žije celá ves, ke kapličce dovede pozvat další lidi a dokonce z tohoto oživení následně vytvoří novou vlastní tradici.