Centrum pro komunitní práci je organizace, která se dlouhodobě snaží působit v rámci venkovských regionů v  ČR a naším cílem je, ve spolupráci s krajskou a obecní samosprávou, neziskovými organizacemi a podnikatelskými subjekty dlouhodobý a svébytný rozvoj a obnova venkovských oblastí.

 

Díky našim zkušenostem s venkovskou problematikou chápeme, že vzdělání, zaměstnanost a udržení lidí na venkově je hlavním předpokladem dalšího rozvoje venkovských oblastí. Z této premisy vychází i projekt “Podpora zaměstnanosti ve venkovských oblastech prostřednictvím poskytování mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva”, který běží od září 2005 do června 2008 a je podpořen z finančních prostředků EU v rámci Programu iniciativy Společenství EQUAL.

 

Cílem tohoto projektu je vytvořit nové systémové řešení, jež přispěje k řešení nezaměstnanosti na venkově. Součástí tohoto řešení je zpracované úvěrové schéma pro podnikatele ve venkovských oblastech, které bude doplněno metodikou vzdělávání začínajících podnikatelů a metodikou vzdělávání nezaměstnaných zaměřenou na oblast zorientování se v regionální nabídce služeb z oblasti podpory zaměstnanosti.

 

Jedním z podkladů pro vytvoření udržitelného systému podpory venkovských podnikatelů v ČR je analýza systémů veřejných úvěrových schémat pro venkovské podnikatele v zahraničí. V rámci projektu jsme se rozhodli využít dlouhodobé zkušenosti s podobným typem projektů v Polsku a na Slovensku. Vzhledem k tomu, že obě tyto země jsou nám svou historií i současností velmi blízké, věříme, že níže uvedené poznatky mohou přispět k vytvoření kvalitního systému podpory venkovského podnikání i v České republice.  

 

Slovensko

Jedním z nejvýznamnějších provozovatelů veřejného úvěrového schématu pro drobné podnikatele na Slovensku je nestátní nezisková organizace VOKA – Vidiecka organizácia pre komunitné aktivity.

 

Poskytování půjček drobným podnikatelům na venkově se intenzivně věnuje od r. 1999. Zpočátku to bylo za využití zahraničních grantových zdrojů (USAID, Nadace OSF, Nadace UNIDEA). Celkové portfolio v současnosti tvoří cca 4 mil. Sk. Počet aktivních klientů je méně než 100. Mikropůjčkový program se realizuje především na území Bansko-bystrického kraje.

 

Způsobilými příjemci půjček v úvěrovém programu VOKA jsou drobní podnikatelé ve venkovských obcích. Jejich struktura vyplývá z uvedených grafů. Minimální velikost úvěru je 40 tis. Sk a maximální výše 100 tis. Sk. Mikropůjčková komise však může rozhodnout o přidělení i nižšího úvěru, pokud to žadatel vyžaduje. Vyšší úvěry se neposkytují. Dané úvěrové schéma může mít proto, už vzhledem ke svému objemu a rozsahu poskytované finanční asistence, jen limitované dopady na skutečný rozvoj podnikání a podnikavosti v regionu. Jeho cíl zřejmě tkví spíše v podpoře komunity jako takové a zvyšování její soběstačnosti a samostatnosti. Velmi významné je také uvádění pozitivních příkladů do praxe. Ty se pak stanou tahouny ostatních členů místní venkovské komunity.

Úvěr je zajištěn zvláštním právním institutem - notářským zápisem o souhlasu s provedením exekuce, kdy ke stejnému závazku přistoupili i dva další ručitelé (spolu-dlužníci), z nichž jeden může být rodinným příslušníkem hlavního dlužníka. Při velmi malých půjčkách jsou odpouštěny úroky za 1-3 měsíce, protože poplatky za notáře jsou nezávislé na velikosti úvěru a jsou při velmi malém úvěru poměrně vysoké.

 

Vymáhání pohledávek probíhá standardní formou prostřednictvím soukromých exekutorů v Bojnicích a Žiaru n. Hronom - tedy přímo z okresů, kde je soustředěno nejvíc dlužníků. Náklady na exekutory se stanovují podílem z úspěšně dobytých pohledávek. Poměrně slušně funguje odpouštění penále jako způsob nátlaku na splacení alespoň jistiny a základního úroku. Náklady na vymáhání se financují ze samotného fondu pro poskytování půjček.

 

Finanční trh na Slovensku se postupně vyvíjí evropským směrem a cena peněz se snižuje. Komerční podnikatelské úvěry se poskytují s úrokovu sazbou pod 10%, spotřebitelské úvěry kolem 5%. Největším konkurentem mikropůjčkového schématu jsou ale v současnosti Úřady práce, které poskytují začínajícím podnikatelům dotace na zahájení podnikání až do výše 80 tis. Sk. Na Slovensku je většina prostředků na boj s nezaměstnaností v současnosti financována z Evropského sociálního fondu (ESF), a Úřady práce slouží jako téměř výlučný implementační orgán programů financovaných z těchto zdrojů.

 

VOKA své mikropůjčkové schéma v současnosti spojuje s poskytováním dalších služeb, o  které rozšiřuje prosté financování drobných začínajících podnikatelů. V okresech s nejvyšší mírou nezaměstnanosti (Banskobystrického kraje) jsou zavedeny kanceláře tzv. kariérních poradců, kteří poskytují poradenství a zprostředkovávají školení (rekvalifikace) nezaměstnaným. Zvláštní péče je věnována nezaměstnaným, kteří chtějí zahájit vlastní podnikání:

 

-         absolvují vzdělávací  program VOKA (akreditovaný ministerstvem školství) – obdoba českých “Základů podnikání”;

-         je jim nabídnuta půjčka

-         mohou čerpat z fondu na speciální vzdělávání – VOKA pouze financuje účast klienta na vzdělávacím programu (max. 10 tis. Sk), pokud má požadované vzdělání vazbu na předmět podnikání klienta nebo je požadovaný kurz jinak odůvodněn (obvykle není financována např. jazyková výuka nebo autoškola)

-         poskytuje zdarma poradenství formou tutoringu, kdy má klient – začínající podnikatel  - již vytvořené vazby ke kariérnímu poradci a je ochoten i nadále spolupracovat a nechat si od něj poskytovat asistenci do počátku vlastního podnikání

 

Probíhá také pravidelný monitoring klientů, kteří celý cyklus služeb absolvovali. Vzdělávací aktivity takto slouží také jako velmi cílený a efektivní nástroj pro marketing mikropůjčkového programu.

 

Polsko

V Polsku nás v rámci této problematiky zajímala organizace Fudacija na rcecz Rozwoju Polskiego Rolnictwa (FDPA - Nadace rozvoje polského rolnictva) - nestátní nezisková organizace (nadace), která se ovšem postupně stává součástí oficiálních struktur pro řízení rozvoje venkova v Polsku (např. součást implementační struktury některých operačních programů v Polsku). Obdobný status má v České republice NROS – Nadace rozvoje občanské společnosti.

 

FDPA realizuje úvěrový program pro podnikatele na venkově od r. 1993.

 

Klienty jsou podnikatelé žijící v obcích do 20 tis. obyvatel, což je v Polsku považováno za venkovské sídlo. Program byl zahájen za podpory amerických soukromých nadačních prostředků (LEVI Strauss Company) a poskytované půjčky byly obvykle poměrně nízké – max. 20 tis. Zl (kursem na počátku roku 2006 cca 150 tis. Kč). V současnosti jsou i průměrné půjčky o mnoho vyšší. Lze získat max. částku 120 tis. Zl (cca 900 tis. Kč), a postupně se zvyšuje podíl polských veřejných prostředků na zvětšování objemu portfolia (např. peníze ERDF řízené prostřednictvím Polské agentury rozvoje podnikání (obdoba českého CzechInvestu). Půjčky jsou v současnosti poskytovány maximálně na tři  roky s úrokem 7,06%, což je v zásadě srovnatelné s podmínkami komerčních finančních institucí.

 

Bankovní trh v Polsku je stále poměrně roztříštěný. Vedle samotných bank existuje dalších 75 organizací poskytujících půjčky v podobném režimu jako FDPA, které je čtvrtým největším poskytovatelem mikropůjček v Polsku. Nevýhodou bank je v Polsku stále poměrně nízká flexibilita k potřebám klienta, kdy vyřízení úvěru obvykle trvá několik měsíců. FDPA dokáže být o mnoho rychlejší a peníze z úvěru klientu zaslat na účet do měsíce (dvou týdnů) od prvního kontaktu.

 

Konkurenceschopnost schématu vyplývá z proaktivního přístupu FDPA, kdy se snaží aktivně vyhledávat klienty a klade důraz na ucelený balík služeb. Finanční asistence je doplněna poradenstvím zdarma a vzdělávacími programy (mentoring, tutoring). Doprovodné programy jsou obvykle financovány z ESF.

 

Celkový objem portfolia je 25 mil Zl a k 10.1.2006 mělo FDPA 1.785 aktivních půjček (dlužníků). Provoz samotného fondu zatím není udržitelný, zhruba 30% nákladů spojených s jeho spravováním musí být zatím hrazeno z jiných zdrojů. Výnosy fondu jsou tvořeny výnosy z úroků z úvěrů a poplatkem za přidělení úvěru ve výši 1-2%. Díky využití ERDF by se však měl v roce 2006 jeho objem zdvojnásobit, což by mělo zajistit jeho finanční udržitelnost.

 

FDPA vykazuje mimořádně nízkou delikvenci – 2,5% dlužníků v prodlení (tj. zpoždění alespoň jedné splátky o více než 30 dní). Zcela nevymahatelné úvěry tvoří 0,2-0,5% portfolia. Tento úspěch je, podle vyjádření FDPA, způsoben především trvalým kontaktem klientů s úvěrovým pracovníkem, kdy podrobnosti žádosti zpracovává úvěrový pracovník sám (samozřejmě na základě informací klienta). Úvěrový pracovník zpracovává osobně především cash-flow projektu po celou dobu jeho realizace a z toho kalkulovanou míru a dobu návratnosti investice. Před zpracováním těchto podkladů (a před podáním písemného hodnocení projektu pro potřeby úvěrové komise) je úvěrový pracovník povinen navštívit žadatele v místě jeho (plánovaného) podnikání. Jeho informovanost o podrobnostech projektu je pak vyšší než tomu obvykle bývá u tradičního (formálního) hodnocení žádosti a žadatele formou scoringu nebo ratingu. Tímto způsobem také FDPA částečně snižuje úvěrové riziko plynoucí z poskytování úvěrů začínajícím podnikatelům. Celý systém však klade mimořádné nároky na kvalitu úvěrových pracovníků, jejich znalost místních podmínek a místního trhu. Zástupci FDPA doslova uvedli: “Naši úvěroví pracovníci jsou velmi aktivními členy místní komunity.”

 

FDPA má celkem šest místních kanceláří, každou se dvěma úvěrovými pracovníky, ti jsou podporováni manažerem schématu a finančním manažerem schématu. O přidělení úvěru rozhoduje úvěrová komise ve složení:

-         prezident FDPA

-         manažer úvěrového schématu (současně vice-president FDPA)

-         finanční manažer

a to na základě písemného stanoviska úvěrového pracovníka z místní kanceláře, který žádost připravoval (řídil). Úvěrová komise se obvykle (dle informací manažera celého schématu v 99 % případů) drží doporučení místních úvěrových pracovníků, ti jsou navíc finančně zainteresováni na předkládání dobrých záměrů: získávají 0,5 % splacených úvěrů jako odměnu, což obvykle tvoří cca 50 % jejich celkové roční odměny (počítáno dohromady s pevnou složkou platu). K posouzení projektů nebo k plnění jiných úkolů jsou někdy najímáni externisté (vždy ad hoc). Portfolio spravované jednou úvěrovou kanceláří tak činní cca 3,5 mil Zl (25 mil Kč).

Podmínky pro předložení žádosti jsou poměrně jednoduché:

-         žádost – cca 5 str. textu – především popis podnikatelského záměru a identifikace žadatele

-         cash-flow projektu zpracovaného úvěrovým pracovníkem

-         písemné stanovisko (doporučení) úvěrového pracovníka

 

 

Nefinanční služby FDPA pro drobné podnikatele na venkově zahrnují především vzdělávací programy  a různé kurzy. Mezi tyto programy patří:

-         školení a rekvalifikace zaměřené každoročně podle aktuální situace na trhu práce,

-         základní vzdělávací kurzy pro začínající podnikatele,

-         další specializované kurzy (problematika DPH, daně pro podnikatele, cizí jazyky, IT, ale i třeba truhlář apod.).

FDPA obvykle kurzy neorganizuje a pracovníci FDPA obvykle nejsou školiteli kurzů. Nadace má vytvořené portfolio spolupracujících vzdělávacích organizací a svým klientům – klientům mikropůjčkového schématu (ale i dalším nezaměstnaným) – financuje absolvování vzdělávacích aktivit dle aktuální nabídky spolupracujících organizací - vyhledává takové vzdělávací programy, které odpovídají výsledkům analýzy trhu práce, kterou si každoročně provádí.

 

Druhou nefinanční službou je tzv. “on job trainig”. Tento program financuje zaměstnavatelům náklady spojené s prací na zkoušku pro nezaměstnané (až tři měsíce), aby se mohli prokázat určitou praxí, nebo byli zaměstnáni přímo u zkušební firmy.

Nefinanční služby jsou nabízeny (organizovány) rovněž prostřednictvím úvěrových pracovníků v regionálních kancelářích.

 

Co na závěr?

Obě výše uvedená zahraniční schémata se od sebe příliš neliší, co do svých podmínek. V rámci obou se poskytují půjčky na srovnatelnou dobu a za srovnatelný úvěr (těsně pod úrovní komerčního). Forma zajištění úvěru je rovněž obdobná, resp.v obou případech jsou způsoby zajištění různorodé, odpovídající možnostem klienta.

 

Příjemci úvěrů v segmentu začínajících podnikatelů jsou v obou schématech samoživitelé bez zaměstnanců a právnické osoby jsou spíše výjimkou. VOKA poskytuje výrazně menší úvěry než FDPA. V Polsku je možné vysledovat větší poptávku po úvěrových penězích mezi začínajícími podnikateli – FDPA je pouze jednou ze 75 mikro-úvěrových schémat a přesto nepociťuje nedostatek klientů, což je způsobeno především o mnoho proaktivnějším přístupem ve vyhledávání klientů a širší nabídkou doplňujících nefinančních služeb.

 

Vzhledem k uvedeným faktům lze na závěr rozdělit systémy poskytování mikropůjček malým a středním podnikatelům na dva protilehlé modely:

 

a.) komunitní

Typickým příkladem je VOKA Slovensko, poskytování půjček slouží především jako nástroj budování podnikatelské komunity na venkově. VOKA jako organizace má řadu doplňujících produktů pro příjemce půjček, ale také řadu programů a projektů, které s poskytováním mikropůjček přímo nesouvisí, nicméně jsou jim komplementární. Všechny v souhrnu podporují rozvoj místních komunit ve venkovských obcích, ať už z hlediska ekonomického nebo sociálního a kulturního.

 

Komunitní přístup se vyznačuje velmi intenzivní prací v terénu, dlouhodobým kontaktem s klientem mikropůjčkového schématu i po přidělené půjčky. Celkový objem portfolia není příliš velký a i jednotlivé půjčky jsou velmi nízké. Cílem programu není primárně ekonomická stimulace venkovského prostoru.

 

b.) bankovní

Tento model obvykle provozují komerční instituce. Bankovní model neposkytuje svým klientům vedle samotného úvěru (téměř) žádné doplňující nefinanční služby. Cílem programu je vydělat poskytovateli na úrocích, proto je minimalizováno úvěrové riziko. Bankovní úvěr je obtížně dostupný především pro začínající podnikatele.

 

FDPA stojí někde na rozhraní obou modelů (kombinovaný). Z bankovního modelu si polský příklad bere profesionální řízení úvěrového fondu včetně zajištění. Zároveň FDPA klade velký důraz na nefinanční aktivity a práci s klientem.

 

Využití tohoto kombinovaného modelu (bankovní i komunitní), který bude úzce vázán v jednotlivých regionech na místní geografické resp. oborové podmínky může mít velkou perspektivu v českých podmínkách. V současné době v ČR kombinaci nefinanční asistence s finanční asistencí částečně poskytuje program START, který provozuje Českomoravská rozvojová a záruční banka, kdy základní podmínkou účasti v úvěrovém schématu je absolvování vzdělávacího programu pro zažínající podnikatele “Základy podnikání”.  

 

Více informací o této problematice i projektu “Podpora zaměstnanosti ve venkovských oblastech prostřednictvím poskytování  mikropůjček a vzdělávání venkovského obyvatelstva” naleznete na internetových stránkách projektu www.cpkp.cz.