O čem byla Evropská konference o venkovu v Teplé (2. – 6. 11. 2005)

 

Evropská konference o venkovu v klášteře Teplá u Mariánských lázní sblížila zástupce venkova natolik, že mimo oficiální program kongresu byly položeny základy vzniku národní sítě místních akčních skupin.

 

Národní síť rozvoje venkova iniciovala obecně prospěšná společnost Národní observatoř venkova (NOV), kterou vytvořili venkovští manažeři z celé republiky. Ty dal zase dohromady školící projekt Hlas venkova (Rural Voice), který vedlo Centrum pro komunitní práci (CpKP) střední Morava ve spolupráci s libereckou Omegou.

Národní síť MAS by měla propojit jednotlivé tuzemské LEADERovské mikroregiony a navázat je na evropskou síť, aby se stala významným partnerem státu (resp. ministerstev s venkovskou agendou), který není příliš aktivní. Česká republika se navíc i díky “klášterní konferenci” stane členem evropské venkovské asociace ELARD (European LEADER Association for Rural Development).

 

Nová LEADERovská etapa

Čtyřdenní konferenci vévodili zahraniční hosté, ale představily se i zajímavé nápady pro rozvoj tuzemského venkova a úspěšné projekty MAS. “Smyslem konference je, aby tahouni na našem území ukázali cestu nováčkům a zahraniční účastníci dodali evropské zkušenosti,” řekl na úvod předseda Spolku pro obnovu venkova (SPOV) Eduard Kavala, který je i starostou Bělotína na Hranicku. “LEADERovská etapa s účastí nejen samospráv, ale i podnikatelů a spolků nyní střídá mikroregiony. Je to nová demokratická etapa a příští plánovací období EU v letech 2007-2013 bude pro další rozvoj venkova klíčové. LEADER by měl povzbudit všechny, kteří na venkově žijí,” řekl Kavala.

 

Venkovská lobby – otevírání dveří

Za ELARD promluvil v úvodu konference její president Jack Roche o úloze evropské sítě LAG (Local Action Group). ELARD nyní zaštiťuje 9 členských států a podle Roche se chce rozšířit do všech 25 států Evropské unie. Cílem sdružení je vybudovat silné venkovské lobby v EU vedle farmářů a ekologů. “Venkovská lobby musejí být v EU víc vidět a promlouvat silným hlasem,” zdůraznil Roche, který si je vědom, že “sjednocení venkova” na úrovni centrály je obtížné, neboť venkovské komunity žijí příliš daleko od center národních, natožpak evropského. “Ve starých členských státech EU se stal LEADER již součástí struktur řízení, při návštěvách v nových zemích jsem viděl velké nasazení a nadšení pro MAS,” řekl Roche. Proto jim ELARD “otevírá dveře” na komisariátu pro zemědělství a jeho snahou je předávat “západní” zkušenosti a na oplátku získávat nové spojence pro venkovskou politiku.

 

“Živoucí venkov”

Jack Roche zmínil hlavní problémy venkova, které se jako červená nit táhly i dalšími příspěvky – venkovu chybí dopravní infrastruktura, moderní technologie a je zde nedostatek pracovních příležitostí. “Chceme “živoucí venkov”, aby lidé rádi žili na vesnicích, i když musejí dojíždět za prací či škol do měst. Venkov může zase nabídnout rekreaci,” upozornil Roche. “Dobrovolné úsilí v LEADERu je nanejvýš důležité. Když budete něco dělat, vždy se vám dostane pomoci,” nabádal Roche, který pochází z IRD Duhalow, irské vlajkové lodi LEADERu. “V Irsku převládala beznaděj, že obce vymřou a zmizí z mapy. Lidé se stěhovali pryč ze země.

LEADER změnil náš život. Založili jsme centra pro turistické informace, společná centra pro mateřské školy a seniory i se zajištěním přepravy. Místní akční skupiny dostaly s odvážnou podporou vlády peníze na pět let a rozhodovaly o nich samy. Postupem času se naučily financovat projekty i z různých zdrojů. A Irsko a hlavně jeho venkov se změnily,” konstatoval Roche. Irové se začali vracet domů a cizinci objevovat “zelený ostrov”. Nyní je v Irsku 34 LAG a všechny jsou zapojeny v jedné národní síti.

 

LEADER po evropsku

Jack Roche ovšem upozornil, že stále přetrvávajícím problémem je kofinanacování projektů, protože venkovské obce nemají dost prostředků. Zmínil i další možnosti programů Interreg a Equal. A prohlásil, že ELARD bude kontaktovat všechny vlády, aby metodu LEADER uplatnily ve všech třech osách budoucího Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova EAFRD (European Agriculture Fund for Rural Development) v příštím plánovacím období EU na léta 2007-2013, přestože některé vlády chtějí uplatnit LEADER jen pro jednu osu.

 

Třetí sektor na venkově

Podobnou organizací jako ELARD je v severovýchodní Evropě síť “Partnerství pro venkovskou Evropu” PREPARE, která staví hlavně na třetím sektoru. O úloze občanské společnosti v rozvoji venkova promluvil na konferenci Michael Dower. Zmínil švédský příklad, kde vzniklo hnutí “vesnické akce” a místní skupiny převzaly ve státě, kde jsou velké vzdálenosti mezi sídly, řízení škol, obchodu či pošt a začaly také podnikat. Spontánně pak vznikly krajské svazy a ustavil se venkovský parlament (v duchu hesla “Celé Švédsko musí žít”), na který se jednou za dva roky sjíždějí do některé malé vesnice zástupci všech “village action”. Je to tak důležitý orgán, že si jej nenechá ujít ani vláda s premiérem.

 

Dohoda dvou venkovských rodin

Podobně jako ve Švédsku se ustavily venkovské parlamenty i ve Finsku, Estonsku (Kodukant – “Náš domov”), Maďarsku či na Slovensku. V PREPARE jsou nyní i Poláci, Slovinci, Litevci a Lotyši a sítě vznikají v Chorvatsku, Bulharsku a Rumunsku. Členem je také Evropská rada pro vesnice a malá města ECOVAST (European Council for the Village and Small Town). “V září se dohodly dvě venkovské rodiny PREPARE a ELARD na vytvoření Evropské venkovské aliance,” informoval účastníky konference Dower.

V současné době je v celé Evropě 892 LAG, ve kterých žije 52 milionů obyvatel na území 1,5 milionu kilometrů čtverečních. Michael Dower připomněl, že díky iniciativě PREPARE se v České republice uskutečnil i projekt školení prvních patnácti animátorů venkova “Rural Voice”. Na něj nyní navázala CpKP dalším školením vesnických manažerů MAS společně s ÚZPI (Ústavem zemědělských a potravinářských informací).

 

Bruselská observatoř

Organizační zázemí místních akčních skupin v celé Evropě zajišťuje observatoř venkova v Bruselu. Pedro Brosei z bruselského LEADERplus contact point hovořil na konferenci o úloze národních síťových jednotek. Uvedl, že venkovská síť (sdružení MAS v národní observatoři) se musí vytvořit v každé zemi, aby se posílila evropská síť pro rozvoj venkova. “Aktéři LEADERu se musejí navzájem znát, musejí se posílit neformální vztahy na seminářích a konferencích. To zlepší vůli ke spolupráci,” řekl Brosei. Bruselská LEADERovská observatoř například vydává LEADER+ magazine a letos v říjnu vyšlo druhé číslo, které opět přináší příklady úspěšných projektů v rámci LEADERu v různých koutech po celé Evropě, každých patnáct dní vydává “flashnews” a pořádá semináře.

 

Německá a rakouská síť

Pedro Brosei pochází z Německa, kde je 148 LAG, ale v národní síti spolupracuje jen 40 až 50 z nich. Německá síť vznikla nezávisle, ale v současnosti pracuje na ministerstvu zemědělství, kde však není přímo v jeho hierarchii a má vlastní operační program. Deutsche Vernetzungsstelle LEADER+ (DVS) má šest pracovníků a rozpočet tři miliony euro na léta 2002-2006. Kontroluje jednotlivé MAS a radí novým. Hlavní úloha však spočívá především v animaci prostoru, protože MAS jsou ze své podstaty hodně nezávislé. Brosei však zmínil, že i národní síti chybí “regionální antény”, které by celou síť lépe provázaly.

V Rakousku je zase LEADER organizován podle struktury zdejší federace. Vedoucí rakouského servisního centra Luis Fidlschuster informoval o tom, že síťování L+ vede privátní poradenská firma. V Rakousku je 56 MAS, které pokrývají většinu území a průměrná má do 40 tisíc obyvatel s ročním rozpočtem 2,88 milionu euro. “Máme třikrát méně MAS než Německo, ale to má desetkrát více obyvatel,” srovnal obě země Fidlschuster. Zdůraznil také, že dvanáct MAS sousedí s novými členskými státy EU, což nabízí možnosti pro nadnárodní kooperaci. “V akčních skupinách se angažuje více mladých lidí a žen než je obvyklé v politice,” vysledoval Fidlschuster.

 

MAS - malá revoluce ve Francii

Jedním z tahounů LEADERu je Francie. Její “síť” řídí od roku 2003 v konkurzu vybraná soukromá společnost. L. Delcayroy z Kabinetu RCT zmínil, že francouzská vláda podporuje sdružování komun (dobrovolných sdružení obcí je 3600). Ve Francii, která má 26 regionů a 100 departementů je navíc 350 asociací městských obcí a od roku 2002 funguje 140 MAS, které mají různé politiky. “LEADER+ byl ve Francii experimentální laboratorní program. Vznik MAS představoval malou revoluci, když soukromí partneři mohli spolurozhodovat o využití veřejných prostředků. Nyní je účast v LEADERu referencí dobré lokální politiky,” uvedl Delcayroy . Informoval také, že vedle národní sítě MAS existuje v územně rozsáhlé Francii i 5 meziregionálních sítí pro pomoc místním skupinám. Cílem Francie je podle něj mít MAS na devadesáti procentech území, aby byla polovina zapojena do nadnárodní spolupráce. “Je třeba posílit otevřenost v Evropě a povědomí o venkovu tak, aby se Evropa promítla do mysli venkovských obyvatel,” zdůraznil Delcayroy.

“Existuje svět LEADERu+, lidí, kteří spolu mluví a komunikují a ostatní o tom vůbec nevědí,” zauvažoval. Francouzský manažer konstatoval, že velmi důležité jsou investice do lidských zdrojů a vybudování kapacit, potom přijde to další. “Spolupráce povede k poznání nových lidí a jiného uvažování. Je třeba posílit lokální strategii, vyvíjet místní produkty a otestovat posílení místní identity a image,” řekl Delcayroy.

 

Oživení tradic a vývoz irské zkušenosti

Každá země má různé zkušenosti s LEADERem a na konferenci v Teplé zazněla celá řada námětů. Například Maura Walsh, manažerka irské IRD Duhallow, zdůraznila, že není rozvoje venkova bez zemědělství. “Je třeba, aby byly obě oblasti vyrovnané.” Stejně tak vyzdvihla úlohu měst v LEADERu jako prostoru (trhu) pro odbyt výrobků z vesnic. Nastínila, že MAS by se mohly v budoucnu transformovat do agentur pro rozvoj venkova. V Irsku je nyní 22 MAS podle L+ a dalších 16 má národní LEADER. “V současné době se irské MAS snaží posílit ve znalostech a dovednostech a je vidět oživování kulturní identity, tradic a dědictví,” uvedla Walsh. Vzpomněla i význam reklamy a místního tisku: “Velkým povzbuzením pro obce je, když vidí úspěchy u sousedů.” Walsh konstatovala, že Irsko hodně sází na nadnárodní aktivity a vláda plánuje dát deset procent z prostředků národních MAS na spolupráci se zahraničními partnery, třeba i Českou republikou.

 

Místní identita a regionální myšlení

O budování místní identity hovořila Jela Tvrdoňová ze Slovenského vidieckého parlamentu. Na Slovensku přitom nemají iniciativu LEADER, ale ozkoušeli si jí díky technické pomoci Sapardu v 11 vybraných územích, kde žije sto tisíc obyvatel ve 149 vesnicích. Nyní již po osmiměsíčním vytváření partnerství o LEADERu vědí a mají strategie pro podávání projektů. (Na Slovensku má každá vesnice samosprávu a obce se sdružují do mikroregionů, které čítají 3-4 tisíce obyvatel. Desetitisícový mikroregion je výjimkou. V projektu vzájemně spolupracovalo více mikroregionů.)

Jela Tvrdoňová uvedla, že pro rozvoj venkova je obecně důležitá kombinace znalostí lidí zevnitř regionů i zkušenosti zvenčí. “Obě skupiny toho vědí hodně a mohou se vzájemně dobře doplňovat,” míní. “Představitelé obcí nemohou myslet jen na svou vesnici, ale musejí přemýšlet regionálně. A neměli by vidět ve strategiích jen listy papíru, ale promýšlet je v dimenzích financí,” zdůraznila Tvrdoňová, která vidí šanci pro venkov i v mezinárodní “visegrádské” spolupráci.

 

Finsko: Poznání a inovace

Na evropské konferenci o venkovu vystoupili kromě již zmiňovaných také další zástupci MAS z Finska, Itálie, Rakouska, Saska, Litvy, Slovinska a belgického Valonska.

Petri Rinne z jedné z 58 finských MAS v oblasti Tampere hovořil o nalezení nových trhů ve spolupráci s Pobaltskými státy a obnově místní řemeslnické výroby. “Řemeslníci objevili nové možnosti odbytu svých výrobků po vzájemném setkávání. Dříve pracovali sami za sebe a vůbec o sobě nevěděli,” nastínil.

 

Steinbašská cesta z úpadku

Starosta štýrského městečka Steinbach Karl Sieghardsleitner zase pohovořil o jeho cestě z úpadku díky iniciativě LEADER. Rakouské městečko trápily chátrající budovy obchodů, opuštěné výrobní haly a odliv obyvatel. Ve spolupráci všech politických stran a s podporou obyvatel vyhlásili program znovuoživení – v letech 1996-2004 pak uskutečnili 60 projektů jako nové byty z průmyslových hal, které si mohli zájemci koupit, nebo renovace staré fary, z níž vzniklo centrum cestovního ruchu celého mikroregionu. Steinbach získal i evropskou cenu za obnovu vesnice. Nyní je v místě proslulá atrakce Steinbašský advent, který ročně navštíví 20 až 25 tisíc návštěvníků a na jeho organizaci se podílí 400 místních obyvatel.

 

Litva: větší role neziskovek

Sigule Ramanauskaité z Litvy informovala, že v zemi mají 33 LAG na devadesáti procentech území, ale jen 7 z nich dosud dostalo finanční podporu. “MAS v Litvě musí tvořit z minimálně padesáti procent zástupci neziskových organizací, z jedné čtvrtiny podnikatelé a ze zbylé čtvrtiny zástupci místních správ,” uvedla. Zdůraznila přitom, že důležitá je animace nevybraných MAS, aby neztratily motivaci a byla jim dána další příležitost.

 

Venkov a LEADER v ČR:

Organizátoři evropské konference o venkovu v Teplé informovali, že v České republice nyní působí nebo vzniká okolo 70 místních akčních skupin, z nichž 21 získalo podporu z LEADER ČR a 10 z LEADERu+.

 

Svatoplukovy pruty

Hlavní organizátor konference Petr Sušanka z MAS Vladař nastínil, že jeho cílem je likvidace “bílých míst” a ustavení MAS na celém území republiky a také vytvoření celoplošné sítě MAS. “LEADER by nebyl možný bez patnácti let Programu obnovy venkova a jeho protagonistů,” připomněl a zmínil teorii Svatoplukových prutů venkova. “Osobní ambice jednotlivců je třeba podřídit zájmům a potřebám venkova. Na všech úrovních je třeba budovat partnerství (tří sektorů – veřejného, podnikatelského a neziskového), sjednotit venkov a netříštit síly,” vyzval Sušanka.

 

Propojování sektorů

Michal Jarolímek z jihočeské MAS Sdružení Růže ocenil LEADER jako metodu propojování lidí z různých sektorů. “Jejich propojení je zdrojem synergie. Mohou využít společných výhod, které ostatní sektory samostatně nemají,” uvedl. “Lidé z různých institucí si často konkurují místo toho, aby šli vedle sebe. Metoda LEADER je propojovací článek venkovského prostoru. Nutí k potřebě se navzájem spojovat, ne rozdělovat,” vypozoroval Jarolímek.

 

Od POV k LEADERu

Jan Florian z ministerstva pro místní rozvoj (MMR), otec Programu obnovy venkova, který postupem času přešel na jednotlivé kraje, a také spoluzakladatel Spolku pro obnovu venkova, zdůraznil, že LEADER by se měl stát klíčovým nástrojem v obnově venkova v letech 2007-2013.  Připomněl, že LEADER sice spravuje ministerstvo zemědělství (MZe), ale MMR může poskytnout v rámci centrálního POV finanční prostředky na pilotní projekty pro LEADER, zvláště v oblastech s největší nezaměstnaností. Florian vysledoval, že ve venkovské politice nyní existují dva přístupy. “Na jedné straně je tu Agrární komora jako určití “centralisté”, kteří požadují jednotné směrnice pro zemědělskou produkci. Vedle toho existují “lokalisté” v MAS, kteří požadují řešit problémy konkrétně podle jednotlivých míst,” analyzoval situaci Florian. Je zastáncem toho, aby pro budoucí EAFRD šlo co nejvíce prostředků na LEADER přes MAS (ve třetí ose až dvě třetiny) a menší část přes MZe.

 

Lobby pro tuzemský venkov

Rostislav Hošek z ministerstva zemědělství kritizoval, že venkov nemá v Poslanecké sněmovně svou lobby a zájem politiků o venkovskou problematiku je velmi malý. Zmínil nutnost vytvoření národní observatoře venkova, kterou by mělo zřídit ministerstvo zemědělství a vypsat veřejné výběrové řízení na jejího provozovatele. “Už teď si někteří rozdělují, kdo ji bude řídit, aniž jsou na to přiděleny peníze,” varoval. Zapochyboval rovněž o složení některých MAS, protože převládá rozdělení obcí a podnikatelů s malou účastí neziskových organizací.

Shrnul také všechny aktuální informace okolo LEADERu, na který by mohlo jít z EAFRD 600-700 milionů korun ročně. Vyslovil domněnku, že kvůli nynějším sporům Francie a Velké Británie se nepodaří schválit rozpočet EU, který měl pro LEADER činit 88 miliard euro, ale za budoucího rakouského předsednictví může být snížena o 10 až 15 procent.

 

Národní diskuse: vyváženost

O vytvoření “venkovské lobby” se pokoušela Národní diskuse o budoucnosti venkova v krajích ČR, kterou organizoval předseda sněmovního podvýboru pro venkov Jiří Papež (ODS) a jeho poradce Michal Pospíšil. Ten na evropském kongresu v Teplé shrnul výsledky 13 konferencí v regionech, které pod záštitou hejtmanů “popularizovaly” venkov. Cyklus vyvrcholil konferencí “Venkov 2007-2013” v Poslanecké sněmovně. “Naší snahou bylo oslovit všechny hlavní hráče na venkově, kteří by definovali novou roli státu v politice pro venkov. Ta by spočívala v přenesení pravomocí do nižších struktur – na mikroregiony, MAS a kraje,” řekl Pospíšil.

Výsledkem “národní diskuse” byly tři priority: modernizace zemědělských podniků, změna struktury krajiny a zlepšení kvality života a životního prostředí. “Na venkově je třeba řešit problémy s nevyužitými a chátrajícími zemědělskými budovami,” řekl například. “Malé vinařství na Moravě je živým skanzenem. To si ve srovnání se zahraničím ani neuvědomujeme. Je třeba jej bránit před byrokratickými předpisy EU,” řekl Michal Pospíšil, který vidí nutnost řešit rozpočtové určení daní, jenž je nevýhodné pro obce, a také vesnické školství či dostupnost zdravotnictví. V budoucím EAFRD je třeba mít vyváženost venkovské politiky. Výsledkem diskusí je návrh 29 % na osu jedna (konkurenceschopnost zemědělství a lesnictví), 26 procent na osu dva (životní prostředí a krajina), 28 procent na osu tři (kvalita života na venkově a podpora diverzifikace) a 16 procent na osu čtyři (budování místních kapacit, spolupráce a řízení).

 

Vize budoucího venkova

O budoucnosti venkova v Evropě i doma popřemýšlel sociolog Oldřich Čepelka. Shrnul dosavadní vývoj od Společné zemědělské politiky k evropské politice venkova, přechod tuzemské venkovské agendy z ministerstva pro místní rozvoj na ministerstvo zemědělství, úsilí izolovaných žadatelů o dotace ke sdružením žadatelů (MAS) a rostoucímu vlivu mimovládních iniciativ. Nastínil také společné hodnoty venkova jako je udržitelnost a ohleduplnost k životnímu prostředí. “Rozmanitost venkova je sama hodnotou,” řekl Čepelka, který vidí budoucnost venkova ve větším zapojení soukromého kapitálu do rozvoje obcí prostřednictvím MAS. “Je třeba využít zvláštností jednotlivých venkovských regionů a zeslabit centralizovaný, administrativní a paušální přístup k venkovským regionům,” uvedl Čepelka.

Předpokládá, že do konce roku 2006 bude 80 až 100 MAS, které budou disponovat od půl miliardy až miliardy korun v roce 2007 až dvěma miliardami korun po roce 2010. Dokáže si také představit, že některé nejúspěšnější MAS se stanou platebními agenturami podobně jako nyní SZIF (Státní zemědělský intervenční fond). “V současné době je zapotřebí nepřipustit méně než 7 procent pro LEADER (čtvrtá osa) z budoucího EAFRD. LEADER je třeba zahrnout do všech programových dokumentů a zavést i do jiných sfér,” řekl Čepelka.

 

“Duha pro venkov”

Jan Fiala z Národní observatoře venkova popsal cestu, která vedla k založení této obecně prospěšné společnosti. Prvotním impulsem byl PREPARE Cathering v bulharském Chifliku v roce 2004, na který navázal od března 2005 kurz venkovských manažerů Hlas Venkova (Rural Voice). Na něm se sešly tři věkové generace venkovských manažerů. V té době přitom vůbec neexistovaly struktury pro podporu MAS. “Cesta zespodu (bottom-up) probudila potenciál. Bylo zajímavé sledovat změnu myšlení zúčastněných manažerů od asertivního a konkurenčního k týmovému. Snažili jsme se vzájemně vykrýt prostor a uplatnit týmové chování a techniky, které vedly ke všeobecnému konsenzu,” nastínil Fiala.

Díky projektu Rural Voice vznikla také výzva “Duha pro venkov”, která se přeměnila v platformu, jenž pořádá diskusní kulaté stoly v různých částech země. Setkání se již konala v Rostěnicích-Zvonovicích na jižní Moravě, v Nových Hradech v jižních Čechách, v Lubenci v západních Čechách a v Pěčkách u Kolína ve středních Čechách.

Z “duhového hnutí” se vykrystalizovala obecně prospěšná společnost Národní observatoř venkova, která vyzvala všechny MAS k přistoupení k “Národní síti rozvoje venkova”.

 

Příklady dobré praxe: Pobeskydí…

Kromě strategických a obecných úvah o venkovu jsou klíčové příklady dobré praxe. Na konferenci “LEADERistů” se představila například MAS Pobeskydí - nejvýchodnější v republice, kde žije 58 tisíc obyvatel ve 42 obcích, které se sloučily ze čtyř “sapardovských” mikroregionů. Pobeskydí je zázemím ostravské průmyslové aglomerace a blízko je to na Slovensko i do Polska. Pobeskydí (mj. Čeladná, Třanovice) vsadilo na biomasu a uspělo ve všech vyhlášených LEADERech. “Tradice a inovace musejí jít společně,” řekl David Novák z Technické univerzity v Ostravě.

Pobeskydí získalo v LEADERu+ téměř 24 milionů korun, které hodlá použít na zavádění obnovitelných zdrojů energie, zvyšování podílu cestovního ruchu pro místní hospodářství či posilování sociální integrity. “Přeji si, aby se MAS staly motory rozvoje venkova a ne dalšími byrokratickými institucemi, které budou klást překážky,” řekl předseda zájmového sdružení právnických osob MAS Pobeskydí Oto Onderek, který dříve působil ve společnosti Třanovice služby, jenž zpracovávala strategie čtyř mikroregionů nynější MAS, ale i dalších.

 

…Posázaví a Most Vysočiny

Nejúspěšnější tuzemskou MAS je Posázaví, které zahrnuje území 77 obcí na jihovýchod od Prahy, kde žije 70 tisíc obyvatel. V roce 2004 mělo nejlepší strategii v LEADERu ČR a v LEADERu+ dostalo nejvíce ze všech žadatelů – více než 26 milionů korun. Jana Tywoniaková z Posázaví uvedla, že pro činnost MAS je důležité nebýt závislí jen na LEADERu. Posázaví je přitom také servisní firma, která píše za peníze projekty. “Osamělí nadšenci se vyčerpají brzy, podstatný je udržitelný život organismu,” radí vitální Tywoniaková, která například doporučila jiným MAS podchytit mladé maminky, které se aktivizují v mateřských centrech. Kritizovala však, že na několikadenní konferenci (což vytýkalo i více účastníků) byl malý prostor pro diskusi.

MAS Most Vysočiny se zase pochlubila Komunitní školou Bory, které se povedlo dát dohromady všechny učitele a přivést rodiče ke spolupráci. Komunitní škola je určena všem v obci po celý den a nabízí zázemí školy k využití nejširší veřejnosti – k pořádání kurzů pro seniory, výuky internetu či zájmovým spolkům. Mostu Vysočiny pomohlo s pilotním projektem “Most do Evropy” MMR z LEADER POV.

 

LEADER – výzva pro venkov

LEADER je velkou výzvou pro tuzemský venkov. Program významně ovlivní venkovské prostředí přímo zezdola a umožní experimentování na určitém území pomocí inovací. Paradoxní je, že MAS sice na jedné straně spolupracují a vytvářejí národní síť, ale na straně druhé jsou si navzájem velkou konkurencí.

Úspěšnost LEADERu proto bude záviset na výši finanční podpory. Když se dostane na mnoho MAS, může se rozvoj venkova rozhýbat, když peníze nebudou, nůžky mezi jednotlivými akčními skupinami, které jsou v různé fázi vývoje a na rozdílné úrovni, se nebezpečně rozevřou.

Tomáš Šulák,

CpKP střední Morava

Zahraniční zastoupení:

Konference se účastnilo patnáct zemí EU 

V kontaktu per rollam s konferencí:

další země EU - Nizozemí, Řecko, Španělsko, Švédsko, Maďarsko

kandidátské země - Rumunsko, Bulharsko

 

Celkový počet účastníků:

182 osob

z toho 67 účastníků z 36 MAS ČR

67 účastníků z institucí

(senátoři, poslanci, zástupci krajských úřadů, obcí, vysokoškolských institucí apod.)

 

Záštita:

Ing. petr zgarba, ministr zemědělství čr

Mgr. radko martínek, ministr pro místní rozvoj ČR

JUDr. cyril svoboda, ministr zahraničních věcí ČR

RNDr. LIbor ambrozek, ministr životního prostředí ČR

JUDr. josef pavel, hejtman Karlovarského kraje

 

Sekretariát konference:

ředitel konference:  MVDr. Bohumil Kubát

finanční manažer: JUDr. Radan Večerka

manažer odborného programu: PhDr. Petr Sušanka

 

Kulaté stoly:   

I Vzdělávání na venkově a pro venkov – moderátor Ing. Jan Fiala

II Kofinancování iniciativy LEADER – moderátor Ing. Rostislav Hošek

III Společné problémy přistupujících zemí při zapojení do aktivit LEADER – moderátor Pedro Brosei, CONTACT POINT Brusel

v příštím čísle Zpravodaje otiskneme závěry z jednotlivých diskusí u kulatých stolů, které proběhly jako součást konference