Občanské sdružení Podblanickem letos v srpnu realizovalo svůj první mezinárodní výměnný projekt “Studenti pro venkov mezinárodně”. Účastnilo se jej 15 studentů z České republiky a jeden zástupce Slovenska. Studijní cesta po Finsku proběhla v týdnu od 16. do 23. srpna. Cílem naší výpravy bylo poznat finský venkov a seznámit se s mladými lidmi, které zajímá jeho rozvoj. Na tuto studijní cestu finanční částkou a hmotnými dary významně přispěly Spolek pro obnovu venkova a Město Vlašim. Projekt navazuje na úspěšnou iniciativu o. s. Podblanickem “Studenti pro venkov”, v jejímž rámci se v ČR uskutečnily zatím tři semináře, další je plánován na listopad 2004. Finančně projekt podpořila také Evropská unie.

 

Pobyt ve Finsku měl několik cílů: navázání spolupráce s finskou místní akční skupinou Joutsenten Reitti, získání znalostí o projektech realizovaných s podporou Evropské unie a navázání komunikace mezi mladými lidmi zabývajícími se rozvojem venkova. Všechny tyto vytyčené cíle se nám podařilo dosáhnout, viděli jsme řadu zajímavých realizovaných projektů a plánujeme další společné aktivity.

 

Průběh naší návštěvy ve Finsku,

aneb program byl velmi pestrý

V pondělí podvečer jsme byli dopraveni na místo našeho pobytu – do kempu Maison na jezeře Houhajärvi. Po večeři došlo na vzájemné představování českých a finských účastníků. Definovali jsme naše cíle, se kterými jsme do Finska přijeli a.pan Petri Rinne, náš průvodce po Finsku, nám představil aktivity místní akční skupiny Joutsenten Reitti.

 

Druhý den ráno jsme hned po snídani odcestovali do města Tampere, jednoho z největších ve Finsku, a navštívili místní universitu, která má zhruba 15 000 studentů a 2 100 zaměstnanců, z nichž asi 1 100 jsou profesoři a vědci. Zde jsme vyslechli přednášku profesora regionalistiky pana Ilari KARPPI a diskutovali se studenty o problémech občanské společnosti. Měli jsme také možnost studentům prezentovat cíle a další vize projektu STUDENTS FOR COUNTRYSIDE INTERNATIONAL. Ve Městě Tampere jsem mimo jiné navštívili regionální informační centrum CARREFOUR, které poskytuje poradenství neziskovým organizacím, podnikatelům i reprezentantům státní správy pro získání dotací z EU. Po obědě, na který nás laskavě pozvala Universita Tampere, jsme odjeli do místa, které se nazývá Pirunvuori, kde proběhlo setkání se studenty Vyšší odborné školy průvodce divokou přírodou z Karkku. Paní Kaisa JOKINEN nám představila záměr města Vammala na využití kamenného hradu, město ho získalo po významném spisovateli Emilu DANIELSSONOVI, který jej sám postavil a se svou “městskou” ženou zde trávil hodně času, zejména pořádáním přednášek a večírky s přáteli. Studenti byli rozděleni do čtyř  skupin, ve kterých měli za úkol téma využití této stavby (a také krásného výhledu ze skály) pro turistický ruch v regionu rozpracovat. Témata skupin byla rozdělena následovně: kulturní aktivity a služby; přírodní krásy a služby; zázemí, ubytování, doprovodná turistická infrastruktura; cílové skupiny a marketing. Výsledky skupinové práce studentů byly prezentovány v pátek 20. srpna za účasti tisku a představitelů rozvoje turistického ruchu v regionu -  některé závěry by tak mohly být realizovány i v praxi.

 

Středa byla věnována umění. Spolu s představiteli Parlamentu mladých města Huittinen jsme si mohli prohlédnout starou požární zbrojnici zrekonstruovanou na galerii a staré rektorství, přebudované na kulturní centrum s bohatým programem i pro náročné posluchače. Navštívili jsme také místní Polytechnickou školu SATAKUNTA. Celé odpoledne jsme pak byli hosty místního parlamentu mladých, jehož zástupci si pro nás připravili hodinu tance. Ti z nás, kdo to ještě neuměli, se mohli naučit valčík a tango (mimochodem Finové tancují tango téměř na všechno i na rytmy polky!). Společně se studenty z Města Huitinnen jsme také zkoumali formou hry, co vědí o České republice a o Češích. V podvečer jsme ještě navštívili dva zemědělce, první je chovatelem 400 prasat a druhý asi patnácti  krav v ekologickém režimu.

 

Nevídaného zájmu ze strany Finů se nám dostalo čtvrtý den našeho pobytu. Do nově zbudovaného venkovského centra nazvaného Heiska (u nás bychom mu říkali skanzen) jsme byli pozváni nejen my, ale i zástupci místních akčních skupin z širokého okolí. Na této konferenci jsme měli prostor prezentovat své návrhy pro další mezinárodní spolupráci s představiteli finského venkova i možnost přijímat takovéto nabídky ze strany Finů. Prezentovali jsem jednak možnosti využití naší spolupráce v cestovním ruchu, projekt STUDENTS FOR COUNTRYSIDE INTERNATIONAL. Po prezentacích následovaly neformální diskuse a výborný oběd, na který nás pozvala obec Hämeenkyrö. Lepšího lososa jste zaručeně nikde nejedli! Vpodvečer jsme ještě navštívili základní školu pro první stupeň ve vesničce Mahnala, která se zaměřuje na výuku trvale udržitelného rozvoje a je hodnocena jako jedna z nejlepších ve Finsku. Před večeří jsme shlédli projekt rekonstrukce budovy v obci Jyväpirtti, o který se zasadilo místní sdružení občanů a z jehož části vznikne také mateřská školka. Projekt byl podpořen místní akční skupinou.

 

Spolu se studenty průvodcovství divokou přírodou jsme celé páteční dopoledne pracovali na dokončování naší společné prezentace řešení projektu “Kamenný hrad” pro jeho zatraktivnění z hlediska cestovního ruchu. Odpoledne nás hostitelé vyzvali na česko-finský turnaj studentů ve volejbale a fotbale. Fotbalová družstva byla smíšená, ve volejbale jsme dostali od Finů na frak – výsledek na sety: 2:1 pro Finsko. Večer jsme společně opékali buřty – ve Finsku zvané MAKARA.

 

V sobotu odpoledne jsme opustili jezero Houhajärvi a ubytovali se na půl cesty k městu Turku, nejstaršímu ve Skandinávii – v kempu občanského sdružení 4H (obdoby skautů u nás). Ještě před odjezdem jsme navštívil město Vammala a viděli zaručeně nejhezčí projekt věnovaný dětem v Evropě – Zábavní centrum Dům pana Clutterback, kde je prezentováno dílo ilustrátora a spisovatele dětských knížek Mauri Kunnase. Odpoledne jsme navštívili přírodovědnou expozici v městečku Yläne, která uchvátí i leckterého vzdělaného vysokoškoláka a na níž navazuje naučná stezka o vzniku hornin na planetě, kde kromě informačních tabulí najdete i ukázky hornin typické pro to které evoluční období.

 

V neděli jsme se ráno ještě cestou do Turku zastavili v Národním parku Kujenrahka, ve kterém naučné stezky vedou stejnou cestou zpátky, a pak už zamířili směrem k nejstaršímu městu Finska – Turku. Zde jsme navštívili krásný hrad a světově známou katedrálu. Tento den s námi již studenti netrávili, ačkoliv jsme byli ubytování v prostorách lesnické školy v obci Paimio. Následující den brzy ráno jsme vyrazili zpět do České republiky.

 

 

Příkladné projekty z Finska

Jako bezkonkurenčně nejlepší projekt jsme vyhodnotili akci “Dům pana Clutterback ve Vammale”. Ten provozuje galerii finského spisovatele a ilustrátora dětských knížek Mauri KUNNASE, který žije ve Finsku. Jedná se o největší investiční projekt místní akční skupiny. Najdete zde dva dětské koutky. Jeden představuje stůl krále Artuše s možností převléci se do dětských kostýmů a poslouchat švitoření pohádkových postaviček, ke kterým si děti mohou přisednout, ve druhém se děti mohou chopit náčiní ve formě fixů, tužek i kříd a zkoušet své umění po vzoru finského ilustrátora. Také zde uvidí video, které popisuje jeho práci na knižních ilustracích. Galerie představuje instalace výjevů z knížek Kunnase, když kolem nich projdete, tak se začnou dít podivné věci - vlci vyjí na měsíc, postavičky ve vikingské vesničce začnou pracovat anebo na vás začne promlouvat svou řečí drak. Součástí domu je i krámek s regionálními produkty. Projekt funguje něco přes rok a za tu dobu ho navštívilo zhruba 27 000 dětí. Škoda, že se pan Kunnas nenarodil u nás.

 

Dalším pozoruhodným projektem byla přírodovědná expozice v obci Yläne, která bohužel oproti Domu pana Clutterback není příliš navštěvovaná. Důvodem je skutečnost, že rozpočet projektu byl původně čtyři miliony Є, ale nadnárodní společnost, které byla partnerem projektu, od své spoluúčasti na projektu odstoupila. Vedla ji k tomu skutečnost, že investor (obec) chtěl vybírat vstupné na výstavu ale politika této nadnárodní společnosti je nevybírat žádné vstupné pro veřejnost v rámci projektů, na kterých se podílí. Tento schodek v rozpočtu měl za důsledek, že nezbyly dostatečné prostředky na propagaci projektu, což v důsledku znamenalo málo návštěvníků. Je to škoda, protože expozice je vskutku unikátní, každý její díl má nějaký vtip. Například názorná pomůcka při určování zvířat podle toho, co po nich v přírodě zůstane (hnízdo, trus, nakousané oříšky), byla vymyšlena tak, že tyto věci byly umístěny do akvária a vedle bylo zvířátko popsáno a vyfotografováno, což jste ovšem uviděli, až když jste si popis zvířete podsvítili pomocí tlačítka pod příslušným akváriem. Mohli jste tedy hádat. Na expozici navazuje naučná stezka (cca 1000 m, kruhového charakteru), která popisuje vznik hornin na Zemi a je situována tak, že v jejím středu je rozhledna. U každé informační naučné tabule leží kámen (cca 500 X 500 cm) demonstrující vysvětlované geologické období.

 

Celá oblast místní akční skupiny Joutsenten Reitti se snaží prezentovat jako region zaměřený na kulturu, proto zástupci místní akční skupiny věnují velkou část své energie podpoře místních umělců. Například tím, že pro několik z nich (celkem dvanáct), kteří se současně prezentují jako producenti regionálních výrobků, zajišťuje MAS společnou propagační kampaň a pomáhá jim také distribuovat výrobky do regionálních prodejen. Tito “umělci” se zabývají např. pletením svetrů se zvláštními vzory, potiskem triček, výrobou šperků nebo sochařstvím. Sochařství a moderní performance podporuje skupina například tím, že dotuje rekonstrukci starých nevyužívaných původně převážně zemědělských staveb, ve kterých pak vznikají galerie nebo čistě jen místa, kam může místní občan (výjimečně turista, těch ve Finsku moc nepotkáte) zamířit a hledat inspiraci nebo potěšení.

 

Místní akční skupina JOUTSENTEN REITTI

Skupina byla založena v roce 1999. Oblast, kterou spravuje, se rozkládá na jihozápadě Finska, v podstatě mezi největšími finskými městy: Helsinky, Tampere, Turku a Pori. Všechna tato města jsou vzdálená zhruba 1 hodinu cesty autem. Místní akční skupina sestává z osmi obcí (ve finském pojetí jsou to spíše 10 000 venkovsko – městské aglomerace). Jako hlavní téma rozvojového plánu si skupina vytkla Zlepšení kvality života. Skupina má dva zaměstnance na plný pracovní úvazek a 13 členů správní rady (jednu třetinu tvoří zástupci soukromého sektoru – sdružení a firmy, druhou třetinu tvoří zástupci obcí a úředníci a poslední díl tvoří místní občané, které bydlí na venkově). Skupina hospodaří s ročním rozpočtem 500 000 € pro léta 2001 – 2006. Příjmy zajišťují různé orgány, zhruba v tomto procentuelním složením: 45 % finské ministerstvo zemědělství, 25 % žadatelé – soukromé zdroje, 15 % obce a města, 15 % Evropská unie. Joutsenten Reitti investovala v minulosti nejvíce peněz do rozvoje podnikání a turismu – celých 50 % prostředků, dále 34 % do rozvojových plánů obcí a vytváření míst k setkávání občanů, 15 % vynaložila na podporu vzdělávání, životního prostředí a kultury.

 

V současné době realizuje Joutsenten Reitti dva mezinárodní projekty TRANSNET (spolupráce malých podnikatelů) a EUROPE INSIDE US (Evropa mezi námi). Partnerské skupiny má ve Francii, Irsku, Itálii, Nizozemí, Estonsku, Litvě a Španělsku. Dnes také v České republice s občanským sdružením Podblanickem.

 

Na jaké spolupráci jsme se dohodli?

V návaznosti na naši návštěvu ve Finsku hodláme uskutečnit stejné soustředění pro studenty i na území České republiky. Plánujeme, že u nás přivítáme skupinu asi dvaceti Finů s organizátory a srovnatelný počet českých zájemců o venkov z řad studentů. Jako první vhodný námět pro celou tuto výměnu se již během naší návštěvy ve Finsku objevilo téma: “Marketingové využití bitvy u Jankova a památek okolí města Vlašimi pro turistický ruch”, které je zajímavé z hlediska dalších návazných aktivit v cestovním ruchu. Jeho naplnění závisí na zájmu místních aktérů v rozvoji venkova (starostové, manažeři mikroregionů, školy, neziskové organizace). Finové v době Bitvy u Jankova patřili pod švédskou korunu, takže i oni tehdy v Čechách bojovali. Z dnešního pohledu se tedy prostor okolo malebné obce Jankov jeví jako zajímavý cíl turistů ze Skandinávie a finští (možní i švédští) studenti nám mohou pomoci vymyslet, jak toto místo pro turisty zatraktivnit. Město Vlašim a jeho památky (a památky v okolí) jsou druhým nosným pilířem nadcházejícího projektu. Pobyt finských studentů v Čechách by měl být ukončen účastí na slavnostního pochodu “Po stopách Bitvy u Jankova”, který tentokrát připomene 360 výročí bitvy. Pro tuto výměnu hodláme opět žádat o grant Národní agenturu MLÁDEŽ.

 

Na konferenci ve skanzenu Heiska, která byla uspořádána kvůli naší návštěvě, jsme získali kontakt na Místní akční skupinu Aisapari, jejíž představitel pan Ilpo Kakko nám nabídl, že v rámci svého mezinárodního projektu umožní praxi dvěma až čtyřem studentům na 1–4 měsíce v jeho organizaci. Cílem této praxe je, aby Finové získali povědomí zejména o fungování státní správy v České republice a o podnikatelském prostředí u nás. Český student na oplátku získá praxi v zahraniční prosperující organizaci a pozná prostředí evropských dotací z pohledu několikaleté praxe  Další spolupráce se rýsuje s finskými podnikateli. Producentka originálních triček pro věkovou skupinu žen od 40 do 60 let si s námi předjednala výstavu svého díla v Čechách a přislíbila stejnou možnost pro některého z českých umělců.

 

Finsko a Finové našima očima

Finové jsou přesní jako hodinky – kdykoliv jsme byli tradičně po česku o 10 – 15 minut zpožděni oproti programu, setkali jsme se s poznámkami typu: “máme zpoždění”, “opožďujeme se oproti plánu”, atd. Proto si pamatujte, že Finové jsou přesní nebo spíše všude se snaží být v předstihu, tedy dokonce když náhodou mají přijít přesně na minutu, tak nejdéle 7 minut přes srazem volají a omlouvají se, že přijdou opravdu až přesně.

Finové jsou pohostinní – pamatujte, že slušností ve Finsku je vypít si u hostitele alespoň šálek kávy (z našeho pohledu bez kofeinu) a zakousnout přinejmenším oplatku, ale většinou vám bude nabídnuta nějaké domácí “mňamka” a zaručeně domácí malinová či rybízová šťáva.

Finsko je krásné ale rovné – nebuďte zklamaní, že z rozhledny uvidíte často jen stromy a široko daleko v horizontu budete hledat orientační bod typu kopec, hora jen ztěží, když tedy nemáte to štěstí, že stojíte u větrné elektrárny.

Finové jsou velmi milí a mají smysl pro humor – nejme si jisti, zda-li je to způsobeno tím, že jak čeština tak finština jsou krajně nezvyklé a zvukomalebné jazyky, ale jisté je, že Finové mají stejně citlivý smysl pro humor jako my.

Domy jsou opravdu dřevěné a také červené, cihlový nebo kamenný dům najdete jen náhodou a bude hodně starý!

Houby jsou všude, takže jestli s sebou nepovezete sušičku, tak budete strádat jako my.

Buřty jsou makara a Finové se vám budou smát, když si je na oheň nařežete, oni je opékají jen tak.

Ve Finsku nejsou jiné nápisy než finské – snadno zabloudíte i na cestě, po které jste šli již 10x.

A konečně na Finy je spolehnutí, protože jinak bychom náš projekt tak rychle nikdy nenaplánovali a nakonec nerealizovali.


Hledáme partnery a další nadšené studenty
Projekt Studenti pro venkov a Studenti pro venkov mezinárodně hodláme do budoucna ještě dále rozvíjet a rádi

bychom našli pro jeho realizaci další partnery v rámci celé České republiky. Hledáme také nadšené studenty, které zajímá venkov a rádi by s námi spolupracovali na jeho rozvoji. Na závěr bych ráda poděkovala Spolku pro obnovu venkova, že naši poněkud netradiční aktivitu podpořil. Těšíme se na další spolupráci a vaše ohlasy.

 

Renata Knotková

občanské sdružení Podblanickem

sdruzeni@podblanickem.net).

www.podblanickem.net