O tomto významném dokumentu, jste byli aktuálně ve zkratce informováni v dubnovém vydání Zpravodaje (Veřejná správa 16/05). Vracím se nyní k obsahu citované Dohody poněkud podrobněji.

V České republice, v roli členského státu Rady Evropy, vstoupila 1. října 2004 v platnost Evropská úmluva o krajině. Všechny členské státy, které podepsaly tuto úmluvu, tedy i Česká republika, takto presentují svůj zájem na dosažení udržitelného rozvoje, založeného na vyvážených a harmonických vztazích mezi sociálními potřebami, hospodářskou činností a životním prostředím v krajině – jako prostoru, který hraje významnou úlohu z hlediska veřejného zájmu v oblasti kultury, ekologie, životního prostředí a v sociální oblasti. Krajina takto definovaná, představuje zdroj příznivý pro hospodářskou činnost, a její ochrana, správa a plánování mohou napomáhat k vytváření pracovních příležitostí. Krajina, vnímaná jako venkovský prostor, významným způsobem přispívá k vytváření místních kultur, je základní součástí evropského a národního přírodního i kulturního dědictví a upevňuje identitu lidí. Tento významný prostor je všude a vždy důležitou součástí kvality života lidí v kterémkoli vymezeném území.

Jedním ze závazků přistupujících států definovaných Evropskou úmluvou o krajině je přijmout vnitrostátní opatření, která při respektování ústavních principů, principů subsidiarity a v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy budou harmonizovat plnění Evropské úmluvy o krajině svými vlastními politikami.

Právě Spolek pro obnovu venkova České republiky je Ministerstvem životního prostředí respektován jako jeden z významných apolitických a seriózních reprezentantů, který se již více jak desetiletí zabývá širokým spektrem činnosti místní samosprávy, se snahou o pozitivní výstupy při řešení dílčích problémů venkovského prostoru.

Uzavřená Dohoda je tedy výrazem vědomí společných zájmů a zájmů o spolupráci v dimenzi venkovského prostoru. Tento zájem cituje i “Preambule” Dohody. “Krajina hraje významnou a vpravdě nezastupitelnou roli při utváření prostředí, kultury a života společnosti. Zakotvení její aktivní a dynamické ochrany, jakož i řízené péče o ni (managementu), je nepochybně jednou z priorit veřejného zájmu. Specifický charakter krajiny přispívá k vytváření vztahu člověka k prostoru, který obývá, a k odpovědnosti za něj. Formuluje místní kulturu a pospolitost. Je základem přírodního a kulturního dědictví v národním i evropském měřítku a významně se spolupodílí jak na plnohodnotném životě lidí, tak i na udržení a posilování evropské identity. Tyto kvality svrchovanou měrou naplňuje i krajina historických českých zemí, která je v řadě svých rysů typická a jedinečná. Uvedené významy krajiny se plně uplatňují v péči o venkovský prostor.”

Na citovaný prolog Dohody dále navazuje i formulace “Základních cílů” obsažených v Článku III.

Cit. - Zajištění aktivní péče o krajinu nutně musí být v souladu s principy jejího trvale udržitelného využívání a jejího, mimo jiné, civilizačního rozvoje na základě strategií, koncepcí a programů, koncipovaných ve vzájemném souladu a mířící k dosažení vytčené veřejně akceptovatelné cílové charakteristiky krajiny.

Krajina je dikcí Evropské úmluvy o krajině per definitione “charakterizována přítomností člověka a celkový politický, ekonomický a sociální smysl Úmluvy je tedy třeba vidět zejména v tom, že poskytuje ideové a myšlenkové instrumentárium a legitimizační nástroj ve snaze o trvale udržitelný rozvoj v krajině, jakož i prohlubující se aktivity na poli politické, sociální a ekonomické regionalizace. Zde je třeba zdůraznit, že v dnešní globalizované éře je krajina, a najmě pak krajina kulturní, významnou součástí celkového kulturního a přírodního dědictví a rozhodujícím zdrojem lokální identity.”

Tento cíl je pro oba subjekty vstupující do Dohody o spolupráci společný. Spolek pro obnovu venkova České republiky v Programu obnovy venkova, který jej prosazuje již od devadesátých let minulého století, uplatňuje a programově prosazuje základní přístupy k péči o krajinu a životní prostředí, jako venkovského prostoru. Tato snaha je plně v souladu se stanovenými okruhy působnosti a prioritami Ministerstva životního prostředí, které má, se zřetelem na ústavní zákon České národní rady č. 53/1990 Sb. a ústavní zákon č. 101/1990 Sb., definované v ustanovení kompetenčního zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků, zejména ve znění § 19 citovaného zákona.

Obě strany Dohody se zavazují vytvořit a rozvíjet vzájemný systém komunikace s cílem zajištění výměny informací, zejména se vztahem k regionálnímu a národnímu rozvoji, zajištění koordinace rozvojových projektů a sdílení informačních zdrojů obou partnerů a nástrojů pro jejich zpracování, s ohledem na platnou legislativu možnosti použití informací.

Obě strany Dohody mají právo použití prvků grafických motivů pro image aktivit, které jsou vymezeny dohodou o spolupráci a jejích dodatků. Příslušné grafické návrhy budou před použitím předloženy oběma smluvním partnerům k odsouhlasení.

Obě strany se v Dohodě zavazují:

1. Dle možností a vzájemně projeveného zájmu se informovat o významných akcích pořádaných v duchu Článku III. Dohody;

2. dle možností spolupracovat na teoreticko-metodologickém výzkumu a vývoji v zájmových oblastech;

3. dle svých možností umožnit vzájemné konzultace odborných témat;

4. dle možností a zájmu obou stran se podílet na společné organizaci odborných seminářích a vědeckých konferencí a podporovat je svou účastí;

5. po vzájemné dohodě uveřejňovat výsledky vzájemné spolupráce (např. v periodikách Zpravodaj MŽP, Zpravodaj SPOV ČR) i ve sdělovacích prostředcích.

Ministerstvo se v Dohodě zavazuje:

1. V případě zřízení odborných orgánů zabývajících se definovanými zájmy obou stran, jmenovat zástupce Spolku jako řádného člena těchto orgánů;

2. k uznání Spolku jako jednoho z oficiálních připomínkových subjektů v rámci legislativní činnosti ministerstva;

3. ke spolupráci v rámci rozvojových projektů, zejména koncepčního charakteru;

4. ke vzdělávací a informační činnosti především pro legitimně volené zástupce Spolku a k poskytnutí bezplatné lektorské podpory na seminářích pořádaných Spolkem pro jeho členskou základnu a pro zástupce zastupitelstev a rad obcí;

5. jako správce jednotného informačního systému o životním prostředí, včetně plošného monitoringu na celém území České republiky, a to i v návaznosti na mezinárodní dohody, poskytovat Spolku bezúplatně tyto soustředěné a zpracované informace.

Ze závěrečných ustanovení Článku VII. Dohody cituji významná ustanovení - Dohoda může být po vzájemné dohodě doplněna pracovním plánem pro stanovená časová období. Dodatek musí být proveden písemně; - Strany Dohody se shodují, že odstoupení od této dohody je možné pouze písemnou formou; - Dohoda se uzavírá na dobu neurčitou.

Přijatá Dohoda obsahuje také vyhlášení záštity ministra životního prostředí nad mimořádným oceněním “Zelenou stuhou”, které je součástí soutěže Vesnice roku v POV a to na krajské i celostátní úrovni.

Ing. Zdena Zemanová