SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova

Hledání

Hledat:

Aktuality

6. března 2019

K současnému stavu přípravy období 2021+

na schůzi SPOV ČR 5. března v diskusi vystoupil také místopředseda SPOV ČR Ing. arch. Jan Florian. Podklady k jeho vystoupení zveřejňujeme.
 


S ohledem na závěry posledních tří Národních konferencí Venkov SPOV ČR v rámci přípravy bruselské plánovacího 2021+ požaduje:

1. V gesci ministerstva pro místní rozvoj:
1.1. Zajistit, aby u projektů podporovaných z fondů EU byla prioritizace strategických cílů prováděna jen na národní úrovni; u cíle politiky 5*) umožnit rozhodnout o prioritách v rámci strategií Komunitního místního rozvoje (CLLD).
1.2. Posílit objem prostředků z EU, poskytovaných v rámci místních akčních skupin (MAS) podle strategií CLLD tak, aby odpovídaly skutečnosti, že území MAS zaujímá 89 % území republiky s 56 % jejího obyvatelstva.
1.3. Ve spolupráci s ministerstvem kultury prioritně řešit obnovu venkovských měst, zejména jejich center. Právě těch se týká největší vyklidňování na venkově. Není v nich účinně podporováno malé a střední podnikání (gesce ministerstva průmyslu a obchodu), řešena problematika sociálně vyloučených (gesce ministerstva práce a sociálních věcí), neexistuje využívání evropských prostředků pro komplexní obnovu jejich center (většinou historických). Jejich obnova je umožněna výslovným zněním jedné z oblastí intervence cíle politiky 5 pod kódem 129 Ochrana, rozvoj a podpora kulturního dědictví a kulturních služeb.
Přitom vláda České republiky již v roce 1992 schválila Program regenerace městských památkových rezervací a městských památkových zón, na jehož základě města pracují s komunitami, mají připraveny vlastní programy, ale na potřebné investice jim nedostačují prostředky.
Evropský venkovský parlament upozornil na problematiku malých měst ve svém "Manifestu" z konference v roce 2015 v rakouském Schärdingu v bodě 20 takto: "Malá města, kterých jsou v Evropě tisíce, mají zásadní význam jako sociální, hospodářská a kulturní centra pro venkovské komunity. Jsou centry obchodu, veřejných a sociálních služeb, středních škol a zdravotní péče; nabízejí velké příležitosti pro cestovní ruch; a společně významným způsobem přispívají k regionální a národní ekonomice. Nicméně nejsou uznány jako hlavní cíl národních nebo evropských politik a programů a často nejsou vnímána ani jako venkov, ani jako město. Doporučujeme proto zaměření hlavního proudu Evropské unie na malá města, na uznání jejich významné společenské a ekonomické role pro venkovské oblasti a jejich životaschopnost; a také větší zaměření na potřeby malých měst v rámci národních politik."
1.4. Rozlišit úrovně podpory venkova na: - celostátní s využitím prostředků EU, z národních prostředků řešit významné priority, které se nepodaří prosadit do operačních programů EU; - krajskou, kde zůstane dosavadní podpora venkova, prováděná ze zdrojů krajů (pro tyto účely by tak jako dosud v podprogramu MMR „Podpora obnovy a rozvoje venkova“mohl být limit velikosti obce 3 000 obyvatel, pokud tuto velikost nestanoví kraj jinak, jako je tomu např. v soutěži Vesnice roku, kde je maximální velikost stanovována podle velikosti největší obce ČR bez statutu města nebo městyse, aktuálně ve výši 7 500 obyvatel); - na úrovni místních akčních skupin (CLLD venkovských regionů s dosavadním evropským limitem max. velikosti obce 25 tis. obyvatel) s předem stanovenými obálkami a strategickými cíly z jednotlivých operačních programů (jako v tomto bruselském plánovacím období) s rozšířením o obálku z OP Podnikání a inovace a - na úrovni obcí.

2. V gesci ministerstva zemědělství:
2.1. Venkov očekává, že mu stanovený rámec alokací umožní z cíle politiky 2 výrazně navýšit prostředky pro budování společných zařízení k zadržení vody v krajině a výsadbu stromů (každý strom je klimatizační jednotkou), ať už v rámci územních systémů ekologické stability nebo obnovy stromořadí a ovocných sadů.
2.2. Takováto opatření se týkají jak území se schválenými komplexními pozemkovými úpravami, tak území, kde tyto území zpracovány nejsou. Systémy ekologické stability byly totiž v České republice za nemalé prostředky postupně vymezeny a schváleny v územních plánech všech obcí, nejsou však dosud realizovány. Doporučujeme vyzvat ministerstvo zemědělství popř. přímo Státní pozemkový úřad, aby pro začátek diskuse zpracoval alespoň přehled zpracovaných pozemkových úprav, v nichž jsou rezervována území pro výstavbu malých vodních nádrží s aproximativním dopočtem nákladů na tyto nádrže tak, aby mohly být zahrnuty do investičního plánu, zpracovávaného ministerstvem pro místní rozvoj. Podobně odhadnout náklady na realizaci územních systémů ekologické stability v územích již zpracovaných komplexních pozemkových úprav.
2.3. Podporujeme také, aby evropské prostředky byly využity v daleko větší míře pro zpracování chybějících komplexních pozemkových úprav a management jejich realizace z Programu rozvoje venkova. Tento požadavek je v situaci, kdy rozpočet Státního pozemkového úřadu kolísá a v posledním roce se spíše snižuje, zásadní. Nebude-li tento úřad včele realizace společných opatření se zodpovědností za technické provedení (zajišťování funkce investora) podobně jako např. v Německu, nelze očekávat ani valnou iniciativu u obcí.

3. V gesci ministerstva životního prostředí:
3.1. V průběhu současného bruselského plánovacího období Ministerstvo životního prostředí umožnilo všem místním akčním skupinám podporu projektů k posílení přirozených funkcí krajiny (současný SC 4.3 OP Životní prostředí) a zlepšení kvality prostředí v sídlech (současný SC 4.4 OP Životní prostředí) do stanoveného limitu (finanční obálky) v rámci Komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD). Takový přístup podporujeme, musí být ale vyhlášen předem, aby se místní akční skupiny, obce nebo firmy vč. sociálních podniků mohly na tuto situaci připravit (jinak se vytváří klamný dojem, že o takové projekty není zájem). Nezbytné je zajistit také úkoly v bodě 2.1. včetně potřebné spolupráce s rezortem zemědělství i na nižších úrovních.
3.2. K realizaci bodu 1.3., týkajícího se obnovy venkovských měst a jejich historických center je nutno zahájit také úzkou spolupráci s ministerstvy kultury a práce a sociálních věcí s cílem spojovat v malých městech stavební obnovu, inovace v oblasti životního prostředí, podporu malého a středního podnikání na venkově se systematickým snižováním nezaměstnanosti mladých a sociálně vyloučených (vyplývající z nedostatku disponibilního kapitálu a u nezaměstnaných většinou z nedostatečného - pouze základního - vzdělání) a zvýšit zaměstnávání sociálně vyloučených při výsadbu zeleně včetně vytváření takto orientovaných sociálních podniků.

4. V gesci ministerstva kultury:
4.1. Resortu se týkají zejména problémy uvedené výše pod bodem 1.3. Prioritní je pokusit se, možná v posledním období, kdy Česká republika ještě bude převažujícím příjemcem prostředků z EU, o významnou podporu historických jader venkovských měst do 25 tis. obyvatel z evropských fondů.
4.2. Ministerstvo kultury by také mělo zvýšit zájem o podporu oprav církevních památek – zejména kostelů na venkově, které mnohdy přesahují možnosti obcí. Mělo by znovu otevřít jednání s ministerstvem zemědělství o podpoře těchto památek z Programu rozvoje venkova tak, jako tomu bylo při vzniku tohoto operačního programu. Bruselská pravidla pro tento program to stále umožňují.

5. V gesci ministerstva práce a sociálních věcí:
5.1. V návaznosti na možnosti řešení, rozvedené výše v rámci částí 1., 2., 3. a 4. SPOV ČR doporučuje zaměřit aktivity resortu na: - výsadbu zeleně vytvářející pracovní příležitosti, které mohou být vedle veřejně prospěšných prací (VPP) zkonzumovány také za tím účelem vzniklými sociálními podniky s cílovými skupinami zejména z řad mladých nezaměstnaných a sociálně vyloučených; - vyšší zapojení těchto cílových skupin při obnově malých měst, řešení dostupného bydlení a vytváření pracovních míst v návaznosti na podporu malého a středního podnikání.
5.2. Zvláštní pozornost by měla být věnována dostupnému bydlení, vytváření pravidel podpor, která by bránila „černé“ práci, vzdělávání (alespoň vyučení), důvodům vzniku dluhů a oddlužování. Nutné je posilovat spoluodpovědnost obcí a měst za řešení těchto problémů.
5.3. Ministerstvo práce a sociálních věcí zodpovídá také za řešení problémů vzniklých „stárnutím venkova“. Spolek proto očekává jeho vstřícnost i při řešení těchto problémů.

6. V gesci ministerstva průmyslu a obchodu řešit:
6.1. Chybějící podporu malého a středního podnikání na venkově, zejména v malých městech (viz zejména části 1. a 4. výše). Pro potřebnou animaci a rozdělování podpor jsou připraveny místní akční skupiny v rámci CLLD.
6.2 Neujasněnou koncepci řešení plošného pokrytí vysokorychlostním internetem (cíl politiky 3). Domníváme se, že předpokladem úspěchu je průzkum a analýza existujících řešení a budoucích možností na mikroregionální úrovni (např. na území působnosti MAS) a řešení v rámci CLLD. 6.3. Do specifik venkova také patří obchodní obslužnost s řadou variant řešení a poštovní obslužnost, které budou i nadále předmětem zájmu SPOV ČR a jeho spolupráce s ministerstvem. Tam, kde to půjde, budeme usilovat o spolupráci a případnou podporu na úrovni krajů.

7. Vláda již v roce 1998 (usnesením vlády ČR ze dne 11. listopadu 1998 č. 730 o Programu obnovy venkova) zdůraznila dílčí odpovědnosti za venkov také ministerstev financí, školství, mládeže a tělovýchovy, zdravotnictví a vnitra. Prioritou SPOV ČR směrem k nim zůstává trvalé posilování příjmů z rozpočtového určení daní malých obcí a měst, spolupráce s resortem školství na přípravě a realizaci Místních akčních plánů vzdělávání (v rámci OP Vzdělávání), podpora praxí praktických lékařů a zubařů na venkově a trvalé respektování stávající struktury obcí a obecních úřadů včetně pověřených obecních úřadů, matrik a stavebních úřadů.


Pokud jde o možné zahraniční příklady a porovnání, SPOV doporučuje vycházet ze situace kulturně naší zemi blízkých Rakouska a Německa. Ve spolkových zemích Dolním Rakousku a Bavorsku jsme se také inspirovali při formování národního Programu obnovy venkova. V dnešní době se v těchto zemích při koncipování politiky rozvoje venkova "vychází především z institucionálních teorií regionálního rozvoje. Velká pozornost se věnuje endogennímu regionálnímu rozvoji, využívajícím místní zdroje. Důraz je kladen na roli aktérů, lidského a sociálního kapitálu. Tvrdé nástroje prostorového plánování a regionální politiky jako centrální místa (střediskové obce) ztrácí na závaznosti a mají spíše informativní charakter. To znamená, že sice dochází k vymezování centrálních míst nebo se používají různé typologie venkovských regionů, které ovšem mají nezávazný charakter a slouží především analytickým a evaluačním účelům.

Problémem je, že venkov již není, jako býval. Máme různé typy venkova, které zaznamenávají odlišné vývojové trajektorie, přičemž např. dvě sousední obce se mohou značně lišit, takže je stále obtížnější takové typologizace provádět a přesvědčit politiky o její použitelnosti jako nástroje rozvojové politiky. To potvrzují např. zkušenosti německého Bundesinstitut für Bau-, Stadt-, und Raumforschung se sídlem v Bonnu.

Venkov je dnes natolik heterogenní, že většina snah o jeho komplexní typologii selhává. K rozvoji venkovských regionů je zapotřebí přistupovat individuálně a snažit se podporovat takové věci, které zajistí jeho konkurenceschopnost a udržitelný rozvoj. Klíčovou roli sehrávají potřeby místních obyvatel a kvalita jejich života. Prostorové plánování a regionální politika v Německu rezignovala na to, že se podaří odstranit velké rozdíly mezi např. bohatým bavorským venkovem a řídce osídlenými oblasti na severu bývalého východního Německa. Významnou roli dnes sehrávají tzv. měkké nástroje prostorového plánování a regionální politiky. Patří k nim např. podpora územní/meziobecní spolupráce, vytváření jakýchsi rozvojových agentur na úrovni mikroregionů nebo místních akčních skupin, jejichž úkolem je nejenom plánovat, ale i realizovat rozvojová opatření. Regionální politika koncepčně nevychází z různých typů venkova, ale např. v Dolních Rakousích funguje tak, že území této spolkové země je rozděleno na mikroregiony (Kleinregionen), přičemž pro každý z nich existuje rozvojová strategie na které se dohodli mikroregionální aktéři (zástupci obcí a měst, podnikatelských sdružení, občanské společnosti) s politickými představiteli Dolních Rakous a vytvořili seznam podporovaných projektů (podle priorit)."**)


-----------
*) Pět cílů politiky EU pro období 2021+ je stanoveno v návrhu Nařízení Evropského parlamentu a rady z 30. května 2018, o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza, takto:
1. Inteligentnější Evropa – inovativní a inteligentní ekonomická transformace
2. Zelenější, nízkouhlíková Evropa
3. Propojenější Evropa – mobilita a regionální konektivita k sítím IKT
4. Sociálnější Evropa – provádění evropského pilíře sociálních práv
5. Evropa bližší občanům – trvale udržitelný a integrovaný rozvoj městských, venkovských a pobřežních oblastí prostřednictvím místních iniciativ, který zahrnuje:
5.1. podporu v městských oblastech (ITI a CLLD měst) a
5.2. podporu ve venkovských oblastech (CLLD včetně měst do 25 tis. obyvatel)

**) Odborná zpráva řešení projektu TAČR Éta č. TL01000110 "Budoucnost venkova v České republice: výzvy, vize, rozvojové scénáře a adaptační strategie", str. 7, řešitelé doc. RNDr. Jiří Ježek, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni a Mgr. Ondřej Slach, Ph.D., Ostravská univerzita