SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova | SPOV - Spolek pro obnovu venkova

Hledání

Hledat:

Aktuality

4. ledna 2011

Diskuse: Plošné rušení stavebních úřadů novelou stavebního zákona – ano nebo ne?

Ke stažení zde přehled 230 stavebních úřadů, kterých by se mohl podle včerejšího zjištění na MMR návrh na zrušení  týkat. V kartogramu je území působnosti těchto úřadů podbarveno červeně. Své názory vložte přímo na tento web po otevření článku a kliknutí na "Vložit nový příspěvek" vpravo dole. Také je můžete zaslat členu předsednictva SPOV ČR Ing. arch. Jan Florianovi (ing.florian@gmail.com) k využití při dalších krocích Spolku. Možnost vkládání dalších příspěvků byla uzavřena 1.3.2011.
 
24.2.2011 16:15
čtenářka dokumentů, účastník jednání
Zbabělý ústup?
Tak se dočítám, že MMR rušení stavebních úřadů na obcích I. typu nikdy nezamýšlelo a že se dokonce jedná o novinářskou kachnu... Tak to mají na MMR v sekci NM Kalouse asi nějaké šotky, kteří do jejich dopisů a podkladů k jednání píší a do jejich úst vkládají slova o rušení stavebních úřadů na obcích I. typu a přesunu jejich kompentencí na obce II. a hlavně III. typu.
17.2.2011 21:57
Ing. arch. Jan Florian
Státní správa jako celek musí být přívětivá k venkovu
Chtěl bych reagovat na poslední diskusní příspěvky několika glosami. K poslednímu příspěvku a otázce směrem ke Spolku obnovy venkova ČR: Proč se ve zveřejněném průběžném průzkumu stavebních úřadu na vaších stránkách se píše o agendě? Ne o výkonu? Nepíše se o agendě, ani o výkonu, vyhodnocení našeho průzkumu, které připravujeme a zveřejníme bude o obojím. Na otázky utváření tarifních tabulek a platových tříd by měly odpovídat ministerstva, které je připravily - třeba se ozvou (možná, že některé - pro místní rozvoj nebo vnitro tuto diskusi sledují). Spojený model státní správy nemůžeme tak jednoduše zatracovat, jak to vidí nezávislý anonym. Státní správu, podle mého názoru, nelze zejména v první instanci odtrhnout od samosprávy. Spolek zdůrazňuje důležitost odborného zázemí starostů venkovských obcí, městysů a měst, které existence státní správy na co nejnižší úrovni posiluje. Diskutoval bych proto spíše o tom, jak a kde mají být odvolací orgány, aby nezávislost státní správy jako celku skutečně garantovaly. Správné by bylo analyzovat celý systém státní správy s cílem jeho zkvalitnění, včetně šetření peněz daňových poplatníků, tak, aby byla přívětivá k venkovu. A ne brát venkovu odborníky - v daném případě rušením stavebních úřadů nebo přesunem podstatné části jejich práce na úřady obcí s rozšířenou působností. Kéž by tomu nakonec bylo tak, že půjde jen o zjednodušení nebo vypuštění dosud povinných procesů v rámci přenesené působnosti, které sníží potřebu úředníků, ne dole, ale na všech úrovních!
17.2.2011 7:24
Doplnění
Prst byl rychlejší na enter, než jsem to vysvětlil. K níže uvedené tabulce, která je dle NAŘÍZENÍ VLÁDY č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě. Zajímalo by mne jak jsou samosprávou zařazovány dle tohoto závazného NV referenti stavebních úřadů na obcích. Zda do 9 nebo do 10 platové třídy. Tak zavádějící zařazení práce podle tohoto katalogu jsem dlouho neviděl..... Jaký je rozdíl mezi "výkonem agendy stavebního úřadu v 9 třídě a výkonem stavebního úřadu v 10 platové třídě? Ví to někdo? Já říkám, že působnost podle stavebního zákona vykonávají stavební úřady. Mají mít tedy 10. Pro SPOV: Proč ve zveřejněném průběžném průzkumu stavebních úřadu na vaších stránkách se píše o agendě? Ne o výkonu?
17.2.2011 6:46
Průzkum stavebních úřadů.
12. Kolik pracovníků k datu vyplňování na Vašem obecním úřadě řeší agendu stavebního úřadu na plný úvazek? 2.10.32 REFERENT ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ A STAVEBNÍHO ŘÁDU 8. platová třída 1. Zajišťování a příprava podkladů pro výkon obecného stavebního, speciálního stavebního nebo vojenského stavebního úřadu (dále jen „stavební úřad“). 9. platová třída 1. Zajišťování a příprava podkladů pro výkon úřadu územního plánování. 2. Zajišťování dokumentace průběhu územně plánovacích nebo rozhodovacích procesů ve vymezené působnosti úřadu územního plánování nebo stavebního úřadu. 3. Výkon agendy stavebního úřadu. 10. platová třída 1. Výkon úřadu územního plánování. 2. Výkon stavebního úřadu. 3. Výkon územně plánovací činnosti obecním úřadem.
16.2.2011 12:07
Nezávislý anonym
Spojený model v praxi
V bulletinu "Územní plánování a urbanismus" č. 4/93 (ročník XX./1993) je velmi zajímavé čtení s názvem "Závěry konference o územním plánování a stavebním řádu" (tzv. devátá Kladenská). Mohu doporučit. Je zde např. uvedeno "Účastníci v mnohých vystoupeních kriticky poukazovali na časté případy přímého zasahování do rozhodovacích procesů ze strany těch orgánů obcí, které podle zákona o obcích nevykonávají činnosti v přenesené působnosti...." (rada, zastupitelstvo). Dále např. že povinností státní správy je rozhodovat objektivně jménem státu a z jeho vůle. Ne tedy z vůle těchto politických subjektů. Když úředník neuposlechne má tedy pouze dvě možnost, že ano! Z této konference cituji doslovně: "Oproti předpokladům neubylo tlaků způsobujících ovlivňování odborného výkonu činností stavebních úřadů politickým rozhodováním. Doporučuje se budování horizontálních odpovědnostních vazeb správní služby nezávislé na politicky odpovědných orgánech samosprávy. Byla rovněž zdůrazněna nutnost zvýšit společenskou prestiž správních úředníků mimo jiné i na úseku územního plánování." Kolik z těch doporučení od r. 1993 se realizovalo? No samozřejmě, že nic. Naopak máme navíc kraje, kde je situace stejná. Toto vše bylo doporučeno ústř. orgánu územního plánování na str. 194 zmíněného bulletinu. Chtěl bych přesto sdělit starostům a dalším zastupitelům obcí (předpokládám že jich bude většina), kteří skutečně respektují troufám si tvrdit dosti složitou práci a nedostatečně ohodnocenou úřednictva stavebních úřadů (až na některé totálně nekvalifikované osoby a to zejména bez praxe nikoliv teoretické ze stavebních úřadu, ale z jakékoliv činnosti přímo z realizace staveb), že proti nim není hlavně namířena tato kritika. Chyba je ale v systému a není vůle věc řešit. Prostě řečeno spojený model je naprosto nevyhovující a tím by se mělo MMR zabývat a doporučit změny přísl. právních předpisů a norem. Prospělo by to všem. Definitiva je v „luftu“. Stavební zákon raději ani nebudu komentovat . Na kdejakou "blbost" rešit změny územního plánu co by mohl stavební úřad sám s dotč. orgány a účastníky řízení ošetřit (kšefty pro arch.). RD do 150 m2 a přes 150 m2 atd, atd. Přeji všem pěkný den a neptejte se mne na jméno a úřad. S pochopením děkuji. N.A.
15.2.2011 15:15
Ing. arch. Jan Florian
Kde naleznete na webových stránkách MMR informace k novele stavebního zákona
Odpověď MMR, na kterou upozorňuje paní Novotná, naleznete postupnými odkliky na www.mmr.cz - FAQ - často kladené dotazy (článek uprostřed nahoře pod nadpisem Pro veřejnost) - Návrh novely stavebního zákona (poslední vyjmenovaná oblast). Z této oblasti přebíráme v následujících článcích otázky a odpovědi publikované k dnešnímu dni na téma Rušení stavebních úřadů a Harmonorgram prací na novele stavebního zákona.
15.2.2011 15:13
Ing. arch. Jan Florian
Co naleznete na webových stránkách MMR k rušení stavebních úřadů
Objeví se v připravované novele stavebního zákona zrušení stavebních úřadů na nejnižší úrovni? Cílem novely stavebního zákona je optimalizace činnosti státní správy také s ohledem na možnosti státního rozpočtu. Směřujeme ke stavu, kdy každý člověk, bude-li potřebovat cokoli vyřídit, by měl mít možnost si toto vyřídit na jednom místě. Pokud existují případy, kdy žadatel kvůli stavebnímu povolení musí objíždět více stavebních a jiných úřadů, aby získal jedno povolení pak je žádoucí tento stav odstranit. Z pohledu žadatele jde o zbytečnou komplikaci a z pohledu státu o zbytečné výdaje. Cílem je dosáhnout stavu jedna stavba – jedno rozhodnutí. V případě, že budou v některých obcích stavební úřady nevytížené, pak nemá smysl, je za každou cenu držet. Nepřineslo by takové opatření pro stavebníky jen nevýhody? Další cestování, prodloužení lhůt vyřízení žádostí atd. Stavebník dnes stejně kvůli stavebnímu povolení musí jezdit do obcí vyšších typů. K vlastnímu stavebnímu povolení totiž potřebuje například souhlas orgánu životního prostředí, souhlas správce komunikací, rozhodnutí vodoprávního úřadu a další. Pokud si tedy jede pro tato povolení, proč by mu rovnou v té samé obci nemohli vydat povolení stavební? A v případech, kdy uváděná stanoviska nepotřebuje, navrhujeme, aby stavbu mohl realizovat bez stavebního povolení nebo jenom na ohlášení. Tedy opět stavebníkovi zjednodušujeme významně život. Proč ministerstvo k takovému opatření přistupuje? Čemu má celý krok napomoci? Současná praxe složitého vyřizování stavebních řízení zbytečně zpomaluje i některé velmi jednoduché stavby. Navíc platí, že každá úřední komplikace je podhoubím pro korupční jednání. Proto chceme jednoduchost a transparentnost v rozhodování. Rádi bychom zvýšili profesionalitu a odbornou kvalitu rozhodování tak, aby nedocházelo ke zbytečným chybám v případě složitějších staveb. Slyšel jsem, že MMR bude stavební úřady na malých obcích rušit. Je to pravda? MMR žádné stavební úřady rušit nemůže. MMR pouze navrhuje rozšířit okruh staveb, pro jejichž realizaci nebude potřeba stavební povolení nebo je bude možné stavět jen na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Dále navrhuje, aby si každý, kdo potřebuje stavební povolení, mohl vyřídit veškeré náležitosti na jednom místě. Pokud se ukáže, že některé stavební úřady nejsou vytíženy, pak to bude důvod pro přistoupení k jejich redukci.
15.2.2011 15:11
Ing. arch. Jan Florian
Co naleznete na webových stránkách MMR k harmonogramu prací na novele stavebního zákona
Rekapitulace dosavadního průběhu novelizace Komplexní novela stavebního zákona je připravována od poloviny roku 2008. V roce 2009 byla rozeslána do mezirezortního připomínkového řízení. Vyjádřilo se 59 připomínkových míst, z čehož tzv. „zásadní připomínky“ jich uplatnilo 39. Celkový počet připomínek byl 1469, z toho „zásadních“ 722. Proces vypořádání připomínek – tedy odlaďování sporů a úpravy trval přes jeden rok a všechny zásadní připomínky se podařilo vypořádat. Aktuální dění související s novelizací Nyní (v lednu 2011) probíhá u návrhu novely aktualizovaného o úpravy vycházející z programového prohlášení vlády zkoumání dopadu novelizace na regulaci ekonomiky a života občana (tzv. proces RIA). V únoru 2011, po vyhodnocení RIA, očekáváme definitivní zpracování paragrafovaného návrhu novely, které bude v březnu 2011 odesláno podle pravidel vládní legislativy do připomínkového řízení mezi další rezorty. Kdy by mohl být návrh definitivní? V červnu by mohl být postoupen Úřadu vlády a do Sněmovny by se mohl dostat ve druhé polovině roku 2011. Účinnost nelze očekávat dříve než v průběhu roku 2012.
15.2.2011 11:52
Hana Novotná
Stránky MMR
Na stránkách MMR se, mimo jiné, objevilo i následující: "Slyšel jsem, že MMR bude stavební úřady na malých obcích rušit. Je to pravda? MMR žádné stavební úřady rušit nemůže. MMR pouze navrhuje rozšířit okruh staveb, pro jejichž realizaci nebude potřeba stavební povolení nebo je bude možné stavět jen na základě ohlášení stavebnímu úřadu. Dále navrhuje, aby si každý, kdo potřebuje stavební povolení, mohl vyřídit veškeré náležitosti na jednom místě. Pokud se ukáže, že některé stavební úřady nejsou vytíženy, pak to bude důvod pro přistoupení k jejich redukci." Nechápu - MMR nic neruší - ale navrhuje novelu zákona, která stanovuje, kdo je stavebním úřadem. Takže MMR teď přistupuje tak, že stavební úřady budou i obce I. typu a bude přistupováno individuálně? To bylo asi rozumné - ať si rozhodnou obce, které na provoz stavebního úřadu nemálo doplácejí, zda ho chtějí zachovat či ne.
11.2.2011 19:27
Dana Janků
Rušení stavebních úřadů PO 1
Je vážně jednoduché něco šmahem zrušit. Pamatuji se dost dobře na články, které vycházely před uvedením do praxe nynější stavební zákon. Cituji: .. stavby rodinných domů pouze na ohlášku, .... stavebníci nebudou muset složitě žádat o vydání stavebního povolení, dále byly uvedeny články, že plno staveb bude možno postavit bez povolení stavebního úřadu atd....... Autoři článků však úplně zapomněli na to, že stavebníci budou muset žádat o územní souhlasy, nesmyslně vyvěšovat na plotech či různých tabulích oznámení o svých záměrech a jiné obdobné nesmysly. Proboha, kdo to přečte?? A největším neštěstím si myslím, že je doručování územního řízení veřejnou vyhláškou!!!! Kolik sousedů se o záměru stavebníka dozví?? Z uveřejněného záměru na plotě ani jeden!! A na námitky podané ve stavebním řízení k umístění stavby je již pozdě!!. Těmito problémy, které stavební zákon přinesl, by se měli zákonodárci zabývat. Úředníkům ulehčit práci a vysvětlování, že si stavebník na vlastní zahradě nemůže postavit skleníček, nebo budku na WC bez příslušných dokladů. V této oblasti si myslím, že by se měl stavební zákon upravit, ku prospěchu občanů a ne jít proti nim, třeba tím, že jim zruším stavební úřad v místě bydliště.
11.2.2011 9:43
Ing, Petr Kukla, předseda správní rady sdružení Region Za Moravú
Nesouhlasné stanovisko Sdružení právnických osob Region Za Moravú k rušení stavebních úřadů na obecních úřadech typu I
Ministerstvo pro místní rozvoj znovu otevřelo v souvislosti s přípravou novely stavebního zákona otázku plošného rušení stavebních úřadů na obcích, které nemají pověřené úřady nebo nejsou úřady obcí s rozšířenou působností, tzv. stavebních úřadů na obecních úřadech typu I. Podle našeho názoru by šlo o velmi závažný a téměř nevratný krok, který naprosto neodpovídá představám nás starostů menších obcí jako i představám a hlavně potřebám našich občanů. Namísto hledání cest, jak zkvalitnit práci stavebních úřadů, se opět připouští varianta zrušení těchto asi 230 „malých stavebních úřadů“. Starostové všech obcí regionu jsou rozhořčeni snahou Ministerstva pro místní rozvoj zkomplikovat běžný život občanů žijících mimo obce s rozšířenou působností. Obecně propagované myšlenky politických stran „blíže k lidem“ jsou těmito kroky naprosto potlačovány. Likvidací malých stavebních úřadů by se vzdálila státní správa občanům a nemalé náklady by si vyžádal i převod na obce s rozšířenou působností. Paradoxně by se mohlo stát, že na nová pracovní místa by nastoupili stejní lidé jako jsou dnes na stávajícím stavebním úřadě, jen lidé z regionu by k nim měli dál. Stavební úřad v Bílovicích, který spravuje stavební agendu v našem regionu má plně kvalifikované zaměstnance a je vybaven nejmodernější výpočetní technikou s programy speciálně zaměřenými na stavební úřad včetně programů na práci s mapami, ortofotomapami, územními plány, inženýrskými sítěmi, údaji z katastru nemovitostí apod. Výsledky jejich práce mohou být doloženy protokolem kontroly z krajského úřadu Zlínského kraje s výsledkem „bez výhrad“. Pro upřesnění, Region Za Moravú představuje téměř 10 000 obyvatel. Na stavebním úřadě v Bílovicích je provedeno ročně přes 600 podání za rok, to vše musí zvládnout dva pracovníci. Oba pracovníci mají odbornou způsobilost na úrovni územního řízení a stavebního řádu a dále na úrovni územního plánování a požadované odborné vzdělání. Vedoucí stavebního úřadu absolvovala taktéž krátké studium pro vedoucí úředníky, má vysokoškolské vzdělání v oboru veřejná správa. Jejich nespornou výhodou je nejen odborná způsobilost, ale také znalost místních poměrů. Myslíme si, že tato služba je jednou z těch, která přispívá ke kvalitě života v celém regionu, proto jsme rozhodně proti rušení stavebních úřadů na obecních úřadech typu I. Nehledě k tomu, že obec na konci roku 2010 zrekonstruovala prostory pro stavební úřad za více než 600 tis. Kč za podpory dotace MAS Dolní Poolšaví. Udržitelnost projektu je 5 let a obec by mohla, v případě zrušení stavebního úřadu, o tyto prostředky přijít. Z výše uvedeného vyplývá, že zástupci Regionu Za Moravú nesouhlasí s částí navrhované novely – zrušení stavebních úřadů na obecních úřadech typu I.
10.2.2011 21:18
Zdeňka Cimická, Libáň
Stavební úřady nadbytečné?
Jak uspořit v jednotlivých resortech? Úkol, který MUSÍ řešit ministři vlády. Analýza skutečné práce všech odborů, pododborů atd. je náročná a její spravedlivé a reálné vyhodnocení ještě náročnější. Cesta zrušit malé stavební úřady je snadná a rychlá. Že na to doplatí občan? Budu opakovat argumenty, které napsali i jiní, ale tak to vnímám. Vyjadřuji názor, který mám získaný vlastní zkušeností. Lidé na těchto MALÝCH úřadech (samozřejmě fundovaní a morálně vyspělí) konají více než jim přikazuje jejich pracovní náplň, nejsou pouhými a neosobními úředníky, ale poradci občana, často terénní pracovníci a především znalci "svého" regionu. Dokáží odpovědět na otázky bez zbytečného papírování. Domnívám se, že i za cenu poplatků za některé informace a služby, je zachování stavebních úřadů ve stávající podobě důležité. Připomenu paralelu z jiného resortu. Masové zavírání a rušení mateřských školek před několika lety. Byly slabé populační ročníky a byla možnost ušetřit. Jaká je situace dnes? Rodiče často marně usilují o umístění dítěte ve školce, není výjimka, že děti dovážejí mnoho kilometrů. V současné době jsou rušením ohroženy školy střední. Nepovažuji takové kroky za rozumné a už vůbec ne za kroky, kterými ušetříme. Zcela postrádám dlouhodobý výhled. Jsou to velmi krátkozraká rozhodnutí a jejich důsledky dopadají na občana.
4.2.2011 22:13
Marie Hrůzová, starostka obce Medlice
Nesouhlasíme se zrušením stavebního úřadu Višňové
Ministerstvo pro územní rozvoj plánuje zrušit stavební úřady na obcích I. typu. Vzhledem k tomuto stanovisku nesouhlasíme se zrušením stavebního úřadu Višňové, do jehož působnosti patří i obec Medlice. Zrušení tohoto úřadu bude mít dopad na občany naší obce zvláště v těchto ohledech: - ztížení dostupnosti státní správy pro občany; - taktéž dostupnosti pro starostu obce při vyřizování investičních akcí, zejména časová a finanční náročnost při cestě na vzdálený úřad; - pracovník stavebního úřadu nebude mít přehled o místní situaci, zhoršení komunikace mezi úřadem a občany, - prodloužení lhůt pro vyřízení žádostí. Závěrem uvádíme, že k činnosti stavebního úřadu Višňové nemáme připomínky. Místní občané rovněž nepodali na obecní úřad Medlice žádnou stížnost na činnost Stavebního úřadu.
4.2.2011 20:31
Miluše Čančíková, starostka obce Jinočany
Zrušení Stavebního úřadu Rudná je pro nás naprosto nepřijatelné
Obec Jinočany je dynamicky se rozvíjející obec. Jsme obcí bezprostředně ležící vedle Prahy. Strategická poloha obce nás řadí mezi lokality s velkým stavebním růstem. Pro nás informace o možném zrušení Stavebního úřadu Rudná je naprosto nepřijatelná. Veškerá rozsáhlá stavební činnost je řešena přímo v Rudné. Město Rudná leží pouhé 3 km od naší obce. Pro naše občany je stavební úřad velmi dobře dostupný. Zrušení tohoto úřadu by bylo pro nás i naše občany velikou zátěží. S navrhovaným záměrem nesouhlasíme!
4.2.2011 20:06
Libor Kosour, starosta obce Tavíkovice
Protest obcí ve správním území stavebního úřadu Višňové
Obec Tavíkovice se tímto připojuje k protestu ostatních obcí, týkající se uvažovaného rušení stavebního úřadu ve Višňové.
4.2.2011 10:25
Jaroslav Beneš
ODBOR VÝSTAVBY MĚSTSKÉHO ÚŘADU BRANDÝS NAD ORLICÍ JE PROTI PLOŠNÉMU RUŠENÍ STAVEBNÍCH ÚŘADŮ
Takže potřetí – po návrhu změny stavebního zákona /rušení SÚ I./ a následné široké diskusi v roce 2003-2006; následně v roce 2008-2009; přichází vše znovu nyní v roce 2010-2011. Zastupitelé města Brandýsa nad Orlicí při minulé kampani za zachování stávajícího počtu stavebních úřadů na svém zasedání podpořili zachování odboru výstavby městského úřadu v Brandýse nad Orlicí. Jsem přesvědčen, že zastupitelé města Brandýsa nad Orlicí zachování stávajícího počtu stavebních úřadů a tím zachování odboru výstavby městského úřadu v Brandýse nad Orlicí na svém zasedání opětovně podpoří. Město Brandýs nad Orlicí /městečko/ leží na hlavní trati Praha-Česká Třebová, na jedné třetině města je vyhlášena MPZ a v jeho celém okolí leží přírodní park Tichá Orlice. Stavební úřad mimo katastr města úředně spravuje šest přilehlých samostatných obcí. S názory a důvody podporujícími zachování SÚ I. uvedenými v diskusi vedené na tomto webu se ztotožňuji. § 13 odst.3 SZ – ŘEŚÍ odejmutí působnosti stavebního úřadu obecnímu úřadu pokud nebude splňovat podmínky pro řádný výkon této působnosti. § 13 odst.5 SZ – příkladem celorepublikově významná „stavba“ NOVÁ TRAŤ, ÚSTÍ NAD ORLICÍ-CHOCEŇ, zasahující do správních obvodů SÚ Choceň, SÚ Brandýs nad Orlicí, SÚ Ústí nad Orlicí – nyní ve fázi zpracování PD /loňským opatřením ministerstva pozastavená/- kdy KÚ PK rozhodl, že územní řízení povede stavební úřad Ústí nad Orlicí /logické řešení/. Nyní nestandardní pohled úředníka s 16-ti letou praxí na zdejším SÚ na kritizovaný počet 1-2 pracovníků /zastupitelnost/. Já jako místní rodák jsem patriotem našeho města a tak k některým věcem přistupuji možná ne v souladu s míněním ministerských úředníků. Zastupitelnost – je jistě problémem – nikdo jiný nyní nemá ZZOZ – takže mj./dobrovolně/: - vědomě si nevybírám dovolenou na úřední dny a snažím se být o úřední dny fyzicky přítomen v kanceláři odboru výstavby; jinak možnost návštěvy odboru výstavby každodenní /nejlépe po domluvě/. - letní dovolenou si nejčastěji vybírám týdenní – max.čtrnáctidenní – nese to s sebou tzv. „přípravu na dovolenou“ – sladění termínů v řízeních,… - je třeba plánovat. - při jednodenní dovolené – mj. spoluzaměstnanci posoudí naléhavost řešení, zavolají na M a v případě, že je možno žadateli vyhovět – je možné i urgentní dostavení se do kanceláře OV či vyřešení věci telefonicky. – je možná i telefonická domluva na příležitostné návštěvě po pracovní době či v SO,NE /chalupáři/. Se starostou města i se starosty všech obcí funguje vzájemná spolupráce a tak z mého pohledu patriota našeho města, člena několika o.s. – není problém s fungováním úřadu za těchto daných podmínek. V roce 2010 nebylo podáno žádné odvolání proti rozhodnutí SÚ, byla podána stížnost na KÚ PK na nečinnost SÚ /spor nájemců bytů Společenství BD/- /KÚ PK USNESENÍM STÍŽNOST ZAMÍTL A ROZHODL, ŽE SÚ NEBYL NEČINNÝ/. Zrušení SÚ I. nezabrání sousedským sporům /i malicherným/ a poté „stěžovateli“, aby namísto komunikace se SÚ nesepsal PÍSEMNOST /STÍŽNOST/ a tu „bez následků“ rozeslal : na KÚ, VOP, MMR, MV …. Stěhování archivu SÚ – nedobré /ze všech pohledů uváděných v diskusi/. Ten archiv /a Ti jež jej udržují a zdokonalují/ si takové zvěrstvo nezaslouží. Jako vedoucí odboru výstavby Městského úřadu Brandýs nad Orlicí NESOUHLASÍM s plošným rušením stavebních úřadů a rušením našeho stavebního úřadu. Jaroslav Beneš
3.2.2011 16:53
Ing. Lubomír Waic
Kamil Jankovský: Stavební zákon nesmí umožňovat neodůvodněné obstrukce
To, že MMR chystá zásahy hned do několika důležitých právních předpisů je jistě správné předsevzetí, mělo by jim ale předcházet perfektní vyhodnocení postupů podle těch "starých" právních předpisů a norem. To je ale technicky a především časově velmi náročné a pro toho, kdo chce rychle provádět "změny" prakticky neproveditelné. (A bohužel podle toho ty změny potom vypadají) - To že někdo uvažuje o zrušení stavebních úřadů na nejnižší úrovni je rozhodně "špatná a ničím nepodložená" úvaha. Násilně odtrhávat přenesený výkon státní správy již implantovaný obcím je krokem zpět. Daleko účelnější by bylo, kdyby "stát" na výkon přenesené státní správy poskytoval příslušným jednotkám dostatečné finanční zdroje tak, aby mohly jím přenesené pravomoci příkladně realizovat!!. (Jako příklad uvádím "černé stavby" v k.ú. Úhonicích, postavené před 5 až 9 lety a na jejichž exekuci - odstranění "stát" nemá k dispozici potřebné finanční prostředky, na nezbytné zásahy do staveb ohrožující životy, atd). Rovněž "oddálení" stavebních úřadů od stavebních lokalit přinese zhoršení vlastní činnosti SÚ. - pojem "sloučené územní a stavební řízení" bylo pojmem starého zákona, ve stávajícím se jedná o "spojené územní a správní řízení".(viz. téma) -stavební úřady prý nerozhodují stejně konzistentně - odpověď - on se totiž nikde nemůže vyskytovat ten samý případ, vždy je něčím jiný i když se může zdát, že je stejný! (To by bylo téma pro diskuzi, v žádném případě to ale nevyřeší zrušení některých ze stavebních úřadů) - připomínky k liniovým stavbám- pravdou je, že kapacita především dálniční sítě a rychlostních komunikací je naprosto nedostatečná, ale za to rozhodně nemohou stavební úřady. V žádném případě jejich vyloučením nejde dohnat naprosté selhání strategického plánování a další rozhodovací činnosti státu v minulých letech. Naopak ale řádné projednání těchto staveb, které rozhodujícím způsobem ( hluk, emise, imise) ovlivňují život obyvatel našich obcí, měst, krajů a státu přinese očekávané kladné výsledky. (Rozhodně ne např. zák.č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní infrastruktury) Vyloučením té části, kteří dnes rozhodují, přenese povinnost buď na nějaké jiné, kteří asi nebudou stejně konzistentně rozhodovat nebo na ty stejné, kteří se jen oddálí na ty větší úřady, ale už zase nebudou v obraze, protože budou moc daleko.
2.2.2011 22:46
Ing. Jirí Rusek, vedoucí stavebního úradu Kobeřice
Obce vložily do vybavení stavebních úřadů miliony
K záměru MMR včlenit do novely stavebního zákona ustanovení o zrušení obecných stavebních úradů jedničkových obcí chci připomenout, že Obecní úřady příslušných obcí, kterých se má zrušení výkonu státní správy v přenesené působnosti na úseku správního řádu týkat, vložily již do zřízení, zařízení a vybavení stavebních úřadů nemalé finanční prostředky. Po nahlédnutí do inventurního soupisu Obecního úradu Kobeřice je účetní hodnota vybavení a zařízení kanceláře stavebního úřadu 154.896,- Kč. Z toho připadá na software 46.100,- Kč, výpočetní techniku a tiskárnu 61.200,- Kč, zařízení (stoly, skříne, křesla) 47.600,- Kč. Pokud budu vycházet z předpokladu, že vybavení ostatních stavebních úřadů, navržených ke zrušení je obdobné, prostým násobením (154.900 x 230 = 35,627 mil. Kč) dojdeme k částce v řádu několika miliónu korun (což není zrovna zanedbatelná suma), kterou obecní úrady vložily do zřízení, vybavení a provozu těchto úřadů s cílem přiblížit tuto službu co nejvíce občanům svých a okolních obcí. Proč tedy tyto prostředky vyhazovat oknem; stávající stavební úřady jsou zařízeny a vybaveny a jsou v provozu. Nač vynakládat další finance na zařízení a vybavení kanceláří v prostorách, do kterých budou muset být stavební úřady přeloženy? Jedním z argumentů ministerských úředníků pro změnu struktury stavebních úřadů je zjištění, že u obcí tzv. I. typu se vyskytuje nejvíce nedostatků na úseku správné aplikace právních predpisů. Podle Hodnotící zprávy Ministerstva vnitra k výsledkům kontrol výkonu přenesené a samostatné působnosti svěřené orgánům obcí, krajů a hlavního mesta Prahy za léta 2006 a 2007 je tato skutečnost dána jak kvalitou pracovníků, kteří u techto obcí musí zajištovat kumulovaný výkon agend, tak nízkou četností případů, které vyřizují. Pro zajištění kvality aplikace právních přepisů na úseku stavebního a správního rádu jsou důležité výběr odborně kvalifikovaných pracovníků pro výkon této agendy s dostatečnou praxí v oboru stavebním nebo právním a vklad finančních prostředků obcí do udržování a zvyšování kvalifikace pracovníků stavebních úřadů formou účasti na akreditovaných seminářích, nikoliv do zřizování nových kancelářských a archivních prostorů na úřadech obcí s rozšířenou působností, popř. obcí s pověřeným stavebním úřadem.
2.2.2011 22:05
Karel Galas, starosta města Potštát
Město Potštát je proti rušení stavebních úřadů
Patříme rozlohou mezi největší území v okrese Přerov. Jsme na okraji okresu i kraje, s vysokou nezaměstnaností v letošním roce je to cca 14%. Sousedíme z poloviny s vojenským prostorem. Do budoucna (zatím nepotvzené informace), má být k Potštátu připojena i obec Luboměř pod Strážnou, dnes část VVP Libavá.
2.2.2011 22:01
Stanislav Skýpala, starosta městyse Dřevohostice
Slibovaný servis pro občany, kdy měly obíhat dokumenty a ne občan, se neuskutečnil
Součástí Úřadu městyse Dřevohostice (okres Přerov) je i stavební úřad. Poskytuje služby občanům a organizacím ve 12 obcí. Pro zdárný výkon pracovníka jsme vybavili prostory, které jsou dle našeho názoru nejideálnější. Tj. prostorná světlá kancelář, předsíň (čekárna), sociální zařízení a prostorný příruční archív. Jíž v nedaleké minulosti byly pokusy o snížení počtu stavebních úřadů bez ohledu jaká je dostupnost občanů z obcí na stavební úřady, které zůstanou zachovány. Slibovaný servis pro občany, kdy měly obíhat dokumenty a ne občan, se neuskutečnil a tak si občané stěžují, že situace je horší než v minulosti. Ani stavební zákon nevyřešil administrativní náročnost získání různých povolení. Dle mého názoru by velmi prospělo zjednodušení celé administrace a větší pravomoc (zamozřejmě dle zákona) pracovníkům na současných stavebních úřadech i obcích. Tím, že stát "ušetří finanční prostředky" přesune vyšší výdaje na občany a organizace (cestovné, vybírání si dovolené atd.), které budou služeb stavebních úřadů potřebovat.
2.2.2011 21:52
Mgr.Vladimír Korek, starosta městyse Višňové
Počet odvolání za 25 let působnosti zdejšího stavebního úřadu se dá spočítat na prstech jedné ruky
zásadně nesouhlasíme se zrušením zdejšího stavebního úřadu (StÚ Višňové), neboť případné zrušení zdejšího stavebního úřadu (StÚ Višňové) bude mít za následek přinejmenším: - vzdálení státní správy občanům - stížení práce nejen pro starostu městyse Višňového, ale i pro starosty 16 obcí (20 kat.území) , s tím, že dojde ke znevýhodnění starostů těchto vesnic při vyřizování veškerých investičních akcí (mimo jiné mnohonásobně zvýšená časová náročnost) spojená v abnormálním znesnadnění dosahu obcí při žádostech na dotační tituly - dojde k zániku místních znalostí (nejenom na úseku stavebního zákona), a s tím související „likvidace“ výkonu řádné kontroly na úseku stavebního zákona a zákonů souvisejících - v tomto důsledku zhoršení a zpomalení rozvoje a investiční činnosti v „obsluhovaných „ obcích (16 obcí, 20 kat. území) - prodloužení lhůt pro vyřízení žádostí , a s tím související zvýšená nespokojenost občanů Zdejší stavební úřad splňuje veškeré podmínky pro řádné plnění úkolů na úseku územního plánování a stavebního zákona:- je plně vybaven moderní výpočetní technikou s programy zaměřenými na stavební zákon,katastrální zákon, Czech-point apod.,-pracovník stavebního úřadu má vysokoškolské vzdělání-stavebního směru (VUT FAST) s více jak 20 letou praxí ve státní správě a s osvědčením o zkoušce zvláštní způsobilosti (státní správa,stavební zákon,územní plánování), včetně průběžného školení. . Plnou podporu zachování zdejšího stavebního úřad vyjádřilo všech 16 obcí. V neposlední řadě, argument p.ministra MMR o velkém počtu odvolání uvádíme, že počet odvolání za dobu působnosti zdejšího stavebního úřadu (25 roků) se dá spočítat na prstech jedné ruky.
2.2.2011 21:46
Marta Kálalová, vedoucí stav. úřadu MěÚ Loket (pověřený úřad)
Byrokracii nelze odstranit vyházením úředníků, ale zjednodušením a zrušením složitých a nadbytečných zákonů
Co mohu zjednodušeně říci, že vše je o lidech - v různých TV pořadech vidím někdy úředníky stav. úřadů tak mizerné kvality, že se stydím že k nim patřím (kolegyně zase sleduje po večerech doma na internetových fórech diskuse a dotazy probírané mezi pracovníky stav. úřadů, z nichž čiší někdy i hrubá neznalost stav. zákona a správ. řádu) - pokud by se jednalo o tyto konkrétní osoby, tak bych snad byla i pro.. Ale že by práci „trojky“ obce nevstřebaly, o tom není vůbec pochyb, asi by šlo o přesun prac. míst.. Kvalitu rozhodování nelze přece posuzovat podle počtu odvolání (např. proti pokutě za přestupek proti stav. řádu se odvolá téměř každý, a s kvalitou rozhodování ve stav. řízeních toto nesouvisí). Sousedské spory jsou také často řešeny v řízeních, a někdy již od jeho počátku víme, že odvolání bude, ať již rozhodneme tak či onak… Za pěknou „čuňárnu“ od státu směrem k obcím považuji především to, že ačkoliv nový stav. zákon platí již 5. rok, nedovedl zařídit obcím přísun peněz aspoň od stavebníků a žadatelů – tj. změnu položek tuším 16 a 17 v zákoně o správ. poplatcích – a novela je stále v nedohlednu!!! a některé položky nové – v duchu nových termínů ve stav. zákoně. Mám dojem, že 3/4 našich výtvorů děláme zadarmo (územně plán. informace, územní souhlasy, souhlasy s užíváním § 120, kolaudační souhlasy § 122, souhlasy se stavbou § 104, atd. atd.!!) – a kde stavebník zaplatí směšný správní poplatek, náklady úřadu na poštovné ho mohou několikrát přesáhnout – např. za vydání stav. povolení na rodinný dům s přípojkami = 600,- Kč. Tyto poplatky se nezměnily za 16 let, co na stav. úřadě pracuji! Rovněž tak příspěvek na výkon státní správy je směšný - stát by měl těmto úředníkům obcí např. hradit celé mzdy a dodat techniku, a obec poskytovat zázemí (kancel., teplo, světlo…). Bohužel si stát dělá z obcí dojnou krávu - např. jen zkoušky zvl. odb. způsobilosti dnes stojí cca 30 tis. na pracovníka (bez jakéhokoliv závazku setrvat na místě, pokud nejde o ved. pracovníka). Vzdělávací školení dělají různé agentury – za 4 hod. čistého času je sazba 1500,- až 2400,- zcela obvyklá, a pracovník se má podle zákona školit min. 6 prac. dnů v roce!!! Zrušila bych agentury (odejmout akreditovaná školení, zanikly by samy), školit na Krajském úřadě (vždyť je to metodika), případně na trojkové obci, za symbolických 200 Kč.– na zaplacení lektorů by výsledná částka jistě stačila… Při výše uvedených problémech není divu, že obměna rady města po volbách má za následek hledání úspor „od stolu“ - bez jakékoliv hlubší znalosti problému a chodu úřadu, a odvíjí se směrem jako u nás – s hrubým příjmem jsme šli od ledna všichni o 10% dolů, a byly vážné tendence např. stavební úřad zrušit úplně. Neustále se na nás valí množství novel, předpisů a nových zákonů, které bychom měli znát (bohužel často je nestíháme vstřebat), a také počet podání – krize nekrize – neklesá. Byrokracii nelze odstranit vyházením úředníků, ale zjednodušením a zrušením složitých a nadbytečných zákonů.
1.2.2011 14:39
Rušení stavebních úřadů
Kdy už konečně někdo zamyslí a začne místo stavebních řadů rušit Krajské úřady.
31.1.2011 22:34
Jitka Tůmová, starostka obce Pernink
Naše argumenty hovoří pro zachování stavebních úřadů na menších obcích
Ve věci rušení stavebních úřadu jsem se nejprve obrátila na Svaz měst a obcí ČR, kam jsem směřovala naše vyjádření. Naše stanovisko je naprosto v této věci jasné - zachovat stavební úřad v naší obci, což popdporují i ostatní obce, které pod náš stavební úřad spadají. Nedovedeme si představit, že by byl tento stavební úřad zrušen a občané by dojížděli buď do Ostrova nebo snad až do Karlových Varů, bohužel v tom nevidím vůběc nic efektivního: 1) stavební úřady v těchto městech budou muset přijmout minimálně další úředníky pro naši oblast - ti musejí vykonat zkoušku odborné způsobilosti (za nemalé finance!!), takže se bude jednat o přesunutí úředníků, či navýšení počtu úředníků 2) občan bude muset absolvovat cestu do města, aby vyřídil potřebné pro stavební povolení či ohlášení. Mnoho našich spoluobčanů nemá internet, takže elektronické podání není v tuto chvíli na místě. 3) důležitá je také znalost místních poměrů, a to vzhledem k tomu, že se jedná o pracovníka, který žije celý život v naší obci a zná problematiku i okolních obcí je v tuto chvíli k nezaplacení 4) obávám se, že dojde k oddálení úřadu od občana, 5) dojde k navýšení nákladů občanovi ale i úřadu - občan pojede na úřad, úřad zase pojede na místní šetření, čímž se vše prodraží V této věci za námi stojí i ostatní obce našeho spádového obvodu stavebního úřadu Pernink. Věřím, že MMR vezme v potaz všechny naše argumenty, které hovoří pro zachování stavebních úřadů na menších obcích.
31.1.2011 14:56
Ing. Hana Beránková - vedoucí odboru výstavby a územního plánování Městského úřadu Náchod
Diskuse
Vzhledem k tomu, že naše obec s rozšířenou působností má ve svém správním území celkem mimo náš stavební úřad ještě 4 města se stavebním úřadem, znamenalo by pro zdejší stavební úřad zrušení těchto stavebních úřadů velký nárůst práce a znamenalo by to požadavek na zvýšení počtu referentů stavebního úřadu. Dále by to znamenalo i nárůst nákladů na státní správu - doprava, poštovné, administrativní pomůcky, počítače, vybavení nábytkem a nárok na další kanceláře. V současné době již naše město doplácí na státní správu z důvodu nízkých správních poplatků a na skutečnost, že značná část úkonů není zpoplatněna vůbec - územní souhlas, ohlášení a další.
30.1.2011 12:15
Ing. Vladimír Voldřich, vedoucí odboru územního plánování a stavebního řádu MěÚ Černošice
Nesouhlasím s tím, aby bylo taxativně stanoveno, že základní síť stavebních úřadů bude na obcích s pověřeným obecním úřadem
Souhlasím s tím, že některé stavební úřady o jednom nebo dvou lidech by měly být zrušeny - důvod: zastupitelnost v době nemoci a dovolených; nestabilita výkonu a personálního obsazení v případě personálních změn - např. personální čistky nových vedení radnic po volbách; malý tým pracovníků stavebních úřadů v případech neobvyklých staveb. Nesouhlasím s tím, aby bylo taxativně stanoveno, že základní síť stavebních úřadů bude na II. obcích (obce s pověřeným obecním úřadem) - důvod: stavební úřady mají být co nejblíže v terénu, kde se staví; čím je stavební úřad vzdálenější, tím je kontrolní činnost § 132 a násl. stavebního zákona, hůře prováděná. Podněty pro případné změny zákona: 1) zvednout správní poplatky, které se téměř 20 let neměnily (např. pol. 16 - stavební povolení pro rodinný dům o jedné bytové jednotce je za 300,- Kč podle zákona 368/1992 Sb.; podle zákona 634/2004 Sb., který je platný a účinný i dnes; je to podle pol. 17 také 300,- Kč - cena výrobků a služeb (poštovní, energie, výplaty atd.) za tu dobu stouply cca 10x) - získají se tím finanční prostředky na kvalitní pracovníky; 2) ponechat rozhodování o zřizování a rušení stavebních úřadů krajským úřadům tak, aby v místě, kde je velký stavební rozvoj, byl stavební úřad; 3) stanovit kritéria pro stavební úřad např.: v rámci správního území III. obce se může zřizovat stavební úřad i v obcích I. stupně, jestliže jeho pro správní území bude mít minimálně např. 5000 trvale bydlících obyvatel nebo např. 1000 staveb evidovaných v katastru nemovitostí. Nebo např. na 1500 obyvatel se zřizuje jedno místo úředníka stavebního úřadu; 4) obnovil institut „malých stavebních úřadů“, který byl v § 124 zákona 50/1976 Sb. např. pro stavby, kde bude vydáván veřejnoprávní titul podle § 96 zákona 183/2006 Sb. (vydávat územní souhlasy); 5) obnovil v nějaké formě institut dozoru obcí, který byl v § 122 zákona 50/1976 Sb.: např. obce, které nejsou stavebními úřady, vykonávají tuto působnost - sledují veškerou stavební činnost v obci a dbají, aby se rozvíjela v souladu se záměry územního plánování; dozírají na stav staveb; kontrolují, zda se stavby a jejich změny, terénní úpravy, práce a zařízení podle stavebního zákona neprovádějí bez povolení nebo v rozporu s ustanoveními stavebního zákona; zjistí-li obec při kontrole, že se stavba a její změny, terénní úprava, práce a zařízení provádějí bez povolení nebo v rozporu s ním, projedná zjištěné nedostatky se stavebníkem; nevede-li toto jednání k cíli, vydá rozhodnutí o zastavení stavby a vyrozumí o tom příslušný stavební úřad.
28.1.2011 13:17
Ing.Jaroslav Andrle, starosta města Horní Cerekev
Zrušme Ministerstvo pro místní rozvoj
Navrhuji zrušit na MMR ČR veškerá oddělení, odbory, sekce, náměstky a další "moudré" hlavy včetně ministra. To by bylo to nejlepší úsporné opatření. Se všemi níže uvedenými argumenty proti rušení stavebních úřadů plně souhlasím. Nechápu, proč nás "páni nahoře" nenechají v klidu pracovat, proč chtějí rušit něco, co funguje, proč nechtějí šetřit nejdříve u sebe, proč vymýšlejí nesmysly? Jestliže tuto blbost někdo předloží a poté někdo i schválí, tak platí citát, že : "Proti blbosti i bohové bojují marně!". P.S. A v žádném případě se nepovažuji za boha.
28.1.2011 11:14
Daniela Macurová, vedoucí SÚ Ostravice
Nechápu, proč se vracejí zpět k centralizovanému systému, který fungoval v období totality
Nedá mi to a musím se zapojit do diskuze na téma rušení stavebních úřadů. Jsem vedoucí stavebního úřadu při Obecním úřadu Ostravice v okrese Frýdek-Místek. Nemůžu se ztotožnit se závěry ministerstva, že největší problémy jsou ve výkonu státní správy na úseku stavebního řádu zejména na malých tzv. „jedničkových“obcích, a to zejména v nekvalifikovanosti pracovníků, kteří tuto agendu vykonávají. Já osobně mám vysokoškolské vzdělání ekonomického směru se zaměřením na státní správu, můj kolega pak vysokoškolské vzdělání stavebního směru s cca 20 praxí. V minulosti jsem 6 let pracovala na krajském úřadě jako referent pro záležitosti stavebního řádu. Ze svých zkušeností mohu zodpovědně říct, že ne vždy platilo, že menší úřady byly po odborné stránce na nižší úrovni. Mnohdy převyšovaly svými zkušenostmi a znalostmi pracovníky pověřených úřadů. Nechápu, proč najednou chtějí plošně rušit všechny úřady, když v současnosti má kraj pravomoc úřady, které nejsou schopné zabezpečit výkon státní správy zrušit (Moravskoslezský kraj toho využil - např. zrušení SÚ Lučina na FM). Co se týká materiálového zabezpečení, financí na školení zaměstnanců, opět jsou na tom lépe zaměstnanci menších obcí, není problém zúčastnit se školení, za to naši kolegové na pověřených obcích jsou proškolováni minimálně z důvodu nesmyslného šetření. Další plus pro menší úřady jsou dostatečné prostory jak na samotné kanceláře, tak pro archív, který se neustále objemově zvětšuje. Náš stavební úřad zajišťuje agendu ještě pro další dvě obce a celková rozloha správního území je 169 km2. Nechápu, proč taky nezohlední demografické faktory a vracejí se zpět k centralizovanému systému, který fungoval v období totality. Je to obrovský krok zpátky a pokud se tak stane, doplatí na to jen a jen občané. Lhůty pro vyřízení se prodlouží, na úřadech bude po stránce personální podstav. Jak ministerstvo ve své zprávě zmínilo, neustále narůstá složitost správních řízení, což je k tíži našich zákonodárců. Tak snad jen názor přímo těch, kterých se to týká.
28.1.2011 11:06
Ing. Roman Macko - vedoucí SÚ Františkovy Lázně
Rušení stavebních úřadů
Nemohu hodnotit jiné stavební úřady a nechci polemizovat o tom, zda má Ministerstvo pádné důvody k tomu malé stavební úřady rušit. Domnívám se však, že zrušení těchto úřadů nikomu nic nepřinese. Je pravdou, že nyní je jistý útlum stavebních prací a tedy i to, že stavební úřady mají v dnešní době méně práce než před vypuknutím takzvané krize. Nikdo mi ale nevymluví fakt, že tato krize jednoho krásného dne skončí a poté budou stavební úřady opět zaplaveny prací. Musím konstatovat, že před krizí jsme měli podání min. 2 x více než dnes. Nechci ani domyslet jak dopadnou stavební úřady v případě, že bude v novele schváleno zrušení stavebních úřadů, protože před schválením "nového stavebího zákona" došlo k tomu, že stavebníci nevěděli jaký to pro ně bude mít důsledek a proto podávali mnohdy i zmateční podání, jen aby to stihli do platnosti "starého stavebního zákona". Věřte, že min. dva měsíce jsme v té době chodili do práce v 5 ráno a odcházeli i v 10 večer. Tedy krásných 17 hodin v práci abychom nějak stíhali věci vyřídit v termínech. Nevím, zda tohle budou pracovníci stavebních úřadů, kteří budou vědět, že přijdou o práci ochotni znovu absolvovat. Poté tento problém přejde na velké stavební úřady, které budou muset nabrat nové pracovníky, tyto pracovníky znovu vyškolit (domnívám se, že úředníci, kteří přijdou o praci si budou muset nají práci novou a poté se do státní správy už nebudou chtít vracet). To však opět zaplatí obce s velkými stavebními úřady, nikoli stát. Co se týká rušení našich rozhodnutí, pak zde se domnívám, že procento vrácených rozhodnutí po odvolání mají malé stavební úřada přibližně stejné jako úřady velké, protože v nejednom případě se věc vracíKrajskými úřady kvůli malicherným věcem. Tím chci říci, že na malých úřadech jistě nesedí blbější lidé než na velkých. Musím dále podotknout, že procento vrácených rozhodnutí po odvolání je tak velké také proto, že Krajské úřady mají přikázáno vše schazovat, protože pak platí náhrady soudům. Tím chci říci, že je jak pro Krajské úřady tak pro soudy daleko jednodušší schodit rozhodnutí stavebnímu úřadu, protože ten nemá možnost jakékoli obrany. Co se týká zkušeností s liniovými stavbami, tak zde bych dal pouze jako příklad obchvat Plzně - tam jistě měli s těmito stavbami zkušenosti a jak 15 let dopadali, nebo pozemky paní Havránkové, že? Není to o zkušenostech úředníků jakéhokoli stavebního úředu, protože tyto dva příklady ukazují, že ani velké stavební úřady si s těmito věcmi neporadí, ale je to věcí zákonů, které dělají diletanti, kteří se právě těch lidí z obecných úřadů neptají na jejich problémy, ale vytvářejí paskvily, pardón zákony, přímo od stolu. A už vůbec mi není jasné, tvrzení, že stavební úřady prohrávají u soudů. Zde možná střílím vedle, protože mi tento důvod zrušení malých úřadu vyplynul pouze z letmo čtené diskuse, ale jen chci podotknout, že jistě nulové procento malých stavebních úřadů kdykoli obhajovalo své rozhodnutí před soudem. Ten kdo obhajuje svá rozhodnutí před soudy jsou zpravidla Krajské úřady, které potvrdí rozhodnutí stavebního úřadu. Dále se domnívám, že velké stavební úřady budou muset nabrat nové pracovní síly, protože práce jim přibude a to značně. Jenže nebudou mít kapacity pro umístění těchto pracovníků. Co to znamená? Zřídit zřejmě detašovaná pracoviště, která si budou muset pronajmout. Takže další nemalé náklady pro obce s velkými stavebními úřady. Mě je jasné, že stát chce ušetřit, ale co tyto obce, kde ty na to mají vzít. Věřte, že od státu nic nikdo na takový pronájem nedostane. A co lidé, kteří budou muset dojíždět mnohdy až 40 km na stavební úřad. A může se stát, že něco nebudou mít v pořádku, stavební úřad je obrátí a oni pojedou opět 40 km domů s nepořízenou. To zase budou krásné články v novinách a příspěvky v televizi o neochotě úředníků, kteří tak budou nuceni jednat na základě jistě skvělé novely stavebního zákona a dále pak také z důvodu, že nebudou stíhat věci vyřizovat (v případě, že myšlenkou novely je ponížit počet úředníků na stavebních úřadech). Myslím, že bych mohl popsat další důvody proč malé stavební úřady nerušit, ale již opravdu nemám kdy. Pouze ještě dodám, že rušení malých stavebních úřadů je nezodpovědné a především velmi neekonomické. Ministerské úředníky totiž nikdy nezajímalo, jak se se stavem úředníků, se stavem výpočetní techniky, programového vybavení, atd., jednotlivé úřady poperou. To je vždy na nich a je též na nich shnat peníze na toto vybavení. Věřte, že za 12 let na stavebním úřadě jsem poznal, že stát těmto obcím na vybavení nikdy ničím nepřispěl a nepřispěje.
28.1.2011 10:02
Robert Revťák, Taťána Zaorálková, SÚ Velké Přílepy
I když byla snaha novým stavebním zákonem zjednodušit postupy a usnadnit práci občanům i úředníkům, nestalo se tak
Malým úřadem je Obecní úřad Velké Přílepy. S návrhem na zrušení Stavebního úřadu rezolutně nesouhlasí: a) je to něco, co už tu bylo (r. 1993-4) a pro množství práce zůstala pracoviště tak jak byla a měnily se jen hlavičky na papíře. b) mimo jiné, je třeba brát v úvahu, že i když byla snaha, novým stavebním zákonem zjednodušit postupy a usnadnit práci občanům i úředníkům – nestalo se tak. Dnes je povinnost se zabývat mimo staveb taky zařízeními a objem práce se nafouknul. O usnadnění či zjednodušení nemůže být řeč ani v oblasti povinné účasti na kontrolních prohlídkách na aktuálně probíhajících stavbách. Není možné být v terénu a zároveň zabezpečit při zahlcení úřadu i hladký tok administrativy, která narostla. c) z hlediska spádovosti přilehlých obcí a dopravy občanů (stavební řízení vyžaduje osobní účast na jednáních nebo místní šetření úředníka na stavbě neboť nelze každý záměr předkládat v elektronické podobě), obě strany by to měli dvakrát, tak daleko na úřad a na nějakém novém úřadě ve větším městě by čekací doba byla taktéž delší k danému úředníkovi. U nás si lidé určují pořadí a odcházejí si na nějakou dobu, než přijdou na řadu. d) působnost našeho úřadu zahrnuje 15 katastrálních území obsažených v 10 obcích a dle vašich údajů cca přes 10 000 lidí. Dnes dle aktuálně zkolaudovaných staveb již odhadem 15 000 lidí a dle vydaných územních rozhodnutí a rozvojových lokalit v územních plánech do 5 let 20 000 lidí. Tedy práce je z našeho hlediska víc než dost, plno žádostí, dotazů, máme tady velké lokality investorů, satelity a někdy ani nestíháme či sotva stíháme projednat v zákonné lhůtě. Na stav. úřadu nás pracuje teď 2 úředníci na plný úvazek a 2 úředníci na poloviční úvazek + 1 sekretářka – zabezpečující administrativní část úřadu : podatelna, výpravna a archivářka pro všechny pracovníky dohromady. e) při centralizaci se objevuje nový problém. Kvalita pracovníka stavebního úřadu se odvíjí od dokonalé znalosti jeho přiděleného území. To je důležité pro odhalování černých staveb a udržení kázně v rámci území. Je otázkou, zda všichni stávající úředníci, kteří danou lokalitu dobře znají a orientují se v ní, by přešli automaticky do většího města či obce, kam by daná agenda daného stavebního úřadu přešla. f) další otázkou je motivace ke kontrolní činnosti a příjem peněz z udělených pokut. Obec, která nemá stavební úřad, nemá ani příjem z udělených pokut, i když jsou černé stavby situovány na jeho území. Většinou je to pracovník obce, kterýsi hlídá pořádek na svém území a dává podněty na stavební úřad. Potom jsou příjmy bez motivace, cokoliv kontrolovat, protože se ztrácí motivace. g) na příslušném novém stavebním úřadě, kam by přešla agenda zanikajícího úřadu, vznikají potřeby na prostory pro stávající úředníky a jejich agendu danou úřadem (jejich lokalitu) vytíženy na 110% vč. materiálového zajištění a archivace daných dokumentací. Prostory taktéž vytíženy na maximum. Přesunem – centralizací stavebních úřadů by vznikla povinnost stavebníka pořizovat projektovou dokumentaci ve trojím vyhotovení. Ta by se nově ukládala ne obci a na stavebním úřadě. Potřeba kapacity archivů obecně by narostla. h) nemalou položkou jsou pak již investované peníze obce (obecního úřadu) cca od roku 2007 – 2011 na těch jak říkáte, malých, stavebních úřadech. Ty přijdou v niveč, protože zařízené kanceláře počítače, archívy jim budou asi na nic, i když zůstanou v majetku obcí čili dosavadních sídel. i) dále by toto nové přerozdělení oddálilo úřad od obyčejných lidí, kteří by museli vynaložit více peněz a času, aby mohli dojet na nový vzdálenější úřad „stavebníků“, aby si tam třeba mohli vyřídit povolení na obyčejný plot či rod. dům. Velkým investorům, developerům je toto úplně jedno jestli pojedou do města či menší obce, protože oni vždy jedou autem a ne veřejnou dopravou. j) při zavedení centrální evidence staveb není vyhlídka na úbytek práce stavebních úřadů. Opět je to zákonné opatření, jak rozšířit agendu stavebních úřadů obecně.
27.1.2011 18:01
Ing. Bronislav Grulich, starosta města Jáchymov
Zrušení stavebních úřadů je nelogické a kontraproduktivní
Připravované zrušení některých stavebních úřadů mi přijde nelogické a kontraproduktivní. K tomuto názoru mne vedou následující poznatky: - nedomnívám se, že v konečném důsledku dojde ke snížení počtu pracovníků, pouze k jejich přemístění. Tudíž bez ekonomického efektu; - zvětší se přepravní vzdálenosti v obou směrech, úředník na místo šetření a občan na úřad, což v konečném důsledku vyvolá značnou nelibost a také zvýší náklady; - bude chybět potřebná znalost místních poměrů. Tyto důvody osobně považuji za rozhodující.
27.1.2011 17:51
Ing. Jan Náprstek, tajemník MěÚ Rudná
Zachovat stávající pracoviště stavebních úřadů
Jsme obec I a máme ještě matriku a evidenci obyvatel. K trvalému pobytu je zde hlášeno cca 4500 obyvatel, ale ve skutečnosti zde žije min. o 500 – 600 lidí více. Náš SÚ vykonává činnost pro 10 obcí, tj. cca přes 12 tis. obyvatel. Umístěním SÚ v Rudné došlo k přiblížení úřadu lidem a opačně, pokud by byly SÚ pouze na ORP, tak při rozložení okr. Praha západ (a obdobně i okr. Praha východ) si neumím představit, jak by se občané z různých částí okresu dostávali buď do Černošic (v některých případech je vzdálenost 50 – 80 km autem, protože veřejnou dopravou to skoro nejde) nebo do Podskalské na Praze 2. V podstatě bych se nebránil zrušení SÚ na obcích I, ale jedině za podmínky, že zůstanou zachovány stávající pracoviště, tam kde jsou nyní. V případě, že by např. byl zrušen SÚ Rudná, tak by tím město Rudná ušetřilo cca 2 mil. Kč, protože by nemuselo vyplácet 6 stavebních referentů, nemělo by náklady na korespondenci, na materiál, na topení, na osvětlení apod. Místo toho by mohlo kanceláře pronajímat nebo využít pro vlastní potřebu. Uvedený rozdíl (cca 2 mil. Kč) vzniká proto, že stát nikdy nehradil a nikdy ani neuhradí 100% náklady na přenesenou působnost a tuto částku musí město Rudná doplácet na tuto činnost ze svého rozpočtu. Závěrem bych doporučoval, pokud se má již něco zaběhnutého měnit, nechat SÚ min. na obcích z přenesenou působností a zachovat stávající pracoviště SÚ, jako detašovaná pracoviště.
27.1.2011 17:41
Jindřiška Kadlečková, vedoucí stavebního úřadu Dolní Kralovice
Zrušením některých stavebních úřadů dojde k oddálení veřejné správy od občanů, což bude mít mnoho negativních vlivů
Zejména dojde ke značnému prodražení vyřizování, které se bude týkat stavebníků i stavebních úřadů, kterým přibude území (náklady na dopravu) dále dojde k nepřiměřenému zatěžování stavebníků, což se projeví zejména cestováním stavebníka (vzhledem k rušení některé dopravní obslužnosti bude znamenat návštěva vzdálenějšího stavebního úřadu celodenní cestování) za vyřízením často banálních záležitostí, při kterých je nezbytná osobní účast. Dále je zde nutné také zdůraznit znalost místních poměrů v území, které každý stavení úřad spravuje. Úřad vynaložil na zajištění činnosti SÚ nemalé prostředky (materiálové vybavení, software, vzdělávání apod.) Stát sice přispívá na činnost stavebního úřadu v naší obci, ale jen částečně. Náklady ostatní (náklady na teplo, el. energii, vodu, materiálové vybavení …) platí Obecní úřad ze svého rozpočtu. Argumentace, že důvodem ke zrušení tzv. malých stavebních úřadů je jejich neodbornost či nezkušenost při stavbách dálnic je, podle našeho názoru, zcela vedle. Úředník stavebního úřadu musí splňovat podmínky vstupní vzdělávání úředníků a následné zkoušky odborné způsobilosti (které jsou značně finančně nákladné). Další argumentace, nezkušenosti úředníků malých stavebních úřadů při povolování staveb dálnic, nebo jiných liniových staveb je úplně zbytečná, neboť v těchto případech staveb vedoucích přes několik katastrálních území v rozličné správě stavebních úřadů rozhoduje nadřízený orgán, který ze stavebních úřadů bude toto řešit. Dle našeho názoru je nutné hlavně zjednodušit stavební zákon, tak jak se původně slibovalo, neboť došlo přesně k opaku. Stavební zákon se pro mnohé stavebníky stal zcela nepochopitelný a zbytečně komplikovaný. Závěrem lze říci pouze to, že stavební úřad na vesnici přitom má za snahu mj. poradit a pomoci každému, kdo se hodlá prokousat současnými právními předpisy při výstavbě čehokoliv. Je to práce nejen prospěšná, ale zejména potřebná. Činností stavebního úřadu není přece jenom povolování velkých liniových staveb, ale hlavně převážně těch malých staveb pro bydlení a drobné podnikání.
27.1.2011 17:35
Jan Studený, Stavební úřad Petrovice
Rušení stavebních úřadů prvního stupně
Stavební úřad Petrovice zajišťuje výkon státní správy od roku 1983 pro 6 obcí s celkovým počtem cca 4300 obyvatel. Rozsah činnosti je daný územní působností a obecnou stavební působností v oblasti stavebního zákona a ve vlastní obci Petrovice zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud jsou hlavním důvodem pro plošné rušení stavebních úřadů na prvním stupni ekonomické aspekty, je naprosto zřejmé, že jedná v případě daného návrhu o zcela nepodložený a nepromyšlený krok. Domníváme se, že rozsah pracovní činnosti je takový, že jej nebude příslušná obec s rozšířenou působností schopna pokrýt, aniž by sama nenavyšovala administrativu. Současně jsme přesvědčeni, že rušením stavebních úřadů, jednoznačně dochází k oslabování funkce venkova a vzdalování dostupnosti státní správy pro občany. Při současném členění malých stavebních úřadů je nespornou výhodou znalost místního terénu a možnost a schopnost okamžité reakce na vzniklou situaci, důkazem toho je minimální počet odvolacích řízení. Vzhledem k uvedeným důvodům jednoznačně podporujeme zachování Stavebního úřadu v Petrovicích v současné působnosti. Dalším možným a nejméně bolavým řešením (samozřejmě i nejlevnějším) by bylo zachování stavebního úřadu v místě obce jako detašovaného pracoviště příslušné obce s rozšířenou působností, tímto řešením by zcela odpadly i argumenty o nezastupitelnosti.
27.1.2011 17:30
Mgr. Marta Husičková, starostka Náměště na Hané
Stavební úřady v obcích
Nový stavební zákon platný od roku 2007 přinesl hodně změn a úlev pro stavebníky. Většina stavebních úprav a udržovacích prací vyžadujících dříve ohlášení smí být podle nového SZ prováděna bez jakéhokoliv opatření stavebního úřadu, stavby do 150m2 lze stavět bez prováděného stavebního řízení pouze na základě ohlášení, k množství staveb dříve vyžadujících stavební povolení nyní postačí územní souhlas, atd. Oproti dřívější době jsou však na pracovníky stavebních úřadů kladeny podstatně větší požadavky co se týká odbornosti a kvality práce. Bez dobré znalosti právních předpisů nejen stavebních, ale i všech předpisů souvisejících, si dnes už nelze práci na stavebním úřadě představit a je bez pochyb snahou a přáním každého starostu, aby i nadále zůstala zachována možnost využívat kvalifikovaných odborníků jak pro obce a podnikající osoby, tak i pro každého občana. Vlivem současné hospodářské situace v našem státě došlo dočasně k úbytku finančních prostředků u občanů a tím i k částečnému poklesu stavebních aktivit. Máme se však pro tento přechodný stav navždy zbavit možnosti využívat stavebních úřadů přímo v obcích? Pro stavebníky je bezesporu obrovskou výhodou mít stavební úřad v dostupné vzdálenosti a při jeho návštěvě bez dlouhého čekání a průtahů obdržet veškeré potřebné informace. Pracovníci spravující svěřený obvod jsou v něm dobře orientovaní a znalí poměrů v jednotlivých obcích. Mají přehled o umístěných sítích technické infrastruktury, v které lokalitě lze jaké typy staveb umisťovat, podají informace o tom, co všechno je třeba k realizaci stavby zajistit, čím začít a jak postupovat, aby se předešlo případným problémům. I na obcích stavební úřad dokáže řešit veškerou problematiku a je schopen vést všechna řízení související se stavební činností. Také stavebníci mající úmysl modernizovat či rozšířit svůj rodinný dům mají možnost nahlédnout bez čekání do původní dokumentace objektu, protože archiv s uloženou dokumentací je v bezprostřední blízkosti a stavebník je tak ušetřen další návštěvy úřadu a čekání na den, kdy mu bude dokumentace vyhledána a poskytnuta, aby do ní mohl nahlédnout. Jsou to právě obce, kdo buduje největší množství sítí technické infrastruktury, kterou je většina měst v celém rozsahu pokrytá a probíhá spíše jen její údržba. Budování sítí infrastruktury se ale v obcích dotkne doslova každého občana a každý by tak byl nucen k náročnému vyřizování a několika cestám do vzdálených měst místo aby snadno a bez průtahů mohl záležitost napojení svého rodinného domu vyřídit během několika minut. Všechno lze vyřídit bez časově náročného dojíždění do vzdálených měst, složitého vyhledávání příslušné budovy i příslušného pracovníka v jejím komplexu. Kdo bude mít prospěch z centralizace dalších úředníků v městech? Zamýšlel se už někdo nad tím, jak rozlehlá pracoviště by přesunutím stavebních úřadů z obcí do jednoho města vznikla, kolik prostoru spotřebují jen archivy? Jaké náklady by vyžadovalo vybudování těchto rozšířených pracovišť? Proč má právě člověk z venkova vyměnit pružný úřad s odborníky v místě za několikahodinové dojíždění s dlouhými frontami v městských úřadech, jejichž budování zaplatí zas jen „obyčejný“ člověk? Věřím, že tyto otázky si spolu se mnou klade i mnoho jiných starostů a občanů obcí a spolu s nimi nechci připustit, aby zvítězila varianta, která se zdravému rozumu příčí. Jsem naprosto přesvědčena, že přesunutí stavebních úřadů nemůže přinést víc úspor než komplikací a že náklady ušetřené za provoz současných stavebních úřadů by stejně byly vynaloženy na zřízení nových budov pro přesunutou agendu i úředníky.
27.1.2011 10:26
Miloslava Poštová - SÚ Žleby
Plošné rušení stavebních úřadů
Kdo nese zodpovědnost za špatné zákony a nařízení? V tomto státě asi nikdo. Stavební úřady jsou zavedeny, vybaveny, obce investují do nutných zkoušek a průběžných školení jejich pracovníků. Zdejší stavební úřad je obsazen jedním pracovníken se středoškolským vzděláním staveb.směru+ zkouškou zvláštní odborné způsobilosti dle zákona č.312/2002Sb. Domnívám se, že toto vzdělání je dostatečné. Stavební úřad spolupracuje s okolními SÚ 1. i s rozšířenou působností. V našem okolí se nestává , že by byly provedeny černé stavby neboť je vše podchyceno téměř okamžitě. Rozhodnutí jsou vydávána v termích. Téměř nejsou odvolání - SÚ poradí a dohodne nutný postup s každým, kdo bude stavbu provádět. Ne zřídka jsou to i důchodci a invalidní lidé. Dále bývá pracovník stavebního úřadu pro obec jako investora jedinou osobou se vzvěláním stavebního směru.
27.1.2011 9:36
Jan Studený - vedoucí SÚ Petrovice
Plošné rušení stavebních úřadů
Stavební úřad Petrovice zajišťuje výkon státní správy od roku 1983 pro 6 obcí s celkovým počtem cca 4300 obyvatel. Rozsah činnosti je daný územní působností a obecnou stavební působností v oblasti stavebního zákona a ve vlastní obci Petrovice zákona o ochraně přírody a krajiny. Pokud jsou hlavním důvodem pro plošné rušení stavebních úřadů na prvním stupni ekonomické aspekty, je naprosto zřejmé, že jedná v případě daného návrhu o zcela nepodložený a nepromyšlený krok. Domníváme se, že rozsah pracovní činnosti je takový, že jej nebude příslušná obec s rozšířenou působností schopna pokrýt, aniž by sama nenavyšovala administrativu. Současně jsme přesvědčeni, že rušením stavebních úřadů, jednoznačně dochází k oslabování funkce venkova a vzdalování dostupnosti státní správy pro občany. Při současném členění malých stavebních úřadů je nespornou výhodou znalost místního terénu a možnost a schopnost okamžité reakce na vzniklou situaci, důkazem toho je minimální počet odvolacích řízení. Vzhledem k uvedeným důvodům jednoznačně podporujeme zachování Stavebního úřadu v Petrovicích v současné působnosti. Dalším možným a nejméně bolavým řešením (samozřejmě i nejlevnějším) by bylo zachování stavebního úřadu v místě obce jako detašovaného pracoviště příslušné obce s rozšířenou působností, tímto řešením by zcela odpadly i argumenty o nezastupitelnosti.
26.1.2011 15:45
Stanislav Machovský, starosta města Podivína
Vzdálení služby poskytované stavebním úřadem
Jsem starostou města Podivína, kde od roku 1983 pracuje stavební úřad. Nebudu popisovat všechny důvody, které mne vedou k naprostému odmítnutí návrhu na rušení stávajících stavebních úřadů a jejich přesun na obce s rozšířenou působností. Jedním z všeobecně platných důvodů, který mne vede k této negativní reakci, je vzdálení služby poskytované stavebním úřadem s dokonalou místní znalostí od občana.
26.1.2011 15:05
Bc. Martin Polášek, starosta Těrlicko
Pokud obec historicky stavební úřad měla a chce si ho platit, tak by to měla být jen její svobodná vůle
Z hlediska nákladů na provoz stavebního úřadu je to pro obec těžce prodělečná záležitost, ale to je zavádějící údaj. Obec je zde proto, aby sloužila občanům a peníze jsou až v druhé řadě. Hlavní problém ve zrušení stavebních úřadů na obcích bude ten, že obce ztratí přímou kontrolu nad stavebním děním v obci a z toho pramení to politické riziko k veřejnosti o právu na provádění výkonu samosprávy. Pokud obec historicky stavební úřad měla a chce si ho platit, tak by to měla být jen její svobodná vůle. Za chvíli zruší i obecní úřady, protože magistráty to vlastně můžou dělat všechno samy, a z obcí úděláme jen části magistrátních měst. Začíná to být pěkný Kocourkov.
26.1.2011 14:43
Karel Šebek, senátor, zástupce starosty Neveklova
Rušení stavebních úřadů - ztráta kontinuity českého venkova
Člověk pokaždé žasne, když se setká s nápadem rušit něco zaběhnutého, osvědčeného a smysluplného. Ačkoli žijeme již dvacet v demokratických poměrech, zdá se, že pokušení chovat se jako osvícená vrchnost a vymýšlet novoty od stolu, bez znalosti celé škály praktických životních situací, je vlastní lidské povaze ve všech režimech a v každé době. Troufám si to tvrdit jako lokální patriot, který žije přes padesát let v jednom městě a na jedné adrese i jako popáté zvolený zastupitel a starosta s desetiletou praxí. Naše město, posléze středisková obec a nyní opět město, s doloženou sedmisetletou tradicí mělo, kam až moje paměť sahá, vždy svoji matriku a svůj stavební úřad. S výjimkou krátkého období v šedesátých letech, kdy vedením stavební agendy byl pověřen Okresní národní výbor v Benešově. Po čase sice soudruzi svůj omyl napravili, ale veškerá stavební dokumentace z té doby se ztratila, nejspíše skončila ve stoupě z rozhodnutí anonymního úřednického šimla. A to nezmiňuji prapodivná rozhodnutí z té doby, ovlivněná možná i stranickou přímluvou či lahví rumu. Bohužel, i v dnešní době vidíme v krajině mnoho negativních příkladů nového urbanizmu a staveb, které mají nekonečně daleko ke geniálním myšlenkám Karla IV, Gočára nebo Bati. Nová koncentrace úředního rozhodování /v tom špatném smyslu slova/ může dosavadní stav jedině zhoršit. Proto je třeba ponechat "vše při starém". Uráží mne názor, že velký úřad velkého ducha značí. I v Evropské unii pochopili, že rozhodovat se má co nejblíže místu, kterého se to týká. Říkají tomu princip subsidiarity, my v Čechách jsme si vždy vystačili s pojmem zdravý selský rozum. Občan - úředník, který žije ve městě, kde vykonává svoji práci, je zpravidla velmi těsně spjatý se svým okolím a rozhoduje s jedinečnou znalostí historie a přírodních podmínek daného místa a hlavně s opravdovou odpovědností k lidem, kteří jsou součástí i jeho životního prostoru. Je těžké takové lidi získat, je asi těžké je i zaplatit, ale jinudy cesta navede. Každý osvícený starosta města přiměřené velikosti o svůj stavební úřad dbá, protože je to v zájmu jeho obyvatel. V roce 2010 bylo na Stavební úřad v Neveklově učiněno 257 podání, včetně ohlášení staveb, územních souhlasů, kolaudačních souhlasů atd. Vedoucí stavebního úřadu v jedné osobě vydala 72 rozhodnutí. Na druhé straně bylo podáno jediné odvolání a žádná stížnost. Ohlédnu-li se do minulosti, mohu se pochlubit, že náš stavební úřad zvládnul i takové akce jako rekonstrukce Ústavu sociální péče s rozpočtem 600 mil. Kč, složitou stavbu anaerobní digesce s rozpočtem 150 mil Kč nebo velmi náročnou rekonstrukci barokního zámku ve spolupráci s Odborem památkové péče MěÚ Benešov a Národním památkovým ústavem Praha. Daly by se snášet další a další příklady pro zachování současného rozložení stavebních úřadů. Je mi však líto času, který musím věnovat této argumentaci. Snad by pomohlo, kdybychom znali konkrétní osoby, které se zhoubným nápadem rušení stavebních úřadů přišly. Již sama novela současného stavebního zákona je důkazem, že předchozí zažitý zákon 50/1976 Sb. byl lepší. Jsme snad nepoučitelní?
24.1.2011 7:38
Konečná Hana
Rozhodování MMR
Přečtětě si tohle http://www.mmr.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=21efe0bf-008e-450f-961f-138f3ac5b698 - a pak ať mi někdo něco povídá. Zajímavé jsou také kauzy dílnic a rychlostních silnic končící u soudu. Ani v jednom jediném případě to není práce malých stavebních úřadů - ale práce územního plánování - ať už ORP nebo krajů, a práce jiných stavebních úřadů - u staveb dálnic jsou to pro stavební povolení speciální stavební stavební úřady. Takže argumentace rušení malých stavebních úřadů z těchto důvodů je pouze zástupná. Ten problém není v malých stavebních úřadech - na které se to někdo pokouší hodit. Ten problém je v platné legislativě. Něco jiného by bylo, kdyby došlo k takové novelizaci stavebního zákona, že opravdu hodně zjednoduší procesy umísťování a povolování staveb a další činnosti vyplývající ze stavebního zákona. Pak by korekce stavebních úřadů dávala smysl. Jenže všichni víme, jak dopadlo zrušení zákona 50/1976 a nahrazení zákonam 183/2006 - tak to dopadá, když se dělají věci bez toho, aby se vzal v potaz názor těch, kteří provádí výkon takového zákona. Doufám, že tentokrát bude MMR naslouchat. Je velká šance napravit namálo věcí - zvláště pak ve vztahu k občanským sdružením.
23.1.2011 19:45
Marie Koudelková, vedoucí stavebního úřadu Kněžmost
Malé stavební úřady ještě neznamená, že jsou neschopné nebo nevyhovující
Jsme stavební úřad, který vykonává působnost pro 3 obce, máme na starosti 22 místních částí. Naše Obec Kněžmost má sama 15 místních částí. Nacházíme se na prahu Českého ráje a máme zde velkou chatovou oblast (cca 650 rekreačních chat a rekreačních středisek). Ovšem všechna kritéria se odrážejí od trvale bydlících osob a těch zase tolik nemáme, jsme obec do 2000 obyvatel. S rekreačními stavbami je stále práce, občané přestavují a vylepšují. Dále ve svém obvodu máme zkušební dráhu (polygon) pro Škoda Auto a.s., která se nachází na obvodu 3 stavebních úřadů a my jsme pověřeni Krajským úřadem k výkonu správní činnosti. Náš úřad je vybaven programem pro stavební úřad Fénix (Assecosol.a.s.) s kterým pracujeme již od roku 2000. Za rok 2010 jme měli 460 podání, z toho 177 jsou ÚR + SP rozhodnutí, kolaudační a územní souhlasy a odstranění staveb, z toho dále je 100 žádostí (souhlasy s rozdělením pozemků, přidělení čísel popisných, vyjádření a různá sdělení), 30 potvrzení a opatření a zbytek jsou další listiny, které evidujeme v archivu - např. rozhodnutí speciálních stavebních úřadů a dotčených orgánů státní správy. Za rok 2010 jsme povolili stavby za 379 mil. korun. Zkolaudovali jsme 17 nových bytů, 2 rekreační domy a 4 modernizace RD. Nově povolených rodinných domů za rok 2010 bylo 8. Celkově jsme vydali 15 kolaudačních rozhodnutí a 24 kolaudačních souhlasů, 27 stavebních povolení (z toho bylo 9 sloučeno s ÚR), 27 ohlášení, 14 územních rozhodnutí, 27 územních souhlasů a 4 odstranění staveb. Také jsme spolupracovali se statistickým úřadem v přípravě sčítání lidu a domů. Odvolání jsme neměli v roce 2010 žádné, předtím 2 a v obou případech bylo naše rozhodnutí Krajským úřadem potvrzeno. Jsme na tuto práci dvě pracovnice, nemáme žádnou administrativní sílu a rozhodně nemohu říci, že bychom měli málo práce. Obcím také pomáháme v jejich investiční činnosti. Domníváme se, že tuto práci bude muset někdo udělat (i když nás zruší), protože to vychází ze zákona a pokud víme, tak stavební úřad obce s rozřířenou působností nemá volnou kapacitu. My objedeme různá řízení do vzdálenosti max. 7 -10 km a máme hlavně místní znalosti. Nevíme co se na zrušení 230 stavebních úřadů ušetří, protože odborníci budou dojíždět na řízení větší vzdálenosti. Domníváme se, že malé stavební úřady ještě neznamená neschopné nebo nevyhovující. Občané to k nám mají blízko, často nás žádají jen o radu. Do větších měst to budou mít podstatně dále a tudíž se bude více stavět načerno. Je trochu s podivem, že Ministerstvo pro místní rozvoj se tento trend rušení SÚ i přes odpor měst a obcí stále snaží prosadit, zřejmě jim na občanech až tak nezáleží. Není to tak dávno, kdy se razilo krédo úřady blíž k lidem, nyní to vypadá, že naopak úřady dále od lidí. Přeji Vám hezký den a doufám, že si naše názory alespoň někdo přečte a zamyslí se nad tím.
23.1.2011 19:38
Petr Vychodil, starosta města Králův Dvůr
Plně dostačuje současná úprava § 13 odst. 3 stavebního zákona
Zásadně nesouhlasíme s plošným rušením stavebních úřadů připravovanou novelou stavebního zákona (zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu), protože si myslíme, že pro zrušení stavebního úřadu plně dostačuje současná úprava stavebního zákona a to ustanovení § 13 odst. 3 („Kraj může po projednání s ministerstvem nařízením odejmout působnost stavebního úřadu obecnímu úřadu uvedenému v odst. 1 písm. g) nebo určenému podle odstavce 2, pokud nebude splňovat podmínky pro řádný výkon této působnosti…“). Město Králův Dvůr patří mezi obce, které mají stavební úřad, který by byl novelou stavebního zákona zrušen. Náš stavební úřad vykonává svoji činnost pro správní území obsahující 18 obcí (cca 16 000 lidí). Pracovníci stavebního úřadu vykonali zkoušku zvláštní způsobilosti, stavební úřad je plně vybaven výpočetní technikou (stálý přístup na internet, připojení na katastr nemovitostí, mapové podklady GIS el., program pro stavební řízení VITA a další), byly zřízeny nové prostory pro pracovníky stavebního úřadu. Toto vše stálo Město Králův Dvůr nemalé finanční prostředky, a proto zásadně nesouhlasíme s plošným rušením stavebních úřadů.
22.1.2011 8:41
Mgr. Ivana Majíčková, starostka města Kunovice
To už tady jednou za komunistů bylo
Dobrý den, děkuji za upozornění na rušení stavebních úřadů. Jsem zásadně proti zrušení stavebních úřadů na nejnižší úrovni. Je to znakem centralizace moci! To už jsme tady jednou v 70. letech minulého století měli. Kde je snaha přiblížit se občanům? Kde jsou zásady demokracie? Každý stavební úřad v místě nejlépe zná lokální specifické problémy a podmínky, záměry města apod. Vidí problémy v širších kontextech. Nechceme přece, aby o těchto věcech rozhodoval úředník od stolu!!! A co tím stát ušetří? Náklady na přenesenou působnost nám snížil o 17%. Provozní náklady hradí obec!!! Nechápu smysl ani podstatu tohoto opatření.
22.1.2011 8:37
Jan Červený, vedoucí Stavebního úřadu Čechtice
Úřad městyse Čechtice vynaložil na zajištění činnosti SÚ nemalé prostředky
Stavební úřad v Čechticích funguje již od roku 1983. Pracovník stavebního úřadu má středoškolské vzdělání stavebního směru + zvláštní odbornou způsobilost dle zákona č. 312/2002 Sb., v platném znění - při územním rozhodování a při rozhodování na úseku stavebního řádu a vyvlastnění. Myslím, že toto vzdělání je dostatečné což dokládají i kontroly předešlých let stavebního úřadu. Úřad městyse Čechtice vynaložil na zajištění činnosti SÚ nemalé prostředky (materiálové vybavení, software, vzdělávání a pod…) Stát sice přispívá na činnost stavebního úřadu v naší obci, ale jen částečně. Náklady ostatní (náklady na teplo, el. energii, vodu, materiálové vybavení) platí úřad ze svého rozpočtu. Zrušením “malých“ stavebních úřadů by došlo pouze k oddálení veřejné správy od občanů, což může mít za následek pouze negativní vliv v podobě černých staveb a dostupnost stavebních úřadů ve městech by byla pro mnohé občany menších vesnic velmi špatná. Závěrem lze říci pouze to, že stavební úřad na vesnici přitom má za snahu mj. poradit a pomoci každému, kdo se hodlá prokousat současnými právními předpisy při výstavbě čehokoliv. Je to práce nejen prospěšná, ale zejména potřebná. Činností stavebního úřadu není přece jenom povolování velkých liniových staveb, ale hlavně převážně těch malých staveb pro bydlení a drobné podnikání.
21.1.2011 18:04
Konečná Hana
Už tomu rozumím
Portál finance.cz: Zmenšení počtu stavebních úřadů Jankovský odůvodňuje zvýšením kvality jejich rozhodování. V obcích, kde úřady rozhodují většinou jen o menších stavbách, podle něj nelze očekávat skutečně kvalifikované rozhodování úředníků ve chvíli, když musí najednou rozhodnout o stavbách typu dálnice. Takže aby Vám všem bylo jasno - zruší tzv. malé stavební úřady preventivně, kdyby někdy náhodou měly snad povolovat dálnici. Jen tak mimochodem - ví pan ministr, že taková stavba dálnice jde obvykle přes správní obvod několika staveních úřadů a povolovat ji podle platné právní úpravy má buďto kraj, nebo kraj pověří stavební úřad, který ji povolí???? A jak budou asi kvalifikovaní ti úředníci na ORP? Ti zřejmě povolují několik dálnic ročně - takže asi budou kvalifikovanější - předpokládám. Kolik z těch rozhodnutí, které zrušil Nejvyšší správní soud z důvodů procesních pochybení vydal tzv. malý stavební úřad? Ani jedno!
21.1.2011 10:29
Ing. arch. Jan Florian
Co je v programovém prohlášení vlády ČR
Prohlášení, kterým MMR také odůvodňuje rušení stavebních úřadů, si můžete stáhnout na: http://www.vlada.cz/cz/jednani-vlady/programove-prohlaseni/programova-prohlaseni-74856/. V části Územní plánování a stavební řád na str. 40 se uvádí: „Vláda sníží administrativu staveb dopravní a technické infrastruktur. Navrhne takové úpravy pravomocí, součinnosti, uspořádání, struktury a vybavení veřejné správy, které urychlí a zjednoduší povolování staveb zejména staveb veřejné infrastruktury s cílem prosadit v co nejvíce možné míře zásadu „jedna stavba – jeden úřad – jedno rozhodnutí – garantované informace“, tedy aby s ohledem na charakter, vliv a význam stavby o ní bylo rozhodováno tím úřadem veřejné správy, který je oprávněn vydat všechna potřebná stanoviska a vyjádření.Vláda omezí regulaci povolování staveb jen na nezbytně nutnou míru a pouze pro případy, kdy je nutné koordinovat odůvodněnou ochranu veřejných zájmů a vlastnických práv.“ To ale neznamená, že všechna rozhodnutí se musí vydávat na úřadech obcí s rozšířenou pravomocí. Nevidím důvodu, proč by se naopak některá jednoduchá rozhodování, které dříve prováděly obecné stavební úřady a nyní jsou svěřeny např. do gesce orgánů životního prostředí, nemohly legislativně vrátit na obecné stavební úřady a proč by dnešní stavební úřady nemohly suverénně rozhodovat tam, kde jsou schváleny územní plány obcí a kde by již stanoviska speciálních orgánů ve správním řízení neměla být ve většině případů potřebná, protože věcná koordinace byla provedena v rámci procesu schvalování územního plánu.
20.1.2011 15:55
Ing. arch. Jan Florian
MMR má do 30. června 2011 předložit vládě analýzu stavu na úseku stavebního řádu a územního plánování
Aniž takováto analýza existuje, MMR se vážně zabývá přípravou novely stavebního zákona, která by zrušila řadu stavebních úřadů a výrazně pozměnila kompetence většiny stavebních úřadů. Podívejte se na stejnojmenný samostatný článek z 20. ledna na tomto webu.
20.1.2011 12:12
Petr Ott - projektově inženýrská činnost
Plošné rušení SÚ 1. stupně = naprostá neznalost situace a šetření na nesmyslném místě
Za mých skoro 40 let působení ve stavebnictví na místech od projektanta TZB přes koordinátora stavby a TDI až po správce VaK v Dětenicích jsem zažil už hodně změn v činnosti stavebních úřadů. Např. u nás jsme dříve museli pro každé povolení stavby - změny či nové - jezdit po úřadech v Jičíně, Hořicích, Hradci i jinde. Po změně v 90. letech, kdy se ustanovily SÚ 1. stupně v centru přirozené spádové oblasti, zde v Libáni, toto zbytečné a časově i finančně náročné objíždění konečně odpadlo. Podstatně se zkrátily doby na vyřízení např. Územních souhlasů na přípojky a drobné stavby, rekonstrukce atd. Odpadly zbytečné dotazy případně zamítnutí z titulů neznalosti místních podmínek a vztahů ale i naopak - někdy byly povoleny úpravy, které být povoleny neměly, pak se dlouho řešilo odvoláváním a pod. Jen vydávání rozhodnutí vyššího charakteru - např. vodohospodářské stavby - zůstalo v Jičíně. Tato současná situace vyhovuje oběma stranám a rozhodně by se měnit zpět do podstatně horších poměrů neměla. Nedovedu si představit, že bychom měli řešit cca 170 ÚS na přípojky kanalizace, která se u nás v letech 2010-2011 buduje, se SÚ v Jičíně a se vším tam jezdit. A to by stavěli nové objekty na archivy těch štosů dokumentace kolem těchto drobných ale četných akcí ??? Celé a nejen tento "nápad" mi připadá, že při každé změně NAHOŘE se každý musí hned zapsat byť sebevětší pitomistí. Ať se naučí v prvé řadě používat SELSKÝ ROZUM !!!! Jinak je to šetření " ať to stojí co to stojí"
20.1.2011 11:31
Miroslava Jeřábková, starostka města Sedlec-Prčice
Uvažovaná redukce stavebních úřadů
Rada města Sedlec-Prčice projednala opětovně tuto otázku a opět opakovaně vyjádřila zásadní nesouhlas s tímto záměrem. Naposledy 8. 1. 2009 jsme nesouhlas s tímto záměrem zasílali na MMR k rukám paní Marie Pokorné včetně zdůvodnění, proč město nesouhlasí se zrušením místního stavebního úřadu. Zásadním a logickým důvodem je fungování stavebního úřadu, spádovost území, kdy se na správním území města nachází celkem 36 místních částí, špatná dopravní obslužnost území, která by zásadním způsobem ztížila občanům vyřizování náležitostí… Dalším a nezanedbatelným argumentem je vzrůstající počet podání, které náš stavební úřad řeší. Po zavedení datové schránky a napojení elektronické podatelny a elektronického oběhu dokumentů můžeme konstatovat, že v roce 2010 prošlo podatelnou stavebního úřadu celkem 1211 dokumentů. Z toho bylo 768 dokumentů, které jsou zařazeny v celkem 266 spisech týkajících se stavebních akcí. Některé z projektů jsou navíc velice rozsáhlé a jejich vyřizování dlouhodobé. Dalším argumentem je vybavenost úřadů, do které město v minulých letech investovalo, včetně investic do dalšího vzdělávání pracovnice stavebního úřadu…, což souvisí s velice důležitou snahou o přiblížení úřadů občanům a zjednodušení jejich života. Jsme přesvědčeni, že podobné argumenty vznesou i ostatní stavební úřady či obce, kterých se případné rušení SÚ týká. Zároveň je nutné vzít v potaz také další nároky na úřady, pod jejichž působnost by území se zrušeným stavebním úřadem přešla, což by znamenalo náklady nejen na materiální a technické vybavení, ale hlavně zvýšené náklady na zajištění kvalitního obsazení stavebních úřadů odborníky, včetně zajištění jejich odborné způsobilosti.
20.1.2011 11:27
Ing. Pavel Perout, starosta města Rájec-Jestřebí
Rozhodně s rušení malých stavebních úřadů nesouhlasíme
Jsme malým městem a náš stavební úřad je také v seznamu. Z praktické stránky věci mohu říci jen to, že stavební úřad v místě je obrovská výhoda pro občany i pro rozvoj města. Rušení stavebních úřadů je výrazný krok zpět, navíc v rozporu se záměrem přiblížit služby státu občanům. Rozhodně s rušení malých stavebních úřadů nesouhlasíme. V této administrativně přebujelé době by to situaci ohledně stavbení řízení a územního plánování pro obce i občany výrazně zhoršilo.
20.1.2011 11:23
Luboš Holman, starosta Vysokého Veselí
Zřízení stavebního úřadu stálo nemalé finanční prostředky
Rádi bychom se připojili k diskuzi ohledně rušení stavebních úřadů na nejnižší úrovni. V současné době příslušně spadá pod stavební úřad ve Vysokém Veselí 14 obcí (Vysoké Veselí, Veselská Lhota, Vrbice, Stříbrnice, Žeretice, Vlhošť, Volanice, Sběř, Hrobičany, Hradíšťko, Třtěnice, Sekeřice, Žlunice a Kozojedy). V celkovém součtu se jedná o rozsáhlé území a stavební úřad ve Vysokém Veselí se nachází přibližně ve středu těchto obcí, čímž umožňuje stavebníkům lepší dostupnost, než dojíždění do okresního města Jičína, vzdáleného 17 km. Rovněž dostupnost pracovníka stavebního úřadu z hlediska místního šetření k zahájení stavebních úkonů, provádění kolaudačních souhlasů apod. je kratší a tím finančně a časově výhodnější. Pracovník stavebního úřadu ve Vysokém Veselí má rozhodně lepší místní znalost, než pracovník, který by dojížděl z okresu. Občanům přilehlých obcí by se zrušením stavebního úřadu zvýšili především náklady na dopravu a bylo by to pro ně i časově náročnější. Snažíme se o to, aby naše služby občanům (stavebníkům) probíhaly co nejefektivněji v jejich prospěch a vytvářely jim dobré podmínky při stavebních úkonech v našem regionu. Dále bych poukázal na to, že zřízení stavebního úřadu stálo nemalé finanční prostředky jak za vybavení, tak i na stavební úpravy kanceláře. Také přiblížení státní správy občanovi jak se propagovalo při zřizování těchto malých stavebních úřadů, je zřejmě panu ministrovi jedno. Závěrem bychom chtěli podpořit zachování stavebních úřadů na nejnižší úrovni a zabránit plošnému rušení stavebních úřadů novelou stavebního zákona, které navrhuje ministr Jankovský z Ministerstva pro místní rozvoj.
19.1.2011 12:04
Trumpešová Hana
Co vlastně dělá stavební úřad?
Mám takový pocit, že na tuhle otázku asi neznají na MMR odpověď. Posuzovat stavební úřad podle počtu vydaných stavebních povolení - jak se před vánoci vyjádřil pan ministr - tak to opravdu může jen ten, kdo neví o čem mluví. Stavební povolení představují tak odhadem desetinu náplně činnosti stavebního úřadu. Celé je to humorné zvláště ve vztahu ke kontrolním prohlídkám staveb. Už v dneštní době na to není čas - a je vytýkáno, že kontrolních prohlídek se dělá málo. A do toho tedy nápad zrušit 230 stavebních úřadů, větší správní obvody a tím pádem i delší dojezdové vzdálenosti a větší časová náročnost. A jak by se k tomu postavily ORP? Budou nabírat úředníky, nebo podle oblíbeného scénáře - je krize - nechají počty úředníků a přidají další správní území? Všechno je možné. Nikdo totiž nemůže obcím nařídit, kolik úředníků májí zaměstnant na určitý obvod. A pak to bude zajímavé. Pokud taková změna nepůjde současně se změnou stavebního záona - a to značně razantní změnou - pak vůbec nic neřeší. Spíš naopak. A odnesou to stavebníci - kdo jiný. A nejen stavebníci - všichni, kdo mají nějaké stavby či pozemky - stavební úřad potřebujete k lecčemu. Těch vyjádření, sdělení, šetření na místě na dotazy Úřadu pro zastupování státu nebo Pozemkového fondu, těch souhlasů s kde čím, co potřebujete pro Katastrální úřad - nepočítaně. O znalosti území ani nehovoře - to je věc nenahraditelná. Pracovníkům těch postižených stavebních úřadů to může být vcelku jedno - to jsou lidé s takovou kvalifikací a praxí, že se lehce uživí. Problémy to způsobí obcím a hlavně obyvatelstvu.
19.1.2011 0:16
Marta Adámková
Plošné rušení stavebních úřadů
Promiňte, ale na čem se má rušením malých stavebních úřadů ušetřit? Jak se má zkvalitnit práce? Dobrá, potřebuje-li některý konkrétní úřad jednoho jediného úředníka, který si nemá s kým popovídat a nemá s kým alternovat, je to zřejmě potřeba řešit. Ale takových úřadů je určitě jen několik. A u těch ostatních? Domnívá se někdo, že malé stavební úřady vyvolávají další rozsáhlou administrativu spojenou s jejich provozem, která by sloučením do větších celků zmizela? Nebo že zrušením takového úřadu vznikne menší potřeba úředníků? Doufám, že ani jedno se nikdo domnívat nemůže! Počet úředníků vychází z počtu podání na jednotlivých úřadech, lhostejno, kde bude úředník sedět. Zda mu spočítá výplatu účetní samosprávy vyššího celku nebo nižšího, je opět lhostejné. Počítač bude stejně drahý, vytápění kanceláře také, papír, kopírka, jakbysmet. Pouze, vzdálenost na místo staveb bude delší - náklady na cestovné a časová náročnost vyšší. Vybavení kanceláří na původním pracovišti se budou se ztrátou prodávat a na novém pracovišti nové kupovat. To se týká i zajištění služebních aut, nových pracovních prostorů, telefonních linek, atd, atd. Nebo se předpokládá, že ke stávajícím úředníkům v malých kancelářích městských úřadů, za situace všeobecného snižování nákladů, se vtěsnají další noví kolegové? To bude veselo o návštěvních dnech, toho halasu, překřikování a smíchu! Do toho telefony! To bude pracovní prostředí pro občany i úředníky! Prostředí pro soustředění, trpělivost a hlavně pro kvalitní a bezchybnou práci. A dále, kdo toto vše zařídí? A kdo přestěhuje a zařadí archivy, přestěhuje "živé" spisy, přeškolí pracovníky na nové systémy spisové služby, textové programy a další nezbytná specifika nových pracovišť? Po snížení počtu úředníků, proč těm zbylým nevymyslet ještě trochu práce navíc, aby si bůhvíco nemysleli? Kterého snaživce takováhle pitomost vůbec kdy napadla? Kdo si to chce takto zdůvodnit svoji profesní existenci? A když už to bylo vymyšleno, bylo to také domyšleno? Mají se snížit náklady? Ano! Jsem zásadně pro! Dejte úředníkům práce méně, budete jich méně potřebovat! V první řadě opravdu zjednodušte stavební zákon a předpisy související. Jak? Třeba vyšrtněte každý druhý paragraf (nic by se nestalo) nebo alespoň takové, u kterých si stejně nikdo není jist (ani jejich tvůrci), co vlastně znamenají a proto vyžadují další armádu úředníků (ovšem ministerských) pro jejich výklady a školení. Neměňte zásady za pochodu, nepřehazujte si kompetence mezi ministerstvy, nehádejte se mezi sebou o výklady zákona. A hlavně, nechte ty zbývající úředníky v klidu pracovat. Prosím. Někdo to nakonec stejně musí odnést: nejspíš občané, až budou za úředníky dojíždět, dále občané, na kvalitě úřednické práce a posléze občané, až se budou dnes rušené instituce opět zřizovat.
18.1.2011 17:48
Ivana Dvořáková
Plošné rušení stavebních úřadů
Podstatné zde již při této diskusi bylo řečeno. Pracovníci malých stavebních úřadů znají dopodrobna terén, problematiku, vlastníky nemovitostí, i ty problematické, mají tudíž daleko jiný přístup k řešení nastalých problémů. Rušením těchto úřadů se opět vzdaluje státní správa občanům a zvyšují se náklady spojené s vyřízením agendy stavitele či vlastníka nemovitosti. Opomenout nelze ani úzký kontakt s vedením malých obcí v působnosti daného úřadu. Centralizace tudíž prospěje pouze velkým úřadům k rozšíření jejich pravomocí a zvýšení zaměstnanosti v sídle velkého úřadu, nikoliv občanům v malých obcích. Podporuji tuto iniciativu a nesouhlasím s rušením stavebních úřadů. Ivana Dvořáková, starostka města Němčice nad Hanou
18.1.2011 12:45
Máte znalosti, jaká je kvalifikace a počet úředníků na těch 230 úřadech? Pokud je tam 5 lidí, z nichž jeden má VŠ právní, jeden VŠ stavební, jeden SŠ stavební, zbylí dva nějakou SŠ, tak je vše asi OK. Pokud jsou tam ale 3 lidi, z nichž nikdo nemá ani VŠ ani stavební SŠ, tak je to problém. Rozhodně bych neházel všechny do jednoho pytle.
18.1.2011 12:37
Ivana Procházková, tajemnice OÚ Vrdy
Plošné rušení stavebních úřadů
18. 1. 2011 - Ivana Procházková, tajemnice Obecního úřadu Vrdy S rušením stavebních úřadů na nejnižší úrovni zásadně nesouhlasím. Kvalita vedoucího našeho stavebního úřadu je na vysoké úrovni s dostatečnou praxí. Četnost vyřizovaných podání - r. 2009 - 222, r. 2010 - 231. Rozsah svěřeného území, výkon působnosti na úseku územního plánování a stavebního řádu pro ostatní obce včetně katastrů: k. ú. Vrdy, Dolní Bučice, Horní Bučice, Zbyslav, Bílé Podolí, Zaříčany, Lovčice, Brambory, Starkoč u Bílého Podolí. Ved. SÚ zná dokonale terén, místní podmínky a podání vyřizuje velmi operativně bez ohledu na tzv. úřední dny. V naší obci bylo z úsporných důvodů již zrušeno obvodní oddělení Policie ČR, v současné době se ruší některé spoje autobusové dopravy. Ceny jízdného a rušení spojů AD přinese mnoha občanům značné problémy, neboť každý, kdo stavební úřad potřebuje, bude muset jet na pověřený úřad do Čáslavi. Zrušením Stavebních úřadů v menších obcích bychom popřeli to, že úřady a úředníci mají sloužit především občanům obce.
18.1.2011 10:55
Jiří Lukeš, starosta městyse Prosiměřice
Zrušením stavebních úřadů I. stupně - blíže k občanům
Téma rušení stavebních úřadů se objevilo již před cca 6 lety jako jeden z nápadů našich chlebodárců a dle odezvy z řad měst a obcí zase velmi rychle zanikl. Zjistilo se, že odpor by byl tak velký, že rozzuřit celou republiku nemá smysl. Druhou věcí v zákulisí se zjistilo, že pokud by malé stavební úřady zanikly, tak většina měst, které tuto agendu měly převzít, není schpno pojmout archívy malých stavebních úřadů, protože sami je mají přeplněné. Další věcí by bylo, že by stejně musel být přijat úředník, který by tuto práci navíc musel dělat a na dosti místech by byl problém, kam ho posadit, protože pro tohoto úředníka nemají kancelář. Možná by to mohlo skončit tak, že se papírově zruší, ale přitom zůstane vše na svém místě. Města, která by archív malého úřadu neměla kam dát a ani úředníka stavebníka stavebního úřadu kam posadit, tak by si jednoduše v dané obci pronajala kancelář, platila úředníka a náklady sním spojené. Otázkou je, zda by někdo na to dal peníze, protože těch začíná všude ubývat. Proto věřím, že zvítězí zdravý rozum a vše zůstane při starém. Všem přeji pevné nervy a málo hloupých nebo někdy ještě hloupějších nápadů našich zákonodárců.
18.1.2011 9:23
Ing. Jaromír Tázlar, starosta obce Mostek
Zásadně nesouhlasíme se zrušením stavebních úřadů v menších obcích
Tuto problematiku jsme nejprve připomínkovali v roce 2006, kdy nám byl poskytnut připravovaný návrh nového stavebního zákona, který poté nahradil původní stavební zákon č. 50/1976 Sb. Dále pak v letech 2008 a 2009, stále na stejné téma. Nesouhlasili jsme a opět zásadně nesouhlasíme se zrušením stavebních úřadů v menších obcích (tj. v obcích typu I.) a převedení působnosti na obce dle zákona č. 314/2002 Sb. Argumenty pro zachování stávajícího stavu zůstávají stále stejné. Je to stav, který dlouhodobě plně funguje, vyhovuje občanům trvale bydlícím v daném území včetně našich chatařů. Na takovýto úřad mají občané blíže a věci se dají řešit operativněji a pružněji. Bereme tedy přítomnost stavebního úřadu v naší obci jako veliký přínos pro naše obyvatele, a pokud se prosazuje, že úřady mají být lidem dostupné, tak v případě, že by došlo ke zrušení stavebních úřadů v obcích typu I., to zcela jistě přestává platit. V roce 2006 měl náš úřad jednu vysoce kvalifikovanou pracovní sílu s dlouholetou praxí, kvalitní vybavení (počítače, programové vybavení…), vybavenou kancelář atd. Na toto vše jsme vynaložili nemalé finanční prostředky z obecního rozpočtu. Navíc jsme, po schválení „nového“ stavebního zákona v roce 2006, kdy náš i jiné takto veliké stavební úřady byly zachovány, nakoupili další vybavení a přijali dalšího velmi potřebného úředníka pro zvládnutí narůstající agendy, zajistili jeho proškolení dle zákona o úřednících a uhradili náklady spojené se získáním osvědčením odborné způsobilosti. Tedy i naše nová pracovní síla splňuje veškeré požadavky na úředníky dle zákona č. 312/2002 Sb. Musíme konstatovat, že pakliže dojde k přesunu na pověřenou obec, budou veškerá nakoupená vybavení zbytečná a na dalším pracovišti se budou nejspíše nakupovat znovu. A jestli jde někomu o úsporu státních prostředků, pak asi nechápe, že finanční prostředky, které dostává Obec Mostek, jen přejdou ve stejné výši do Dvora Králové nad Labem. Určitě je třeba také konstatovat, že stavební úřad stojí naši obec ročně cca 650 000 Kč bez pronájmu kanceláře, úhrady tepla, vody a elektrické energie. Ze státu přichází ročně 260 000 Kč. I zde je vidět, že vzniklý rozdíl hradí obec ze svého, již tak kolikrát napjatého rozpočtu. Z uvedeného vyplývá, že státní pokladna neušetří nic a dojde pouze k zatížení jiné místní správy. Argumenty, že u obcí I. typu se vyskytuje nejvíce nedostatků, nemůžeme posoudit, jelikož neznáme výsledky kontrol. Ztotožňujeme se však s názorem, že tato skutečnost je dána kvalitou pracovníků. Současné době platný stavební zákon má v ustanovení § 13 odst. 3 pojistku pro případ, kdyby tyto tzv. "jedničkové" stavební úřady nedostatečně vykonávaly svoji působnost, lze ji zákonným způsobem odebrat. Rovněž nelze paušalizovat, že obce I. typu nejsou schopny řádně zabezpečit výkon této agendy. Naše obec kromě výkonu stavebního úřadu vykonává rovněž agendu matrika (pro stejné obce jako stavební úřad), plnohodnotně využíváme elektronickou komunikaci, elektronickou spisovou službu, GRAMIS (grafický informační systém), on-line přístup do katastru nemovitostí, zajišťujeme služby přes Czech POINT a další. To, že lidé již dnes dojíždějí do „trojkových“ obcí za účelem získání potřebných dokladů pro obecný stavební úřad (stanoviska všech dotčených orgánů, vyjádření správců technické a dopravní infrastruktury) je pravdou pouze částečnou. V našem případě je „trojkovou“ obcí město Dvůr Králové nad Labem, kde si naši stavebníci zajistí maximálně koordinované stanovisko na MěÚ, tedy na základě jedné žádosti a pod jednou střechou. Další dotčené orgány se nacházejí v okresním, či krajském městě, Trutnov a Hradec Králové. Uvedení skutečnosti, že zde lze získat i vyjádření správců dopravní a technické infrastruktury vyplývá z neznalosti skutečné praxe. Jen namátkou uvádíme, že např. spol. Telefónica O2 umožní získat vyjádření během několika minut elektronicky (které je zdarma, jinak za úhradu), spol. ČEZ Distribuce sídlí v Děčíně a korespondenční adresa je do Plzně, spol. VČP Net, je v řízeních zastupována RWE a ta sídlí v Brně… Dále jsme přesvědčeni, že kvalita úředníka není dána vzděláním, a proto jsme názoru, že by měla být praxe zohledňována, resp. prominuto vzdělání apod. Z vlastní zkušenosti víme, že úředník na stavebním úřadě I. typu, díky tomu, že třeba v minulosti byl vykonáván pouze jedním pracovníkem, se setkal a musel se zabývat širokým spektrem případů. Tím získával na zkušenostech i praxi např. oproti „větším“ stavebním úřadům, kde jednotliví pracovníci vykonávají jen část agendy. Na což samozřejmě navazuje průběžné vzdělávání. Závěrem bych chtěl ještě jednou zdůraznit, že ze shora uvedených důvodů se ztotožňujeme s variantou A – zachování současného stavu a že o zachování svého stavebního úřadu obec Mostek stojí a bude usilovat všemi nám dostupnými prostředky.
18.1.2011 8:52
Adolf Sušeň, starosta města Plumlov
Stanovisko Města Plumlov k záměru MMR rušit stavební úřady na nejnižší úrovni
1. Zásadně nesouhlasím s tím, aby byl zdejší stavební úřad zrušen. Zdejší stavební úřad má ve svém obvodu 14 samostatných obcí na 17-ti katastrálních území. Počet obyvatel v obvodu zdejšího stavebního úřadu je 8138. Dále se na správním území zdejšího stavebního úřadu nacházejí četná rekreační území se zástavbou rekreačních objektů. Z tohoto důvodu není uvedený počet trvale hlášených obyvatel jednoznačným ukazatelem pro rozsah stavebních činností ve správním obvodu jako je tomu např. v městských aglomeracích. 2. Dále tímto žádám, aby zdejší stavební úřad byl zařazen mezi úřady územního plánování a to z následujícího důvodu : Náš stavební úřad funguje již řadu let jako úřad územního plánování. Vedoucí stavebního úřadu Miloslava Přikrylová má osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti podle vyhlášky MV ČR č.345/2000 Sb., na úseku územního plánování vydané jí Ministerstvem Vnitra ČR dne 20.9.2002 pod č. osvědčení 611309622 , podepsané předsedou zkušební komise Martinem Tunkou. Osvědčení o vykonání zkoušky k ověření zvláštní odborné způsobilosti dle Tuto svoji činnost na zdejším stavebním úřadu řádně vykonává. 3. Se zrušením stavebního úřadu nesouhlasí ani starostové všech obcí ve správním obvodu zdejšího stavebního úřadu – viz již dříve zaslané materiály (podpisová akce na podporu zdejšího stavebního úřadu), kde se zrušením zdejšího stavebního úřadu starostové nesouhlasí.
18.1.2011 8:47
Iveta Horčičková, Stavební úřad MěÚ Raspenava
Připomínky k rušení stavebních úřadů I. stupně
Již jsem stejné téma připomínkovala při poslední přípravě změny stavebního zákona, pak to byla nějaká expresní novela stavebního zákona. Takže jsem text upravila a něco doplnila, ale můj názor se nezměnil. Konkrétně v současné době si myslím, že je tato změna pro občany města Raspenavy naprosto nevhodná. Dne 7.8.2010 Raspenavu postihla rozsáhlá povodeň, která zasáhla cca 500 objektů. Město Raspenava je umístěno po obou tocích řeky Smědé o délce 10 km. Stavební úřad nařídil rozhodnutím neodkladné odstranění 12 celých objektů a mnoho domů bylo ubouráno částečně. Do dnešního dne nejsou všechny poškozené objekty navráceny do původního stavu. Dva měsíce po povodni jsme trávili převážnou část pracovní doby v terénu, v sobotu i v neděli, často až do 20 hod. Krajský úřad Libereckého kraje (Mgr. Válková – vedoucí územního plánování a stavebního řádu, Mgr. Podzimková) na zdejším stavebním úřadu byly v době povodní na kontrole a byly překvapené, jaké množství agendy jsme byli schopni zpracovat a na jak dobré úrovni. V době povodní se používaly mimořádné postupy dle ustanovení § 177 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon") a bylo třeba jednat neprodleně. Teprve nedávno jsem povolovala rodinný dům na místo zbouraného, novou mateřskou školku, která se také po povodni musela odstranit a někteří občané nemají bydlení doposud vyřešeno a bydlí v hotelu. Dále se řešilo a ještě řeší (povoluje) mnoho staveb a stavebních úprav, po poškození povodní. Letos se má v Raspenavě realizovat 23 km veřejné kanalizace, na kterou se mají přípojkami napojit všechny nemovitosti. Zdejší stavební úřad bude tyto kanalizační přípojky povolovat. Pokud by došlo ke zrušení stavebního úřadu MěÚ Raspenava, tak budou všichni občané zatíženi dojížděním na vzdálenější stavební úřad. Myslím, že jejich situace, už nyní není vůbec jednoduchá. Na stavebním úřadu pracuji já a administrativní pracovnice. O povodních jsme spolupracovali se statiky. Na stavebním úřadu Měú Raspenava pracuji 5. rok a za celou dobu jsem nečerpala nemocenskou. Myslím, že moje práce je na dobré úrovni, což si můžete ověřit u nadřízeného orgánu (Krajský úřad Libereckého kraje, Mgr. Válková), takže se domnívám, že není nutné cokoliv měnit. Pracuji na stavebním úřadu již 17 let (od r. 1993), z toho 6 let na obci s rozšířenou působností MěÚ Frýdlant (úřad III. st.) a 4,5 roku na stavebním úřadu MěÚ Raspenava (úřad I. st.). Zkušenosti mám téměř se všemi druhy řízení i všemi druhy staveb. Samozřejmě, že občas se vyskytne něco nového, s čím jsem se ještě nesetkala, ale vždy si poradím. V případě potřeby si zavolám na KÚ a většinou mi telefonicky poradí. Osobně tam jezdím opravdu výjimečně, z časových důvodů. V diskuzi někdo píše, že by na stavebním úřadu měli být vysokoškoláci s právnickým vzděláním. Na stavebních úřadech v současné době převážně pracují osoby se středoškolským vzděláním stavebního směru a tuto činnost vykonávají na dobré úrovni. Na stavební úřady mají i dnes problémy sehnat dostatečně kvalifikované osoby (alespoň SŠ stavebního směru s praxí). Na stavební úřad MěÚ Frýdlant a Magistrát Liberec dokonce vzali středoškoláky hned po maturitě, protože se do výběrového řízení nikdo lepší nepřihlásil. Dokonce na stavebním úřadu MěÚ Frýdlant (stavební úřad III. stupně) pracují jen středoškoláci a nemají tam právníka. Myslím si, že pro dobrý výkon činnosti na stavebním úřadě má obzvláště důležitý význam praxe. Právě dlouholetou praxí se z jedince stane schopný a samostatný referent stavebního úřadu, protože práce je velmi složitá a různorodá (úředník musí být velmi pečlivý). Domnívám se, že by bylo přínosné, aby na stavebních úřadech III. stupně byl právník a byl k dispozici i pro stavební úřady I. a II. stupně (pouze pro případ porady). Navrhuji ponechat současný stav, co se týče počtu stavebních úřadů i jejich působnosti. Proč měnit něco, co doposud dobře funguje.
18.1.2011 8:02
Ing. Josef Radušek, vedoucí stavebního úřadu v Libáni
Rušení stavebních úřadů
Je vidět jasnou snahu ministerstva pro místní rozvoj zlikvidovat současný fungující systém stavebních úřadů. Zrušením stavebních úřadů na obcích I. stupně a přemístěním funkce stavebního úřadu na obce II. stupně a ještě lépe na obce III. stupně dojde pochopitelně k oddálení výkonu státní správy od občanů malých obcí. Předpokládat, že budeme vše vyřizovat pomocí počítačů z domova je v současné době mylné. Počítačová gramotnost občanů a jejich vybavení není ještě na takové úrovni, aby tento předpoklad šel uskutečnit. Osobní styk stavebníka s úředníkem stavebního úřadu v procesu přípravy a provádění stavby nelze v mnoha případech nahradit písemným nebo elektronickým podáním. Po zrušení stavebního úřadu v Libáni budou občané nuceni jezdit do Jičína (30 km) nebo v lepším případě do Kopidlna (20 km), kde by byl pro ně stavební úřad podle druhu stavby. Množství odvedené práce za rok 2010 na SÚ v Libáni lze asi nejlépe doložit počtem podaných žádostí - 510, a počtem vydaných různých souhlasů a rozhodnutí - 295, to vše v obvodu s 3600 občany a to nepočítám vlastníky mnoha rekreačních objektů. Zrušení malých SÚ znamená také přestěhování archívů stavebních dokumentací do úřadů pověřených obcí a vytvoření nových pracovních míst na těchto úřadech, tedy problémy s prostory a se zajištěním výpočetní techniky, když už úřady I. typu jsou takto vybaveny a vybaveny také programově (VITA). Důležitá je také "místní znalost" pracovníků malých SÚ. Dojíždění na místní šetření a ústní jednání ze vzdálenějších SÚ určitě finanční ani časové úspory nepřinese. Argument, že zrušením malých SÚ se zvýší kvalita rozhodování je zavádějící, vždyť velikost úřadu není zárukou kvality. Složité případy si přece již teď může nadřízený správní orgán převzít nebo pověřit jiný větší (tedy chytrý) úřad a nerušit plošně 230 stavebních úřadů.
17.1.2011 12:41
Ing. Roman Dědič
Rušení stavebních úřadů
Rušení stavebních úřadů považuji za další chybný krok příslušné legislativy, která je již nyní příčinou nevymahatelnosti stavebního práva v mnoha případech. Úřad sídlící v jiné obci nemůže mít pod kontrolou stavebníky a stavebníci toho náležitě zneužívají. Dalších důvodů již zde bylo řečeno dost a není účelné je opakovat. Novela by se měla spíše zabývat vymahatelností stavebního práva, aby se nemohlo stát, že Vám v obci roste před očima hora navážky a není v silách tohoto státu to včas zastavit.
14.1.2011 9:15
Ing.Petr Martiňák, starosta obce Horní Tošanovice
Reakce na pana Grohmana
Tato diskuse má význam především proto, že se do ní zapojují zejména ti, kteří celé problematice rozumí. Pracovníci ministerstva by měli umět reagovat na vznášené připomínky a pakliže tak nečiní, svědčí to o jejich slabomyslnosti. K panu Novákovi, i já ctím demokracii ale i v ní mají platit určitá pravidla a jedno z ních je, že se chovám slušně a při podání ruky se představím!
14.1.2011 8:29
Ing.arch. Žofia Vorlová
Redukce stavebních úřadů
Vážení, zkušenosti a selský rozum radí zachovat to, co je funkční. Kdyby jsme se tímto řídili u tvorby stavebniho zákona, tak by byl starý stavební zákon jen dle aktuálních zkušeností a potřeb doplněn, upraven a výsledek by byl určitě profesionálnější. Obávám se, že podobně dle hesla vše nové je lepší se přistupuje také k problematice redukce stavebních úřadů. Je jasné, že argumenty jako kvalifikace, zkušenosti, množství a kvalita práce mluví proti redukci stavebních úřadů - to je jistě zřejmé ze statistik činnosti stavebních úřadů. Tak jaký jiný argument pro redukci? Není to tedy kvalita výkonu, kvalifikace, vybavení, finanční úspory, přiblížení občanům, ..... Že by argument pro kvalitnější povolování zvlášť náročných rozsáhlých staveb? Ale to si vždy mohl, i dnes může nadřízený úřad vztáhnout na sebe - kdyby chtěl - dle § 17, 13 odst. 5 stavebního zákona.
13.1.2011 21:12
Mgr. Ing. Pavel Vlach, tajemník Městského úřadu Boskovice
Již několik let držím konzistentní názor
1) Chápu ministerstvo – na stavebních úřadech s jedním člověkem je nulová zastupitelnost, složité řešení při rozhodování o podjatosti, konzultace s kolegou ve složitých otázkách, atp. 2) Nevím zda chápe ministerstvo – ta změna bude něco stát. Není to jen vzít peníze (rozuměj státní příspěvek) a dát ho jiné obci. Je to také otázka jak se vypořádat se Zákoníkem práce. Na obcích III nejsou pochopitelně volné kanceláře. Kdo zaplatí výstavbu či modernizaci potřebných prostor? Obce III ze svých rozpočtů jistě ne. Celkově si myslím, že je to výkřik politika, který nemá tušení o dopadu svých myšlenek.
13.1.2011 19:20
Mgr. Jana Čížková, starostka města Teplá
Stavební úřad je potřeba zachovat v současném rozsahu
Jsem nově zvolenou starostkou města, které má 3 157 obyvatel a ve svém obvodu 22 obcí s plochou 57 km2. Jednoznačně jsem za to, že je potřeba stavební úřad zachovat v současném rozsahu z následujících důvodů: znalost místního terénu, znalost místních poměrů, specifika prostředí, rozsah spravovaného území, množství vyřízené agendy, přímá pomoc při žádostech o dotace atd., atd., úřad blíže k občanům.
13.1.2011 19:14
Ing. V. Michalik, starosta obce Dolní Břežany
Kompromis: Stavební úřady ponechat na malých obcích jako detašovaná pracoviště úřadů obcí vyššího stupně
Nevím, zda bude můj názor vítaný. Domnívám se, že za situace, kdy stát dlouhodobě nepokrývá výkon přenesené působnosti, může u menších obcí, které vykonávají činnost stavebního úřadu pro více obcí, být tato činnost ztrátová a doplácejí na ně ze svých rozpočtů. Rovněž kvalita rozhodnutí řady menších stavebních úřadů je problematická, rozhodnutí jsou právními akty a často nemají příslušní pracovníci potřebnou úroveň, nemají přístup k právníkům, kteří by jim mohli v rámci úřadu účinně pomoci. Navíc, v případě žalob nespokojených stavebníků/developerů na stát tento po prohraném sporu uplatňuje vůči příslušné obci regres a tudíž nakonec za špatné rozhodnutí úředníka mohou být postiženi všichni obyvatelé obce. Čím menší obec, tím větší dopad, protože statisícové odškodné na malé obci může představovat významný zásah do objemu disponibilních prostředků. Z těchto důvodů bychom mohli přesun výkonu státní správy na úřady vyššího stupně spíše přivítat. Výhodu decentralizovaného stavebního úřadu vidím především v tom, že samosprávy mohou se svými stavebními úřady efektivněji hlídat situaci v území a mohou si lépe ohlídat své vlastní projekty. Z hlediska počtu podání je kromě rozvojových oblastí kolem velkých měst situace taková, že podání vlastních občanů v malých obcích je poměrně málo a z hlediska řešení každodenních problémů to asi velká újma nebude (kolikrát za život jako občan potřebujete rozhodnutí stavebního úřadu?). Jako velmi dobrý kompromis bych viděl přesun agendy pod obce vyššího stupně s tím, že by činnost byla nadále na malých obcích zajišťována stávajícími pracovníky formou detašovaného pracoviště. Tím by se zajistila dobrá zastupitelnost (nemoc, odchod, dovolená), kontakt s právně dobře vybaveným velkým úřadem, vyšší kvalita, z malých obcí by byla sejmuta rizika spojená s výkonem této přenesené působnosti a občan by měl službu stále v místě.
13.1.2011 13:24
Kubíček K., vedoucí SÚ Olešnice
Rušení - nemá to logiku
Úředníci budou takoví, jak si je školící střediska vyškolí. Nelze přece tvrdit, že na větších úřadech jsou úředníci lepší něž na úřadech malých. Vždyť zákon je jeden. Dle mého názoru by se spíše měl zákon zjednodušit natolik, aby nevznikala možnost různého výkladu jednotlivých ustanovení, a pak bude rozhodování úředníků totožné. Vždyť ani na úřadech krajských nemají jednotný názor na tutéž věc a když bude úředník školen ve středočeském kraji a převede své nově nabyté vědomosti do praxe na jižní moravu, pak mu bude oponováno jinými názory ze strany jeho nadřízeného orgánu, než jak byl vyškolen.V první řadě je tedy třeba zjednodušit zákon a na něj pak aplikovat jednotnou metodiku. Úředníci pak budou mít v procesně podobných případech i podobná rozhodnutí. Dále je třeba upozornit na to, že zde na nižším stupni probíhá kontrola nadřízenými orgány a pokud bude pracovat úřad špatně, lze z pozice vyšší instance tento úřad zrušit. Pokud jde o stavby složitého charakteru s velkým množstvím účastníků, kde je třeba řešit složité vlastnické vztahy, pak samozřejmě nic nebrání tomu, aby takovéto případy byly atrahovány z jedničkových úřadů na krajské – pokud se někomu zdá, že na kraji z toho budou chytřejší. Co se týče kvality řízení, tak je dosti podobná. Nesnažím se tvrdit, že je stejná. Zákon sám stanoví postupy a lhůty, a ty jsou zde jasně dány. Proces se maximálně může lišit na základě již výše zmíněných rozdílných metodik aplikovaných na stavební zákon v rámci proškolování prvoinstančních úřadů nadřízenými krajskými úřady. Dále bych zde chtěl spíše vyzdvihnout výhodu místních jedničkových úřadů, jak je v diskusi již zmiňováno, na základě dokonalé znalosti místních poměrů a terénu. Z toho vyplývá včasné odhalování tzv. černých staveb, krátké dojezdové vzdálenosti na kontrolní prohlídky, možnosti osobních konzultací se stavebníky před zahájením jakýchkoli řízení a spousta dalších výhod. Nehledě na to, že pokud by došlo k plošnému zrušení malých stavebních úřadů, pak by stejně na těch větších úřadech museli investovat nemalé náklady spojené s pořizováním výpočetní techniky, zajištění prostorů pro archivaci stávajících spisových materiálů a spousta jiných věcí, neboť na tuto administrativu by na těch větších úřadech museli zase někoho zaměstnat. Rušení malých stavebních úřadů postrádá veškerou logiku. Státní správa se má přibližovat občanu nikoli naopak. A jejich řešení to vše jen zhorší.
13.1.2011 12:00
Rušení stavebních úřadů
Nesouhlasím s rušením stavebních úřadů na prvním stupni. Na stavebním úřadě pracuji od roku 1992. Patnáct let jsem pracovala na úřadě III. stupně (vedoucí odboru), nyní na úřadu I. stupně. V rozhovou s panem ministrem je uvedeno, že chtějí zrušit 230 stavebních úřadů a pravomoci přenést na úředníky větších měst, protože mají větší zkušenosti, pracovníci mají vzdělání atd. Hlavní problém jsou liniové stavby a hlavně stavby silnic a dálnic. Poukazuje, že územní rozhodnutí vydává jiný stavební úřad a jiný stavební povolení atd. Domnívám se, že v současné době pracovníci na stavebních úřadech v různých stupních mají dostatečné vzdělání.
13.1.2011 11:02
Ing. L. Achlerová, stavební úřad Sobotka
Rušení stavebních úřadů
Cit.: "Dnes se ministerstvo podle jeho pracovního materiálu z 2. 12. 2010 soustředí na původní variantu B a vedle rušení stavebních úřadů v obcích I. typu chce na pověřených úřadech ponechat jen posuzování záměrů nevyžadujících ohlášení ani stavební povolení (§ 103 SZ), ale vyžadujících pouze rozhodnutí o umístění, které může být nahrazeno územním souhlasem a posuzování záměrů vyžadujících ohlášení (§ 104 SZ), kde rozhodne o umístění stavby a současně stanoví podmínky pro provedení, nebo s územním souhlasem spojí souhlas s provedením ohlášené stavby. Posuzování záměrů, vyžadujících stavební povolení, navrhuje přesunout na obce s rozšířenou působností" - tak jestli tomu správně rozumím, bude to v praxi znamenat dost značný nárůst agendy na obcích s rozšířenou působností (tedy i větší náklady, více úředníků), přičemž na obcích s pověřeným obecním úřadem část agendy stavebního úřadu stejně zůstane (a s ní i příslušní úředníci). Nejenže se tím vůbec nic neušetří, spíš naopak, ale pro běžného občana to bude komplikované a nepřehledné, nebude chápat, proč musí se svou stavbou do "okresního" města, zatímco jeho soused nemusí. A co se souborem staveb, co odstraňování staveb, řešení přestupků, nařízení nezbytných úprav atd. - to bude také "rozděleno" podle toho, zda jde či nejde o stavbu vyžadující stavební povolení? Příliš mnoho nejasností, obávám se, že zase vznikne nějaký paskvil. Vždyť dodnes ani nebyli schopni napravit tu neuvěřitelně hrubou chybu ve stavebním zákoně - neexistenci povinnosti mít pro provádění stavby stavební povolení (ano opravdu je to tak, nikde není ve stavebním zákoně stanoveno, že pro stavbu, která se "nevejde" do §104 /stavby na ohlášení/ musíte mít stavební povolení, jako tomu bylo v §54 - 55 starého stavebního zákona)
12.1.2011 16:33
Jan Kuželka, vedoucí stavebního úřadu Divišov
Rušení jedničkových stavebních úřadů
Podle mého názoru se jedná o slaboduchý nápad nového koštěte se sloganem "ušetříme ať to stojí co chce"! Myslím si, že na toto téma diskutovat nemá vůbec žádnou cenu, protože už pan Werich složil písničku ve které se pělo ,,Hej, pane králi, nebuď líný, vem hadry a běž mezi lid…“ . Víc opravdu nemám co bych k tomu dodal.
12.1.2011 14:05
Ing. Jan Šimčík, starosta města Hluk
S rušením stavebních úřadů na nejnižší úrovni zásadně nesouhlasíme
K důvodům pro změnu struktury, které obvykle bývají uváděny na podporu této novely sdělujeme: - nekompatibilnost správních obvodů stavebních úřadů se správními obvody obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností nehraje žádnou roli, neboť stavební úřady takto působí dlouhodobě a obce patřící do působnosti stavebního úřadu s tím nemají žádný problém, ba naopak. Úředníci našeho stavebního úřadu znají dokonale terén, vyřizují záležitosti, spadající do jejich kompetence velmi operativně, neexistují pro ně tzv. úřední dny, pondělí, středa, neboť úředním dnem na hluckém úřadě je každý pracovní den. Rovněž nelze pominout náklady na cestu a čas ztracený cestováním do dvakrát tak vzdálených pověřených úřadů pro obce Boršice u Blatnice, Dolní Němčí, Horní Němčí a Slavkov a komplikace pro hlucké občany s cestováním do Uherského Hradiště. Úřady a úředníci by přece měli sloužit především občanům, což novelou zákona popíráme a vydáváme se přesně opačnou cestou; - počet nedostatků oproti pověřeným úřadům samozřejmě nedokážu posoudit, jelikož neznám všechny statistiky; - kvalita pracovníků našeho úřadu je, dle mého názoru, na vysoké úrovni, oba mají vysokoškolské vzdělání oboru stavebního; - četnost vyřizovaných případů v roce 2010 – 422 jednacích čísel, z toho zahájeno 420 řízení a vydáno 412 rozhodnutí, souhlasů, stanovisek, sdělení či jiných opatření není vůbec nízká. Výše uvedený názor rovněž bezvýhradně podporují starostové dotčených obcí.
12.1.2011 13:47
Ing. Stanislava Fišerová, MPA, starostka města Stochov
Stát sice přispívá na činnost stavebního úřadu, ale jen částečně
Souhlasím s tím, že plošné zrušení stavebních úřadů vede nejen ke špatné obslužnosti míst, pokud nemají to štěstí, že jejich úřad je úřadem s rozšířenou působností. Při současném zdražení jízdného např. Stochov - Kladno a zpět, zaplatí cestující částku 64 Kč, což je pro některé starší lidi opravdu neúnosné. Nedovedu si představit, že každý, kdo stavební úřad potřebuje, bude muset jet na Kladno. Způsobí to potíže i pro náš Městský úřad, protože naše investiční činnost je opravdu rozsáhlá a zrušení Stavebního úřadu by nám přineslo velké problémy. Zaráží mě ještě jedna věc. Stát sice přispívá na činnost stavebního úřadu v našem městě, ale jen částečně. Náklady ostatní (náklady na teplo, el. energii, vodu, pronájem místností…) platí Městský úřad ze svého rozpočtu. Jsem zásadně proti zrušení stavebního úřadu v našem městě.
12.1.2011 11:33
Hana Novotná
Co na to ORP?
Hlavně ORP by se měly vyjádřit - ty to totiž nejvíc odnesou - hlavně finančně. Krajů se to nijak nedotkne - alespoň podle zatím dostupných informací.
12.1.2011 11:12
Grohman
Pro arch. Floriana
Tuto diskuzi nejde brát "vážně", poněvadž je jednostranná, pokud se nevyjádří kraje a ministerstva, je to jen pláč na špatném hrobě.
12.1.2011 11:08
Ing. Marie Hajnová, stavební úřad Choltice
Statistika malého stavebního úřadu - z 62 rozhodnutí 1 odvolání
Jako pracovník stavebního úřadu městyse Choltice přispívám do vaší diskuse alespoň statistikou - za rok 2010 bylo učiněno celkem 190 podání, z toho bylo 40 ohlášení na výstavbu rodinných domů, dále bylo vydáno 62 rozhodnutí, ostatní je sdělení k užívání stavby, stavební úpravy, sdělení k dělení pozemků, 1 řízení šlo k odvolání a to bylo vráceno k novému projednání. V současné době do působnosti stavebního úřadu náleží 3 733 obyvatel a 415 rekreačních objektů, t.j. 16 obcí s 21 katastrálními územími. V obcích Svinčany, Veselí, Poběžovice, Holotín, Lipoltice probíhají nebo se připravují změny územních plánů pro výstavu rodinných domů. Městys Choltice má v územním plánu navrženu výstavbu rodinných domů. Pokud bude probíhat slučování úřadů, pak tento obvod bude vykonáván pracovníkem, který bude pod jiným úřadem.
12.1.2011 11:07
Novák
Rušení
určitě neprosazuji jednostranné zájmy SPOV a Svazu měst a obcí. A máme demokracii, takže je věci každého, zda uvede jest-li je z města, podniku nebo jen diskutující, nebo tento údaj neuvede ........... tím není dotčeno jeho právo na názor a to by jste měl ctít zase vy pane Florian..........
12.1.2011 10:32
Ing. arch. Jan Florian, člen předsednictva SPOV ČR
Vážený pane Novák,
předně mně docela, stejně jako Petru Martiňákovi, starostovi obce Horní Tošanovice, vadí, že nepovažujete za slušné ke svému jménu připojit svou funkci nebo alespoň mailové spojení, abychom mohli věřit tomu, že diskusi berete vážně. Proč vystupujete anonymně, to se za své názory stydíte, nebo se snad více než 20 let po listopadové revoluci něčeho nebo někoho bojíte? Když se ptáte "vo co de?", tak věřte, že o jediné - důsledné naplňování subsidiarity (zhruba řečeno: co jde řešit na nejnižší možné úrovni, nedávat na vyšší úrovně správy a rozhodování), což velice souvisí se zachováním plnohodnotné kvality života na venkově. Za to "kope" náš Spolek pro obnovu venkova ČR. To, že některé speciální zákony přenesly prvoinstanční působnost výhradně na obce s rozšířenou působností, ještě neznamená, že je tomu ve všech případech dobře (např. u povolování studní), a že se to nedá změnit. Musíme se jen navzájem přesvědčit a dohodnout se o tom, co považujeme pro venkov za dobré (ne jen pro státní správu - ta je prostředkem, nikoliv cílem) a podle toho pak postupovat a tam směrovat opravy zákonů i stávajícího systému státní správy. Nedivte se proto, že pro mnoho starostů je důležitější osobní zkušenost, že to dole jde (a "vo to de!"), než pocity úředníků, že to nejde. Důkazem toho, že jde spíše o pocity, než o realitu, budiž, že nikdy nebyla dotažena seriózní analýza daného problému a všestranné vyhodnocení možných řešení za účasti těch, kterých se to bezprostředně týká - obcí a jejich starostů.
12.1.2011 9:57
Novák Ivoš
Rušení
Vždyť už malé obce přišli skoro o všechny kompetence jsou na ORP nebo kraji, tak proboha vo co de........................ Přenesená působnost na obcích je tak mizivá, že občan stejně musí na ORP nebo kraj, takže jaké oddalování od občana !!!!! Jak mají zmapováno území ochrana ŽP, památek, odvolací orgány, to je zcela zástupný problém. Zpamatujte se.
11.1.2011 22:54
Petr Halada, starosta obce Kamýk nad Vltavou
Stavební úřad má dokonale zmapovaný terén
Dobrý den, jednoznačně Vaši aktivitu proti zrušení "malých" stavebních úřadů podporujeme. Jednak nás činnost těchto úřadů v minulosti stála nemalé peníze a také je to špatně z hlediska přístupu k občanům. Náš zaměstnanec SÚ má dokonale zmapovaný terén svého působiště, okamžitě reaguje na vše, co se kde nezákonného objeví a případná dojezdová vzdálenost na stavební řízení je minimální. Pro občany a malé obce v našem okolí je stavební úřad určitým komfortem. Takže opět dochází k tomu, že město bude mít něco lepšího a malé obce přijdou o autobusové spojení, kvalitní silnice a také stavební úřady. Příště bychom mohli přijít o 10% kyslíku.
11.1.2011 22:37
Mgr. Renata Henych, tajemnice Městského úřadu v Řevnicích
Doufám, že se ozvou i z jiných úřadů. Čím víc úřadů se ozve, tím líp.
Město Řevnice je v příloze, kterých se má týkat zrušení, rovněž uvedeno, takže mě to opravdu nadzvedlo na židli, protože jak může někdo rozhodovat o zrušení stavebních úřadů bez znalosti místních podmínek. Když jsem nastoupila do funkce v červnu 2008 tak „byly odejity“ pracovnice stavebního úřadu a půl roku jsem zde měla nečinnost, než proběhla výběrová řízení. V době nečinnosti stavebního úřadu z nás byly okolní obce úplně na mrtvici, neboť musely za nás řešit agendu a ta nebyla malá. Zahltili jsme Kraj, Černošice, Dobřichovice a Beroun. Všichni mi drželi palce, abychom se udrželi a pomáhali nám jak se dá, jen aby tato agenda nespadla na jejich úřady, protože nemají ani personální obsazení ani potřebné vybavení…. Za druhé, pokud jsem získala konečně schopné pracovníky, tak museli absolvovat vstupní vzdělávání, pak splnit ZOS, což jsou nemalé finanční náklady. Město poskytlo prostory, aby měli tito pracovníci také pracovní podmínky k práci, archiv, potřebné programové vybavení do PC, zakoupili jsme program Vita software pro stavební úřady, nyní kupujeme licence na ASPI…. Do těchto pracovníků vkládá město nemalé finanční prostředky i na vzdělávání …. Stavební úřad Řevnice spravuje agendu i pro obec Lety. V naší lokalitě se poměrně hodně staví, takže si nedokážu představit, že by občané jezdili jinam vyřizovat tuto agendu. Tolik jenom postřeh z mé strany. Doufám, že se ozvou i z jiných úřadů a podaří se ještě zvrátit nápady ministerstva pro místní rozvoj na rušení stavebních úřadů.
11.1.2011 22:23
Bc. Martin Polášek, starosta obec Těrlicko
Připravit 10% občanů o své právo řešit stavební dění ve svých obcích je nehorázné
Zcela souhlasím s názorem, že připravit 10% občanů o své právo řešit stavební dění ve svých obcích je nehorázné a opět to pramení z pragocentrismu. Pro pražáky je každý úřad mimo PRAHU nadbytečný a zbytečně jim ubírá peníze pro jejich aparáty. Je třeba zvýšit tlak na naše zákonodárce od leva do prava, aby se vzpamatovali a upozornit je, že volby jsou už za tři roky a příště můžou dostat od občanů ještě více na zadek a že český člověk vynalezl slovo VYKROUŽKOVAT, které potrápilo hodně bývalých ČINOVNÍKŮ.
11.1.2011 20:41
Mgr. Pavel Drahovzal, starosta obce Velký Osek
Stavební úřady aneb co mají dělat obce
Dobrý den, k této záležitosti se vyjádřím jen velmi krátce. V prvé řadě se při reformě veřejné správy proklamovalo, že veřejná správa se bude občanovi přibližovat. Při tvorbě nového stavebního zákona tomu však bylo naopak, jelikož zaniklo na 3 tis. stavebních komisí, resp. možnost jejich částečného rozhodování jako stavební úřady pro drobné a jednoduché stavby. Jejich agendu převzaly "plnohodnotné" stavební úřady a troufám si říci, že se s tím dost dlouho popasovaly. Za druhé, už při tvorbě nového stavebního zákona byla jasná tendence k centralizaci rozhodování v oblasti územního plánování, řízení i stavebního řádu. Jako legislativec ve službách Svazu měst a obcí České republiky jsem byl svědkem, když bylo poslancům v průběhu podzimu 2005 a jara 2006 tvrzeno, že jiná možnost není, než zrušit pravomoci stavebních komisí a zrušit i stavební úřady na obcích I. typu (se základní přenesenou působností), protože jejich činnost je neodborná a je vysoký počet odvolání apod. Žádná korektní analýza tomuto tvrzení nepředcházela. Nakonec se podařilo v Poslanecké sněmovně "uchránit" stavební úřady na obcích I. typu. V současnosti tak máme cca 720 stavebních úřadů. Za třetí, po celou dobu tvorby, přijímání a nakonec i aplikace nového stavebního zákona č. 183/2006 Sb., Svaz měst a obcí České republiky vždy hájil stanovisko (a potvrdil na svém sněmu v květnu 2009, potvrdil to i na jednání Rady Svazu dne 1. 10. 2010), že žádné plošné rušení stavebních úřadů na obcíh jakéhokoliv typu nemá smysl, když stavební zákon v § 13 umožňuje v případě špatného výkonu pravomoci stavebního úřadu tuto působnost obecnímu úřadu odejmout. Ač je Ministerstvem pro místní rozvoj namítán špatný výkon, dosud jsem nezaznamenal případ, že by krajský úřad dle § 13 stavebního zákona po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj nějakému obecnímu úřadu odejmul pravomoc stavebního úřadu. Osobně jsme zastáncem toho, že nějaké rozčlenení staveb, resp. jejich druhů existovat musí a podle náročnosti jejich přípravy, realizace musí být i nastaveno jejich posuzování v řízeních o jejich povolení. Jinými slovy, ne každý stavební úřad by měl povolovat všechny stavby. Dále se domnívám, že by drobné a opravdu jednoduché (triviální) stavby (např. kůlny, chovatelská zařízení do určité plochy, zimní zahrady, bazény, ploty apod.) měly povolovat na svém území samy obce prostřednictvím svých obecních úřadů či komisí. Výčet těchto staveb by měly stanovit odborníci ve spolupráci s obcemi, starosty a zastupitelstvy. Jde totiž o zachování principu, že co může být rozhodnuto na nejnižší úrovni, co nejblíže občanovi, tak ať se rozhoduje co nejníže. Jen paušální zrušení stavebních úřadů a přesun agendy nic nevyřeší a rozhodně to samo o sobě nepřinese úspory. Naopak, vždyť nastoupají náklady za dopravu na místní šetření a nastoupají i náklady stavebníkům (žadatelům) z dojezdovou vzdáleností. Ve Velkém Oseku dne 11.1.2011
11.1.2011 15:57
pyskor
Ono je jednoduché něco zrušit! Celý problém státní správy začal rušením Okresních úřadů - pokud nebude oddělený model státní správa a samospráva, tak to nikdy nemůže fungovat! Chce to skutečně upravit stavební zákon tak, aby se v něm každý mohl orientovat. A je totální nesmysl částečně řešit stavby na obcích II. typu a částečně na obcích III. typu. Nerušme hned vše najednou! Vždyť nejcennější je , že malé stavební úřady znají terén. Pokud odvolacím orgánem byly Okresní úřady, vždy jezdily na místo. Z kraje za celou dobu jejich existence nikdy nikdo nepřijel.
11.1.2011 15:27
Petr Martiňák, starosta obce Horní Tošanovice
Reakce na nn
Neházejte starosty menších obcí do jednoho pytle. Mohu Vám zodpovědně říci, že starostové běžných obcí ví mnohem víc o stavebním zákonu a činností stavebních úřadu než starostové velkých měst. Pokud jsou ve svých funkcích déle, tak mají i velmi dobrý přehled o tom jaké nesmysly byly dány no nového stavebního zákona. Rezolutně nesouhlasím z názory nějakého pana Ivoše Nováka, který se mimochodem ani nepředstaví koho zastupuje z jaké pozice. Minulost nám dala jasně zapravdu, že hloupost se rodí především z rukou ministerských "odborníků", kteří nemají ani potuchy o tom jak funguje stavební úřad na běžné obci.
11.1.2011 14:18
nn
Rušení
To nevědí mnohdy ani ti pracovníci na těch malých stavebních úřadech a starostové už vůbec ne ..., ti jen hledí na to mít co nejvíc na svém malém úřadečku.
11.1.2011 10:30
Nejen ministr, ale i pracovníci minesterstev vůbec něvědí jaký rozsah agend je vykonáván na jedničkových úřadech - to je zřejmé z dostupných návrhů, opět se pravomoce přesunují od obcí stále výš .... až na ministerstva.
11.1.2011 7:39
Hana Novotná
Vývoj názorů MMR
Tak ve světle těchto názorů působí pouhé rušení malých stavebních úřadů jako dobrý nápad. Jen mě tak napadá, jestli na MMR vědí, co tím způsobí. Takže např. hospodářské příslušenství nad 25 m2 - pro vesnickou zástavbu zcela běžné - bude povolovat OPR, ale rodinný dům do 150 m2 bude povolovat pověřená obec. Sledovat jak to bude se souborem staveb bude zajímavé. A navíc - takovým postupem bude zcela mimo nějaký celkový přehled o území - což vyvolá přinejmenším nepřehlednost a nárůst černých staveb. A jak budou kompetence rozděleny v jiných řízeních? Stavební úřady opravdu nevydávají jen stavební povolení. Pokud se požadavků na kvalifikaci týká - nějak se z toho vytrácí ten původní záměr nového stavebního zákona - tedy větši důraz na kontrolní prohlídky staveb. Jak takové prohlídky má provádět vysokoškolák s právnickým vzděláním?
11.1.2011 6:32
Novák Ivoš
Rušení stavebních úřadů
Tady se, jak už jsem dříve řekl jen mluví o tom, jak jsou malé úřady potřebné a sbírají se argumenty, jak to obhájit, jak jsou nepostradatelné....... Kdo se ptal v jiných případech na názory, když se např. odebírala agenda na úseku ŽP? V této věci není diskuze s malými obcemi a SMO směrodatná, neboť jak se říká "každá liška svůj ocas chválí .................. ". Musí se to vyhodnotit nahoře a direktivně rozhodnout.
10.1.2011 16:14
JUDr. Miroslav Stejskal
Rušení stavebních úřadů by nemělo být plošné
Domnívám se, že rušení stavebních úřadů by nemělo být plošné. Při rušení úřadů je nutné zjistit, zda se v dostupné vzdálenosti nachází nejen jiný stavební úřad, ale také zda tento úřad je schopen převzít agendu rušeného úřadu. V případě tzv. pohraničí je šmahem rušeno a komplikováno vše. Pohraničí a nakonec i menší obce se vylidňují. Pomyslel snad někdo na to, kdo bude zajišťovat údržbu krajiny v těchto místech ? Kdo bude v budoucnu tato místa obývat? Až se konečně podaří pohraničí vylidnit a mnoho již tomu mnohde nechybí, zavládne snad konečně na ústředí spokojenost. Na jedné straně se vytvořily překážky pro rozvoj těchto oblastí různými ochranářskými opatřeními (NATURA 2000, ptačí oblasti apod.). Na druhé straně je rušeno vše, co by mohlo některé věci v tomto smyslu pozitivně ovlivnit. Mělo by být vzato v úvahu rovněž to, jaký rozsah činností ten, který úřad (v budoucnu rušený) vykonává. Prostě plošné rušení není dobré. Plošným rušením prošly i České dráhy, rušilo se na údržbě kolejiště, jeho kontrole apod. Výsledkem jsou vykolejené vlaky apod. Na ústředí se naopak mnohde i přidává. Víte, pane inženýre na mnohých úřadech, od kraje výše, je přeúředníkováno a na nejnižších místech se neustále ruší. Nikdo by nenamítal nic, pokud by snižování stavů probíhalo na všech úřadech stejně. Byrokracie nám přitom v praxi přerůstá přes hlavu. Stavební úřad na vesnici přitom má za cíl mj. poradit a pomoci každému, kdo se hodlá prokousat nástrahami současných právních norem při výstavbě čehokoliv. Je to práce nejen prospěšná, užitečná i osvětová, ale zejména potřebná. Věřím tomu, že se Vám podaří některé stavební úřady, které mají své opodstatnění, zachránit. S pozdravem Miroslav Stejskal, starosta Výprachtic a neuvolněný radní Pardubického kraje.
10.1.2011 15:09
Ing. arch. Jan Florian
Vývoj názorů MMR na rušení stavebních úřadů
Dnes jsem měl několik telefonátů, charakteristických kritickými otázkami proč se má něco rušit (míněno stavební úřady), když to funguje. To jsem odpovědět nemohl a budeme si muset skutečně počkat s jakým návrhem a odůvodněním novely stavebního zákona Ministerstvo pro místní rozvoj přijde (to neznamená, že nemůžeme ještě předtím dát najevo své názory). Připomínám, že ve specifické otázce fungování stavebních úřadů v roce 2008 ministerstvo vyhodnocovalo tyto 4 varianty: A Ponechat současný stav (neupravovat ustanovení § 13 stavebního zákona); B Obecnými stavebními úřady na nejnižší úrovní stanovit pověřené obecní úřady; C Obecnými stavebními úřady na nejnižší úrovní stanovit obce s rozšířenou působností a současně posílit postavení obcí, které nejsou stavebním úřadem, ve stavebním řízení; D. Stavební úřady obcí I. typu (t.j. ty, které nemají pověřené obecní úřady ani nejsou obcemi s rozšířenou působností – pozn. autora) zůstanou obecným stavebním úřadem za předpokladu zajištění výkonu státní správy úředníky splňujícími kvalifikační požadavky úředníka obecného stavebního úřadu, tzn. vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském programu nebo studijním oboru stavebního, architektonického nebo právního směru. Z ministerstvem obeslaných 619 obcí se stavebním úřadem (stavební úřady na městských obvodech a částech velkých měst nebyly obesílány) se ve lhůtě vyjádřilo 342, z nichž 268 požadovalo ponechat současný stav, 47 se vyslovilo pro variantu B, 9 pro variantu C a 18 pro variantu D, která se nakonec stala základem novely dané do vnějšího projednávání. V něm ministerstvo akceptovalo požadavky Svazu měst a obcí ČR a nároky na kvalifikaci úředníků zmírnilo tak, že bude požadováno a) vysokoškolské vzdělání v magisterském nebo bakalářském studijním programu ve studijním oboru stavebního, architektonického nebo právnického směru nebo b) střední vzdělání stavebního směru s maturitní zkouškou a 3 roky praxe v oboru. Dnes se ministerstvo podle jeho pracovního materiálu z 2. 12. 2010 soustředí na původní variantu B a vedle rušení stavebních úřadů v obcích I. typu chce na pověřených úřadech ponechat jen posuzování záměrů nevyžadujících ohlášení ani stavební povolení (§ 103 SZ), ale vyžadujících pouze rozhodnutí o umístění, které může být nahrazeno územním souhlasem a posuzování záměrů vyžadujících ohlášení (§ 104 SZ), kde rozhodne o umístění stavby a současně stanoví podmínky pro provedení, nebo s územním souhlasem spojí souhlas s provedením ohlášené stavby. Posuzování záměrů, vyžadujících stavební povolení, navrhuje přesunout na obce s rozšířenou působností. Jak by to mělo být v tomto světle s nároky na kvalifikaci úředníků, zatím nevíme.
8.1.2011 15:15
Hana Novotná
Kolik se staví dálnic?
Argumentace, že důvodem ke zrušení tzv. malých stavebních úřadů je jejich neodbornost či nezkušenost při stabách dálnic je, podle mého názoru, zcela vedle. Kolik se staví v ČR dálnic? Který úřad lze označit za zkušený, pokud se týká povolování dálnic? Snad úřad na pověřené obci, který se s takovou stavbu v životě nesetká? To přece vůbec není o tom, jestli jde o malý nebo velký stavební úřad. To je o tom, že legislativa je v těchto věcech složitá, přebujelá a zcela nepoužitelná. Podívejte se na řízení týkající se těchto staveb. Přes to, že je dělají tzv. větší stavební úřady, stejně končí u soudu špatně. Špatně končí například i některé územní plány - a to i přes, že je dělají odborníci z větších úřadů. Koukněta na rozhodování nejvyššího správního soudu - jak si tam stojí žalované krajské úřady. To přece vůbec není o tom, že na větších úřadech pracují odborníci, zatímco na malých ne - a i toto je k velké diskuzi. Drtivá většina práce stavebních úřadů - a je jedno na kterém úřadě sídlí - jsou všechny stejné, mají jen rozdílnou obvodovou působnost - je v tzv. obvyklých stavbách - nic světoborného ani speciálního a nijak zvlášť náročného. Není přece žádný problém, přenést zákonem složité stavby přesahující obvody několika stavebních úřadů na krajské úřady - takových staveb opravdu moc není. Ale tohle uvádět jako důvod pro plošné zrušení 230 stavebních úřadů (ne stovka, jak uvedl pan ministr) je mírně řečeno zavádějící. A další věc, kterou se asi nikdo nazabýval je finanční náročnost celé "akce". To by samozřejmně znamenalo nárůst pracovníků na stavebních úřadech, kterým se zvětší obvodová působnost, s tím spojené náklady na vybavení rozšířeného pracoviště, náklady povinné vstupní vzdělávání úředníků a následné zkoušky odborné způsobilosti a v neposlední míře i zvýšené náklady na provoz - delší dojezdové vzdálenosti úředníků na místo stavby. Pokud by se toto uvedlo do praxe, v drtivé většině případů to dopadne tak, že pracovníci zrušených stavebnch úřadů přejdou i se "svým" územím na jiný úřad - ten bude muset vybavit další místo technikou, zajistit možnost dojíždění na stavby a bude rád, že ušetří aspoň na vstupním vzdělávání a ZOZ. V horším případě bude muset přijmout nového člověka, který ztuha bude mít minimální zkušenosti se stavebním právem - bude to ještě horší. Tedy - kde je logika celé akce a zvýšení odbornosti? Znovu opakuji - pokud někdo chce zajistit "hladší" povolování dálnic či jiných velkých staveb - rozhodně nevede cesta rušením malých stavebních úřadů. Lépe se zamyslet nad zjednodušením něterých postupů a například podobné velké stavby svěřit do působnosti krajů. A pokud někdo chce zrušit malé stavební úřady, ať řekne proč - a neuvádí argumenty, které nemohou obstát. A ještě k jedné věci - posuzovat vytíženost stavebních úřadů počtem vydaných stavebních povolení může jenom ten, kdo opravu o stavebním zákoně nic neví.
8.1.2011 13:35
Ing.Petr Martiňák,starosta obce Horní Tošanovice
Reakce na pana Nováka
To, že zásadní chyby dělá právě vrchnost z Prahy dokázala již v mnoha případech a je načase aby začala vnímat připomínky těch, kteří s problematikou pracují přímo již mnoho let. Neříkejte mi nesmysly o tom jak pan ministr, který je ve funkci pár měsíců snědl všechnou moudrost světa. Proč se neptá nás na základním stupni co nás trápí a tíží a jak bychom uměli ušetřit ale přihlíži k tomu jak si státní úředníci dokazují jak je jejich postavení ve funkcích důležité a jak je nutné vymýšlet spoustu dalších nesmyslů aby si udrželi svá koryta.
7.1.2011 14:50
Novák Ivoš
Rušení stavebních úřadů
Tato problematika není na diskuzi, je jasné, že všechny malé obce budou proti a tím i Svaz měst a obcí. Je třeba racionálně vše vyhodnotit a rozhodnout z centra tak, jak tomu bylo u mnoha jiných přesunů a ne o tom planě kecat.................
7.1.2011 12:24
Miro
K názoru na přesun řešení černých staveb a sakčních řízení
Vážený kolego, s Vaší úvahou v tomto znění: "Přesun agendy, týkající se vyřizování tzv. černých staveb a následných sankčních řízení na pověřené obecní úřady. Tato agenda je specifická, řízení zdlouhavá (řízení o odstranění, řízení o dodat. povolení, sankční řízení, vše s častými odvoláními) a zatěžující. Domníváme se také, že by tato úprava měla velký vliv z psychologického hlediska a značně by přispěla ke stavební kázni." za současného stavu n e s o u h l a s í m. Je Vám asi jasné z jakého stavebního úřadu jsem. Jinak stavební zákon v platném znění je málo srozumitelný, zmatečný. Bylo chybou zrušení původního. Stačilo ho jen něco málo upravit. To samé u původního správního řádu.
7.1.2011 11:05
Bc. František Kučera starosta města Kamenický Šenov
Na stavebním úřadě jsem pracoval 16 let, a od listopadu 2010 jsem starostou města Kamenický Šenov. Koncem roku 2008 měla být schválena novela SZ, ve které mělo dojít k něčemu podobnému. Město Kamenický Šenov na můj návrh provedlo k této novele "tiskovou konferenci" za účasti starostů a vedoucích SÚ Libereckého a Ústeckého kraje, kterých se rušení úřadů týkalo. Tato tiskovka byla odrazovým můstkem k velké mediální diskusi. Kdo nám tenkrát nejvíce pomohl a díky komu novela stavebního zákona neprošla byl Svaz měst a obcí České republiky. Město Kamenický Šenov (Liberecký kraj) nesouhlasí s návrhem rušení stavebních úřadů I typu. Navrhovaná reorganizace místní příslušnosti (správních obvodů) stavebních úřadů a paušální zrušení stavebních úřadů na obcích vykonávající přenesenou působnost v základním rozsahu (obce I. typu) není v souladu s reformou veřejné správy, tj. zjednodušení postupů a snazší dostupnost služeb veřejné správy občanům v území vyplývající z principu subsidiarity výkonu veřejné správy v území prostřednictvím orgánů místních samospráv. Jsme zásadně proti jakýmkoliv návrhům omezující počet stávajících obecných stavebních úřadů pouze na pověřené obecní úřady. K zajištění odpovědného a kvalifikovaného výkonu agendy obecného stavebního úřadu na obcích I. typu je dnes dostačující. V případě, že by nedošlo k zachování současného stavu, tj. byly zrušeny stavební úřady na obcích I. typu, došlo by ke zrušení 1/3 všech stavebních úřadů v České republice, tj. ze stávajících 720 stavebních úřadů by jich bylo zrušeno až 233. V Libereckém kraji by došlo např. ke snížení počtu stavebních úřadů o více než jednu třetinu (zrušení ve 13 obcích) a v Ústeckém kraji o jednu čtvrtinu (zrušení v 9 obcích). Následkem kromě vzdálení výkonu státní správy občanům je i zvýšení možnosti rozšíření korupčního prostředí, prodloužení lhůt pro vyřízení žádostí a ve svém důsledku i zhoršení a zpomalení rozvoje a investiční činnosti dotčených a jimi obsluhovaných obcí. Dojde k zániku místní znalosti a tím i k likvidaci výkonu řádné kontroly na úseku stavebního zákona. V této souvislosti je třeba zdůraznit, že materiál v žádných souvislostech neřeší materiální, personální ani finanční otázky zajištění agendy obecného stavebního úřadu na pověřených obecních úřadech, kam bude přensena agenda stavebních úřadů obcí I. typu, zejm. prostory pro archív, finanční zajištění navýšení počtu zaměstannců a materiálového vybavení.
7.1.2011 10:19
Pavlína Nebeská
Rušení stavebních úřadů
Nechápu proč chce neustále "někdo" měnit něco, co funguje spoustu let. Rušení tzv. "jedničkových" stavebních úřadů jen tak mávnutím kouzelného proutku mi přijde jako mrhání peněz a hlavně je to vyjádření neúctky k práci stovek zaměstnanců na těchto úřadech. Chce snad pan ministr tvrdit, že práce na všech jedničkových úřadech je naprosto odlišná od práce na ostatních úřadech? Nebo spíše, že pracovníci na vyjmenovaných 230 stavebních úřadech, které se mají zrušit jsou naprosto neschopní svou práci zvládnout? Co vede ministerstvo k takovým úvahám? Nechápu, nechápu, nechápu... Jakou mají naši ministři představu o tom, jak budou stavební úřady fungovat dál, když jich 230 najednou zmizí? Dokáže si někdo představit nárůst práce na těch zbývajících úřadech? A to nemluvím o neznalosti území, obyvatel atd. Začnou se množit černé stavby, protože nikdo nebude kvůli, s prominutím, každé prkotině, která je například na územní souhlas jezdit až bůh ví kam. Nevidím ve zrušení stavebních úřadů žádnou finanční úsporu, natož kvalitnější a rychlejší vyřizování žádostí. Naopak, termíny se budou prodlužovat, zvýší se finance na dopravu a nastane totální chaos. Možná by bylo jednodušší upravit stavební zákon tak, aby se v něm každý mohl orientovat a vyznat hned po prvním přečtení a ne aby sloužil jako rébus. Jestli hledá ministerstvo cestu k úsporám, tak tudy opravdu cesta nevede... Měli by páni ministři začít šetřit hlavně u sebe... Náš stavební úřad má smůlu, že se bohužel také ocitl na seznamu těch, které se mají zrušit a to jen proto, že v roce 2002 naše zastupitelstvo nepodalo žádost o zařazení mezi obce s pověřeným obecním úřadem ač bychom mezi nimi jako město bez problému být mohlo, a tím pádem nejsme "dvojková" obec, kde bychom měli šanci "přežít" tento nesmyslný "výmaz", ale pouze "jedničková" obec, kde se nikdo nikoho na nic neptá, takže asi nemáme šanci existovat... Jsem zásadně proti této hromadné likvidaci stavebních úřadů. Lidé mají právo na "pohodlné" vyřízení svých žádostí.
6.1.2011 18:52
Ing. Vladimír Kalivoda, starosta obce Kanice
Mikroregion Časnýř (okr. Brno-venkov) nesouhlasí s rušením stavebních úřadů
Dobrý den, náš mikroregion Časnýř (obce Bílovice n.Sv., Řícmanice, Kanice, Babice n.Sv. a Ochoz u Brna - okres Brno-venkov) se již v dřívější době vyjádřil zamítavě k rušení stavebních úřadů. Pro nás je stavební úřad v Bílovicích n.Sv., což je velmi dobře dostupné místo. Jinak by naši občané museli jezdit až do Brna na Opuštěnou - Mě.Ú. Šlapanice, který spravuje 43 obcí a není myslitelné, že by personálně i prostorově zvládl nahradit nejnižší stavební úřady. Vyzývám k prosazení stanoviska, ať pražští úředníci, či politici neruší to, co funguje. A ať začnou rušením počtu úředníků u sebe. Tím se začne se snižováním neúměrně narůstající byrokracie, kterou naše obce stále více zatěžují. S pozdravem ing. Vladimír Kalivoda, starosta obce Kanice a předseda mikroregionu Časnýř
6.1.2011 17:09
Ing. arch. Jan Florian
Jde jen o cesty stavebníků na úřad nebo také o cesty a znalosti terénu úředníků?
Vážený pane Janderko, popravdě jsem rád, že minulá politická reprezentace na plošné rušení stavebních úřadů zákonem nepřistoupila - stavební zákon již dnes umožňuje krajům nejen nařízením určovat obecní úřad obecným stavebním úřadem, ale také mu po projednání s Ministerstvem pro místní rozvoj tuto působnost odebrat. Proč se zase chce centrum plést do zákonem stanovené pravomoci krajů? Pracují-li některé stavební úřady nekvalitně, možnost zrušit je existuje. Většina prvoinstančních stavebních řízení není tak složitá, aby při nich musel spolupůsobit právník, ten je na úřadu obcí s rozšířenou působností. Také vyhrazení rozhodování o složitějších stavbách nadřízeným orgánem stavební zákon umožňuje. Existuje-li odůvodněná vůle zákonodárce, lze definovat takovéto stavby zákonem a o nich rozhodovat jednotně výše - na obcích s rozšířenou působností. To ale není zásadní, prakticky nevratná organizační změna, kterou by plošné rušení stavebních úřadů znamenalo. Až se přijde na to, že nové řešení opět nefunguje, jak se zajistí návrat odborníků na emigrací stále ohrožený venkov? Otázkou do diskuse je, zda by nestálo za to přizpůsobit evolučně právní prostředí tak, aby úřady obcí s rozšířenou působností mohly plnit funkci odvolacích orgánů. Pak by si určitě "pohlídaly" kvalitní práci podřízených prvoinstančních orgánů (krajský úřad to při množství stavebních úřadů ani nemůže zvládat), na které by se mohly zákonem přesunout i některé typy - např. vodohospodářských nebo jiných speciálních staveb, jak tomu bylo dříve. Krajské úřady by měly méně agendy a úředníky by ušetřilo i ministerstvo, protože velkou část mimoodvolacích přezkumů by řešil krajský úřad. Takto by se dala také naplnit zásada "jedna stavba - jeden úřad - jedno rozhodnutí - garantované informace" z programového prohlášení vlády. A kvalifikovaní lidé, které náš venkov tak potřebuje, by zůstali dole, úředníci by nemuseli tak daleko jezdit na místní šetření a dobře by znali svůj "terén" (tím by se ušetřilo), nemusely by se pro ně hledat nové prostory a technika na úřadech obcí s rozšířenou působností, které již na obcích dávno mají. Dal by se také více využít institut autorizovaných inspektorů, podobně jako je tomu u obdobných autorizovaných osob např. v Rakousku - výdaje státu by pak ještě více pokryli soukromí investoři, kteří si tyto osoby zaplatí. Jste si jist, že všechny tyto možnosti byly posouzeny? A co je více subsidiární?
6.1.2011 13:55
Janderka Karel
Novela stavebního zákona
K zrušení malých stavebních úřadů mělo dojít již novým stavebním zákonem. Proč se jiné rezorty /např.novela zákona o vodách/ nebojí přesunout činnosti na ORP a neřeší vzdálenost od občana. Malý jednočlenný stavební úřad je "chudák". Ten člověk, který je tam sám musí s každou věcí na kraj, když onemocní je problém, když je podjatý je problém atd..... Novelou by mělo být přímo uloženo, že na stavebním úřadě musí být zaměstnán také právník. V dnešní době je činnost SÚ hodně o právu než o stavařině. Stačí si přečíst rozhodnutí o odvolání nadřízeného orgánu či NSS a zjistíte, že problematika je velmi složitá a vyžaduje značné právní znalosti.
5.1.2011 7:48
Ing. Petr Martiňák
Rušení stavebních úřadů.
Jsem starostou obce Horní Tošanovice čtvrté období a doufal jsem, že se snad blýská na lepší časy, ale jak vidím tak blbost se povznáší výš a výš. Proboha uvědumuje si pan ministr, že největší plus stávajících stavebních úřadů na obcích je to, že znají terén!!! Dále se ptám, proč novým stavebním zákonem došlo k ještě větší buzeraci a nepřehlednosti pro občany? Navrhuji jednoznačně zachovat stavební úřady a zjednodušit stavební zákon pro běžné občany. To, že se dějí na stavebních úřadech chyby není ani tak vinou úředníků stavebních úřadu, jako vinou těch, kteří tvořili nový stavební zákon se vším co k tomu patří. Čím více nesmyslů a razítek chceme, tím více chyb naděláme. Takže vážení "odborníci" na všechno, vina je spíše na Vás. Ing. Petr Martiňák, starosta obce
4.1.2011 23:34
Roman Göth, vedoucí stavebního odboru Městys Luka nad Jihlavou
Oddálení stavebních úřadů od občana (stavebníka) bude mít negativní vliv na vnímání činnosti stavebních úřadů,
a to z těchto důvodů: - Dojde ke značnému prodražení vyřizování, které se bude týkat stavebníků i stavebních úřadů, kterým přibude území (náklady na dopravu). - Dojde k nepřiměřenému zatěžování stavebníků, což se projeví zejména cestováním za vyřízením často banálních záležitostí, při kterých je nezbytná osobní účast (např. jednání nad dokumentací záměru, který nepodléhá povolení nebo opatření stavebního úřadu). - Lze předpokládat, že vzdálenější pověřený úřad nebude z mnoha důvodů (technických, organizačních, kapacitních) operativní ve vztahu ke stavebníkům, např. při kontrolních prohlídkách rozestavěných staveb a dalších specifických činnostech stavebních úřadů (lhůty k posouzení často jednoduchých věcí se značně prodlouží). Původní stavební zákon byl, co se týká povolování jednoduchých stavebních prací jasný a přehledný - platila ohlašovací povinnost a činnost stavebních komisí byla tímto usnadněná. Pokud by o jednoduchých stavbách, udržovacích pracích, stavebních úpravách apod. měly opět rozhodovat komise výstavby obcí, její členové by při komplikovanosti současného stavebního zákona a variabilnosti povolování různých typů staveb (s mnoha výjimkami) museli být odpovídajícím způsobem školeni (komise by byla zároveň jakýmsi dispečerem a poradním orgánem). Úřad vynaložil na zajištění činnosti SÚ nemalé prostředky (materiálové vybavení, software, vzdělávání apod.) Plánované stavební úpravy budovy úřadu městyse se stavebním úřadem počítá. Pan ministr se zmiňuje o dálnici, jako o stavbě, která je údajně nad síly nejmenších stavebních úřadů. K tomu lze jen poznamenat, že jde o špatný příklad - dálnici jako speciální nadregionální dopravní stavbu nejmenší obecný stavební úřad nepovoluje ani nerozhoduje o jejím umístění. Námi navržené kroky, které by dle našeho názoru vedly ke zkvalitnění práce nejmenších stavebních úřadů: a) Větší metodická podpora obecně, zejména při častých legislativních úpravách (např. 4 roky po účinnosti nového st. zákona chybí vzory i těch základních rozhodnutí, souhlasů apod. - postesk nad odlišným rozhodováním úřadů je tak odůvodněný). b) Zvýšení příspěvku obcím na výkon státní správy. c) Přesun agendy, týkající se vyřizování tzv. černých staveb a následných sankčních řízení na pověřené obecní úřady. Tato agenda je specifická, řízení zdlouhavá (řízení o odstranění, řízení o dodat. povolení, sankční řízení, vše s častými odvoláními) a zatěžující. Domníváme se také, že by tato úprava měla velký vliv z psychologického hlediska a značně by přispěla ke stavební kázni.